- MeSH
- lidé MeSH
- nádory * komplikace MeSH
- trombóza * diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Pro klinické postupy u pacientů s onemocněním COVID-19 v primární péči není dostatek podkladů a důkazů z lékařských studií. Pacienti nezřídka naléhají na léčebné využití a preventivní podání různých léků, často nedostatečně ověřených či zcela neověřených kontrolovanými studiemi. Cílem projektu zadaného výborem Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP bylo nahradit tento nedostatek mezioborovou shodou, a poskytnout tak praktickým lékařům základní oporu v přístupu k pacientům s onemocněním COVID-19. Zástupci praktických lékařů identifikovali nejčastější sporné diagnostické či léčebné postupy a s přihlédnutím k vlastním zkušenostem a existujícím českým i zahraničním odborným doporučením formulovali 17 tezí. Pro hledání konsenzu byl zvolen postup RAND/UCLA Appropriateness Method modifikovaný pro potřeby pandemické situace. Účast ve 20členném panelu přijali zástupci 7 lékařských odborností. Panel hodnotil dvoukolově s tím, že před druhým kolem byly všem panelistům přístupné komentáře a názory ostatních. Výstupem hodnocení bylo dosažení shody u 10 tezí, řešících podání vitaminu D, inhalačních kortikosteroidů u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) a bronchiálním astmatem, kyseliny acetylsalicylové, indikaci vyšetření D-dimerů, preventivní podání nízkomolekulárních heparinů, význam pulzní oxymetrie, indikaci pro přivolání rychlé záchranné služby, indikace antibiotik a pravidla distančního kontaktu. Panel se neshodl na 6 tezích, doporučujících podání ivermektinu, isoprinosinu, kolchicinu a kortikoidů u pacientů s COVID-19 v primární péči. Jedna teze, zohledňující využití D-dimerů v primární péči, byla vyhodnocena jako nejistá. Mezi teze, nad nimiž se diskutovalo nejvíce a kde také nebylo dosaženo shody, patřily ty, které se zaměřovaly na ambulantní podání kortikosteroidů a význam elevace hladin D-dimerů nebo jejich dynamického zvyšování u symptomatického pacienta s COVID-19 jako indikace k odeslání na interní vyšetření. Výstupy konsenzuálního jednání ukázaly témata, o kterých je třeba dále diskutovat a na něž je vhodné zaměřit další výzkum.
There is insufficient evidence from medical studies for clinical approaches to patients with COVID-19 in primary care. Patients often urge the therapeutic use and preventive administration of various medicines, often controlled by studies insufficiently or completely unverified. The aim of the project, commissioned by the Committee of the Society of General Practice of the Czech Medical Association JEP, was to compensate for this deficiency by interdisciplinary consensus and thus provide general practitioners (GPs) with a basic support in accessing patients with COVID-19. Representatives of GPs identified the most common questionable diagnostic or therapeutic approaches and formulated 17 theses, taking into account their own experience, existing Czech and foreign professional recommendations. The RAND/UCLA Appropriateness Method, modified for the needs of pandemic situation, was chosen to seek consensus. Representatives of 7 medical specialties accepted the participation in the 20-member panel. The panel evaluated in 2 rounds, with the comments and opinions of others available to all panelists before the second round. The outcome of the evaluation was agreement on 10 theses addressing the administration of vitamin D, inhaled corticosteroids in patients with COPD and bronchial asthma, acetylsalicylic acid, indications for D-dimer levels examination, preventive administration of LMWH, importance of pulse oximetry, indication for emergency services, indication for antibiotics and rules for distant contact. The panel disagreed on 6 theses recommending the administration of ivermectin, isoprinosine, colchicine and corticosteroids in patients with COVID-19 in primary care. One thesis, taking into account the use of D-dimers in primary care was evaluated as uncertain. The most discussed theses, on which there was also no agreement, were outpatient administration of corticosteroids and the importance of elevation of D-dimers levels or their dynamic increase in a symptomatic patient with COVID-19 as an indication for referral to hospital. The results of the consensus identified topics that need to be further discussed and on which it is appropriate to focus further research.
Tromboembolická nemoc zahrnující hlubokou žilní trombózu a plicní embolii je tradičně léčena nízkomolekulárním heparinem následovaným antagonistou vitaminu K (v České republice warfarinem). Protože plný antitrombotický účinek warfarinu nastupuje později než účinek antikoagulační, je nutné překrytí obou léků po dobu nejméně pěti dnů. Velkými nevýhodami warfarinu jsou významná interindividuální a intraindividuální variabilita účinku a četné interakce s léky a potravinami. Je tedy nutné laboratorní monitorování účinnosti warfarinu. Nový přístup k léčbě tromboembolické nemoci byl umožněn přímými perorálními antikoagulancii, která jsou charakterizována rychlým nástupem antitrombotického účinku, širokým terapeutickým oknem a omezeným počtem lékových interakcí. Většinou není nutné laboratorní sledování. Těhotné ženy a pacienti s aktivním maligním nádorem a tromboembolickou nemocí vyžadují specifický léčebný přístup.
Venous thromboembolism (involving deep vein thrombosis and pulmonary embolism) is traditionally treated with low molecular heparin followed by vitamin K antagonist (warfarin in Czech Republic). The overlap of these two therapies for at least five days is required because the full antithrombotic effect of warfarin occurs later, than the anticoagulant effect. The major disadvantages of warfarin include significant inter-individual and intra-individual variability of effectivity and numerous drug and food interactions. The laboratory monitoring of warfarin effect is thus required. The new approach to the treatment of venous thromboembolism has been enabled by the direct oral anticoagulants, which are characterized by rapid onset of antithrombotic effect, large therapeutic window, and limited number of interactions with drugs. The laboratory monitoring is generally not required. Pregnant women and patients with active cancer and venous thromboembolism deserve specific therapeutic approach.
- MeSH
- antikoagulancia farmakologie metabolismus terapeutické užití MeSH
- antithrombiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- dabigatran farmakologie terapeutické užití MeSH
- hematologické komplikace těhotenství farmakoterapie MeSH
- heparin nízkomolekulární farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory faktoru Xa farmakologie terapeutické užití MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- renální insuficience komplikace metabolismus MeSH
- tromboembolie * farmakoterapie MeSH
- warfarin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- karfilzomib, daratumumab, elotuzumab,
- MeSH
- bortezomib terapeutické užití MeSH
- imunologické faktory klasifikace terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie metody MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom * diagnóza terapie MeSH
- monoklonální protilátky klasifikace terapeutické užití MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- thalidomid terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- B-buněčný lymfom * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- chlorambucil aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- cílená molekulární terapie metody trendy využití MeSH
- cytogenetické vyšetření metody trendy využití MeSH
- diagnostické techniky molekulární metody trendy využití MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie * metody využití MeSH
- komorbidita * MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Pacienti se zhoubnými nádory jsou náchylní ke vzniku tromboembolické nemoci. Tromboprofylaxe a léčba trombózy u těchto pacientů jsou tedy poněkud odlišné od prevence a léčby trombózy u neonkologických pacientů. Nejlepší volbou pro farmakologickou tromboprofylaxi jsou nízkomolekulární hepariny. U pacientů podstupujících velkou operaci (včetně laparoskopických) pro zhoubný nádor by měla být pooperační farmakologická profylaxe prodloužena na dobu čtyř týdnů. Pro pacienty s velmi vysokým rizikem těžkého krvácení je rozumnou alternativou nízkomolekulárních heparinů intermitentní pneumatická komprese nebo nožní pumpa. Nemocným s nádorem, kteří jsou hospitalizováni pro akutní onemocnění nebo upoutáni na lůžko, je doporučena farmakologická tromboprofylaxe. U chodících pacientů se zhoubným nádorem není paušální farmakologická tromboprofylaxe doporučena, tato by však měla být zvažována při pozitivní anamnéze tromboembolické nemoci nebo při nakupení jejích rizikových faktorů. Profylaxe nízkomolekulárními hepariny je užitečná pro pacienty podstupující chemoterapii pro karcinom pankreatu nebo plicní karcinom. Pro většinu nemocných s mnohočetným myelomem podstupujících terapii, s výjimkou těch, kteří nejsou léčeni imidy ani kombinací antracyklinů s vysokou dávkou dexamethasonu, jsou nejlepší volbou nízkomolekulární hepariny. U pacientů léčených pro relabující mnohočetný myelom s použitím imidů v monoterapii nebo v kombinaci s nízkou dávkou kortikosteroidů je akceptovatelnou alternativou kyselina acetylsalicylová. Tromboembolická nemoc u nemocných s nádorem by měla být léčena terapeutickou dávkou nízkomolekulárních heparinů, tato dávka může být po jednom měsíci redukována na 2/3-3/4. Alternativou k nízkomolekulárním heparinům se srovnatelnou účinností a bezpečností je edoxaban. Po šesti měsících by měla být terapie přehodnocena a následná léčba nízkomolekulárními hepariny nebo warfarinem by měla být trvalá, pokud nedojde k vymizení zhoubného nádoru nebo se neobjeví její významná kontraindikace.
The patients with cancer are prone to developing venous thromboembolism. The thromboprophylaxis and treatment of thrombosis in these patients are thus somewhat different from prophylaxis and treatment of thrombosis in patients without cancer. Low molecular weight heparins (LMWH) are the best choice for pharmacological thromboprophylaxis. The pharmacological postoperative thromboprophylaxis should be extended to 4 weeks in patients undergoing large surgery (including laparoscopic surgery) for malignancy. The intermittent pneumatic compression or foot pumps are reasonable alternatives to LMWH in patients with very high risk of severe bleeding. The pharmacological thromboprophylaxis is recommended for patients with cancer, which are hospitalized for an acute illness or confined to bed. The pharmacological thromboprophylaxis is not generally recommended for ambulatory patients undergoing chemotherapy; it should be considered in patients with history of venous thromboembolism or multiple additional risk factors for thrombosis. The pharmacological thromboprophylaxis with LMWH is useful for patients undergoing chemotherapy for pancreatic cancer or lung cancer. LMWH is the best choice for most multiple myeloma patients undergoing therapy with the exception of patients which are not treated with imids or with anthracyclines combined with high dose of dexamethasone. Aspirin is an acceptable alternative to LMWH in patients with relapsed multiple myeloma, which are treated with imids monotherapy or using combination of imids with low dose of corticosteroids. Venous thromboembolism in patients with cancer should be treated with therapeutic dose of LMWH for 1 month; the dose can be reduced to 2/3-3/4 thereafter. Edoxaban is an alternative to LMWH with comparable efficacy and safety. The therapy should be re-evaluated after 6 months; subsequent therapy using LMWH or warfarin is recommended indefinitely, unless the cancer is resolved or any major contraindication of this therapy arises.
- Klíčová slova
- Clexane, Clexane forte,
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- chemoprofylaxe metody MeSH
- enoxaparin aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- heparin nízkomolekulární aplikace a dávkování MeSH
- inhibitory faktoru Xa aplikace a dávkování MeSH
- krvácení epidemiologie chemicky indukované MeSH
- lidé MeSH
- nádory epidemiologie komplikace MeSH
- pooperační komplikace etiologie prevence a kontrola MeSH
- tromboembolie epidemiologie chemicky indukované MeSH
- warfarin aplikace a dávkování MeSH
- žilní tromboembolie * farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
