Úvod: Zobrazovací metody mají v diagnostice pacientů s Crohnovou chorobou nezastupitelnou úlohu. V současné době existuje několik skórovacích systémů, jejichž cílem je pomocí předem stanovených parametrů objektivizovat hodnocení zánětlivého postižení střeva. Cílem této práce bylo srovnání nálezu zánětlivého střevního postižení na koloskopii a magnetické rezonanci (MR) při použití skórovacího systému MaRIA. Materiály a metody: Pacienti s Crohnovou chorobou podstoupili v rozmezí do 2 měsíců koloskopii a MR enterografii ve Fakultní nemocnici Brno v letech 2020–2022. Aktivita onemocnění na koloskopii byla hodnocena pomocí SES-CD a Rutgeerts score, na MR pomocí MaRIA skóre (zesílení stěny, její sycení, edém a přítomnost ulcerací). Nálezy z obou zobrazovacích metod byly srovnány, koloskopie byla zvolena zlatým standardem. U každého pacienta bylo analyzováno terminální ileum, tlusté střevo (rozdělené anatomicky na čtyři segmenty) a rektum. Výsledky: V této retrospektivní studii bylo analyzováno 203 střevních segmentů u 43 po sobě jdoucích pacientů (42 % mužů). Senzitivita MR enterografie v hodnocení aktivity střevního zánětu byla 62 %, specificita 94 %. Všechny parametry určující aktivitu zánětu na MR byly signifikantně vyšší u pacientů s aktivitou dle koloskopie a celková hodnota MaRIA skóre byla rovněž vyšší v této skupině (12,76 ± 7,48 vs. 5,27 ± 3,45; p < 0,001). Senzitivita se zvýšila na 90 % při izolované analýze tenkého střeva, při analýze tlustého střeva se naopak snížila na 34 %. Závěr: V naší studii jsme prokázali shodu mezi MR s použitím MaRIA skórovacího systému a koloskopií při hodnocení střevního zánětu u pacientů s Crohnovou chorobou.
Introduction: Imaging methods have an irreplaceable role in the diagnosis of Crohn’s disease. Several scoring systems are currently available to objectify the assessment of inflammatory bowel disease using predetermined parameters. The aim of this study was to compare the findings of inflammatory bowel involvement on colonoscopy and MRI using the MaRIA scoring system. Materials and methods: Patients with Crohn’s disease underwent colonoscopy and MR-enterography at the University Hospital Brno within 2 months between 2020 and 2022. Disease activity on colonoscopy was evaluated by SES-CD and Rutgeerts score; and on MRI by MaRIA score (wall thickening, wall enhancement, edema, and presence of ulceration). Findings from both imaging modalities were compared, and colonoscopy was chosen as the gold standard. In each patient, the terminal ileum, colon (divided anatomically into 4 segments), and rectum were analyzed. Results: 203 intestinal segments in 43 consecutive patients (42% male) were analyzed in this retrospective study. The sensitivity of MR enterography in the evaluation of intestinal inflammation activity was 62% and specificity was 94%. All parameters determining the activity of inflammation on MR were significantly higher in patients with activity according to the colonoscopy, and the overall MaRIA score was also higher in this group (12.76 ± 7.48 vs. 5.27 ± 3.45; P < 0.001). Sensitivity increased to 90% in isolated small bowel analysis, but decreased to 34% in colonic analysis. Conclusion: In our study, we demonstrated concordance between MRI using the MaRIA scoring system and colonoscopy in the evaluation of intestinal inflammation in patients with Crohn’s disease.
Transarteriální chemoembolizace (TACE) je jednou ze základních metod endovaskulární léčby nádorů. Je využívána především u hy-pervaskularizovaných nádorů jater, které jsou na rozdíl od normálního jaterního parenchymu dominantně zásobené arteriální krví. TACE využívá kombinace ischemizace nádorového ložiska a vysoké lokální koncentrace současně podávaného chemoterapeutika. Nejstarším agens vhodným k chemoembolizace je lipiodol, až v posledních 25 letech se objevily částice vázající a uvolňující chemoterapeutikum a degradabilní částice. Jednotlivé částice se liší především velikostí, způsobem vazby chemoterapeutika a degradabilitou. Na trhu je k dispozici několik druhů částic vhodných k chemoembolizaci, dosud ale není jednoznačně prokázána vyšší efektivita některého typu částic. V závislosti na velikosti nádoru, selektivitě přístupu a stavu pacienta ale může úspěšnost a nežádoucí účinky léčby ovlivnit volba správné velikosti částic a použití permanentních nebo degradabilních částic, přičemž degradabilní částice je možné použít i neselektivně a u pacientů s rizikovými faktory.
Transarterial chemoembolization (TACE) is one of the basic methods of endovascular treatment of cancer. It is mainly used in hypervascularized liver tumors, which are predominantly supplied with arterial blood in contrast to normal liver parenchyma. TACE uses a combination of ischemia of the tumor and high local concentration of the simultaneously administered chemotherapeutic agent. The oldest agent suitable for chemoembolization is lipiodol. In the last 25 years emerged drug eluting particles and degradable particles. Individual particles differ mainly in size, binding of the chemotherapeutic agent and degradability. Several types of particles suitable for chemoembolization are available on the market, but the superior efficacy of any type of particle has not yet been clearly demonstrated. However, depending on the size of the tumour, the selectivity of the arterial approach and the patient ́s condition, the choice of the correct particle size and the choice of permanent or degradable particles may influence the success and side effects of treatment, while degradable particles can also be used non-selectively and in patients with risk factors.
Divertikulitida ilea je zánětlivá komplikace divertikulózy. Jedná se o málo častou příčinu náhlé příhody břišní, která může mít velmi závažný průběh, vedoucí například ke střevní perforaci či krvácení. Nález na zobrazovacích metodách je velmi často negativní a pravá příčina stavu je odhalena až peroperačně. V této kazuistice prezentujeme případ perforované divertikulitidy ilea u pacienta s oboustrannou plicní embolií. Ta byla hlavním důvodem konzervativního postupu v první době. Po zaléčení plicní embolie byl při další atace s odstupem proveden resekční výkon postiženého segmentu střeva.
Diverticulitis of the ileum is an inflammatory complication of diverticulosis. It is an uncommon cause of acute abdomen that can have a very serious course, leading, for example, to intestinal perforation or bleeding. Imaging findings are very often negative and the true cause of the condition is only revealed peroperatively. In this case report, we present a case of perforated ileal diverticulitis in a patient with bilateral pulmonary embolism. This was the main reason for conservative management in the first period of time. After resolution of the pulmonary embolism, resection of the affected bowel segment was performed at the time of the next attack.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Mukokéla apendixu je obstrukční dilatace apendixu, která vzniká v důsledku vyplnění jeho lumen hlenem. Jedná se o vzácný stav, který je u poloviny pacientů asymptomatický. Jeho závažnost závisí na příčině vzniku dilatace apendixu. V malém procentu případů dochází k ruptuře dilatovaného apendixu s rozvojem závažné komplikace, která se označuje jako pseudomyxom peritonea. Protože část mukokél vzniká na maligním podkladě, je tento stav většinou řešen chirurgickou resekcí.
Appendiceal mucocele is an obstructive dilatation of the appendix, which results from the filling of its lumen with mucus. This is a rare condition that is asymptomatic in half of the patients. Its severity depends on the cause of appendiceal dilatation. In a small percentage of cases, the dilated appendix ruptures, leading to the development of serious complication; this is termed as pseudomyxoma peritonei. Due to the possibility of malignant etiology of the mucocele, surgical resection remains an essential part of the treatment.
- Klíčová slova
- mukokéla apendixu, apendikální mucinózní neoplazie,
- MeSH
- apendix * chirurgie patologie MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- mukokéla * chirurgie diagnóza patologie MeSH
- nádory apendixu chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- pseudomyxom peritonea diagnóza MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Pneumoperitoneum je stav, kterým označujeme přítomnost volného vzduchu, resp. plynu v dutině břišní. Diferenciální diagnostika příčiny vzniku pneumoperitonea je poměrně široká a představuje různý stupeň závažnosti. Pokud pacient není recentně po laparotomii či laparoskopii, je nález přítomnosti pneumoperitonea obvykle známkou perforace gastrointestinálního traktu vyžadující okamžitou chirurgickou intervenci pro riziko vzniku peritonitidy s následnou život ohrožující sepsí. Ne však všechny příčiny vzniku pneumoperitonea vyžadují operační zákrok. V naší kazuistice prezentujeme vzácný případ klinicky asymptomatického pneumoperitonea, které se rozvinulo u 66leté pacientky po CT kolografii. Vzhledem k tomu, že při CT kolografii je aplikován do střeva oxid uhličitý (CO2), můžeme vzniklé pneumoperitoneum označit de facto jako kapnoperitoneum. U pacientky se volný vzduch (plyn) v dutině břišní projevil tzv. benigním pneumoperitoneem, které je definováno jako asymptomatický volný vzduch v dutině břišní, resp. pneumoperitoneum bez peritonitidy. I přesto, že je CT kolografie považována za metodu s velmi nízkým výskytem komplikací, je nutno při její indikaci brát zřetel na přítomnost rizikových faktorů a kontraindikací kvůli zamezení počtu povýkonových komplikací. Zásadním sdělením naší kazuistiky je, že i poměrně rozsáhlé pneumoperitoneum po provedené CT kolografii může probíhat asymptomaticky a při příznivém klinickém a laboratorním obrazu lze postupovat konzervativně.
Pneumoperitoneum is a condition that refers to the presence of free air (gas) in the abdominal cavity. Differential diagnosis of the causes of pneumoperitoneum varies widely and represents varying degrees of severity. In the patients who have not recently underwent laparotomy or laparoscopy, the finding of pneumoperitoneum is usually a sign of gastrointestinal perforation that requires immediate surgical approach due to the risk of peritonitis with subsequent life-threatening sepsis. However, not all causes of pneumoperitoneum require surgery. In our case report, we present a rare case of clinically asymptomatic pneumoperitoneum that developed in a 66-year-old patient after CT colonography. In this diagnostic method, we inflate colon with carbon dioxide (CO2); therefore this kind of pneumoperitoneum can de facto be called capnoperitoneum. In this patient, free air (gas) in the abdominal cavity manifested itself in the so-called benign pneumoperitoneum, which is defined as asymptomatic free air in the abdominal cavity and pneumoperitoneum without peritonitis. Despite the fact that CT colonography is considered a method with a very low incidence of complications, it is necessary to take into account the presence of risk factors in its indication and to contraindicate to avoid the number of postoperative complications. The fundamental message of our case report is that extensive pneumoperitoneum after proven CT colonography can be asymptomatic and can be treated conservatively (if clinical and laboratory results are favorable).
- MeSH
- divertikulóza tlustého střeva diagnóza MeSH
- kolonografie počítačovou tomografií metody škodlivé účinky MeSH
- kolonoskopie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- pneumoperitoneum * etiologie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida jsou chronická zánětlivá onemocnění střev (IBD – inflammatory bowel disease). V článku je shrnut přístup k léčbě gravidních pacientek s IBD od konzervativní terapie přes endoskopii, zobrazovací metody až po indikace k operačnímu řešení. Pacientky s IBD by měly těhotenství plánovat v době remise onemocnění. Pacientky v remisi mohou mít rovněž komplikace v těhotenství, ale riziko komplikací je nižší než u pacientek s aktivním onemocněním. Zavedená medikace (kromě teratogenního metotrexátu) by měla být ponechána. Dle dostupných dat samotné těhotenství nezhoršuje průběh IBD. Při těžkém relapsu či výskytu komplikací IBD je u těchto pacientek nutná multioborová spolupráce gastroenterologa, chirurga, radiologa a gynekologa. Operační řešení je nutné pouze při akutních komplikacích IBD (akutní těžká kolitida nereagující na medikamentózní terapii, perianální absces a komplikace IBD ve smyslu náhlých příhod břišních – perforace, ileózní stav při stenóze a masivním krvácení). Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašují, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy. Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu. Dedikace: Tato práce byla podpořena projektem MZd ČR – koncepční vývoj výzkumné organizace (FNBr, 65269705). Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Crohn's disease and ulcerative colitis are both chronic inflammatory bowel diseases (IBD). This article summarizes current best practice in treating pregnant patients with IBD, ranging from conservative therapy to endoscopy and imaging methods, including a description of surgical therapy indications. Female patients with IBD should ideally plan their pregnancies for when their disease is in remission. Patients in remission may also have complications during pregnancy, however the risk of complications is lower than in patients with active disease. Any chronic medications they were on before becoming pregnant (with the exception of teratogenic methotrexate) should remain unchanged. According to the current literature, pregnancy does not itself complicate the course of IBD. In cases of a severe relapse or an occurrence of complications in these patients, careful multidisciplinary cooperation is required, especially between the gastroenterologist, surgeon, radiologist, and gynaecologist. Surgical treatment is required only in cases of acute complications of IBD (such as acute severe colitis resistant to medical therapy, perianal abscess, and complications of IBD in the sense of such acute abdomen events as perforations, ileus due to a stenosis, or massive haemorrhage).
- MeSH
- Crohnova nemoc diagnóza terapie MeSH
- idiopatické střevní záněty * diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství * MeSH
- lidé MeSH
- porod MeSH
- těhotenství MeSH
- ulcerózní kolitida diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíle: Zhodnotit potenciální použití DSM-TACE (degradable starch microspheres transarteriální chemoembolizace, tzn. TÁCE pomocí degradabilních částic škrobu) jako záchranné terapeutické možnosti u pacientů s primární malignitou jater nevhodných pro další DEB-TACE (drug eluting beads transarteriální chemoembolizace, tzn. TÁCE pomocí léky uvolňujících částic). Metodika: 16 pacientů (dvě ženy; medián 70,7 let) s hepatocelulárním karcinomem původně léčených DEB-TACE (jedno až sedm sezení, medián tři sezení) bylo léčeno DSM-TACE (EmboCept, PharmaCept GmbH, Berlín, Německo) kvůli progresi onemocnění, nemožnosti selektivní aplikace nebo nesnášenlivosti DEB-TACE. Hlavními východisky studie bylo stanovení celkového přežití a doby do progrese do pokročilého stadia (Kaplanův-Meierův test). Před léčbou DSM-TACE bylo přítomno unilobámí postižení jater HCC u osmi pacientů a bilobámíu osmi pacientů, cirhóza jater byla u 12 (devět Child-Pugh A, tři Child-Pugh B) a trombóza větví portální žíly u dvou pacientů. Odpověď na léčbu DSM-TACE byla hodnocena na postkontrastním CT dle kritérií mRECIST. Výsledky: Celkem bylo provedeno 34 sezení DSM-TACE (medián dvě na pacienta). Byla zaznamenána jedna anafýlaktická reakce. Jiné závažné intra- a periprocedurální komplikace pozorovány nebyly. Po počáteční léčbě DSM-TACE byla kompletní odpověď u čtyř, částečná odpověď u šesti, stabilní onemocnění u čtyř a progrese u dvou pacientů. Během období sledování (27-1001 dnů, medián 287 dnů) byla zaznamenána progrese do pokročilého stadia u osmi pacientů (čtyři progrese nádorového onemocnění jater, jedna trombóza kmene v. portae, tři zhoršení celkového stavu). Střední doba do této progrese byla 16,8 měsíců, medián celkového přežití od 1.DSM-TACE byl 22,3 měsíců, medián celkového přežití od l.TACE byl 36,1 měsíců. Závěr: DSM-TACE představuje další léčebnou možnost u pacientů, u kterých již není možné pokračovat v DEB-TACE.
Objectives: The potential use of DSM-TACE as a salvage therapeutic option in patients with primary liver malignancy unsuitable for further DEB-TACE. Methods: 16 patients (2 women; median 70.7 years) with hepatocellular carcinoma originally treated with DEB-TACE (1-7 sessions, median 3 sessions) were treated with DSM-TACE (EmboCept, PharmaCeptGmbH, Berlin, Germany) for disease progression, impossibility of selective application or intolerance of DEB-TACE. The primary endopoints of the study were the determination of overall survival and time to progression to advanced stage of HCC (Kaplan-Meiertest). Priorto DSM-TACE treatment, HCC was presentin unilobary liver disease in 8 patients and bilo bary in 8 patients, liver cirrhosis was in 12 patients (9 Child-Pugh A, 3 Child-Pugh B), and thrombosis of the portal vein branches in 2 patients. Response to DSM-TACE was evaluated on post-contrast CT according to mRECIST criteria. Results: A total of 34 DSM-TACE sessions (median 2 per patient) were performed. One anaphylactic reaction has been reported. Other serious intra and periprocedural complications were not observed. After initial treatment with DSM-TACE, complete response was obtained in 4, partial response in 6, stable disease in 4, and progression in 2 patients. During the follow-up period (27-1001 days, median 287 days), progression to advanced stage of HCC was achieved in 8 patients (4 HCC progression, 1 v. portae thrombosis, 3 performance status deterioration). The median time to progression was 16.8 months, median overall survival from 1.DSM-TACE was 22.3 months, median overall survival from l.TACE was 36.1 months. Conclusion: DSM-TACE is another therapeutic option in patients who can no longer be treated with DEB-TACE.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chemoembolizace * metody přístrojové vybavení MeSH
- doxorubicin aplikace a dávkování MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jater diagnostické zobrazování farmakoterapie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Celiac disease (CD) is an immune-mediated enteropathy that is primarily treated with a gluten-free diet (GFD). Mucosal healing is the main target of the therapy. Currently, duodenal biopsy is the only way to evaluate mucosal healing, and non-invasive markers are challenging. Persistent elevation of anti-tissue transglutaminase antibodies (aTTG) is not an ideal predictor of persistent villous atrophy (VA). Data regarding prediction of atrophy using anti-deamidated gliadin peptide antibodies (aDGP) and abdominal ultrasonography are lacking. AIM: To evaluate the ability of aTTG, aDGP, small bowel ultrasonography, and clinical and laboratory parameters in predicting persistent VA determined using histology. METHODS: Patients with CD at least 1 year on a GFD and available follow-up duodenal biopsy, levels of aTTG and aDGP, and underwent small bowel ultrasonography were included in this retrospective cohort study. We evaluated the sensitivity, specificity, and positive and negative predictive values of aTTG, aDGP, small bowel ultrasonography, laboratory and clinical parameters to predict persistent VA. A receiver operating characteristic (ROC) curve analysis of antibody levels was used to calculate cut off values with the highest accuracy for atrophy prediction. RESULTS: Complete data were available for 82 patients who were followed up over a period of four years (2014-2018). Among patients included in the analysis, women (67, 81.7%) were predominant and the mean age at diagnosis was 33.8 years. Follow-up biopsy revealed persistent VA in 19 patients (23.2%). The sensitivity and specificity of aTTG using the manufacturer's diagnostic cutoff value to predict atrophy was 50% and 85.7%, respectively, while the sensitivity and specificity of aDGP (using the diagnostic cutoff value) was 77.8% and 75%, respectively. Calculation of an optimal cutoff value using ROC analysis (13.4 U/mL for aTTG IgA and 22.6 U/mL for aDGP IgA) increased the accuracy and reached 72.2% [95% confidence interval (CI): 46.5-90.3] sensitivity and 90% (95%CI: 79.5-96.2) specificity for aDGP IgA and 66.7% (95%CI: 41.0-86.7) sensitivity and 93.7% (95%CI: 84.5-98.2) specificity for aTTG IgA. The sensitivity and specificity of small bowel ultrasonography was 64.7% and 73.5%, respectively. A combination of serology with ultrasound imaging to predict persistent atrophy increased the positive predictive value and specificity to 88.9% and 98% for aTTG IgA and to 90.0% and 97.8% for aDGP IgA. Laboratory and clinical parameters had poor predictive values. CONCLUSION: The sensitivity, specificity, and negative predictive value of aTTG and aDGP for predicting persistent VA improved by calculating the best cutoff values. The combination of serology and experienced bowel ultrasound examination may achieve better accuracy for the detection of atrophy.
- MeSH
- atrofie MeSH
- autoprotilátky * analýza MeSH
- biopsie MeSH
- celiakie * diagnóza patologie MeSH
- gliadin MeSH
- imunoglobulin A MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- transglutaminasy MeSH
- ultrasonografie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Souhrn: Náhlé příhody břišní jsou urgentní stavy, které vyžadují rychlou diagnostiku i léčbu. V dnešní době změnily ultrasonografie (USG) a výpočetní tomografie (CT - computed tomography) v některých případech pohled na využití prostého snímku břicha. USG je dnes plně dostupnou metodou, která je schopna u některých stavů poskytnout "finální" diagnózu. Častější využití CT vyšetření v diagnostice náhlých příhod břišních je v dnešní době evidentní. CT vyšetření sice znamená pro nemocného poměrně velkou radiační zátěž, ta je však kompenzována její vysokou senzitivitou i specificitou v detekci příčin urgentních stavů. O protokolu CT vyšetření rozhoduje radiolog.
Summary: An acute abdomen is an urgent condition requiring rapid diagnosis and treatment. Nowadays, with the new developments and progression in ultrasonography (US) and computed tomography (CT), these methods have become a far better alternative to plain abdominal radiography. US is now an available and proven method used to provide a"final" diagnosis in various conditions. The frequency for CT examination for the diagnosis of acute abdomen has increased. A disadvantage of using CT examination includes high doses of radiation for the patient. Fortunately, this disadvantage is outweighed by the multitude of advantages. The advantages include high sensitivity and specificity in the detection of causes in urgent conditions. The CT protocol of examination is primarily lead by the radiologist.
- Klíčová slova
- prostý snímek břicha,
- MeSH
- akutní bolest břicha * diagnostické zobrazování MeSH
- břicho diagnostické zobrazování MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- lidé MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody MeSH
- ultrasonografie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
