• Klíčová slova
• záměrná kompenzovaná vazoplegie, steatotické jaterní onemocnění spojené s metabolickou dysfunkcí, DCV, MASLD,
• MeSH
• beta-laktamová antibiotika terapeutické užití   MeSH
• cévy MeSH
• endokrinní chirurgické výkony MeSH
• enterobakteriální infekce farmakoterapie   MeSH
• feochromocytom chirurgie   MeSH
• klinická studie jako téma * MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku metody   MeSH
• metabolický syndrom komplikace   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• přerušované hladovění MeSH
• pseudomonádové infekce farmakoterapie   MeSH
• ztučnělá játra dietoterapie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

Onkologický pacient je ohrožován malnutricí v důsledku samotného onemocnění i jeho léčby. Malnutrice a váhový úbytek výrazně ovlivňují přežití (1), ale (zejména v souvislosti s proteinovou deplecí) také fyzickou výkonnost, pooperační komplikace a toxicitu chemoterapie (2). V ovlivnění malnutrice využíváme všechny modality nutriční intervence: dietní poradenství, podávání látek s antikatabolickým a protizánětlivým potenciálem, orální nutriční suplementa (sipping), enterální a parenterální výživu. Nedílnou součástí terapie je také pohybová aktivita. Parenterální výživa, tedy podávání výživy intravenózně, si již v minulosti prošla obdobím nekritického optimismu i skepse a v současné době lze konstatovat, že pokud enterální nebo parenterální výživa vede ke stabilizaci energetické a dusíkové bilance, není rozhodující cesta podání. Nezbytná je však správná indikace, adekvátní dávka, složení, cesta a doba podání a velmi kvalitní ošetřovatelská péče. Problematika indikací, klinického využití, kontraindikací, komplikací a monitorace PV se neliší u pacientů s onkologickým a benigním onemocněním. V posuzování nutričního stavu hraje důležitou roli nutriční terapeut. Je kvalifikován k přesnému zhodnocení nutričního rizika s následným doporučením adekvátní nutriční intervence.

A cancer patient is at risk of malnutrition due to the disease itself as well as its management. Malnutrition and weight loss significantly affect the survival rate as well as (particularly in association with protein depletion) physical capacity, postoperative complications, and toxicity of chemotherapy. All modalities of nutritional intervention are used in managing malnutrition: dietary guidance; administration of agents with anticatabolic and anti-inflammatory potential; oral nutritional supplements (sip feeds); and enteral and parenteral nutrition. Physical activity is an integral component of the treatment as well. Parenteral nutrition, i.e. intravenous administration of nutrition, had been through periods of both uncritical optimism and scepticism in the past, and currently it can be said that if enteral or parenteral nutrition leads to stabilization of energy and nitrogen balance, the route of administration is not decisive. What is required, however, is correct indication, adequate dose, composition, route and duration of administration, and nursing care of very good quality. The issues of indications, clinical utilization, contraindications, complications, and monitoring of parenteral nutrition do not differ between patients with cancer and those with a benign disease. A dietitian nutritionist plays an important role in assessing a patient's nutritional status. He or she is qualified to precisely assess nutritional risks and subsequently recommend appropriate nutritional intervention.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory farmakoterapie   komplikace   MeSH
• nutriční podpora * MeSH
• parenterální výživa metody   normy   přístrojové vybavení   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• realimentační syndrom metabolismus   prevence a kontrola   MeSH
• roztoky pro parenterální výživu MeSH
• tukové emulze intravenózní MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The management of patients with intraoperative detection of lymph node involvement remains controversial. The most significant aspect is the decision regarding the completion of the cervical procedure, such as hysterectomy, radical hysterectomy, or a fertility sparing procedure. PRIMARY OBJECTIVE: The primary objective of the ABandoning RAd hyst in cerviX cancer (ABRAX) trial is to determine whether the completion of the cervical procedure (ie, radical hysterectomy) improves oncological outcome in patients with intraoperatively detected lymph node involvement before they are referred for definitive chemoradiation. STUDY HYPOTHESIS: We hypothesize that, in patients with intraoperative lymph node involvement, completion of radical hysterectomy or other cervical procedure does not improve the oncological outcome of definitive chemoradiation. TRIAL DESIGN: The ABRAX trial is a multicenter, retrospective, cohort study. Patients with negative lymph nodes in clinical staging, in whom lymph node involvement is detected intraoperatively, are included. Completion or abandonment of the planned cervical procedure stratifies the cohort into two subgroups in which oncological outcome and morbidity will be compared. MAJOR INCLUSION/EXCLUSION CRITERIA: Patients with early stage (pT1a-pT2b) cervical cancer, who did not have positive lymph nodes on preoperative imaging, who were scheduled for primary surgical treatment, and in whom metastatic involvement of pelvic lymph node was found during surgery either as a grossly (macroscopically) involved or on intraoperative pathology assessment will be enrolled. Patients can be included irrespective of surgical approach (minimal invasive surgery or laparotomy) and type of cervical procedure performed (hysterectomy, radical hysterectomy, or a fertility sparing procedure). PRIMARY ENDPOINT: The primary endpoint of this retrospective study is a progression free survival in two subgroups with abandoned or completed cervical procedure followed by definitive chemoradiation in both groups. SAMPLE SIZE: The assumed sample size is 718 patients (in total for both groups). ESTIMATED DATES FOR COMPLETING ACCRUAL AND PRESENTING RESULTS: Estimated end of data collection: December 2019; estimated date of presenting results: Q2/3 2020. TRIAL REGISTRATION: Clinicaltrials.gov: NCT04037124.

• MeSH
• adjuvantní chemoradioterapie MeSH
• doba přežití bez progrese choroby MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické metastázy MeSH
• lymfatické uzliny patologie   MeSH
• nádory děložního čípku farmakoterapie   patologie   radioterapie   chirurgie   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• umělé dýchání * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Cíl: Ačkoliv použití endoskopu při transsfe-noidálním přístupu kadenomům hypofýzy výrazně vylepšilo přehled v operačním poli, stále nejsme schopni dokonale vizualizovat supraselámía paraselární prostory. Formou retrospektivní studie prezentujeme naše zkušenosti s prováděním intraoperační magnetické rezonance v konvenční vyšetřovně při endoskopických endonazálních resekcích adenomů hypofýzy. Soubora metodika: Od března 2008 do února 2013 jsme na našem pracovišti operovali endoskopicky endonazálně celkem 50 pacientů s adenomem hypofýzy. První skupinu 25 pacientů bez a druhou skupinu rovněž 25 pacientů již s využitím intraoperačního vyšetření magnetickou rezonancí v konvenční vyšetřovně. Hodnotili jsme nejen četnost radikálních resekcív obou skupinách, ale i prodloužení výkonu ve druhé skupině, vývoj očních a endokrinologických příznaků v obou skupinách a samozřejmě výskyt komplikací. Výsledky: Intraoperační vyšetření magnetickou rezonancí bylo úspěšně provedeno u všech pacientů z druhé skupiny bez komplikací spojených s transportem pacienta nebo provedením vyšetření. Průměrná délka výkonu se prodloužila z 205 na 238 minut (hraničně statisticky nevýznamné). Radikální resekci adenomu jsme dosáhli u sedmi pacientů (28 %) z první skupiny a u 16 pacientů (64 %) z druhé skupiny (statisticky významný rozdíl). Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly ve výskytu diabetů insipidu, ve zlepšení perimetru po operaci ani ve výskytu intraoperační a pooperační likvorey. Závěry: Studie potvrdila přínos intraoperační magnetické rezonance ke zvýšení rozsahu resekce adenomů hypofýzy při endonazálním přístupu bez zvýšení počtu pooperačních komplikací. Navíc ukázala, že při příznivé stavební konfiguraci je provádění tohoto vyšetření u endonazálních výkonů bezpečné i v konvenční vyšetřovně.

Aim: Although the usage of an endoscope during the transsphenoidal approach to pituitary adenomas significantly extended the surgeon ́s field of view, we are still not able to visualize suprasellarand parasellar spaces. We are presenting our experience with intraoperative magnetic resonance imaging in traditional MRI suite during endoscopic endonasal pituitary adenoma resection in a form of a retrospective study. Methods: From March 2008 to February 2013 we performed endoscopic endonasal pituitary adenoma resection on 50 patients at our department. Surgical outcomes were compared between the first 25 patients (no iMRI) and the second 25 patients with whom iMRI was used. We evaluated not only the number of total resections in both groups, but also the prolongation of the time of the surgery in the second group. We also evaluated the progression of ophthalmic and endocrinological symptoms in both groups and the rate of complications. Results: Intraoperative magnetic resonance imaging was successfully performed on all of the patients within the second group without any complications connected with the transport of the patient orthe execution of the procedure. The average length of the surgery was prolonged from 205 to 238 minutes (marginally statistically insignificant). We achieved total adenoma resection in seven cases (28%) in the first group and in 16 cases (64%) in the second group (statistically significant difference). Within both of the groups, we did not detect any statistically significant differences in diabetes insipidus occurrence, in postoperative visualfield improvement, and not even in intraoperative and postoperative cerebrospinal fluid leak. Conclusion: The possibility of monitoring the extent of the pituitary adenoma resection during endonasal approach with an intraoperative magnetic resonance imaging significantly improves the results of the surgery. In case of favourable building layout, performing this procedure in traditional MRI suite is safe.

• Klíčová slova
• radikální resekce,
• MeSH
• adenom diagnostické zobrazování   MeSH
• chirurgie nosu metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * metody   ošetřování   přístrojové vybavení   MeSH
• nádory hypofýzy * chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• reziduální nádor epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Anastomotický leak představuje v kolorektální chirurgii jednu z nejzávažnějších komplikací. Adekvátní perfuze paří ke klíčovým faktorům nekomplikovaného hojení. Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení nabízí možnost zobrazit perfuzi v reálném čase. Cíl: Cílem studie bylo posouzení možností peroperační fluorescenční angiografie jako nástroje pro snížení incidence anastomotického leaku při nízké resekci rekta pro karcinom. Materiál a metody: Peroperační fluorescenční angiografie byla provedena postupně u 79 pacientů při nízké resekci rekta pro karcinom s totální excizí mezorekta, primární anastomózou a s protektivní ileostomií. Výsledky byly srovnány s kontrolní skupinou 82 pacientů se stejným výkonem bez použití fluorescenční angiografie. Výsledky: Soubory byly srovnatelné v základních demografických a klinických parametrech. Peroperačního zobrazení perfuze fluorescenční angiografii bylo dosaženo u všech pacientůbez nežádoucích účinků. U devíti pacientů (11 %) byla na základě fluorescenční angiografie posunuta resekční linie. Incidence anastomotického leaku byla nesignifikantně nižší ve skupině s fluorescenční angiografií (16 % vs. 6 %, p = 0,0552). Závěr: Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení je bezpečná a efektivní metoda s potenciálem redukce anastomotického leaku při resekci rekta pro karcinom.

Introduction: Anastomotic leak is one of the most feared complications following colorectal surgery. Adequate perfusion to the anastomosis had been shown to be one of the keys to anastomotic healing. Indocyanine green fluorescence angiography allows real-time tissue perfusion assessment. Aim: The aim of this study was to evaluate the efficacy of intraoperative fluorescence angiography to reduce the anastomotic leak rate after low anterior resection for rectal cancer. Material and Methods: Intraoperative fluorescence angiography was performed in consecutive 79 patients undergoing low anterior rectal resection with total mesorectal excision and protective ileostomy for cancer. Results were compared to a control group of 82 patients operated for the same indication but without the use of fluorescence angiography. Results. The groups were comparable in terms of basic demographics and clinical data. Intraoperative fluorescence angiography was successfully in all cases without adverse events. The intraoperative fluorescence angiography led to change the resection line in nine patients (11%). Anastomotic leak rate was non-significantly (16 % vs. 6 %, p = 0.0552) reduced for the florescence angiography group. Conclusion: Intraoperative indocyanine green fluorescence angiography is effective and safe technique that can reduce anastomotic leak after low anterior resection for rectal cancer.

• MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• fluoresceinová angiografie metody   MeSH
• indokyanová zeleň MeSH
• kolorektální chirurgie * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy diagnostické zobrazování   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Peroperačná biopsia je jednou z najdôležitejších a zároveň najťažších a najstresujúcejších súčastí práce patológa. Základným pravidlom a jedinou správnou indikáciou je, že výsledok peroperačnej konzultácie priamo ovplyvní ďalší postup operácie, alebo liečbu v najbližšom pooperačnom období. Základom úspešného peroperačného vyšetrenia sú dostatočné klinické údaje, primerané vedomosti o operačnom postupe, prehľad v makroskopickej patológii, dokonalá práca patologického laboratória a široké znalosti v mikroskopickej patológii. Pravidelná kontrola kvality peroperačných vyšetrení vedie k signifikantnému znižovaniu diskordancií medzi peroperačným a definitívnym vyšetrením, ako aj k znižovaniu počtu prípadov s odloženou diagnózou. Patológ aj chirurg by mali poznať limity peroperačného vyšetrenia a aj keď formálne neexistujú žiadne absolútne kontraindikácie, v určitých situáciách by malo byť vyšetrenie odmietnuté, ale vždy po predchádzajúcej komunikácii s operatérom.

Frozen section represents one of the most imortant procedures carried out by the pathologist. At the same time, it's one of the most difficult and most stressful tasks in the practice of pathology. The basic rule and the only correct indication for intraoperative consultation is that the result will determine the further conduction of the surgical procedure or will change the immediate patient care after operation. Successful accomplishment of intraoperative consultation requires knowledge of clinical history, familiarity with the surgical procedure technique, a keen knowledge of gross and microscopic pathology and a perfect work of the lab. Regular participation in quality assurance programs is associated with lower discordance rates between frozen section and final section diagnoses and a lower frequency of deferred diagnoses. Both the pathologist and the surgeon should realize the limitations of frozen section technique and, although no formal absolute contraindications to the use of frozen sections exist, there are situations when frozen section should be refused, although only after communication with the surgeon.

• MeSH
• biopsie dějiny   metody   MeSH
• histologické techniky MeSH
• kontraindikace léčebného výkonu MeSH
• laboratorní medicína MeSH
• lidé MeSH
• peroperační péče dějiny   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Median arcuate ligament syndrome (MALS) describes clinical symptoms in patients with stenosis of the celiac artery due to external compression by the ligament. There is an ongoing debate, whether sole release of the median arcuate ligament warrants long-term relief of the symptoms. MATERIALS AND METHODS: Eight patients diagnosed with MALS underwent open surgical treatment beginning with the release of the ligament. Systemic pressure and pressure in the left gastric artery were measured before and after division of the median arcuate ligament and release of the celiac artery. In patients with persistent gradient above 15 mm Hg after the release a PTFE bypass was performed. RESULTS: After the release, the pressure gradient decreased from 66 ± 19 to 48 ± 14 mm Hg (p = .001) and therefore in all patients either an aorto-celiac bypass (n = 6) or aorto-hepatic bypass (n = 2) was created. Consequently, the gradient decreased to 7 ± 2 mm Hg (p = .0001). One month postoperatively, three patients were free of symptoms and the rest reported relief of symptoms. CONCLUSIONS: Release of the celiac artery resulted in insufficient decrease of pressure gradient, which was achieved by bypassing the segment with favorable mid-term outcome. We believe that the effect of the release should always be assessed to decide on subsequent treatment.

• MeSH
• bolesti břicha diagnóza   etiologie   MeSH
• cévní rezistence fyziologie   MeSH
• chirurgická dekomprese metody   MeSH
• CT angiografie metody   MeSH
• Dunbarův syndrom diagnostické zobrazování   patofyziologie   chirurgie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• tlak MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vzorkové studie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• celková anestezie metody   normy   škodlivé účinky   MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• nádory chirurgie   patologie   MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• stupeň nádoru MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF THE STUDY The purpose of the current study is to assess the efficacy of anti-adhesion gel on the symptom severity and functional outcomes after mini incision open surgery for carpal tunnel syndrom (CTS). MATERIAL AND METHODS A total of 200 CTS patients (154 women, 46 men) were included in this study. Group I (n = 100; 78 women, 22 men) did not receive local administration of anti-adhesion gel, while anti-adhesion gel consisting of hyaluronic acid-carboxymethylcellulose (Seprafilm®, SanofiBiosurgery, Bridgewater, NJ, USA) was locally applied to patients in Group II (n = 100; 76 women, 24 men). All patients recruited in this study had received conservative treatment comprised of non-steroidal antiinflammatory drugs, steroid injection, replacement of vitamin B and stabilization with splints. Cases that did not benefit from these therapeutic options during one year were assigned as candidates for surgical treatment. RESULTS There was no significant difference between two groups in terms of mean age, gender distribution, preoperative and postoperative Boston questionnaire (BQ) scores, difference of BQ scores after the operation, and the presence of the disease on the left or right side. According to postoperative 1. Year results, there was no significant difference between two groups. CONCLUSIONS Results of the current study demonstrated that use of anti-adhesion gel during mini incision open surgery for CTS did not bring about significant advantages in terms of functional or symptomatic outcomes. Further, controlled trials on larger series are warranted to understand the beneficial effects of anti-adhesive materials during the surgical treatment of CTS. Key words: anti-adhesion gel, Boston questionnaire, carpal tunnel syndrome.

• MeSH
• adheze tkání etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• gely MeSH
• kyselina hyaluronová terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• peroperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• syndrom karpálního tunelu chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky kontrolované MeSH