• Klíčová slova
• chytré kontaktní čočky,
• MeSH
• biosenzitivní techniky metody   přístrojové vybavení   MeSH
• diabetes mellitus * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• kontaktní čočky * klasifikace   MeSH
• kontinuální monitorování glukózy * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• krevní glukóza analýza   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• slzy chemie   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíle: Prokázat změny ve fúzní vergenci do dálky a do blízka měřené prizmatickými lištami při kompenzaci přítomné heteroforie a použití aktuální korekce ametropie. Dále stanovit rozdíly v hodnotách AC/A poměru stanoveného heteroforickou (výpočetní) a gradientní metodou. Materiál a metody: Základní soubor obsahoval 19 subjektů s průměrným věkem 21,5 ±3,0 let (min. 18, max. 27). Heteroforii do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí Von Graefeho testu. Fúzní rezervy do dálky a do blízka jsme vyšetřovali pomocí prizmatických lišt a zaznamenávali v prizmatických dioptriích. Základní soubor jsme rozdělili do šesti výzkumných souborů dle velikosti heteroforie do dálky a do blízka. Jednalo se o soubor pacientů s ortoforií do dálky (D OR) a do blízka (B OR), dále o soubor pacientů s exoforií do dálky (D EX) a do blízka (B EX) a soubor pacientů s esoforií do dálky (D ES) a do blízka (B ES). Výsledky: V případě obou skupin s exoforií (dálka, blízko) došlo ke statisticky významnému zvýšení NFV (D EX, p = 0,01, respektive B EX, p = 0,02). Ve skupinách s esoforií ve skupině na dálku (D ES) se projevilo snížení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Tento výsledek ale nebyl statisticky významný (PFV D, p = 0,89 a NFV D, p = 0,07). Ve skupině s esoforií na blízko se ukázalo zvýšení průměrných hodnot obou fúzních rezerv. Výsledek nebyl významný na určené statistické hladině (PFV B, p = 0,83 a NFV B, p = 0,89). Závěr: Porovnáním hodnot fúzních vergencí u pacientů s exoforií a s ortoforií jsme prokázali, že při přítomnosti exoforie do dálky nebo do blízka dochází ke zvýšení stejnostranné fúzní vergence. Nález byl statisticky významný do dálky i do blízka (p = 0,01, respektive p = 0,02). Naopak se nám tento fakt nepodařilo prokázat ve skupině pacientů s esoforií. V naší studii jsme také prokázali statisticky významný rozdíl (p < 0,001) v hodnotách AC/A poměru měřeného gradientní a heteroforickou metodou. Hodnoty stanovené gradientní metodou jsou nižší (3,0 ±1,1 pD/D versus 5,8 ±0,9 pD/D) než u heteroforické metody.

Aims: To demonstrate changes in distance and near fusional vergence measured with prism bars, while compensating for present heterophoria using current ametropia correction. In addition, to determine the differences in values of the AC/A ratio determined by the heterophoric (calculation) and gradient methods. Material and methods: The basic sample includes 19 subjects with a mean age of 21.5 ±3.0 years (min. 18, max. 27). We used the Von Graefe technique for examination of distance and near phoria, and prism bars for examination of fusion vergences measured in prism diopters. We divided the basic cohort into six research sets according to the size of distance and near heterophoria. This was a cohort of patients with distance (D OR) and near orthophoria (N OR), a cohort of patients with distance (D EX) and near exophoria (N EX) and a set of patients with distance (D ES) and near esophoria (N ES). Results: In the case of both groups with exophoria (distance, near) we found a statistically significant result only for negative fusion vergence (NFV). There was a statistically significant increase in NFV in the sample with distance and near exophoria (D EX, p = 0.01 and B EX, p = 0.02, respectively). In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method. Conclusion: By comparing fusion vergence values in patients with exophoria and orthophoria, we demonstrated that in the presence of distance or near exophoria there is an increase in ipsilateral fusion vergence. In the case of an increase in ipsilateral fusion vergence, the finding was statistically significant both distance and near (p = 0.01 and p = 0.02, respectively). By contrast, we were unable to prove this fact in the group of patients with esophoria. In our study, we also demonstrated a statistically significant difference (p < 0.001) in the values of the AC/A ratio measured by the gradient and heterophoric methods. The values determined by the gradient method are lower (3.0 ±1.1 pD/D versus 5.8 ±0.9 pD/D) than by the heterophoric method.

• Klíčová slova
• fúzní rezervy,
• MeSH
• akomodace oka * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• strabismus * patologie   MeSH
• zrakové testy metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• optometrie * MeSH
• ortoptika * MeSH
• výchova a vzdělávání MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíle: Hlavním cílem naší studie bylo prokázat rozdíl v hustotě endotelových buněk mezi skupinou uživatelů kontaktních čoček s keratokonem a neuživatelů kontaktních čoček (bez keratokonu). Materiál a metody: V naší studii jsme měli data od 96 probandů. Jejich průměrný věk byl 40,5 ±14,05 let. Pro účely naší studie jsme u jednotlivých probandů pracovali samostatně s každým okem zvlášť (n = 192). U 97 očí byl diagnostikován keratokonus (výzkumná skupina). Průměrný věk pacientů z výzkumné skupiny byl 41,9 ±10,6 let. U zbývajících 95 očí nebyl keratokonus diagnostikován (kontrolní skupina). Průměrný věk pacientů v kontrolní skupině byl 39,5 ±16,6 let. Ve skupině s keratokonem celkem 43 očí pacientů nosilo tvrdé kontaktní čočky (TKC) a 48 očí pacientů hybridní kontaktní čočky (HKC) a 6 očí pacientů používalo měkké kontaktní čočky (MKC). Průměrná celková doba používání kontaktních čoček ve výzkumné skupině byla 10,6 ±2,36 roku. Výsledky: Průměrný počet endotelových buněk u výzkumné skupiny byl 2607,11 ±298,45 buněk na mm2. Průměrný počet endotelových buněk u kontrolní skupiny byl 2831,94 ±523,51 buněk na mm2. Tyto dvě proměnné jsme otestovali pomocí T-testu, který ukázal na statisticky významný rozdíl (p < 0,001). Statisticky významný rozdíl průměrného počtu endotelových buněk související s věkem pacientů a užíváním/neužíváním kontaktních čoček dvou typů byl prokázán pouze ve skupině do 40 let při srovnání mezi skupinou bez kontaktních čoček a bez keratokonu a skupinou s keratokonem, která používá TKC (p = 0,02). Statisticky významný rozdíl z pohledu délky nošení kontaktních čoček byl prokázán mezi skupinou bez keratokonu s nebo bez MKC a skupinou s keratokonem při nošení TKC nebo HKC po dobu delší než 20 let (p = 0,01 a p = 0,02). Tento rozdíl byl ještě prokázán u uživatelů HKC již po 15 letech nošení (p = 0,001). Závěr: Z našich výsledků tedy můžeme vyvodit, že existuje rozdíl v počtu endotelových buněk mezi pacienty bez keratokonu a s keratokonem.

Aims: The main aim of our study was to demonstrate the difference in endothelial cell density between a group of keratoconus contact lens users and non-contact lens users (without keratoconus). Material and methods: In our study we had data from 96 subjects with an average age of 40.5 ±14.05 years. For the purposes of our study, we worked with each eye separately for each subject (n = 192). Keratoconus (research group) was diagnosed in 97 eyes. The mean age of the patients in the research group was 41.9 ±10.6 years. Keratoconus was not diagnosed in the remaining 95 eyes (control group). The mean age of the patients in the control group was 39.5 ±16.6 years. In the keratoconus group, the patients wore hard contact lenses (HCL) in a total of 43 eyes, hybrid contact lenses (HbCL) in 48 eyes and soft contact lenses (SCL) in 6 eyes. The average total period of contact lens use in the research group was 10.6 ±2.36 years. Results: The average number of endothelial cells in the research group was 2607.11 ±298.45 cells per mm2. The average number of endothelial cells in the control group was 2831.94 ±523.51 cells per mm2. We tested these two variables using a T-test, which showed a statistically significant difference (p < 0.001). A statistically significant difference in the mean endothelial cell count related to patient age and use / non-use of contact lenses of two types was demonstrated only in the under-40 group in a comparison of the non-contact and keratoconus group with the keratoconus group using HCL (p = 0.02). A statistically significant difference in the length of contact lens wear was demonstrated between the keratoconus-free group with or without SCL and the keratoconus group when wearing HCL or HbCL for more than 20 years (p = 0.01 and p = 0.02). For HbCL users, this difference was demonstrated also after 15 years of wearing (p = 0.001). Conclusion: From our results we can conclude that there is a difference in endothelial cell density between patients with and without keratoconus.

• Klíčová slova
• endotelový mikroskop,
• MeSH
• endoteliální buňky MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• měkké kontaktní čočky * MeSH
• mikroskopie MeSH
• počet buněk MeSH
• rohovkový endotel * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH