Zájem o nefarmakologickou léčbu RS je značný mezi lékaři i pacienty. Dietní intervence se ve světle nových vědeckých poznatků zdá jako slibná podpůrná léčba k zavedené farmakoterapii. Dieta může u pacientů s RS vést k potlačení autoimunitního zánětu a neurodegenerace i k podpoře remyelinizace. V odborných i laických kruzích se nyní diskutuje o více možných specifických výživových směrech, je proto třeba se zaměřit na evidenci, která za nimi stojí, aby lékař mohl pacientovi referovat možné přínosy i rizika s nimi spojená. Na první pohled rozdílné dietní přístupy v podobě nízkotukové nebo vysokotukové stravy mohou mít obdobné benefity na průběh RS. V celkovém přístupu ke stravě u pacientů s RS bychom se ale nadále měli držet pravidel racionální stravy s důrazem na vysoký příjem zeleniny, ovoce a zdravých tuků.

Interest in non-pharmacological treatment of MS is considerable among doctors and patients. In the light of new scientific findings, dietary intervention appears to be a promising adjunctive treatment to established pharmacotherapy. In patients with MS, the diet can lead to suppression of autoimmune inflammation, neurodegeneration and support of remyelination. Several possible specific nutritional directions are now being discussed in professional and patient circles. Thus, it is necessary to focus on the evidence behind them, so that the physician can report to the patient the possible benefits and risks associated with them. At first glance, different dietary approaches in the form of a low-fat or high-fat diet may have similar benefits on the course of MS. However, in the overall approach to the diet of patients with MS, we should continue to adhere to the rules of a rational diet with an emphasis on a high intake of vegetables, fruits and healthy fats.

• MeSH
• dietoterapie metody   MeSH
• ketogenní dieta MeSH
• lidé MeSH
• roztroušená skleróza * dietoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Nedostatečná korelace mezi nálezem na konvenční MR a klinickým stavem, označovaná jako klinicko-radiologický paradox, znesnadňuje odhad individuální prognózy a výběr terapie u pacientů s RS. Hlavním cílem práce bylo osvětlit roli atrofie míchy v situaci klinicko-radiologického paradoxu. Sekundárním cílem bylo identifikovat prediktory objemu míchy u zdravých jedinců. Soubor a metodika: Vyšetření 3T MR mozku a míchy s automatickou volumetrií podstoupilo 2 009 pacientů s relaps-remitentní a sekundárně progresivní RS a 102 zdravých dobrovolníků. Pacienty s hodnotou Expanded Disability Status Scale (EDSS) ≤ 1,5 jsme spárovali s pacienty s EDSS ≥ 3,5 stejného věku se stejně dlouhým trváním choroby a s identickým objemem intrakraniálních ložisek. Dále jsme identifikovali pacienty s neobvykle velkým, resp. malým objemem ložisek a neúměrně lehkým, resp. závažným fyzickým postižením. U těchto skupin reprezentujících klinicko-radiologický paradox jsme pomocí parametrických a neparametrických testů srovnávali globální a regionální objemy míchy a mozku. Dále jsme vyhodnocovali podíl pacientů s atrofií mozku a/nebo míchy identifikovaných 2 směrodatnými odchylkami od normativních hodnot. Výsledky: Celkem 245 pacientů s EDSS ≤ 1,5 se od 245 spárovaných pacientů s totožným objemem ložisek a s EDSS ≥ 3,5 lišilo pouze normalizovaným objemem míchy (p = 0,002) a bílé hmoty mozku (p = 0,028). Bílá hmota mozku byla jedním z prediktorů objemu míchy u zdravých jedinců. Pacienti s velkým objemem ložisek a minimálním fyzickým postižením měli sice menší globální a regionální objemy mozku, v normalizovaném objemu míchy se však nelišili od neparadoxních pacientů a od pacientů s malým objemem ložisek a závažným fyzickým postižením. Nenormalizované (absolutní) objemy míchy byly nejnižší ve skupině pacientů s malým objemem ložisek a závažným fyzickým postižením. Závěr: Objem míchy může vysvětlit diskrepanci mezi intrakraniálním ložiskovým nálezem a stupněm postižení

Aim: Insufficient correlation between the findings on conventional MRI and physical disability, the so-called clinical-radiological paradox, complicates the estimation of individual prognosis and therapeutic decisions in patients with MS. The primary goal of our work was to elucidate the role of spinal cord atrophy in the situation of the clinical-radiological paradox. A secondary objective was to identify predictors of spinal cord volume in healthy individuals. Patients and methods: A total of 2,009 patients with relapsing-remitting and secondary progressive MS and 102 healthy volunteers underwent a 3T MRI examination of the brain and spinal cord with automatic volumetry. Patients with Expanded Disability Status Scale (EDSS) ≤ 1.5 were matched with patients with EDSS ≥ 3.5 of the same age, with the same disease duration and identical intracranial lesion volume. Moreover, we identified patients with an unusually high respectively low lesion volume and disproportionally low respectively severe physical disability. In these groups representing the clinical-radiological paradox, we compared global and regional spinal cord and brain volumes by using parametric and nonparametric tests. We also evaluated the proportion of patients with brain and/or spinal cord atrophy identified by 2 standard deviations from normative values. Results: 245 patients with EDSS ≤ 1.5 differed from 245 matched patients with and EDSS ≥ 3.5 only in the normalized spinal cord volume (P = 0.002) and normalized cerebral white matter volume (P = 0.028). Cerebral white matter was one of the predictors of spinal cord volume in healthy individuals. Patients with unusually high lesion load and minimal physical disability had lower global and regional brain volumes, however, their normalized spinal cord volumes did not differ from those of non-paradox patients and from patients with a low lesion load and severe disability. The lowest non-normalized (absolute) spinal cord volumes were observed in patients with a low lesion load and severe disability. Conclusion: Spinal cord volume may explain the discrepancy between intracranial lesion load and physical disability.

• MeSH
• atrofie MeSH
• bílá hmota diagnostické zobrazování   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mícha diagnostické zobrazování   MeSH
• neurozobrazování MeSH
• roztroušená skleróza * diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH