Cholangiocelulární karcinom, i když se nejedná o častou malignitu, představuje vzhledem k vysoké mortalitě s ním spojené závažný medicínský problém. Pacienti v časných stadiích po potenciálně kurativním chirurgickém výkonu jsou indikováni k pooperační terapii s cílem snížit riziko lokoregionálního nebo vzdáleného relapsu. Nicméně většina pacientů s cholangiocelulárním karcinomem je diagnostikována v lokoregionálním pokročilém a/nebo metastatickém stadiu. Standardem léčby pro tyto pacienty je systémová terapie. Po letech stagnace je i v této populaci pacientů posun ke zlepšení přežití s využitím imunoterapie. Současně prohlubování poznatků o molekulární biologii onemocnění umožňuje volit léčbu na míru konkrétnímu pacientovi dle přítomnosti specifické targetabilní alterace. Článek poskytuje přehled aktuálních možností terapie tohoto onemocnění.
Cholangiocellular carcinoma represents major medical issue owing to its high mortality rate, despite not being frequent malignancy. Patients diagnosed at early stages are treated with postoperative treatment after surgery with the aim to decrease rate of locoregionanal or distant relapse. Nevertheless, majority of patients are diagnosed in locoregionaly advanced and/or metastatic stage. These patients are treated with systemic treatment. After years of stagnation there is proven survival benefit with the use of immunotherapy. Moreover, due to our better understanding of molecular biology of disease, we are able to better tailor treatment based on presence of targetable alteration. We provide an overview of current treatment options for cholangiocarcinoma across stages.
- MeSH
- cholangiokarcinom * terapie MeSH
- imunoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Zhoubné nádory žlučových cest patří k velmi agresivním malignitám gastrointestinálního traktu. Jedinou radikální léčbou je chirurgická resekce, která je však možná jen u omezeného počtu případů vzhledem k pozdní diagnostice. Cílem sdělení bylo podat zkušenosti vlastního pracoviště s diagnostikou a léčbou těchto nádorů. Metody: V letech 2005–2021 autoři řešili celkem 95 nemocných s diagnózou zhoubného nádoru mimojaterních žlučových cest. Radikální (R0) resekcí bylo operováno 27 (28,4 %) nemocných, stejný počet byl řešen jen symptomaticky a u 41 (43,2 %) nemocných byl použit jako definitivní výkon stent žlučových cest, nebo zevně – vnitřní drenáž. Adjuvantní onkologická léčba byla indikována u 16 (59,3 %) radikálně operovaných a 49 (72,1 %) neoperovaných nemocných. Výsledky: Medián celkového přežití a přežití do progrese u operovaných nemocných byl 19,9 měsíce, resp. 15,7 měsíce. Celkové přežití u operovaných nemocných bylo významně lepší (p<0,0001) než u nemocných řešených paliativně. Medián celkového přežití u drenážní, resp. paliativní léčby byl 5,8, resp. 3,6 měsíce. V celkovém přežití nebyl rozdíl mezi symptomatickou a drenážní léčbou (p<0,3383). Závěr: Příčinou špatných výsledků léčby zhoubných nádorů mimojaterních žlučových cest je vedle jejich histopatologické agresivity především pozdní diagnostika. Léčba má být vedena multidisciplinárním týmem. V současnosti dochází k velkému rozvoji endoskopických metod, které společně s dalším rozvojem personalizované onkologické léčby může v budoucnu přinést zlepšení výsledků. Chirurgická, radikální léčba zůstává metodou volby s nejlepšími dlouhodobými výsledky.
Introduction: Biliary tract malignancies belong to very aggressive malignancies of the gastrointestinal tract. The only radical treatment is surgical resection which is possible only in a limited number of cases due to late diagnosis. The aim of this report was to present the experience of our own department with the diagnosis and treatment of these tumours. Methods: In the years 2005–2021 radical (R0) resection was performed in 27 (28.4%) patients, the same number were managed only symptomatically and in 41 (43.2%) patients we used biliary stenting and external-internal drainage as the definitive procedure. Adjuvant oncological treatment was indicated in 16 (59.3%) of the radically operated and 49 (72.1%) of the non-operated patients. Results: Median overall survival and median progression-free survival in the operated patients were 19.9 months and 15.7 months, respectively. Overall survival in the operated patients was significantly better (p<0.0001) than in patients managed palliatively. Median overall survival for drainage and palliative treatment was 5.8 and 3.6 months, respectively. Overall survival did not differ between symptomatic and drainage treatment (p<0.3383). Conclusion: In addition to their histopathological aggressiveness, late diagnosis is the main cause of poor treatment outcomes in extrahepatic biliary tract malignancies. Treatment should be guided by a multidisciplinary team. Currently, there is a great development of endoscopic methods, which, together with further development of personalized oncological treatment, may bring improved results in the future. Surgical, radical treatment remains the method of choice with the best long-term results.
Pokročilé inoperabiiní choiangiokarcinomy patří mezi chemorezistentní nádory s mediánem přežití kolem 6 měsíců. Až u 50 % nemocných mohou být přítomny fúze v genu pro receptor fibroblastového růstového faktoru 2 (fibroblast growth factor receptor 2, FGFR2). Pemigatinib je malá cílená molekula registrovaná pro terapii pokročilých cholangiokarcinomů s fúzním genem FGFR2. Kazuistika popisuje první zkušenosti s léčbou tímto novým léčivým přípravkem.
Advanced inoperable cholangiocarcinomas are among the chemoresistant tumors with a median survival of about 6 months. Fusions in the fibroblast growth factor receptor 2 (FGFR2) gene may be present in up to 50% of patients. Pemigatinib is a small targeting molecule registered for the treatment of advanced cholangiocarcinomas with the FGFR2 fusion gene. The case report describes the first experience with treatment with this new drug.
- Klíčová slova
- pemigatinib,
- MeSH
- adherence a compliance při léčbě MeSH
- cholangiokarcinom diagnóza terapie MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- morfoliny terapeutické užití MeSH
- nádory žlučových cest diagnóza terapie MeSH
- onkogenní fúze MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- příčina smrti MeSH
- pyrimidiny terapeutické užití MeSH
- pyrroly terapeutické užití MeSH
- receptory fibroblastových růstových faktorů MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie MeSH
- cholangiokarcinom * diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Správná indikace je jedním z klíčových předpokladů úspěchu transplantační léčby a je též významným regulátorem řešení nepoměru mezi potřebou transplantace a reálnou kapacitou transplantačního programu. Pro zařazení na čekací listinu je rozhodujícím faktorem pravděpodobnost dosažení benefitu, který může transplantace jater průměrnému kandidátovi poskytnout. Velikost minimálního akceptovatelného benefitu je dána především dynamikou čekací listiny, většina programů pracuje s 50% pravděpodobností 5letého přežití po transplantaci. Transplantace jater je nadále výkonem určeným k radikální léčbě smrtelných jaterních chorob jiným způsobem neléčitelných s cílem dosažení dlouhodobého přežití. K současným posunům v indikacích přispívá růst incidence hepatocelulárního karcinomu a nealkoholové tukové choroby jater. Zlepšení intenzivní péče pak otvírá možnost indikovat k transplantaci pacienty s akutním selháním jater nasedajícím na selhání chronické (acute-on-chronic liver failure – ACLF). Zlepšení chirurgické a onkologické péče pak vede k indikaci transplantace u pacientů s hepatocelulárním karcinomem, který se velikostí nachází již za hranicemi standardních kritérií. A znovu se otevírá i téma transplantací nemocným s cholangiocelulárním karcinomem a metastázami kolorektálního karcinomu. Tyto indikace jsou vnímány kontroverzně a dochází ke značným regionálním variacím v praktickém přístupu. Nově je diskutována definice marné transplantace a kritérií odmítnutí transplantační léčby.
To achieve satisfactory results of liver transplantation, proper selection of transplant candidates is essential. Moreover, indication process is crucial regulator to solve disparity between need for transplantation and capacity of transplant services. Any patient entering the transplant waiting list must have a chance to achieve at least average transplant benefit, currently described as 50% chance to survive 5 years after liver replacement. Until now, liver transplantation is procedure designed to treat life threatening liver disorders with aim to offer long-term survival. Nevertheless, an increase in incidence of hepatocellular carcinoma, and nonalcoholic fatty liver disease caused changes in indication spectrum. Improvement in intensive care turned interest to patients with acute-on-chronic liver failure even caused by acute alcoholic hepatitis. Advances in surgery and oncology broadened indications of patients with hepatocellular carcinoma behind standard criteria, and reopened interest in field of cholangiocellular cancer and even liver metastases of colorectal cancer. These criteria are still under development, and full of controversies and broad local variation in clinical practice is present. Entity of futile transplantation is discussed recently with aim to define generally acceptable criteria to deny transplant treatment in too risky patients.
- MeSH
- akutní selhání jater patologie terapie MeSH
- alkoholická hepatitida patologie terapie MeSH
- cholangiokarcinom patologie terapie MeSH
- hepatocelulární karcinom patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- nealkoholová steatóza jater komplikace patologie terapie MeSH
- přežití tkáně MeSH
- transplantace jater * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cholangiocelulární karcinom je poměrně vzácný maligní nádor vycházející z cholangiocytů, se špatnou prognózou a zpravidla pozdně stanovenou diagnózou. Jedná se o malignitu s různorodou biologií a řadou genetických i epigenetických změn. Jeho incidence v ČR činí asi 1,4 případu na 100 000 obyvatel za rok. Pro příznivou prognózu a naději na delší přežití je důležitá časná diagnostika s chirurgickým řešením. V těchto případech dosahuje 5letého přežití asi 20–40 % pacientů. V časné diagnostice hrají zásadní roly zobrazovací metody a histopatologická verifikace; laboratorní onkomarkery zatím nejsou dostatečně vypovídající. Totéž platí také o genetických markerech, což vede k hledání nových molekulárních cílů a zavedení cytologických a molekulárně biologických metod s vysokou specificitou a senzitivitou do rutinní praxe. Současná racionální časná diagnostika spočívá v účelném využití zobrazovacích metod. Využití genetického testování, a hlavně znalost molekulární podstaty tohoto onemocnění bude velkým přínosem. Jako významné se jeví sledování asociace s genetickými dráhami IDH1 a RAS-MAPK a dále sledování genetických mutací genů TP53, KRAS, SMAD4, BRAF, IDH1/2 a dalších. Z molekulárního hlediska nelze podcenit také onkovirový potenciál infekce HBV/HCV.
Cholangiocellular carcinoma is a relatively rare malignant tumor, originating from cholangiocytes, with poor prognosis and late diagnosis. It is a malignancy with a variable biological etiology, numerous genetic and epigenetic changes. Its incidence in the Czech Republic is about 1.4 per 100,000 people per year. For good prognosis and long-term survival, early diagnosis with surgical treatment is important. In these cases, a 5-year survival rate is about 20-40 %. In the early diagnosis imaging methods and histopathological verification play an essential role, whereas laboratory oncomarkers are not yet sufficiently accurate. The same applies for genetic markers. This leads to the search of new molecular targets and the high effort in the introduction of cytological and molecular-biological methods with high specificity and sensitivity into routine practice. Current early diagnosis is based on the use of efficient imaging methods. The use of genetic testing, and especially knowledge of the molecular basis of this disease, will be of a great benefit. The observation of the association between the genetic pathways, IDH1, RAS-MAPK etc., and genetic mutations of genes, such as TP53, KRAS, SMAD4, BRAF, IDH1/2, may be significant. From the molecular point of view, it is also interesting to monitor oncogenic potential in HBV/HCV infection.
- MeSH
- cholangiokarcinom * diagnóza genetika terapie MeSH
- kantharidin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- molekulární patologie * MeSH
- mutace genetika MeSH
- nádorové biomarkery MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cholangiokarcinom je poměrně vzácný vysoce fatální novotvar vycházející z biliárního epitelu. Jedinou potenciálně kurabilní možností léčby je radikální chirurgické řešení. Cílem naší práce bylo zhodnocení proveditelnosti a bezpečnosti intraoperační endoskopické retrográdní cholangiopankreatikografie (ERCP) a přímé cholangioskopie (SpyGlass) k posouzení intraduktální hranice šíření cholangiokarcinomu. Studie probíhala od listopadu 2015 do ledna 2018. Do souboru byli zařazeni pacienti s histologicky verifikovaným cholangiokarcinomem, na základě dostupných vyšetření byla multidisciplinárním týmem posouzena resekabilita nádoru. V případě indikace k chirurgickému výkonu jsme u všech pacientů peroperačně provedli ERCP s cholangioskopií SpyGlass a pomocí „diafanoskopie“. Resekabilita byla posouzena na základě těchto vyšetření a peroperačního chirurgického nálezu. Vlastní resekční výkon jsme provedli pouze u 2 z celkového počtu 14 pacientů, ostatní byli indikováni k implantaci SEMS (samoexpandibilního metalického stentu) v rámci ERCP provedené na operačním sále. Pro validizaci cholangioskopických nálezů jsme použili vlastní kritéria vycházející jak z Monackých, tak i dalších kritérií. Nálezy jsme rozdělili dle přítomnosti či nepřítomnosti ulcerace, prominujících polypózních hmot, patologické vaskularizace (4 typy), otlakového defektu s koagulem po předchozí implantaci stentu, papilomatózních změn a barevných změn sliznice. Z celkového počtu 14 pacientů byla pouze u dvou indikovaná resekce, která byla v obou případech R0. Ostatní pacienti byli na základě shodného neresekabilního nálezu při cholangioskopii a laparotomii intraoperačně indikovaní k paliativní implantaci SEMS. Ve studii jsme prokázali technickou proveditelnost a bezpečnost přímé peroperační cholangioskopie. Naše výsledky ukazují, že přímá peroperační cholangioskopie je jednou z metod, které mohou přispět k přesnějšímu určení hranice šíření nádoru.
Cholangiocarcinoma is a relatively rare, highly fatal neoplasm originating from the biliary epithelium. Its only potentially curative treatment option is a radical surgical resection. The aim of our work was to evaluate the feasibility and the safety of intraoperative ERCP and direct cholangioscopy (SpyGlass) to assess the intraductal border of cholangiocarcinoma proliferation. The study ran from November 2015 to January 2018. The group included patients with histologically verified cholangiocarcinoma and, based on available examinations, the resectability of the tumor was assessed by a multidisciplinary team. In cases of indicated surgical resection we peroperatively performed ERCP with cholangioscopy SpyGlass and "diaphanoscopy" in all patients. The resectability was assessed on the basis of these examinations and the peroperative surgical findings. The resection procedure itself was performed only in 2 out of the total of 14 patients, as other patients were indicated for the implantation of metallic SEMS within the ERCP procedure in the operating room instead. To validate the cholangioscopic findings, we used our own criteria based on both the Monaco and other criteria. We divided the findings according to the presence or absence of ulceration, prominent polyposis, pathological vascularization (4 types), pressure defect with a coagulum in the presence of previous stent implantation, papillomatous changes or discolorations of the mucosa. Out of the total number of 14 patients only two patients were indicated for resection and in both cases R0 resection was achieved. The remaining patients were intraoperatively indicated for palliative implantation of SEMS based on the same unresectable finding during cholangioscopy and laparotomy. We demonstrated the technical feasibility and safety of direct peroperative cholangioscopy. Our results show that direct perioperative cholangioscopy is one of the methods which can contribute to a more accurate determination of tumor spread margins.
- Klíčová slova
- SpyGlass,
- MeSH
- cholangiokarcinom * diagnostické zobrazování klasifikace terapie MeSH
- cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní * MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- endosonografie metody přístrojové vybavení MeSH
- intervenční ultrasonografie metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cholangiokarcinom patří mezi nádorová onemocnění s velmi špatnou prognózou. Jediným potenciálně kurativním přístupem je chirurgická resekce, přestože pravděpodobnost lokálního i vzdáleného relapsu je i po radikální operaci vysoká. Přínos adjuvantní terapie není zcela jasně definován, přesto je zejména u pacientů s vysokým rizikem recidivy indikovaná v podobě chemoterapie či chemoradioterapie. Lokálně pokročilé neresekabilní onemocnění je možné také ovlivnit chemoterapií nebo její kombinací s radioterapií. Dávky záření jsou vyžadovány relativně vysoké, proto je nutné používat nejmodernější techniky radioterapie. Léčba metastatického onemocnění je v současné době založena především na systémové chemoterapii v režimu gemcitabin a cisplatina. Přínos cílené molekulární terapie aktuálně není jednoznačný, ale pokroky zejména v genetickém profilování nádoru mohou pomoci posunout klinickou praxi. Pacienti s těmito typy nádoru musejí být řešeni především v rámci konzultací multidisciplinárního týmu.
Cholangiocarcinoma is a cancer with very poor prognosis. The only potentially curative approach is surgical resection of tumor. However, the rate of local and distant recurrence after radical surgery is still high. Benefit of adjuvant therapy is not clearly defined, nevertheless patients at high risk of recurrence are indicated to chemotherapy or chemoradiotherapy. Locally advanced, unresectable disease can also be treated with chemotherapy alone, or with her combination with radiotherapy. Required radiation doses are relatively high, therefore it is necessary to use highly conformal radiation therapy. Treatment of metastatic disease is currently based on systemic therapy, combination of gemcitabine and cisplatin as standard of care. Benefit of targeted molecular therapy is not clear at present, but ongoing research in genetic profiling of tumor may help to improve current clinical practice. Patients with cholangiocarcinoma have to be discussed during multidisciplinary team meetings.
- MeSH
- adjuvantní chemoradioterapie MeSH
- cholangiokarcinom * chirurgie terapie MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
