Cholangiocelulární karcinom je poměrně vzácný maligní nádor vycházející z cholangiocytů, se špatnou prognózou a zpravidla pozdně stanovenou diagnózou. Jedná se o malignitu s různorodou biologií a řadou genetických i epigenetických změn. Jeho incidence v ČR činí asi 1,4 případu na 100 000 obyvatel za rok. Pro příznivou prognózu a naději na delší přežití je důležitá časná diagnostika s chirurgickým řešením. V těchto případech dosahuje 5letého přežití asi 20–40 % pacientů. V časné diagnostice hrají zásadní roly zobrazovací metody a histopatologická verifikace; laboratorní onkomarkery zatím nejsou dostatečně vypovídající. Totéž platí také o genetických markerech, což vede k hledání nových molekulárních cílů a zavedení cytologických a molekulárně biologických metod s vysokou specificitou a senzitivitou do rutinní praxe. Současná racionální časná diagnostika spočívá v účelném využití zobrazovacích metod. Využití genetického testování, a hlavně znalost molekulární podstaty tohoto onemocnění bude velkým přínosem. Jako významné se jeví sledování asociace s genetickými dráhami IDH1 a RAS-MAPK a dále sledování genetických mutací genů TP53, KRAS, SMAD4, BRAF, IDH1/2 a dalších. Z molekulárního hlediska nelze podcenit také onkovirový potenciál infekce HBV/HCV.

Cholangiocellular carcinoma is a relatively rare malignant tumor, originating from cholangiocytes, with poor prognosis and late diagnosis. It is a malignancy with a variable biological etiology, numerous genetic and epigenetic changes. Its incidence in the Czech Republic is about 1.4 per 100,000 people per year. For good prognosis and long-term survival, early diagnosis with surgical treatment is important. In these cases, a 5-year survival rate is about 20-40 %. In the early diagnosis imaging methods and histopathological verification play an essential role, whereas laboratory oncomarkers are not yet sufficiently accurate. The same applies for genetic markers. This leads to the search of new molecular targets and the high effort in the introduction of cytological and molecular-biological methods with high specificity and sensitivity into routine practice. Current early diagnosis is based on the use of efficient imaging methods. The use of genetic testing, and especially knowledge of the molecular basis of this disease, will be of a great benefit. The observation of the association between the genetic pathways, IDH1, RAS-MAPK etc., and genetic mutations of genes, such as TP53, KRAS, SMAD4, BRAF, IDH1/2, may be significant. From the molecular point of view, it is also interesting to monitor oncogenic potential in HBV/HCV infection.

2 interní klinika 3 LF UK a FN Královské Vinohrady Praha

Chirurgická klinika 3 LF UK a FN Královské Vinohrady Praha

Onkologická klinika 3 LF UK a FN Královské Vinohrady Praha

Ústav histologie a embryologie 1 LF UK Praha

Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv Alžběty v Bratislavě

Molecular pathology of cholangiocellular carcinomas