Primární hyperparatyreóza (HPPT) je generalizovaná porucha kalcium-fosfátového metabolizmu důsledkem dlouhodobě zvýšené sekrece parathormonu (PTH). Nejčastější příčina nadprodukce PTH je adenom jednoho či více příštítných tělísek. Trombóza mozkových splavů tvoří asi 1–2 % cévních mozkových příhod a jejím důsledkem může být ložisková ischemie s prokrvácením. V tomto článku popisujeme unikátní kazuistiku pacienta, který byl akutně přijat pro progresi náhle vzniklé poruchy řeči a progredující poruchu vědomí na podkladě trombózy splavů a intracerebrálního krvácení. Vedlejším nálezem při vstupní diagnostice byla hypofosfatemie a hyperkalcemie při elevaci parathormonu.

Primary hyperparathyroidism (HPPT) is a generalized disorder of calcium-phosphate metabolism resulting from long-term secretion of parathyroid hormone (PTH). The most common cause of PTH overproduction is an adenoma of one or more parathyroid glands. Cerebral venous sinus thrombosis accounts for about 1–2% of cerebral events and its consequence can be focal ischemia with intracerebral hemorrhage. In this article, we describe a unique case report of a patient who was urgently admitted for the progression of a sudden speech disorder and progressive impairment of consciousness on the basis of thrombosis in the cerebral sinuses and intracerebral hemorrhage. Secondary findings at the initial diagnostic process were hypophosphatemia and hypercalcemia with parathyroid hormone elevation.

• MeSH
• adenom klasifikace   komplikace   MeSH
• hyperkalcemie etiologie   krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory příštítného tělíska * diagnóza   klasifikace   komplikace   MeSH
• primární hyperparatyreóza diagnóza   komplikace   metabolismus   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• trombóza nitrolebních žilních splavů * diagnóza   etiologie   MeSH
• žilní tromboembolie diagnóza   etiologie   krev   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

INTRODUCTION: A vast increase in knowledge of numerous aspects of malignant salivary gland tumours has emerged during the last decade and, for several reasons, this has not been the case in benign epithelial salivary gland tumours. We have performed a literature review to investigate whether an accurate histological diagnosis of the 11 different types of benign epithelial salivary gland tumours is correlated to any differences in their clinical behaviour. METHODS: A search was performed for histological classifications, recurrence rates and risks for malignant transformation, treatment modalities, and prognosis of these tumours. The search was performed primarily through PubMed, Google Scholar, and all versions of WHO classifications since 1972, as well as numerous textbooks on salivary gland tumours/head and neck/pathology/oncology. A large number of archival salivary tumours were also reviewed histologically. RESULTS: Pleomorphic adenomas carry a considerable risk (5-15%) for malignant transformation but, albeit to a much lesser degree, so do basal cell adenomas and Warthin tumours, while the other eight types virtually never develop into malignancy. Pleomorphic adenoma has a rather high risk for recurrence while recurrence occurs only occasionally in sialadenoma papilliferum, oncocytoma, canalicular adenoma, myoepithelioma and the membranous type of basal cell adenoma. Papillomas, lymphadenoma, sebaceous adenoma, cystadenoma, basal cell adenoma (solid, trabecular and tubular subtypes) very rarely, if ever, recur. CONCLUSIONS: A correct histopathological diagnosis of these tumours is necessary due to (1) preventing confusion with malignant salivary gland tumours; (2) only one (pleomorphic adenoma) has a considerable risk for malignant transformation, but all four histological types of basal cell adenoma can occasionally develop into malignancy, as does Warthin tumour; (3) sialadenoma papilliferum, oncocytoma, canalicular adenoma, myoepithelioma and Warthin tumour only occasionally recur; while (4) intraductal and inverted papilloma, lymphadenoma, sebaceous adenoma, cystadenoma, basal cell adenoma (apart from the membranous type) virtually never recur. No biomarker was found to be relevant for predicting recurrence or potential malignant development. Guidelines for appropriate treatment strategies are given.

• MeSH
• adenom klasifikace   diagnostické zobrazování   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pleomorfní adenom klasifikace   diagnostické zobrazování   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• slinné žlázy cytologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• folikulární karcinom, nízce diferencovaný karcinom štítné žlázy,
• MeSH
• adenom diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• medulární karcinom diagnóza   patologie   MeSH
• nádory štítné žlázy * diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• papilární karcinom štítné žlázy diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• vzácné nemoci diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Adenomy hypofýzy se mohou vyskytovat až v 15 % intrakraniálních nádorů. V současné době využíváme k jejich léčbě farmakologické, neurochirurgické a radiochirurgické metody a velice důležitá je mezioborová spolupráce jak při indikaci, tak i při samotné terapii. Autoři v publikaci hodnotí 80 operací adenomů hypofýzy, prováděných ve spolupráci s otorinolaryngologem, z tohoto počtu 19 adenomů hormonálně aktivních a 61 nesekrečních. Sekreční adenomy byly zastoupeny dle četnosti takto: 10 s hypersekrecí somatotropní, tři kortikotropní, dva gonadotropní, dva tyreotropní a dvakrát prolaktinom bez reakce na farmakologickou léčbu. V celkovém počtu bylo 70 % makroadenomů. Čtyřicet jedna adenomů bylo operováno u žen a 39 u mužů, přičemž průměrný věk ve skupině žen byl 57,7 roku a ve skupině mužů 57,9 roku. Sedmdesát šest procent pacientů bylo resekováno radikálním způsobem, což prokázalo kontrolní MR vyšetření tři měsíce po operaci. Výsledky morbidity a mortality publikovaného souboru snesou srovnání s velkými sériemi publikovanými v zahraniční literatuře.

Pituitary adenomas constitute 10–15% of intracranial tumours. At present, a combination of medical, neurosurgical and radiosurgical modalities is applied to treat them. Successful treatment requires close collaboration between an endocrinologist, neurosurgeon and radiosurgeon. The authors present a series of 80 consecutive cases of pituitary adenoma treated, in cooperation with an otorhinolaryngologist, with endoscopic endonasal surgery. Nineteen secreting adenomas and 61 non-secreting tumours were treated. 70% of adenomas were macroadenomas. A follow up MRI after three months showed radical surgery in 76%. Morbidity and mortality results of this series are similar to other larger published series.

• MeSH
• adenom * diagnóza   chirurgie   klasifikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• morbidita MeSH
• nádory hypofýzy * diagnóza   chirurgie   mortalita   MeSH
• neurochirurgické výkony * metody   MeSH
• neuroendoskopie metody   MeSH
• nosní dutina chirurgie   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony MeSH
• otorinolaryngologie MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• postup MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Premaligní stavy tenkého střeva se vyskytují zřídka a jejich včasná detekce je navíc obtížná. Přínosné jsou nové vyšetřovací modality, jako je kapslová endoskopie a dvoubalónková enteroskopie. Vhodným přístupem je dispenzarizace vysoce rizikových skupin nemocných. Duodenální adenomy patří mezi nejčastěji detekovatelné léze s možností endoskopického kurativního odstranění. Vzhledem k časté asociaci adenomů tenkého i tlustého střeva je provedení kolonoskopie nezbytné u všech nemocných s nálezem adenomu tenkého střeva. U mladých pacientů je nutno vyloučit familiární polypózy genetickým vyšetřením. Pacienti s celiakií jsou ohroženi vznikem non‑hodgkinských lymfomů a adenokarcinomů. Pacienti s familiární adenomatózní polypózou jsou zatíženi vysokým rizikem vzniku ampulomů i jiných adenomů tenkého střeva. Mezi jedince s vyšším rizikem adenokarcinomu tenkého střeva patří i pacienti s dlouhodobým a komplikovaným průběhem Crohnovy choroby, pacienti s Peutz‑Jeghersovým syndromem a nemocní s ileoanálním pouchem.

Small intestinal dysplastic lesions are rare and difficult to detect before they progress to cancer. New investigative modalities, such as capsule endoscopy and double‑balloon enteroscopy, are very promising in search for premalignant lesions. Screening patients at high-risk for small bowel neoplasia is the only sensible approach. Duodenal adenoma represents the most easily accessible tumors with the possibility of curative endoscopic resection. Due to the strong association of the small bowel and colonic adenomas, it is always necessary to perform colonoscopy. In young patients, the exclusion of familial polyposis by genetic testing is always mandatory. Patients with celiac disease are especially at risk of developing non‑Hodgkin‘s lymphomas and adenocarcinomas. There is a high-risk of ampuloma and other adenomas in patients with familial adenomatous polyposis. Patients with prolonged and complicated course of Crohn‘s disease, Peutz‑Jegher’s syndrome and patients with ileoanal pouch have higher risk of adenocarcinoma of the small intestine. Key words: small bowel adenoma – celiac disease – Peutz‑Jeghers syndrome – familial adenomatous polyposis – non‑Hodgkin’s lymphoma The author declare he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 10. 9. 2013 Accepted: 27. 9. 2013

• MeSH
• adenom diagnóza   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• celiakie genetika   patofyziologie   MeSH
• Crohnova nemoc MeSH
• familiární adenomatózní polypóza genetika   MeSH
• lidé MeSH
• Peutzův-Jeghersův syndrom MeSH
• pouch MeSH
• prekancerózy * diagnóza   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• střevní nádory * prevence a kontrola   MeSH
• tenké střevo * patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Hyperparatyreóza (HPT) patří k onemocněním, jejichž incidence stoupá. Převážnou většinu primárních hyperparatyreóz (asi 80 %) tvoří adenomy. Karcinom příštítných tělísek je velmi vzácný. K lokalizaci adenomů příštítných tělísek se standardně používá ultrasonografie, scintigrafie, nejčastěji 99mTc-MIBI a CT. Při stanovení diagnózy primární hyperparatyreózy je operační výkon standardním léčebným postupem. Nezastupitelné postavení má peroperační ultrasonografie. V průběhu tří let bylo na našem pracovišti operováno celkem 21 pacientů s diagnózou adenom příštítného tělíska, který byl histologicky potvrzen u 19 pacientů. Náš malý soubor operovaných pacientů vykazuje úspěšnost 90,5 %.

Hyperparathyreosis is one of the diseases whose incidence has been increasing. Vast majority of hyperparathyreosis (about 80 %) is made up by adenomas. Carcinoma of parathyroid glands is very rare. Ultrasonography, scintigraphy, most frequently 99mTc-MIBI and CT are standardly being used for localization of the adenomas of parathyorid glands. Operation is a standard medical method in the process of determinating the diagnosis of primary hyperparathyreosis. Peroperative ultrasonography has irreplaceable position. 21 patients with diagnosis of adenoma of parathyroid glands which was histologically confirmed in 19 patiens have been operated in our workplace during three years. Our small aggregate of operated patients shows success rate 90,5 %.

• MeSH
• adenom * diagnóza   etiologie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• nádory příštítného tělíska * diagnóza   etiologie   chirurgie   klasifikace   terapie   MeSH
• peroperační péče metody   statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tomografie emisní počítačová metody   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vývojová stadia kolorektálního karcinomu (adenomy) jsou určena histopatologickým stagingem, který určuje míru rizika vzniku karcinomu. Rekurence kolorektálních adenomů zvyšuje nároky na dispenzarizaci pacientů. Proces maligní transformace z normální tkáně je provázen charakteristickými změnami na úrovni genetických a epigenetických poruch. Hlavním cílem studie bylo dlouho­dobé (6–11 let) sledování pacientů po endoskopické polypektomii, především vzhledem k výskytu následných (rekurentních) adenomů. Dalším cílem bylo sledování genetického profilu nejčastějších somatických DNA mutací a jejich případný vztah k histologické charakteristice adenomů. Materiál a metody: Do studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2002–2006 podstoupili kolonoskopické vyšetření s odstraněním adenomového polypu. Bylo provedeno standardní histopatologické vyšetření vzorků a následně korelováno s vyšetřením vybraného panelu somatických mutací (geny APC, TP53, KRAS a BRAF), které jsou typické pro sporadické kolorektální karcinomy. Podskupina pacientů byla následně endoskopicky sledována dle doporučených intervalů se zaměřením na vztah mezi mutací odstraněného adenomu a výskytem následných adenomů v intervalu a) ≤ 3 roky, nebo b) > 3 roky či delším. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 48 pacientů (39 mužů, 9 žen; průměrný věk 62 let). Dispenzární kolonoskopie podstoupilo 30 pacientů, následný adenom v intervalu ≤ 3 roky byl diagnostikován u 11 (37 %) z nich, 19 pacientů (63 %) bylo bez nálezu adenomu nebo byl interval detekce následného adenomu delší než tři roky. V obou skupinách byly nalezeny mutace primárního adenomu, ve skupině s následným adenomem ≤ 3 roky u 10 pacientů, v druhé skupině u 8 pacientů (90 %, resp. 42 %; p = 0,0249). Mutace byly nalezeny u 60 % pacientů (29/48); s pokročilým (velikost ≥ 10 mm, vilózní složka, high-grade dysplazie) i časným adenomem (21 pacientů, 72 %; resp. 8 pacientů, 28 %). Závěr: Dispenzarizace s dodržením doporučených intervalů je vhodným nástrojem prevence vzniku kolorektálního karcinomu, a to především u nezanedbatelné části pacientů, u kterých dochází k opětovným rekurencím výskytu adenomů. Pilotní výsledky též naznačují, že fenotyp chromozomální nestability (CIN) může představovat nezávislý faktor zvýšeného rizika takových rekurencí.

Colorectal neoplasms development stages (adenomas) are determined by histopathological staging assessing the risk level of cancer development. Colorectal adenomas recurrence increases the requirements for patients' follow-up. The malignant transformation process of the normal tissue is accompanied by characteristic changes of the level of genetic and epigenetic disorders. The main study objective was a long-term (6–11 years) monitoring of patients after endoscopic polypectomy, mainly in relation to the presence of recurrent adenomas. Another goal was to study the genetic profile of the most common somatic DNA copy number variations and their possible relation to adenoma histopathology characteristics. Material and methods: Patients included in the study went through a colonoscopy examination with their adenomas removed in the period of 2002–2006. A standard specimen histopathology examination was carried out and correlated with the examination of a selected panel of somatic mutations (genes APC, TP53, KRAS and BRAF), which are typical for sporadic colorectal cancers. A sub-group of patients was followed up by colonoscopy in recommended intervals with a focus on the relation between the removed adenoma mutation and the presence of recurrent adenomas in the interval a) ≤ 3 years or b) > 3 years. Results: 48 patients (39 men, 9 women – mean age 62) were examined in total. Follow-up colonoscopies were performed in 30 patients. Recurrent adenoma in the interval ≤ 3 years was diagnosed in 11 of them (37%). In 19 patients (63%) no adenoma was detected or the interval of the adenoma recurrence was longer than 3 years. In both groups primary adenoma mutations were found: in 10 patients from the group with adenoma recurrence in ≤ 3 years and in 8 patients from the second group (90% and 42% resp.; p = 0.0249). Mutations were observed in 60% of patients (29/48): with an advanced adenoma (size ≥ 10mm, villous structure, high-grade dysplasia) and with an early adenoma (21 patients, 72%; 8 patients, 28% respectively). Conclusion: Follow-up in recommended intervals is an important tool to prevent the colorectal cancer development, mainly in the not negligible group of patients who develop repeated recurrent adenomas. The pilot results imply that the chromosomal instability phenotype (CIN) may represent an independent factor of an increased risk of such recurrence. Key words: colorectal neoplasms – adenoma – cancerogenesis – DNA copy number variations The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 6. 9. 2013 Accepted: 1. 10. 2013

• MeSH
• adenom * genetika   klasifikace   MeSH
• geny ras genetika   MeSH
• kolonoskopie MeSH
• kolorektální nádory * genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• mutace * MeSH
• polypy MeSH
• riziko MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Jednotná a výstižná klasifikace kolorektální neoplazie usnadní mj. identifikaci osob zatížených vyšším endogenním rizikem vzniku kolorektálního karcinomu (KRK), která je nezbytná pro optimální primární a sekundární prevenci tohoto zhoubného onemocnění. Zhodnocení makroskopického vzhledu kolorektální léze pomocí Pařížské a Kudovy klasifikace umožní endoskopistům poměrně přesně predikovat histologickou povahu afekce. Stanovení histologického typu, gradingu a stagingu kolorektálního karcinomu je základním předpokladem pro volbu optimálního léčebného postupu.

Unified and accurate colorectal cancer (CRC) classification is very useful for identification individuals with higher risk of this malignant disease. It is important for optimal primary and secondary CRC prevention settings. The assessment of the macroscopic appearance of colorectal lesions duo to the Paris and Kudo classification makes the histological characteristic prediction easier. The knowledge of histology type, grading and staging of colorectal cancer is the main prerequisite for successful treatment.

• MeSH
• adenokarcinom klasifikace   MeSH
• adenom klasifikace   komplikace   MeSH
• histologie normy   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kolonoskopie metody   normy   MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   etiologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• polypy střeva klasifikace   komplikace   MeSH
• staging nádorů * klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• adenom imunologie   klasifikace   MeSH
• akromegalie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• dítě MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• nádory hypofýzy farmakoterapie   chirurgie   sekrece   terapie   MeSH
• neuroendokrinní nádory farmakoterapie   MeSH
• receptory somatostatinu účinky léků   MeSH
• somatostatin * analogy a deriváty   aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• lidé MeSH
• zvířata MeSH

Článek podává přehled o onemocněních, která postihují adenohypofýzu. Je členěn do dvou částí: patologické procesy v oblasti selární a supraselární – hypopituitarismus a jeho léčba. U vybraných onemocnění popisuje frekvenci výskytu, etiologii, klinický obraz, diagnostické postupy a kritéria, diferenciální diagnostiku a aktuální terapeutické postupy. Ačkoliv závažná onemocnění postihující hypofýzu nejsou častá, je potřeba na ně myslet. Časné stanovení diagnózy a zahájení léčby například u nádorů hypofýzy nebo u hypopituitarismu mohou u pacienta předejít závažným komplikacím a vrátit jej do plnohodnotného života.

The paper gives an overview of diseases affecting the anterior pituitary gland. It is divided into two parts: pathologic processes in the sellar and suprasellar regions and hypopituitarism and its treatment. Selected diseases, their prevalence, aetiology, clinical symptoms, diagnostic methods and criteria, differential diagnostics and currently used therapeutic procedures are described. Although serious anterior pituitary gland diseases are not common, it is necessary to keep them in mind. Early diagnosis and treatment of for instance pituitary tumours or hypopituitarism can prevent serious complications and return the patient to everyday life, with full quality of life preserve

• MeSH
• adenohypofýza patofyziologie   patologie   účinky léků   MeSH
• adenom diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• akromegalie diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• Cushingův syndrom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hypopituitarismus diagnóza   etiologie   farmakoterapie   terapie   MeSH
• kraniofaryngeom diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   terapie   MeSH
• nemoci hypofýzy * diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• prognóza MeSH
• prolaktinom diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH