x
x
- MeSH
- Leptospira * patogenita MeSH
- leptospiróza * patologie přenos MeSH
- lidé MeSH
- záplavy MeSH
- zoonózy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Leptospiróza je onemocnění způsobené spirochétami rodu Leptospira, které je celosvětově rozšířené. Člověk se může infikovat přes půdu nebo vodu kontaminovanou močí rezervoárových hostitelů. Mezi projevy leptospirózy patří často nespecifické příznaky podobné chřipkovému onemocnění ale v 5–10 % případů může docházet k vážnému průběhu onemocnění s multiorgánovým selháváním. Diagnostika leptospirózy probíhá nepřímo pomocí sérologických metod nebo přímo pomocí kultivace nebo polymerázové řetězové reakce (PCR). Celosvětově nejpoužívanější je sérologická metoda MAT (mikroskopický aglutinační test). V NRL pro leptospiry využíváme k diagnostice leptospirové infekce metody MAT, PCR i kultivaci. V loňském roce jsme potvrdili celkem 15 pozitivních vzorků, z toho 10 pomocí MAT a 5 pomocí PCR. Celkový záchyt leptospirózy na celém území ČR za rok 2021 byl 31 pozitivních případů, což je lehce nadprůměrný výskyt onemocnění. Nejčastějším infikujícím sérotypem v letech 2001–2018 byla L. grippotyphosa.
Leptospirosis is a disease caused by spirochetes of the genus Leptospira, which is widespread worldwide. Humans can become infected through soil or water contaminated with the urine of reservoir hosts. The manifestations of leptospirosis often include non-specific flu-like symptoms, but in 5–10% of cases, a serious course of the disease with multi-organ failure may occur. Leptospirosis is diagnosed indirectly using serological methods or directly using culture-based method or polymerase chain reaction (PCR). The most used worldwide is the MAT (microscopic agglutination test) serological method. In the National Reference Laboratory for Leptospira, to diagnose leptospiral infections we use MAT, PCR as well as culture-based methods. Last year, we confirmed a total of 15 positive samples, 10 of them by MAT and 5 by PCR. The total detection of leptospirosis in the entire territory of the Czech Republic for the year 2021 was 31 positive cases, which is a slightly above-average incidence of the disease. The most common infecting serotype in 2001–2018 was L. grippotyphosa.
- MeSH
- aglutinační testy metody MeSH
- incidence MeSH
- Leptospira klasifikace patogenita MeSH
- leptospiróza * diagnóza epidemiologie přenos MeSH
- lidé MeSH
- polymerázová řetězová reakce metody MeSH
- sérotypizace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Leptospiróza ľudí spôsobená sérovarom Mozdok nebola doposiaľ jednoznačne diagnostikovaná, čo bolo možno spôsobené tým, že mikroaglutinačným testom (MAT) ju nemožno odlíšiť od ochorení spôsobených kmeňmi iných sérovarov leptospír patriacich do sérologickej skupiny Pomona. Naopak, leptospíry sérovaru Mozdok sa izolovali z hlodavcov a domácich zvierat na celom svete, vrátane strednej Európy, kde sa vyskytujú iba kmene sérovarov Pomona a Mozdok. Cieľ práce: Cieľom bolo zistiť, či leptospíry sérovaru Mozdok môžu spôsobiť ochorenia ľudí, ktoré mohli byť doposiaľ skryté medzi leptospirózami zapríčinenými leptospírami sérovaru Pomona a diagnostikovanými iba použitím MAT. Materiál a metódy: Použili sa referenčné leptospírové kmene sérovarov Pomona a Mozdok (Pomona a 5621) a tri, v niektorých testoch iba dva endemické kmene izolované od ľudí a ošípaných (Šimon, S-23 a Pöštényi), a dva domáce kmene od hlodavcov - Apodemus agrarius (M-210/98 a M-71/01). Prvým nevyhnutným krokom bolo zatriedenie endemických kmeňov do jedného z dvoch uvedených sérovarov pomocou krížových absorpčných testov aglutinínov králičích imúnnych sér (ACAT), monoklónových protilátok a metódou náhodnej amplifikácie polymorfnej DNA. Následne sa vyšetrilo absorpčnými testami aglutinínov (AAT) dvadsaťjeden sér pacientov diagnostikovaných iba pomocou MAT ako leptospirosis Pomona. Výsledky: Na základe výsledkov použitých metód sa dali zatriediť endemické leptospírové kmene izolované z ľudí a ošípaných do sérovaru Pomona a izoláty z hlodavcov do sérovaru Mozdok. Z 21 pacientskych sér zistila infekcia leptospírami sérovaru Mozdok 13 krát a ochorenie vyvolané kmeňmi sérovaru Pomona 8 krát, a to podľa týchto výsledkov AAT: Všetky kmene sérovaru Mozdok absorbovali z testovaných sér všetky protilátky (anti-Pomona aj anti-Mozdok), kým po absorpcii týchto sér kmeňmi Pomona perzistovali ešte protilátky reagujúce v MAT s kmeňmi Mozdok. Tak sa dokázalo ochorenie Mozdok u trinástich pacientov. Na druhej strane po vysýtení týchto sér kmeňmi sérovaru Pomona sa absorpcia všetkých protilátok (anti-Pomona a anti-Mozdok) dosiahla iba kmeňmi Šimon - 7 krát a S-23 - 1 krát, zatiaľ čo po ich vysýtení kmeňom Pomona ostávali reziduálne protilátky vo všetkých sérach a vo väčšine z nich aj po absorpcii kmeňmi S-23 a Pöštényi. Takto sa dokázalo ochorenia Pomona u ôsmich pacientov. Ukázalo sa, že nie všetky kmene sérovaru Pomona boli vhodné na AAT. Záver: Po prvý raz sa potvrdila leptospiróza Mozdok u ľudí absorpčnými testami sérových aglutinínov. Zistila sa tiež jasná korelácia medzi areálmi prírodných ohnísk A. agrarius a pacientmi infikovanými leptospírovými kmeňmi sérovaru Mozdok.
Introduction: The serovar Mozdok related leptospirosis in humans were not yet feasibly diagnosed using merely the standard micro-agglutination test (MAT) what was perhaps due to the impossibility to distinguish them from illnesses that are caused by Leptospira strains belonging to other serovars of the serogroup Pomona. On the contrary, leptospires of the Mozdok serovar were cultured from rodents and domestic animals world-wide including Central Europe where only Leptospira strains of the serovars Pomona and Mozdok are known to be present till now. Study objective: The aim of the study was to discover if leptospires of Mozdok serovar may cause human leptospirosis that remained hidden till now among infections diagnosed merely by MAT as Pomona illnesses. Material and Methods: The reference Leptospira strains of Pomona and Mozdok serovars (Pomona and 5621), as well as three endemic, and in some tests only two strains of human and pig origin (Šimon, S-23, Pöštényi), and two strains of rodent provenance – Apodemus agrarius (M-210/98 and M-71/01) were used for this purpose. First, the endemic strains were assigned to one of the afore-mentioned two serovars by agglutinin cross-absorption tests performed using rabbit immune sera, monoclonal antibodies and random amplified polymorphic DNA methods. Afterwards, twenty-one sera of patients with a Pomona leptospirosis confirmed by MAT were examined by agglutinin absorption test (AAT). Results: Based on the results of the mentioned laboratory method used, the endemic Leptospira strains of human and pig origin could be affiliated to the serovar Pomona, while those of rodent origin were classified as serovar Mozdok strains. Out of the 21 patients sera, an illness caused by the serovar Mozdok strains was found out in 13 cases and a disease caused by serovar Pomona strains in 8 cases. Their differentiation was made on the strength of the following results of AATs: All strains from the serovar Mozdok have completely absorbed antibodies (anti-Pomona and anti-Mozdok) from the tested sera, however following the absorption of these sera with the Pomona strains, high levels of residual antibodies reacting in MAT with the Mozdok strains have still persisted. In this way, it was possible to prove the Mozdok infection in thirteen patients. On the contrary, following the absorption of the sera with the strains of the serovar Pomona, a complete absorption of all antibodies (anti-Pomona and anti-Mozdok) was achieved in seven cases using the strain Šimon, and in one case with the strain S-23, whereas after absorption using the Pomona strain, the residual antibodies were still present in all sera, and also in the majority of them when they were absorbed using the strains S-23 and Pöštényi. In this context, the Pomona infection was determined in the case of eight patients. Hence it follows that not all strains of the Pomona serovar were suitable for the AATs. Conclusion: The presence of the human Mozdok leptospirosis was confirmed for the first time by the use of the agglutinin absorption test. A clear correlation between the habitat areas of the A. agrarius and the patients who were infected with the strains of the Mozdok serovar was determined.
- Klíčová slova
- sérovar Mozdok, mikroaglutinační test,
- MeSH
- Leptospira interrogans sérovar pomona izolace a purifikace patogenita MeSH
- Leptospira * izolace a purifikace patogenita MeSH
- leptospiróza diagnóza přenos MeSH
- lidé MeSH
- sérologické testy metody MeSH
- zdroje nemoci MeSH
- zoonózy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Leptospirózy sú celosvetovo rozšírené zoonózy vyvolané hydrofilnými baktériami rodu Leptospira. Človek sa môže infikovať kontaktom s chorým zvieraťom alebo nepriamo pri pobyte v kontaminovanom prostredí (voda, vlhká pôda), v prírodných ohniskách, pri práci alebo pri športových a voľnočasových aktivitách. Leptospirózy môžu prebiehať ako ľahšie chrípke podobné ochorenia alebo ako závažné febrilné stavy (meningitída, pľúcne hemoragie, hepato-renálny syndróm, myokarditida). V práci sa uvádza prehľad laboratórnych diagnostických metód leptospiróz s poukázaním na ich výhody a nevýhody. V praxi sa prednostne využíva sérologická diagnostika, najmä mikroaglutinačný test, ktorý tiež slúži ako konfirmačný test, menej často enzýmová imunoadsorbentná analýza. V priamej diagnostike sa pre rýchlu diagnostiku leptospiróz zavádzajú metódy molekulárnej biológie, najmä polymerázová reťazová reakcia a jej modifikácie, ktoré dokazujú ochorenie už v akútnom štádiu infekcie.
Leptospiroses are worldwide spread zoonoses caused by hydrophilic bacteria of the genus Leptospira. Humans can be infected by contact with an infected animal or indirectly via staying in a contaminated environment (water, wet soil), in natural foci, while working outdoors, or while doing outdoor sport and leisure activities. Leptospirosis may manifest as a mild flu-like illness or in a severe febrile form (meningitis, pulmonary haemorrhage, hepato-renal syndrome, or myocarditis). Presented are the laboratory diagnostic methods for leptospiroses with their advantages and disadvantages. In practice, serological diagnosis by the microscopic agglutination test, which is also a confirmatory test, and, less often, the enzyme-linked immunosorbent assay are used. Methods of molecular biology are being introduced for direct rapid diagnosis of leptospiroses, in particular the polymerase chain reaction and its modifications, which allow the detection of Leptospira infection in acute phase.
- Klíčová slova
- mikroaglutinační test, enzymová imunoadsorbentní analýza,
- MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- incidence MeSH
- klinické laboratorní techniky MeSH
- Leptospira patogenita MeSH
- leptospiróza * diagnóza etiologie přenos MeSH
- lidé MeSH
- polymerázová řetězová reakce využití MeSH
- sérologické testy metody MeSH
- zoonózy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- souhrny MeSH
Za zlatý standard je v laboratorní diagnostice leptospir považován mikroaglutinační test (MAT), který však je pozitivní asi až po 7-14 dnech od počátku infekce. Proto jsme vyvinuli metodu PCR, která je nezbytná ke správné a především včasné diagnostice leptospirózy,. V tomto projektu jsme vybírali z různých typů průkazu DNA (amplifikace úseků různých genů dle literatury) nejvhodnější set primerů (LipL32) pro detekci leptospir. Testovali jsme specificitu a senzitivitu pomocí různě koncentrovaných sérovarů leptospir a jim příbuzných bakterií. Provedli jsme optimalizaci konvenční PCR a zjistili vhodné koncentrace primerů, hořčíku a nejvhodnější teplotu annealingu. Cílem tohoto projektu bylo zavést metodu PCR do rutinního laboratorního provozu a zvýšit tak spektrum nabízených služeb zákazníkům.
The microscopic agglutination test (MAT) is designated the gold standard for the laboratory diagnosis of leptospirosis; nevertheless, the immune system needs 7 to 14 days after infection to produce enough antibody for a positive result. In an attempt to enable an earlier diagnosis of leptospirosis, we have developed a PCR assay. To this end, different types of DNA detection (amplification of gene sequences from the literature) and primer sets (LipL32) were compared. The specificity and sensitivity were tested using different concentrations of various serovars of Leptospira and some related bacteria. The conventional PCR assay was optimized and the appropriate concentrations of primers and magnesium were identified as well as the optimal annealing temperature. The aim of the project was to implement the PCR assay into routine laboratory practice, thus extending the range of service we can offer to our customers.
- Klíčová slova
- LipL32,
- MeSH
- časná diagnóza MeSH
- diagnostické techniky molekulární * metody MeSH
- DNA bakterií analýza MeSH
- Leptospira patogenita MeSH
- leptospiróza * diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- lidé MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- tabulky MeSH
AIMS: To examine biological materials (blood, urine, cerebrospinal fluid) of patients with suspected leptospirosis using real-time PCR for detecting the gene that codes the superficial LipL32 lipoprotein, and to evaluate the contribution of the real-time PCR method for the laboratory diagnosis of the acute form of leptospirosis. MATERIAL AND METHODS: During the monitored period of April 2010 - December 2011, a total of 340 biological materials samples were examined (177x blood plasma, 88x urine, 68x, cerebrospinal fluid, 6x bronchoalveolar lavage and 1x sputum) from 216 patients with suspected leptospirosis using real-time PCR LipL32 gene detection. RESULTS: From the mentioned 216 patients suspected of leptospirosis, 8 patients were evaluated as being PCR LipL32 positive, from which 14 positive biological materials originated (9 x urine, 4x blood and 1x liquor). CONCLUSION: As demonstrated in the study, the real-time PCR method for detecting the gene for the superficial lipoprotein LipL32 is an appropriate, quick and reliable method for the diagnosis of the acute form of leptospirosis.
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- kvantitativní polymerázová řetězová reakce * MeSH
- Leptospira genetika patogenita MeSH
- leptospiróza diagnóza mikrobiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lipoproteiny genetika MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- proteiny vnější bakteriální membrány genetika MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- kojenec MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Leptospiróza je horečnaté onemocnění s celosvětovým výskytem, které postihuje člověka i zvířata. Incidence je výrazně podhodnocena, protože velké množství případů probíhá asymptomaticky nebo jen s mírnou klinickou manifestací a bývá nepřesně, pozdě nebo i chybně diagnostikováno. U 90 % symptomatických pacientů se rozvíjí anikterická forma nemoci, nespecifický horečnatý stav s chřipkovými příznaky nebo známkami serózní meningitidy. U zbývajících přibližně 10 % probíhá jako závažnější ikterická forma (Weilova nemoc) spojená s postižením jater a ledvin. Na území České republiky se nemoc objevuje sporadicky, s trendem dlouhodobého poklesu nemocnosti. V letech 1990–2008 bylo hlášeno 789 případů onemocnění, průměrná roční incidence byla 0,4 případů/100 000 obyvatel. Epidemický potenciál nákazy se ukázal v roce 2002 po povodních, které zasáhly část země. Průměrná incidence v letech 1990–2008 byla u mužů 3,1krát vyšší než u žen. Onemocnění má sezonní výskyt se vzestupem hlášených případů v jarních měsících, s výrazným maximem v srpnu.
Leptospirosis is a fever disease of worldwide distribution in both humans and animals. Its incidence is considerably underreported since many cases either remain asymptomatic or only have mild clinical symptoms and are diagnosed improperly or with a delay or are even misdiagnosed. As many as 90 % of symptomatic patients have anicteric disease, non-specific fever with influenza-like symptoms or signs of serous meningitis. The remaining about 10 % develop more serious icteric disease (Weil’s disease) with liver and renal dysfunction. In the Czech Republic, the disease occurs sporadically and has a long-term downward trend. In 1990–2008, 789 cases of leptospirosis were reported with the annual mean rate of 0.4 cases /100,000 population. The epidemic potential of the disease was documented after floods in 2002 that afflected a part of the country. The annual mean incidence rates in 1990–2008 were 3.1 times as high in women as in men. The disease has a seasonal trend, with the reported cases rising in spring and showing a significant peak in August.
- MeSH
- incidence MeSH
- Leptospira izolace a purifikace patogenita MeSH
- leptospiróza diagnóza epidemiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- rozložení podle pohlaví MeSH
- věkové rozložení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Autoři popisují případ muže s prokázanou leptospirovou infekcí s akutním oligoanurickým selháním ledvin, který pobýval v záplavové oblasti. Po antibiotické terapii došlo ke stabilizaci stavu a normalizaci jaterních, obstrukčních i zánětlivých enzymů.
- MeSH
- akutní poškození ledvin diagnóza etiologie terapie MeSH
- Leptospira patogenita MeSH
- leptospiróza diagnóza komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- peniciliny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
