Pro určení míry vývojového opoždění v oblasti řeči či jazyka je možné využít rodičovské dotazníky. Můžeme odlišit dva základní typy. První využívá položkové hodnocení jednotlivých kategorií, bývá obvykle standardizovaný a obsahuje normy. V rámci pilotní studie jsme využili druhý typ dotazníku, ve kterém rodiče dětí od- povídali na otázky související s faktory prostředí, rodinnou a osobní anamnézou a vývojem řeči a jazyka. Cílem výzkumného šetření bylo navrhnout rodičovský dotazník a určit, zda má dostatečně dobré psychometrické vlastnosti (senzitivita, specificita, ROC křivka), aby dokázal odlišit děti s významnými obtížemi ve vývoji jazyka a mohl být využit pro široký sběr dat v rámci České republiky. Metodologie: V pilotní fázi studie se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 99 rodičů dětí (59 chlapců a 40 dívek ve věku 5,5–6,5 let). U všech dětí byla provedena komplexní logopedická diagnostika a na základě výsledků logopedické diagnostiky byly děti rozděleny do čtyř skupin. Výsledky: Pomocí Fisherova exaktního testu byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi skupinami v odpovědích na otázky z III. části testu cílící na specifické oblasti jazykového vývoje. Podle ROC analýzy bylo stanoveno cut-off skóre ve výši 2 body se senzitivitou 96,1 % a specificitou 91,4 % a vysokou hodnotou AUC 0,985 pro účely odlišení dětí bez deficitů v oblasti vývoje jazyka od dětí s vývojovou poruchou jazyka. Rozlišovací schopnost dotazníku je velmi dobrá. Závěr: Podařilo se navrhnout rodičovský dotazník, který vykázal v pilotní studii dostatečně dobré psychometrické vlastnosti. Asociace klinických logopedů (AKL ČR) tedy tento dotazník schválila a finančně podpořila následný celorepublikový dotazníkový sběr za účelem zjištění prevalence řečových a jazykových obtíží v populaci u dětí ve věku 5,5–6,5 let.
Questionnaires are commonly used to determine the degree of developmental delay in speech or language. Two basic types can be distinguished. The first uses item ratings for each category, is usually standardised and contains norms. In our pilot study, we used the second type of questionnaire, in which parents of children answered questions related to environmental factors, family and personal history, and speech and language development. The aim of the research investigation was to design a parental questionnaire and to determine whether it had sufficiently good psychometric properties (sensitivity, specificity, ROC curve) to distinguish children with significant difficulties in language development, and whether it could be used for broad data collection in the Czech Republic. Methodology: All children were subjected to a comprehensive speech therapy diagnosis and, based on the results of the speech therapy diagnosis, were divided into four groups. Results: According to ROC analysis, a cut-off score of 2 points was determined with a sensitivity of 96.1% and specificity of 91.4%, and a high AUC value of 0.985 to distinguish children without deficits in language development from children with developmental language disorders. The discriminatory ability of the questionnaire is very good. Conclusion: The parental questionnaire showed sufficiently good psychometric properties in the pilot study. Therefore, the Association of Clinical Speech and Language Therapists (AKL CR) approved and financially supported the subsequent nationwide questionnaire collection.
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vývojové poruchy řeči * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cíl: Schopnost porozumění může být narušena u dětí s neurovývojovými poruchami, mezi které řadíme např. vývojovou dysfázii, poruchu autistického spektra, poruchu pozornosti či poruchu učení. Cílem tohoto článku je představit nový test porozumění TEPO, který je určen ke zhodnocení porozumění větám u dětí v rozmezí 3–8 let věku. Soubor a metodika: Sběr dat probíhal v období 2018–2021, základní soubor 863 dětí byl tvořen dětmi zdravými (n = 335), dětmi s artikulační poruchou (n = 296) a dětmi s vývojovou dysfázií (n = 232). Normy byly validovány na dětech bez vývojové jazykové poruchy a jsou definovány po 3 měsících věku pomocí percentilových pásem. Pásmo deficitu je stanoveno výkonem ≤ 5. percentilu. Výsledky: Byly prokázány významná diagnostická validita testu (diskriminace napříč věkem ve skupinách dětí zdravých a dětí s artikulační poruchou ve srovnání se skupinou dětí s jazykovou poruchou byla statisticky významná; p < 0,001), souběžná validita (rs= 0,826; rs= 0,863) i vnitřní validita (Cronbachovo a = 95), vysoká senzitivita i specificita (82,4–100 %; 87–100 %). Stanoveny byly také negativní a pozitivní prediktivní hodnota a hraniční skór. Závěr: TEPO má potenciál vyšetřit porozumění u dětí u všech základních diagnóz, u kterých se porucha porozumění vyskytuje. Umožňuje také částečně diferenciálně-diagnosticky odlišit patomechanizmus poruchy, tedy zdali chyby v porozumění vznikají na základě obtíží v porozumění lexikálním či gramaticko-syntaktickým strukturám.
Aim: The ability to understand can be impaired in children with neurodevelopmental disorders, including developmental language disorder, autism spectrum disorder, attention deficit disorder and learning disability. The aim of this article is to introduce a new test, TEPO, which is designed to assess sentence comprehension in children aged 3–8 years. Materials and methods: Data collection was conducted between 2018 and 2021, the basic set of 863 children consisted of healthy children (N = 335), children with articulation disorder (N = 296) and children with developmental language disorder (N = 232). The norms were validated on children without developmental language disorder and were defined per three months of age using percentile bands. The deficit band is defined by performance in the ≤ 5th percentile. Results: Significant diagnostic validity of the test was demonstrated (discrimination across age in groups of healthy children and children with articulatory disorders compared to the group of children with language disorders was statistically significant; p < 0.001) with concurrent validity (rs= 0.826 and rs= 0.863, respectively) and internal validity (Cronbach’s α = 95), high sensitivity and specificity (82.4 -100 % and 87–100 %, respectively). Negative and positive predictive value and cut-off score were also determined. Conclusion: TEPO has the potential to screen comprehension in children across all elemental diagnoses in which comprehension impairment occurs. It also allows a partial differential-diagnostic distinction of the pathomechanism of the disorder, i.e., if the errors in comprehension are due to difficulties in understanding lexical or grammatical-syntactic structures.
- MeSH
- afázie diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- jazykové testy * MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- validační studie jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Dysfagie je běžná a často závažná komplikace po CMP. Její detekce je prováděna v ČR u pacientů po CMP formou dysfagického skríninku. Nejčastěji užívaným je The Gugging Swallowing Screen (GUSS). Dysfagii pomáhají diagnostikovat i objektivní metody, např. flexibilní endoskopie (Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing; FEES). Cílem sdělení bylo korelovat výsledky testu GUSS a objektivního vyšetření FEES a zjistit, jestli má FEES vliv na výsledný klinický stav pacientů s CMP. Soubor a metody: 100 pacientů po akutní CMP s pozitivním GUSS testem bylo konsekventně randomizováno do 2 skupin, 50 pacientům byl proveden GUSS a FEES a 50 pacientům jen GUSS. Po 30 dnech jsme sledovali úmrtí, tíži dysfagie, tíži neurologického deficitu a stupeň soběstačnosti. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 47 mužů a 53 žen (průměrný věk 71,2 let). Nebyl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami v žádném z parametrů exitus, délka hospitalizace, tíže dysfagie, incidence pneumonie mezi oběma skupinami. Korelační koeficient mezi skríninkem GUSS a FEES byl 0,8. Ve skupině s FEES byla upravena dieta podle výsledku FEES u 20 % pacientů, což vedlo ke statisticky významnému poklesu respiračních infektů (p = 0,045). Závěr: Provedení FEES nemělo v našem souboru vliv na výsledný stav pacientů s dysfagií po CMP. Výskyt respiračních infektů byl snížen úpravou dietetických opatření na základě výsledků FEES.
Aim: Dysphagia is a common and often severe stroke complication. Dysphagia screening is used to detect presence of dysphagia in post stroke patients in the Czech Republic. The Gugging Swallowing Screen (GUSS) is the most common method. Flexible Endoscopic Evaluation of Swallowing (FEES) is another objective method capable of detecting dysphagia. Aim of this study was to correlate results of GUSS and FEES and to evaluate the impact of FEES on functional outcomes in stroke patients. Patients and methods: 100 patients with acute stroke were randomized in two groups, 50 patients were tested with GUSS and FEES, and 50 patients only with GUSS. Death, dysphagia severity, severity of neurological deficit, and disability status were followed up to 30 days. Results: 47 men and 53 women (mean age 71.2 years) were included in the study. We did not find any significant difference in deaths, length of hospitalizations, dysphagia severity, and pneumonia incidence between both groups. Correlation coefficient between GUSS and FEES screening was 0.8. In the FEES group, we adjusted the diet according to the FEES results in 20% of patients; in this group we found significantly lower respiratory infection incidence (P = 0.045). Conclusion: Testing patients with FEES did not lead to better functional outcome after stroke in our patients. We lowered respiration infection incidence by adjusting the diet according to the FEES results.
- Klíčová slova
- The Gugging Swallowing Screen, flexibilní endoskopie,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * diagnóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
V ČR funguje síť 45 komplexních cerebrovaskulárních a iktových center zabývajících se akutní CMP, v rámci níž patří dysfagie k jednomu z nejzávažnějších symptomů. V roce 2014 byla poprvé napříč těmito centry formou dotazníkového šetření mapována situace v péči o pacienty s dysfagií po CMP. V rámci zlepšení managementu péče o tyto pacienty a na základě výsledků dotazníkového šetření byl v roce 2015 publikován standard léčebného plánu Péče o pacienty s dysfagií po CMP. Po 3 letech bylo dotazníkové šetření zopakováno ve všech centrech ke srovnání se stavem v roce 2014 a zjištění aktuální formy managementu na iktových jednotkách – např. způsob záchytu dysfagie, druh užívaného skríningu, možnost provedení objektivního vyšetření, zavedení nutričního managementu apod. Cílem příspěvku je informovat o aktuálním stavu péče o dysfagické pacienty na podkladě dat získaných ze srovnávacího dotazníkového šetření z let 2014 a 2017. Z výsledků šetření vyplývá, že se v ČR během posledních 3 let začala problematikou dysfagií systematicky zabývat postupně všechna komplexní cerebrovaskulární a iktová centra. Pro skríningové vyšetření polykání je užíván převážně test The Gugging Swallowing Screen. Nutriční management je zaveden téměř ve všech centrech. Objektivní vyšetření polykání má možnost provést už přes 50 % center. Zlepšení v oblasti skríningu a celkové péče hodnotí přes 20 center. V osmi centrech došlo k navýšení úvazků klinických logopedů.
In the Czech Republic, there is a network of 45 comprehensive stroke centres and stroke centres dealing with acute stroke, including dysphagia as one of the most serious symptoms. In 2014, for the first time, a questionnaire survey mapped the situation about the care for patients with dysphagia across these centres. In order to improve the care management of these patients and based on the results of the questionnaire survey, the standard of treatment plan called Care for Patients with Dysphagia Following Stroke was published in 2015. After 3 years, the questionnaire survey was repeated in all centres to compare to the situation in 2014 and to find out the current form of management in the stroke units – e. g. a method of detection of dysphagia, type of screening used, possibility of implementation of an objective examination, introduction of nutrition management, etc. The aim of the paper was to report on the current state of care for dysphagic patients based on data from the comparative questionnaire survey from 2014 and 2017. The results of the survey showed that in the Czech Republic in the last 3 years, all comprehensive stroke centres and stroke centres have been systematically involved in the issue of dysphagia. For the screening swallowing test, the Gugging Swallowing Screen was mostly used. Nutrition management was in place in almost all centres. Over 50% of the centres had the ability to perform an objective swallowing examination. Improvements in screening and overall care were evaluated by more than 20 centres. In eight centres, there was an increase in the number of clinical speech therapists.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * diagnóza terapie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Cíl: Porovnat účinnost a bezpečnost distálního protekčního zařízení (Filtr) s proximální protekcí (Mo.Ma systém) během karotického stentingu (KAS) a potvrdit či vyvrátit nižší výskyt mikroembolizací při použití Mo.Ma systému. Určit efekt mikroembolizací na kognitivní funkce. Metodika: Padesát šest pacientů bylo randomizováno do dvou skupin dle použité protekce (skupina Filtr vs. Mo.Ma). Všichni pacienti podstoupili magnetickou rezonanci (MR) mozku před výkonem a po něm. Třicet dva pacientů podstoupilo revidovaný Adenbrookský kognitivní test (ACE-R) před a měsíc po výkonu. Dále byl sledován výskyt 30denní mortality a morbidity. Výsledky: Nové ischemické léze po KAS byly nalezeny celkem u 32,14 % pacientů (n = 18). Ve skupině Filtr (n = 37) u 32,43 % pacientů (n = 12), ve skupině Mo.Ma (n = 19) u 31,58 % (n = 6; p = 0,4741). Pouze 38,89 % lézí bylo lokalizováno čistě v povodí intervenované tepny, ve skupině Filtr 16,67 % (p = 0,006), ve skupině Mo.Ma 83,33 % (p = 0,037). Signifikantní pokles v ACE-R testu byl zaznamenán jednou. Závěr: Nové ischemické léze po KAS jsme našli v obou sledovaných skupinách, předpokládaný nižší výskyt ve skupině Mo.Ma se nepotvrdil. Ve skupině Filtr bylo signifikantně více lézí lokalizováno mimo povodí intervenované tepny nebo ve více povodích současně. Ve skupině Mo.Ma bylo signifikantně více nových lézí v povodí intervenované tepny. Negativní vliv mikroembolizací na výsledek v ACE-R testech se nám nepodařilo prokázat.
Aim: To compare safety and efficacy of distal protection devices (filters) and the proximal protection device (Mo.Ma system) during carotid artery stenting (CAS) and to prove or reject lower incidence of new microembolic lesions with Mo.Ma protection. To determine the impact of microembolic lesions after CAS on cognitive functions. Methods: Fifty-six patients were randomized into two groups according to the cerebral protection used (Filter vs. Mo.Ma group). All patients underwent brain magnetic resonance imaging (MRI) before and after stenting. Thirty-two patients were tested before and 30 days after stenting with Adenbrook Cognitive Examination revised (ACE-R) tests. Results: 32.14% (n = 18) of all patients had new ischemic lesions on MRI after CAS, 32.43% (n = 12) of the Filter group patients (n = 37) and 31.58% (n = 6) of the Mo.Ma group patients (n = 19). Only 38.89% of all new ischemic lesions were located solely in the territory of the treated artery, 16.67% in the Filter group (p = 0.006) and 83.33% in the Mo.Ma group (p = 0.037). Significant decline in ACE-R test was found in one patient only. Conclusion: New ischemic lesions after CAS were present on MRI in both groups with no significant difference. Significantly more lesions were located outside the territory of the treated artery in the Filter group and inside the territory in the Mo.Ma group. We did not prove negative impact of new lesions on the ACE-R tests results.
- Klíčová slova
- protekční zařízení mozku, mikroembolizace, karotický stenting, kognitivní funkce,
- MeSH
- angioplastika * metody přístrojové vybavení škodlivé účinky MeSH
- balónková okluze metody MeSH
- intrakraniální embolie * etiologie patologie prevence a kontrola MeSH
- ischemie mozku etiologie MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- peroperační péče MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- stenóza arteria carotis * chirurgie MeSH
- stenty škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace ošetřování terapie MeSH
- diagnostické techniky a postupy normy trendy využití MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- následná péče metody normy využití MeSH
- poruchy polykání * komplikace ošetřování terapie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
- prognóza MeSH
- referenční standardy * MeSH
- společnosti lékařské normy trendy využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- týmová péče o pacienty normy organizace a řízení využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
