Coronary heart disease (CHD) is the leading cause of morbidity and mortality in both men and women in the developed countries. Despite this fact, females are still under-represented in the majority of clinical trials. At the present time, only limited evidence is available with respect to the female-specific aspects of pathogenesis, management, and outcomes in acute coronary syndrome (ACS). Women less frequently undergo coronary intervention, and a lower proportion of women receive evidence-based pharmacotherapy, compared with men. It has been shown that women benefit from an invasive approach and coronary intervention in ACS as much as men, despite their advanced age and higher rate of bleeding complications. Also, administration of beta-blockers, ACE-inhibitors, and intensive statin therapy is associated with a comparable reduction of cardiovascular event rates in women and men. On the other hand, women may profit less than men from fibrinolytic or glycoprotein IIb/IIIa inhibitor therapy. Both sexes benefit equally from aspirin therapy, whereas contradictory data are available on the efficacy of clopidogrel in women. There is an urgent need for intensive research in the development of female-specific therapeutic strategy in ACS, even though the detailed mechanisms of sex differences are still unknown.

• MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   epidemiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• antikoagulancia aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• koronární angioplastika statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech MeSH
• pohlavní dimorfismus * MeSH
• renin-angiotensin systém účinky léků   MeSH
• statiny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• trombocytový glykoproteinový komplex IIb-IIIa antagonisté a inhibitory   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

The paper describes features history, risk factors and hospital management of acute coronary syndrome (ACS) in women of the Central Asia (829 ACS patients are included), and also comparison of hospital outcomes of ACS in groups of men and women. ACS in women in the Central Asia comprises features as more non Q-wave myocardial infarction frequency, smaller adherence to treatment of dyslipidemia, more obesity degrees. Women arrive to hospital average in 4 hours after men; have more percent of the atypical form. In-hospital outcomes in men and women significantly did not differ because of general tendency to late arriving to the hospital and small quantity of revascularization procedures. The reasons of differences between men and women in the region are mostly connected to social sphere (late arriving, non-treated dyslipidemia) than to physiological peculiarities.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• časové faktory MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• střední Asie MeSH

BACKGROUND: The aim of this analysis was to define the risk factors associated with the problematic dose titration of unfractionated heparin (UFH) in high-risk non-ST-segment elevation acute coronary syndrome (NSTE ACS) patients. METHODS AND RESULTS: The study group comprised 267 patients with high-risk NSTE ACS managed with an early invasive strategy and treated with the recommended dose of UFH. The subsequent dose was adjusted after measurement of activated partial thromboplastin time (aPTT), using the nomogram. The goal for aPTT was 1.5-2.5-fold of the control value. At 6 h after starting therapy 29% of patients had a therapeutic initial aPTT value; half of them were over-anticoagulated, and 22% were undertreated. By continuing therapy, the proportion of optimally treated patients increased; after 12 h of treatment 40% of patients reached the therapeutic dose, and 58% after 24 h. Undertreatment was a problem in < or = 65-year-old men. Women and older patients have a higher risk of overdose. The patients with a therapeutic dose of UFH had the lowest occurrence of major ischemic adverse events. CONCLUSIONS: Expert consensus on more precise dose guidelines for UFH is needed. The dose needs to be not only weight, but also age and sex, adjusted.

• MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• financování organizované MeSH
• heparin terapeutické užití   MeSH
• index tělesné hmotnosti MeSH
• koronární jednotky MeSH
• kreatinin metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohlavní dimorfismus MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• vyšetření funkce ledvin MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

V současné době se stále zvyšuje incidence infarktu myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) u starších osob. V nejnovějších guidelines se doporučuje okamžité invazivní vyšetření a případná primární perkutánní koronární intervence (PCI) u všech pacientů bez ohledu na věk. Podle literárních údajů se však intervenční léčba starších pacientů se STEMI neprovádí v dostatečné míře. Cílem naší studie bylo posoudit výsledky hospitalizace starších pacientů pro STEMI oproti mladším osobám z hlediska systematické intervenční léčby. Zajímali jsme se rovněž o některá, podle nás významná specifika léčby starších pacientů se STEMI. Posoudili jsme údaje 975 po sobě následujících pacientů se STEMI přijatých do jednoho centra v období od ledna 2012 do července 2013; z toho 203 (20,8 %) pacientů bylo ve věku 75 let a více. V porovnání s mladšími osobami byli starší pacienti většinou ženy (47,2 % vs. 22,7 %; p < 0,001) s vyšší prevalencí hypertenze (78,8 % vs. 65,0 %; p < 0,001), avšak nižší prevalencí kuřáctví (13,7 % vs. 48,8 %; p < 0,001) a dyslipidemie (54,7 % vs. 41,3 %; p = 0,03). Ve věkové kategorii ≥ 75 let jsme zaznamenali více kardiovaskulárních komorbidit: cévních mozkových příhod (11,8 % vs. 4,1 %; p < 0,001), fibrilací síní (23,6 % vs. 53,9 %; p < 0,001) a těžkých vaskulopatií (6,8 % vs. 1,2 %; p < 0,001). U starších pacientů byly častěji pozorovány známky srdečního selhání (Killipova třída > I: 21,1 % vs. 7,2 %; p < 0,001). U obou skupin byla stanovena podobná doba ischemie, 54,1 % vs. 55,1 % s převozem do nemocnice do šesti hodin. U starší skupiny bylo provedeno méně PCI (74,3 % vs. 85,7 %; p = 0,02). Rozsah lézí na koronárních tepnách se významně nelišil, až na dva případy postižení kmene levé věnčité tepny u starších pacientů (12,2 % vs. 5,1 %; p < 0,001). Mezi oběma skupinami nebyly významné rozdíly v léčbě během hospitalizace (duální antiagregační léčba, antikoagulace, beta-blokátory, inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin [ACE]/blokátory receptorů AT1 pro angiotensin II a statiny). Nemocniční mortalita všech našich pacientů byla 4,41 %, s hodnotami 11,3 % u starší skupiny a 2,59 % ve skupině ve věku < 75 let (p < 0,001). Výsledky léčby starších pacientů se STEMI během pobytu v nemocnici byly horší, se zvýšenou mortalitou, zvláště u osob se srdečním selháním již při příjmu. U starších pacientů bylo provedeno méně PCI, i když ve farmakoterapii nebyl žádný rozdíl zjištěn. U všech pacientů bez ohledu na věk je nutno uplatňovat strategii okamžitého koronarografického vyšetření a v případě potřeby primární PCI.

Nowadays, ST elevation acute myocardial infarction (STEMI) is seen with greater incidence in older patients. Current guidelines recommend an immediate invasive evaluation and eventually primary percutaneous coronary intervention (PCI) in all STEMI patients regardless of age. Nevertheless, data in literature show a significant underuse of interventional treatment in older patients with STEMI. Our objective is to assess the in-hospital outcome of the elderly STEMI patients compared to the younger ones in the setting of systematic interventional management. We also discussed some particular aspects which we considered as significant concerning the management of elderly patients with STEMI. We evaluated 975 consecutive STEMI patients admitted to a single centre between January 2012 and July 2013. There were 203 (20.8 %) patients ≥ 75 years old. Compared to the younger group, in the older group there were more women (47.2% vs 22.7%; p < 0.001), an increased prevalence of hypertension (78.8% vs 65.0%; p < 0.001) but a decreased prevalence of smoking (13.7% vs 48.8%; p < 0.001) and dyslipidemia (54.7% vs 41.3%; p = 0.03). The ≥ 75 years group had more cardiovascular comorbidities: stroke (11.8% vs 4.1%; p < 0.001), atrial fibrillation (23.6% vs 53.9%; p < 0.001) and severe valvulopathies (6.8% vs 1.2%; p < 0.001). Elderly patients presented more frequently with signs of heart failure (Killip class > I: 21.1% vs 7.2%; p < 0.001). Both groups had similar ischemia time with 54.1% vs 55.1% presenting within 6 hours. There were fewer PCIs performed in the elderly group (74.3% vs 85.7%; p = 0.02). The extension of coronary lesions was not significantly different between the two groups, except for left main disease in favour of the elderly (12.2 % vs 5.1 %; p < 0.001). There were no significant differences between the two groups regarding the in-hospital treatment (dual antiplatelet, anticoagulation, beta-blockers, ACEI/ARB and statin).The in-hospital mortality for our entire study group was 4.41%, with a rate of 11.3% in the older group and 2.59 % in the < 75 years group (p < 0.001). In-hospital outcome in older patients with STEMI is worse, with an increased mortality rate, especially when associated with heart failure on admission. Fewer PCI were performed in the older patients, although there was no difference in the pharmacological treatment. A strategy based on urgent coronary angiography and, if necessary, primary PCI, should be applied in all eligible patients irrespective of age.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   komplikace   mortalita   patologie   MeSH
• balónková koronární angioplastika využití   MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• hospitalizace MeSH
• infarkt myokardu * diagnóza   epidemiologie   farmakoterapie   chirurgie   komplikace   mortalita   patologie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• kvalita zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze myokardu MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• věkové faktory * MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) * statistika a číselné údaje   MeSH
• zohlednění rizika MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• přehledy MeSH

AIMS: To determine whether the Joint European Societies guidelines on cardiovascular prevention are being followed in everyday clinical practice of secondary prevention and to describe the lifestyle, risk factor and therapeutic management of coronary patients across Europe. METHODS AND RESULTS: EUROASPIRE IV was a cross-sectional study undertaken at 78 centres from 24 European countries. Patients <80 years with coronary disease who had coronary artery bypass graft, percutaneous coronary intervention or an acute coronary syndrome were identified from hospital records and interviewed and examined ≥ 6 months later. A total of 16,426 medical records were reviewed and 7998 patients (24.4% females) interviewed. At interview, 16.0% of patients smoked cigarettes, and 48.6% of those smoking at the time of the event were persistent smokers. Little or no physical activity was reported by 59.9%; 37.6% were obese (BMI ≥ 30 kg/m(2)) and 58.2% centrally obese (waist circumference ≥ 102 cm in men or ≥88 cm in women); 42.7% had blood pressure ≥ 140/90 mmHg (≥140/80 in people with diabetes); 80.5% had low-density lipoprotein cholesterol ≥ 1.8 mmol/l and 26.8% reported having diabetes. Cardioprotective medication was: anti-platelets 93.8%; beta-blockers 82.6%; angiotensin-converting enzyme inhibitors/angiotensin receptor blockers 75.1%; and statins 85.7%. Of the patients 50.7% were advised to participate in a cardiac rehabilitation programme and 81.3% of those advised attended at least one-half of the sessions. CONCLUSION: A large majority of coronary patients do not achieve the guideline standards for secondary prevention with high prevalences of persistent smoking, unhealthy diets, physical inactivity and consequently most patients are overweight or obese with a high prevalence of diabetes. Risk factor control is inadequate despite high reported use of medications and there are large variations in secondary prevention practice between centres. Less than one-half of the coronary patients access cardiac prevention and rehabilitation programmes. All coronary and vascular patients require a modern preventive cardiology programme, appropriately adapted to medical and cultural settings in each country, to achieve healthier lifestyles, better risk factor control and adherence with cardioprotective medications.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chování snižující riziko * MeSH
• cvičení MeSH
• dieta škodlivé účinky   MeSH
• dodržování směrnic MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• kardiologie trendy   MeSH
• kardiovaskulární látky terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• koronární nemoc diagnóza   epidemiologie   terapie   MeSH
• kouření škodlivé účinky   MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• odvykání kouření MeSH
• prevalence MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy zdravotní péče MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sedavý životní styl MeSH
• sekundární prevence trendy   MeSH
• senioři MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• společnosti lékařské * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Východisko. V České republice v současnosti neexistuje registr akutních koronárních syndromů. K dispozici jsou pouze data o pacientech s vybranými typy akutního infarktu myokardu, není však jasné, jaká je všeobecná praxe. Cílem práce bylo jednak zhodnotit a porovnat diagnostické a léčebné postupy u nemocných s akutním infarktem myokardu v nemocnicích Čáslav, Kutná Hora a Znojmo, dále posoudit dodržování aktuálních doporučení v klinické praxi. Metody a výsledky. Soubor tvořilo 564 pacientů (300 mužů, 264 žen) průměrný věk 71±11,9 let), u kterých byl v roce 2003 diagnostikován akutní infarkt myokardu. Základní demografická data se mezi nemocnicemi významně nelišila, z rizikových faktorů byla rozdílná jen prevalence kouření (p<0,01). Častější byly infarkty bez elevací úseků ST – 73 %. Reperfuzní terapie byla použita u 67 % pacientů s infarktem s elevacemi ST, jednoznačně převažuje přímá angioplastika (u 63 % pacientů s elevacemi ST ), trombolytická terapie byla aplikována u 4 %. V terapii během prvních 24 hodin byl nejvíce zastoupen aspirin (78 %), heparin (82 %), betablokátory (34 %). Nejčastější komplikací bylo srdeční selhání – u 23 % nemocných. Hospitalizační mortalita se v jednotlivých nemocnicích významně nelišila, v celém souboru byla 15 %. V propouštěcí medikaci byl nejčastěji předepsán aspirin (76 %), dále betablokátory (63 %), inhibitory ACE (58 %) a statiny (54 %), statisticky významná odlišnost mezi jednotlivými nemocnicemi byla pouze v podávání thienopyridinů (p<0,001). Závěry. Mezi jednotlivými nemocnicemi byly jen malé rozdíly v léčebných postupech, ve všech třech nemocnicích je patrný odklon od trombolýzy ve prospěch přímé angioplastiky. Běžná praxe ve farmakoterapii nesplňuje vždy současná doporučení pro léčbu infarktu myokardu.

Background. No general register of patients with acute coronary syndrome is available in the Czech Republic. That is why the everyday clinical practice remains indeterminate. The aim of the study was to compare patients' characteristics, diagnostic and therapeutic procedures in patients with acute myocardial infarction admitted to three municipal hospitals (Caslav, Kutna Hora, Znojmo) and to assess the correspondence of the local clinical practice with the current guidelines. Methods and Results. A total of 564 patients (300 men, 264 women) mean age 71±11,9 years) admitted for acute myocardial infarction was included into the study. No significant difference was found in the demographic data among the hospitals. Higher proportion of smokers was observed in the hospital of Kutna Hora (p<0,01). In the studied sample, the proportion of myocardial infarctions without ST elevation was larger than that without it (311 pts. – 73 %). In the subgroup of patients with myocardial infarction and ST elevation 67 % received some form of reperfusion therapy (primary angioplasty in 63 % and fibrinolytic therapy in 4 %). Most patients received aspirin and heparin (78 % a 82 % respectively) within the first 24 hours; the treatment with beta-blockers was less common (34%). The most frequent in-hospital complication was the heart failure (23 %). In-hospital mortality for all patients was 15%. At the discharge from hospital, patients received flowing treatment: aspirin (76 %), beta-blockers (63 %), ACE inhibitors (58 %), statins (54 %). A significant difference was found only in the use of clopidogrel and ticlopidin (p<0,001). Conclusions. This study reveals only minor differences in the management of patients among hospitals and demonstrates some differences between existing guidelines and current clinical practice. The vast majority of patients with acute myocardial infarction with ST elevation was treated by primary angioplasty.

• MeSH
• dospělí MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• reperfuze myokardu MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• statistika přirozeného pohybu MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: In some randomized clinical trials, transradial access (TRA) compared with transfemoral access (TFA) was associated with lower mortality in patients with coronary artery disease undergoing invasive management. We analyzed the effects of TRA versus TFA across multicenter randomized clinical trials and whether these associations are modified by patient or procedural characteristics. METHODS: We performed an individual patient data meta-analysis of multicenter randomized clinical trials comparing TRA with TFA among patients undergoing coronary angiography with or without percutaneous coronary intervention. The primary outcome was all-cause mortality and the co-primary outcome was major bleeding at 30 days. The primary analysis was conducted by 1-stage mixed-effects models on the basis of the intention-to-treat cohort. The effect of access site on mortality and major bleeding was assessed further by multivariable analysis. The relationship among access site, bleeding, and mortality was investigated by natural effect model mediation analysis with multivariable adjustment. RESULTS: A total of 21 600 patients (10 775 TRA, 10 825 TFA) from 7 randomized clinical trials were included. The median age was 63.9 years, 31.9% were women, 95% presented with acute coronary syndrome, and 75.2% underwent percutaneous coronary intervention. All-cause mortality (1.6% versus 2.1%; hazard ratio, 0.77 [95% CI, 0.63-0.95]; P=0.012) and major bleeding (1.5% versus 2.7%; odds ratio, 0.55 [95% CI, 0.45-0.67]; P<0.001) were lower with TRA. Subgroup analyses for mortality showed consistent results, except for baseline hemoglobin level (Pinteraction=0.003), indicating that the benefit of TRA was substantial in patients with moderate or severe anemia, whereas it was not significant in patients with milder or no baseline anemia. After adjustment, TRA remained associated with 24% and 51% relative risk reduction of all-cause mortality and major bleeding, respectively. A mediation analysis showed that the benefit of TRA on mortality was only partially driven by major bleeding prevention and ancillary mechanisms are required to fully explain the causal association. CONCLUSIONS: TRA is associated with lower all-cause mortality and major bleeding at 30 days compared with TFA. The effect on mortality was driven by patients with anemia. The reduction in major bleeding only partially explains the mortality benefit. REGISTRATION: URL: https://www.crd.york.ac.uk/prospero; Unique identifier: CRD42018109664.

• MeSH
• arteria femoralis diagnostické zobrazování   MeSH
• arteria radialis MeSH
• koronární angiografie * škodlivé účinky   MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   MeSH
• krvácení etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rizikové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH

Ischemická choroba srdeční ICHS je nejčastější příčinou úmrtí nemocných s diabetem 2. typu (DM2). Muži s diabetem jsou postiženi 2krát častěji a ženy diabetičky dokonce 4krát častěji než osoby bez diabetu. Kromě klasických rizikových faktorů, k jejichž kumulaci dochází při diabetu v souvislosti se sydromem inzulinové rezistence a jsou představovány hypertenzí, dyslipoproteinémií, centrální obezitou, ale i dalšími faktory, jako je prokoagulační stav a endoteliální dysfunkce, hraje roli také hyperglykémie. Hyperglykémie je významným samostatným rizikovým faktorem ICHS, který se uplatňuje u nemocných s diabetem i u osob s poruchou glukózové homeostázy. V prospektivních epidemiologických sledováních jsou významným prediktorem koronárních příhod hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) i hodnota glykémie na lačno a po stimulaci. Glykémie po stimulaci bývá hodnocena po příjmu potravy (postprandiální) nebo po podání glukózy. Důležitý je jak maximální vzestup za hodinu, tak hladina glykémie za 2 hodiny. Každé snížení uvedených veličin je spojeno se snížením rizika ICHS bez zjevné prahové hodnoty. Prospektivní intervenční studie United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) prokázala, že lepší kompenzace nemocných s DM2 redukuje nezávisle na volbě hypoglykemického prostředku výskyt IM o 16 % (p=0,052) a uplatňuje se tak společně s antihypertenzní, hypolipidemickou a režimovou léčbou v primární prevenci ICHS. Podobně i v sekundární prevenci koronárních příhod existují u nemocných s DM2 doklady, že lepší kompenzace vede ke snížení časné i pozdní mortality po IM. Je však pravděpodobné, že roli hraje i volba hypoglykemizujícího prostředku. Většina dosud ukončených prací svědčí ve prospěch inzulinu, minimálně v těsném období kolem IM a během revaskularizačních výkonů. Cílové hodnoty při léčbě nemocných s diabetem jsou preprandiální glykémie 5,1 - 6,5 mmo/l, postprandiální glykémie za hodinu po jídle 7,6 - 9 mmol/l a HbA1c 6,2 - 7,5%. Kromě intenzivní snahy o normalizaci hladin glykémie je naprosto nezbytnou součástí preventivních opatření ovlivnění ostatních rizikových faktorů aterosklerózy.

Coronary heart disease (CHD) is the most important cause of mortality and morbidity among patients with type 2 diabetes (DM2). DM2 is associated with a twofold increase in CHD in men and a fourfold increase in women. Part of the increased propensity for atherosclerosis appears to be related to the effect of diabetes-induced increases in established risk factors associated with the syndrome of insulin resistance: hypertension, dyslipidemia, hyperinsulinemia, central obesity, endothelial dysfunction, and protrombotic activity. In recent years, epidemiological prospective studies have indicated that, in addition to the conventional risk factors, blood glucose levels predict CHD in both diabetic and non-diabetic subjects with impaired glucose homeostasis. No consistent conclusions can be drawn as to whether CHD events can be predicted more accurately by fasting glucose levels, or by postprandial or postglucose glucose levels, or by glycosylated hemoglobin. Hyperglycemia and poor glycemic control are associated with an increased risk for CHD without any glycemic treshold. The recently published United Kingdom Prospective Diabetes Study (1998) has shown that intensive glucose control reduces acute myocardial infarction (AMI) by 16% (p= 0.052) in DM2 and should be used together with management of other risk factors such as hypertension and dyslipidemia in the primary prevention of CHD. Similarly, in secondary prevention there is evidence that tight metabolic control reduces the early- and long-term mortality after AMI in DM2. In contrast to primary prevention, it seems the insulin therapy should be preferentially used at least during the first three month after AMI and during revascularization strategies. The target values are: 5.1 - 6.5 mmol/l for fasting blood glucose levels, 7.6 - 9 mmol/l for posprandial glucose levels 1 hr after the meal and 6.2 - 7.5% for HbA1c. However, in addition to intensive therapy of hyperglycemia, other conventional risk factors should also be normalised to prevent CHD in DM2.

• MeSH
• diabetes mellitus 2. typu epidemiologie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hyperglykemie farmakoterapie   krev   patofyziologie   MeSH
• koronární nemoc etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• krevní glukóza účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Background: Rupture of a papillary muscle is an infrequent but often fatal mechanical complication of acute myocardial infarction. AIM: The aim of this paper is to present a case report of a 65-year old women with acute severe mitral regurgitation with cardiogenic shock caused by two-step complete anterior papillary muscle rupture during acute myocardial infarction. The transthoracic echocardiography was obtained at the bedside and showed a posterior mitral valve prolapse with a severe mitral regurgitation. During this examination the patient developed acute pulmonary oedema and a consequent cardiogenic shock. Transthoracic echocardiography was then reevaluated and completed. New findings of bi-leaflet mitral flail and progression of massive mitral regurgitation were documented. The complete rupture of a papilary muscle was then considered as a cause of an acute clinical deterioration. Intraoperative findings showed a complete transection of both heads of anterolateral and necrotic regions of basis of posteromedial papillary muscle. CONCLUSIONS: This case confirms the importance of immediate echocardiography in confirming a diagnosis of acute mechanical complications of acute coronary syndromes and this examination is important for the management of a hemodynamically unstable patient. Echocardiography should be done immediately on any patient in whom the diagnosis of mechanical complication of acute coronary syndromes is suspected.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• kardiogenní šok diagnóza   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• mitrální insuficience diagnóza   etiologie   MeSH
• papilární svaly MeSH
• poinfarktová ruptura srdce komplikace   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Základním cílem kardiovaskulární prevence je snížit morbiditu a mortalitu a zlepšit kvalitu života pacientů změnami životního stylu, kontrolou rizikových faktorů a kardioprotektivní medikací. Cíl: Stanovit, jak jsou do praxe implementována evropská doporučení sekundární prevence ischemické choroby srdeční (ICHS) z let 2007 a 2012. Metodika: Konsekutivně a retrospektivně bylo vybráno 650 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let, hospitalizovaných pro některou z následujících diagnóz: elektivní či emergentní koronární bypass nebo perkutánní koronární angioplastiku anebo akutní koronární syndrom (akutní infarkt myokardu – STEMI či non-STEMI nebo akutní ischemii myokardu). Byl proveden rozbor chorobopisů a následně byli ambulantně vyšetřeni respondenti, minimálně šest měsíců, maximálně tři roky po přijetí k hospitalizaci. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 493 respondentů. Z nich 17 % byli aktivní kuřáci, 42 % bylo obézních, v pásmu nadváhy a obezity bylo 86 % respondentů, centrálně obezních 69 %, nízkou fyzickou aktivitu (klasifikace IPAQ) vykazovalo 71 %. Neadekvátně zvýšený krevní tlak (≥ 130/80 mm Hg, doporučení z roku 2007) mělo 75 %, zvýšený LDL cholesterol (≥ 2,5 mmol/l) 39 %, manifestní diabetes (deklarovaná léčba diabetu a glykemie nalačno > 7,0 mmol/l) vykazovalo 48 % respondentů. V době vyšetření bylo 92 % pacientů léčeno antiagregancii, 85 % beta-blokátorem, 82 % inhibitorem enzymu konvertujího angiotensin (ACE) nebo antagonistou receptoru AT1 pro angiotensin II, 93 % statinem. Pouze malá část pacientů dodržovala doporučená nefarmakologická opatření v sekundární prevenci. Závěr: U pacientů v sekundární prevenci ICHS se zvýšila prevalence nadváhy a obezity a prevalence diabetu. Farmakoterapie je v sekundární prevenci používána ve vysokém procentu, není však dosahováno doporučených hodnot krevního tlaku, lipidového a glycidového metabolismu, hlavně v důsledku nízkých dávek léků. Nadále je neuspokojivá implementace zásad zdravého životního stylu.

Introduction: The main objectives of cardiovascular prevention are, through lifestyle changes, risk factor management and use of cardioprotective medicines to reduce morbidity and mortality, and to improve quality of life. Objectives: To determine, in patients with coronary heart disease (CHD), whether the treatment goals, as defined by current European guidelines on secondary prevention are implemented in clinical practice. Methods: A total of 650 consecutive patients, men and women aged ≤ 80 years when hospitalized for any of following first or recurrent discharge diagnoses or treatments for CHD were retrospectively identified from hospital records: (i) coronary artery bypass grafting (CABG), (ii) percutaneous transluminal coronary angioplasty (PTCA), (iii) acute myocardial infarction (AMI), and ( iv) acute myocardial ischemia. The starting date for identification was not less than 6 months and not more than 3 years prior to the expected date of the study interview. Data collection was based on a review of medical records and the interview. Results: In total, 493 respondents were interviewed. Among them, 17% were smokers, 42% were obese, 86% were overweight or obese, 69% had central obesity, 71% low physical activity. 75% had raised blood pressure (≥ 130/80 mmHg, according to 2007 guidelines) 39% had elevated LDL-cholesterol (≥ 2,5 mmol/l), 48%, had overt diabetes (declared diabetes treatment or fasting glucose > 7,0 mmol/l). At interview, 92% of patients were treated with aspirin or other antiplatelets, 85% with beta-blockers, 82% with ACE inhibitors or ARBs, 93% with statins. Only a minority of patients followed the non-pharmacologic secondary prevention recommendations. Conclusion: Among coronary patients prevalence of overweight, obesity and prevalence of diabetes increased. Pharmacotherapy is used in majority of secondary prevention patients, but recommended levels of blood pressure, lipid and glucose metabolism are in major part not achieved. Also implementation of non pharmacologic interventions of life style factors remains unsatisfactory.

• Klíčová slova
• EUROASPIRE,
• MeSH
• diabetes mellitus epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• duševní poruchy epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hyperlipidemie epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• hypertenze epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   etiologie   komplikace   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• obezita epidemiologie   MeSH
• odvykání kouření MeSH
• průřezové studie MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence * klasifikace   metody   normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• zdravé chování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH