• MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská péče metody   normy   MeSH
• posturální drenáž * metody   normy   ošetřování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Ve své klasické podobě je onemocnění covid-19 respirační chorobou, která však může mít značně heterogenní průběh. Hrudní komplikace vznikají u malého procenta nemocných. Naším cílem je vyhodnotit dosavadní zkušenosti s touto chorobou a jejími hrudními projevy a stanovení reálného stavu péče o tyto nemocné. Metody: Tato práce je retrospektivní, single-insitution analýzou souboru pacientů hospitalizovaných s akutní a postakutní covid-19 pneumonií v pražské Thomayerově nemocnici v období 12/2020 až 03/2022, u kterých byl indikován hrudně-chirurgický zákrok. Výsledky: V době vrcholící pandemie nemoci covid-19 jsme provedli hrudně chirurgický zákrok u 46 pacientů. Nejčastější torakochirurgickou intervencí byla hrudní drenáž (18× pro pneumotorax, 3× pro fluidotorax, 2× CT navigovaná drenáž plicního abscesu a 2× CT navigovaná drenáž pneumatokély). V 10 případech byla provedena pleurektomie s dekortikací. Dále bylo provedeno 12 plicní parenchym šetřících resekcí, přičemž ve dvou případech si stav vyžádal resekci celého laloku. U 2 pacientů byla indikována resekce postintubační stenózy trachey po těžkém průběhu pneumonie covid-19. Závěr: Onemocnění covid-19 může i po lehkém průběhu výrazně morfologicky a funkčně alterovat dýchací ústrojí. Nejčastějšími komplikacemi pneumonie covid-19 vyžadující torakochirurgickou intervenci jsou patologie spojené se vznikem airleaku s kumulací vzduchu (pneumotorax, pneumomediastinum a podkožní emfyzém). Rozvoj plicních nekróz, symptomatických bronchiektázií, pneumatokél, bulózně-fibrotických formací mohou v ojedinělých případech vyústit v pneumotorax, hemotorax nebo hrudní empyém. Včasná torakochirurgická intervence hrudních komplikací pneumonie covid-19 může vést ke zlepšení přežívání covid nemocných.

Introduction: COVID-19 is considered a respiratory virosis in its classic form, although it may present with heterogeneous symptoms. Thoracic complications occur in a small percentage of patients. Our objective was to evaluate existing experience with this disease and its thoracic manifestations and to determine the real-world status of care of these patients. Methods: This study is a retrospective, single-institution analysis of a group of patients hospitalized with acute and post-acute COVID-19 pneumonia at Thomayer Hospital in Prague in the period from December 2020 to March 2022 and indicated for a thoracic surgical procedure. Results: During the peak of COVID-19 pandemic, a thoracic intervention was performed in 46 admitted patients. Thoracic drainage (due to pneumothorax in 18 cases, fluidothorax in 3 cases, CT-guided lung abscess drainage in 2 cases, and CT-guided pneumatocele drainage in 2 cases) were the most common thoracic surgical procedures. Pleurectomy/decortication surgery was done in 10 cases. Additionally, 12 lung parenchyma-sparing resections were performed, while lobectomy was required in 2 cases. Resection of postintubation tracheal stenosis due to a severe course of COVID-19 pneumonia was indicated in 2 patients. Conclusion: Even mild COVID-19 may cause a considerable morphological a functional alteration of the respiratory system. The most common complications of COVID-19 pneumonia that require a thoracic surgical intervention include pathologies associated with an air leak and accumulation of air (pneumothorax, pneumomediastinum and subcutaneous emphysema). The development of pulmonary necrosis, symptomatic bronchiectasis, pneumatocele, and bullous-fibrotic formations may result in pneumothorax, hemothorax or thoracic empyema in sporadic cases. An early thoracic surgical intervention to treat thoracic complications of COVID-19 pneumonia can improve the survival of COVID-19 patients.

• MeSH
• chirurgie plic metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pneumonie chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• postakutní syndrom COVID-19 * chirurgie   diagnostické zobrazování   mortalita   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

• MeSH
• anestetika klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• centrální nervový systém anatomie a histologie   fyziologie   chirurgie   MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   farmakoterapie   klasifikace   komplikace   radiografie   terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony klasifikace   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• pooperační péče MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• anesteziologie a intenzivní lékařství
• neurologie
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Publikace se zaměřuje užití anestezie v neurochirurgii a na pooperační péči o pacienty. Určeno odborné veřejnosti.

• MeSH
• anestetika terapeutické užití   MeSH
• diagnostické techniky neurologické MeSH
• nemoci centrálního nervového systému terapie   MeSH
• neurochirurgické výkony MeSH
• neurologické ošetřovatelství MeSH
• neuroradiografie MeSH
• pooperační péče MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• anesteziologie a intenzivní lékařství
• NLK Publikační typ
• kolektivní monografie

Pleurální výpotek (fluidothorax, PV) je klinicko-patologický stav, charakterizovaný přítomností nadměrného množství tekutiny v pleurální dutině. Etiologie PV je velmi různorodá. Časný záchyt přítomnosti výpotku, správné určení vyvolávajícího onemocnění a volba adekvátní léčby jsou standardní součástí péče o kriticky nemocného pacienta. K základním diagnostickým metodám patří zobrazovací metody (RTG plic a počítačová tomografie) a pleurální punkce. V posledních letech je v popředí ultrasonografie hrudníku, jejíž význam je nejen diagnostický, ale je možné tuto metodu využít i jako asistenci při invazivních terapeutických procedurách. Terapie fluidothoraxu je založena na současném řešení vyvolávajícího onemocnění (pokud je možná), a symptomatické terapii včetně punkce nebo drenáže pleurálního dutiny.

Pleural effusion (fluidothorax) is characterized by the presence of excessive amount of fluid in the pleural space caused by various pathological clinical conditions. Pleural effusion leads to increased morbidity and adversely affects the prognosis and clinical outcome of critically ill patients in the intensive care setting. Early recognition of pleural effusion and diagnosis of the causal factors belong to the standard components of its management in intensive care. Diagnosis is usually made by chest X-ray and computer tomography followed by pleural aspiration. Nowadays, chest ultrasonography has become an invaluable diagnostic tool. Moreover, it also plays an important role as a guide for invasive pleural procedures. Therapeutic management of pleural effusion is based on treatment of causal factors whenever possible, or on symptomatic approaches.

• Klíčová slova
• pleurální punkce, ultrasonografie hrudníku,
• MeSH
• algoritmy MeSH
• exsudáty a transsudáty cytologie   mikrobiologie   MeSH
• hrudník ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• pleurální dutina radiografie   ultrasonografie   MeSH
• pleurální výpotek * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• plíce radiografie   ultrasonografie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• point of care testing MeSH
• rentgendiagnostika hrudníku MeSH
• thorakocentéza MeSH
• torakostomie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Práce prezentuje prenatální diagnostiku, možnosti terapie a následnou péči u plodů a novorozenců s kongenitálním chylothoraxem na podkladě zhodnocení 14 případů na naší klinice v letech 1993 až 2012. Povšechný hydrops plodu byl popsán ve 4 případech (29 %), v 10 případech (71 %) byla provedena odlehčovací amniodrenáž a ve 3 případech (21 %) prenatální odlehčovací punkce hrudníku. Spontánně bylo porozeno 11 plodů (78 %), hrudní drenáž byla nezbytná v průměru 9 dnů po porodu. Mortalita dosáhla v souboru 29 % (4 případy). V článku popisujeme vyšetřovací algoritmy, terapeutické prenatální i postnatální postupy a je zdůrazněna nutnost mezioborové spolupráce.

The work presents prenatal diagnosis, treatment and care options in fetuses and neonates with congenital chylothorax based on a detailed evaluation of 14 cases recorded in our department between years 1993 and 2012. Generalized fetal hydrops was described in 29% of cases, therapeutic amnio drainage performed in 71% and prenatal thoracentesis in 21% of cases. 78% of fetuses were delivered spontaneously; thoracic drainage was necessary nine days after birth in average. Mortality reached 29%. The following text describes diagnostic algorithms, prenatal and postnatal therapeutic options with emphasis on the need for interdisciplinary cooperation.

• MeSH
• chylotorax * diagnóza   chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž metody   MeSH
• kojenec MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• novorozenec * MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• těhotenství MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• ultrasonografie prenatální * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec * MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Akutní respirační selhání je jako jedna z nějčastějších příčin příjmu na oddělení intenzivní péče velmi často doprovázeno hemodynamickou nestabilitou. Zásadní otázkou je funkce levé komory srdeční, stanovení tlaku v levé síni a plnicích tlaků levého srdce. Prognóza a management respiračního selhání závisí také na funkci pravé komory a stavu plicní cirkulace. Důležité je systematické vyšetření podle echoprotokolu, které umožní správně rozhodnout léčebnou strategii zahrnující optimalizaci pacientova preload, kontraktility, srdeční frekvence a afterload. Monitorování plicního parenchymu a pleurálního prostoru umožňuje lékaři získat dodatečná data k echokardiografickému vyšetření, která mohou usnadnit rozhodování o ventilační strategii, potřebě bronchoskopie, pleurální drenáže a optimální poloze pacienta včetně rozhodnutí o semipronační a pronační poloze. Vhodnost a efekty aplikované terapie v akutním respiračním selhání mohou být monitorovány bedside echokardiografií a plicní sonografií s cílem optimalizovat plicní výměnu plynů bez hemodynamické alterace a také s cílem zlepšit pacientovu hemodynamickou stabilitu bez zbytečné zátěže pro respirační systém. Při odpovědi na terapii může echokardiografie pomoci s odvykáním a ukončením ventilační podpory. V případě kritického respiračního selhání rychlé vyšetření echokardiografií a hrudním ultrazvukem pomáhá v rozhodování o indikaci k mimotělní podpoře výměny plynů a/nebo cirkulace (ECLS) a její optimální konfiguraci. ECLS vyžaduje ultrazvukové modality pro správnou indikaci, monitorování terapie a odvykání od tohoto typu podpory. Echokardiografie je považována za nepostradatelnou u respiračního selhání a ultrazvukový přístroj by měl být standardní součástí vybavení jednotek intenzivní péče.

Acute respiratory failure, a condition frequently fraught with haemodynamic instability, is one of the most frequent reasons for admission to the intensive care ward. Obligatory questions in every patient concern the left ventricular function and assessment of the left atrial and left ventricular filling pressures. The prognosis and management of respiratory failure also depend on assessment of the right ventricular function and pulmonary circulation. A complex echo protocol is warranted to judiciously decide on the treatment strategy including optimization of the patient‘s preload, contractility, heart rate and afterload. This allows for effective treatment of respiratory disequilibrium, which can continue to be monitored by means of ultrasound. Monitoring of the lung parenchyma and pleural space enables the physician to obtain additional data supporting the echocardiography findings, assisting the decision making on the ventilation strategy, the need for bronchoscopy, pleural drainage and to determine optimal patient position including prone postitioning. The appropriateness of prescribed therapy for the acute respiratory failure management can then be monitored by bedside echocardiography and lung ultrasonography in the attempt to optimize pulmonary gas exchange without haemodynamic alteration, and also to improve the patient’s haemodynamic status without adding an unnecessary burden to the respiratory system. As the respiratory failure responds to treatment, echocardiography can then assist with weaning and termination of ventilatory support. Where the respiratory failure is critical, rapid assessment with echocardiography and chest ultrasound helps in the decision-making as to whether to proceed to extracorporeal lung assist (ECLS) support and if adopted, its optimal configuration. ECLS requires ultrasound modalities for correct indication, management and weaning of this mode of support. Echocardiographic monitoring of patients in acute respiratory failure is indispensable and an ultrasonic device should be considered essential equipment for every intensive care unit.

• MeSH
• akutní nemoc MeSH
• echokardiografie * MeSH
• hemodynamika MeSH
• hrudník diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• plíce patologie   MeSH
• plicní ventilace MeSH
• prognóza MeSH
• respirační insuficience * diagnóza   etiologie   MeSH
• srdce - funkce komor MeSH
• srdeční komory patologie   MeSH
• srdeční síně patologie   MeSH
• ultrasonografie MeSH
• umělé dýchání MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíl práce: Zhodnotit diagnosticko-terapeutický algoritmus. Jedná se o retrospektivní analýzu souboru 59 pacientů léčených ve Fakultní nemocnici v Ostravě pro bodné poranění hrudníku. Materiál a metody: V období od 1. ledna 2004 do 30. června 2013 bylo hospitalizováno na Traumatologickém centru FNO 59 pacientů s bodným poraněním hrudníku. Z toho bylo 49 mužů a 10 žen. Průměrný věk byl 35 roků. Nejčastější příčinou úrazu byl útok druhé osoby. Ve 40 případech se jednalo o izolované hrudní poranění. U 19 osob byla přítomna přidružená poranění, nejčastěji poranění končetin. Průměrná hodnota ISS byla 17. Průměrná délka hospitalizace byla sedm dní. Výsledky: Při diagnostice 38 pacientů jsme provedli CT vyšetření s kontrastem, ve 20 případech RTG hrudníku. Chirurgickou revizi (většinou přes anterolaterální torakotomii) si vyžádalo poranění u 29 pacientů. Konzervativní postup jsme zvolili ve 30 případech, z toho u 11 pacientů revizi rány a drenáž hemitoraxu a u 19 pacientů bez drenáže hrudníku. Jeden pacient zemřel. Závěr: Základem diagnostiky je fyzikální vyšetření a rentgen hrudníku. CT hrudníku s kontrastem lze použít, pokud je pacient stabilní. Chirurgická revize přes torakotomii byla hlavním léčebným postupem u 29 pacientů. U 30 pacientů byla dostatečná konzervativní léčba - tj. revize rány s nebo bez drenáže poraněného hemitoraxu.

Objective: To evaluate the diagnostic and therapeutic 
algorithm. This is a retrospective study of 59 patients treated at the University Hospital in Ostrava for stab wounds to the chest. Material and methods: Between January 1, 2004 and June 30, 2013 there were 59 patients with stab wounds to the chest admitted to the Trauma Centre of the University Hospital Ostrava, 49 male and 10 female. The average age was 35 years. The most common cause of injury was attack by another person. There were isolated chest injury in 40 cases and associated trauma occurred in 19 cases - most commonly injuries to the limbs. The average ISS score was 17. The average length of hospitalization was 7 days. Results: We performed CT scans with contrast diagnosing in 38 patients and only chest X-ray in 20 cases. Surgical revision (mainly anterolateral thoracothomy) was required in 29 cases. We performed wound revision without thoracotomy in 30 patients: with chest tube insertion to the injured hemithorax in 11 patients and without chest drainage in 19 patients. One patient died. Conclusion: The basic diagnostics is clinical examination and chest X-ray. CT scans of the chest with contrast can be done in clinically stable patients. Surgical revision by thoracotomy was the main therapeutic procedure in 29 patients. For 30 patients conservative treatment was sufficient - i.e. wound revision with or without drainage of injured side of chest.

• Klíčová slova
• Anterolaterální torakotomie,
• MeSH
• bodné rány * chirurgie   ošetřování   terapie   MeSH
• hrudní chirurgické výkony * metody   využití   MeSH
• intratracheální intubace metody   využití   MeSH
• konzervativní terapie MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• poranění hrudníku * diagnóza   terapie   MeSH
• rentgendiagnostika hrudníku metody   využití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• statistika jako téma MeSH
• torakotomie metody   využití   MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kazuistika pojednává o 14letém chlapci od 12 let věku sledovaném s diagnózou Marfanův syndrom, který byl přijat na Dětskou kliniku pro příznaky dušnosti, kašle a bolesti na hrudi. Stav byl uzavřen jako primární spontánní pneumotorax a byl vyléčen pomocí hrudní drenáže s aktivním hrudním sáním. Tři dny po propuštění z nemocniční péče se u chlapce vyskytla recidiva spontánního pneumotoraxu se stejnými příznaky. CT vyšetření prokázalo buly v apexu pravé plíce, po konzultaci s pneumologem a chirurgem byla provedena bulektomie a pleuroabraze pomocí videoasistované torakoskopie, které zabrání v budoucnosti recidivám pneumotoraxu v dané lokalizaci. Autoři hodnotí doporučení léčby spontánního pneumotoraxu a uvádějí rizika vzniku spontánního pneumotoraxu u pacientů s Marfanovým syndromem, diagnostická kritéria Marfanova syndromu a komorbidity s ním související, jako například pectus excavatum, skolióza, srdeční postižení či oční manifestace této choroby. Na závěr upozorňujeme také na možnosti prevence recidiv pneumotoraxu u pacientů s vrozenou dysplazií pojivové tkáně.

This case report describes the 14 year old adolescent, who was diagnosed with Marfan syndrome at the age of 12 years. This patient was admitted to our hospital with present complains of breathlessness, cough, chest pain and vertigo. The subsequent investigations led to the diagnosis of an unilateral spontaneous pneumothorax on the right, which was resolved through an active drainage. The patient was readmitted three days later with a new ipsilateral pneumothorax, a computerised tomography has shown subpleural bullae in the right lung. According to the decision of pneumologist surgical resection of identified bullae and pleurodesis were performed, which should be able to prevent the recurrent pneumothorax in identical localization. This case report highlights the importance of a correct therapeutic approach to the spontaneous pneumothorax, describes common risks of spontaneuos pnemothorax in patients wtih Marfan syndrome, diagnostic criteria of Marfan syndrome, last but not least the conditions related to Marfan syndrome, e.g. pectus excavatum or scoliosis and the ways of its possible prevention.

• MeSH
• drenáž metody   MeSH
• hrudní chirurgické výkony metody   MeSH
• hrudník vpáčený komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• Marfanův syndrom * genetika   komplikace   MeSH
• mladiství MeSH
• plicní nemoci genetika   chirurgie   patologie   MeSH
• pneumotorax chirurgie   komplikace   radiografie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Bránice je plochý sval, který odděluje dutinu hrudní a břišní, patří k hlavním svalům podílejícím se na dýchání. K poranění bránice patří její ruptura, která je způsobena účinkem zevního násilí – tupého či penetrujícího. Při ruptuře bránice hrozí prolaps orgánů dutiny břišní do pleurální dutiny, nejde o typickou kýlu, ale o výhřez. K ruptuře může dojít při tupém poranění hrudníku či břicha, nebo při pronikajících poraněních (střelná, bodná, cizí tělesa) v oblasti dolní části hrudníku a epigastria. Pro ruptury bránice platí to, že se nikdy nezahojí spontánně, ale vždy vyžadují suturu defektu bránice. Při akutní ruptuře se většina případů řeší z laparotomie, u pozdně diagnostikovaných poranění a ruptur je výhodnější přístup z torakotomie vzhledem k srůstům orgánů v hrudníku k plíci a okrajům bráničního defektu. V letech 2006–20016 bylo na III. chirurgické klinice 1. LF UK, FN Motol odoperováno 31 pacientů s rupturou bránice. V 60 % šlo o akutní rupturu, ve 40 % byly ruptury chronické. Ve 20 % šlo o pravostrannou rupturu, v 80 % o levostrannou. Závěr: Autoři se ve svém sdělení zabývají chirurgickou léčbou ruptur bránice. Doporučují po zjištění ruptury její včasné chirurgické ošetření. Obecně je prognóza pacientů dána také dostupností kvalitní zdravotní péče, ideální je ošetření těchto pacientů ve specializovaných traumacentrech s návazností na kvalitní pracoviště břišní a hrudní chirurgie. Autoři varují před neuváženou drenáží hrudníku tam, kde by mohlo jít o rupturu bránice s posunem nitrobřišních orgánů do hrudníku.

Introduction: The diaphragm is a flat muscle that divides the thoracic and abdominal cavities, and it is one of the most important muscles involved in respiration. Traumas of the diaphragm include its rupture caused by an external force, resulting in blunt or penetrating injuries. Diaphragmatic rupture is associated with the risk of a prolapse (i.e. not a typical hernia) of abdominal organs into the pleural cavity. The rupture may occur due to a blunt injury of the chest or abdomen, or due to penetrating injuries (gunshots, stab wounds, foreign bodies) in the lower part of the chest and epigastrium. Ruptures never heal spontaneously and always require suture of the diaphragmatic defect. Most acute rupture cases are managed using laparotomy; thoracotomy is preferred for lately recognised ruptures to facilitate the removal of adhesions in the thoracic cavity developed between the diaphragmatic defect and a lung. Thirty one patients with diaphragmatic rupture were operated at the 3rd Department of Surgery of the 1st Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital Motol between 2006 and 2016. Acute rupture was present in 60% of the cases and chronic in 40%. Right-sided rupture was found in 20% and left-sided in 80%. Conclusion: The authors describe surgical treatment of diaphragmatic ruptures. They recommend an early surgical treatment if diaphragmatic rupture is recognized. Generally, the prognosis of the patients depends on availability of professional health care; ideally, these patients should be treated at specialised traumacentres with specialists for abdominal and thoracic surgery. The authors advise against establishing injudicious thoracic drainage in cases where diaphragmatic rupture with herniation of abdominal organs into the thorax may be present.

• MeSH
• bránice * chirurgie   zranění   MeSH
• laparotomie MeSH
• lidé MeSH
• polytrauma MeSH
• prognóza MeSH
• ruptura * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• sutura MeSH
• torakotomie MeSH
• tupá poranění MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH