- MeSH
- craving MeSH
- lidé MeSH
- pití alkoholu MeSH
- řízení motorových vozidel MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- craving * MeSH
- cvičení MeSH
- energetický příjem MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- lidé MeSH
- obezita * MeSH
- preference v jídle MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- úvodníky MeSH
Virtuální realita (VR) se stává dostupným prostředkem a má potenciál k uplatnění v psychiatrii. Ke zvládání bažení se při terapii syndromu závislosti využívá metoda cue-exposure therapy (CET, terapie pobídkami). VR se uplatňuje v simulaci expozic pro CET. Tento přehledový článek je pokračováním rešerše publikované r. 2019. K vyhledávání vědeckých článků jsme použili databázi PubMed na základě klíčových slov "virtual reality & addiction"; "virtual reality & cue-exposure therapy". K tématu jsme k 10. 1. 2021 nalezli 15 článků, které splňovaly vstupní kritéria. Ty jsme dále rozdělili do 3 skupin. První skupinu tvoří 3 jednotlivé studie k ověření použitelnosti VR u závislosti na opiátech, kokainu a marihuaně. Ve druhé skupině je 7 studií k ověření použitelnosti VR u závislosti na alkoholu a ve třetí skupině 5 studií využití VR v terapii syndromu závislosti na alkoholu. Závěr: VR umožňuje exponovaným osobám se závislostí naučit se identifikovat a zvládat bažení v zabezpečeném prostředí. Do budoucna je potřeba ověřit efektivitu VR CET v léčbě syndromu závislosti v randomizovaných, kontrolovaných intervenčních studiích.
Virtual reality (VR) is becoming an affordable technology and has the potential to be used in psychiatry. Cue-exposure therapy (CET) is used as an effective method in craving management in people with addiction. VR is applied for exposure simulations in CET. We are presenting a continuation of a review article published in 2019. In order to make such a review we searched for articles in the database PubMed according to key words "virtual reality & addiction"; "virtual reality & cue exposure therapy". We found 15 relevant articles published until January 10, 2021. Those articles were further divided into 3 groups. The first group includes 3 individual studies to verify the applicability of VR in opioid, cocaine and cannabis addiction. The second group consists of 7 studies to verify the applicability ofVR in alcohol addiction whereas the third group consists of 5 studies to verify the use ofVR in alcohol addiction treatment. Conclusion: VR allows to identify craving as well as coping with craving in a safe environment in individuals with addiction. It is necessary to prove the efficacy of VR CET in the treatment of addiction in randomized, controlled trials.
- MeSH
- abstinenční syndrom prevence a kontrola psychologie MeSH
- craving MeSH
- lidé MeSH
- návykové chování diagnóza psychologie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek diagnóza psychologie terapie MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku terapie MeSH
- virtuální realita * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
V České republice i ve světě je závislost na stimulanciích neutichajícím problémem, jehož léčba je komplikovaná řadou faktorů, jako je nedostatečně podpůrné sociální zázemí pacientů, impulzivita a také přetrvávající silný craving. Úspěšnost léčby je poměrně nízká a prozatím neexistuje specifická farmakoterapie této závislosti. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace je neinvazivní terapeutickou metodou schválenou v léčbě rezistentních neuropsychiatrických diagnóz, a v posledních letech je zkoumána mimo jiné i na poli závislostních poruch. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout čtenáři přehled doposud publikovaných studií zabývajících se možným využitím repetitivní transkraniální magnetické stimulace u pacientů závislých na stimulanciích. Studiem literatury bylo identifikováno 12 původních studií zabývajících se touto problematikou (z toho 8 studií u závislosti na kokainu a 4 na metamfetaminu). V parametrech stimulace převládala vysokofrekvenční stimulace dorsolaterálního prefrontálního kortexu klasickou cívkou ve tvaru čísla 8 ("figure of eight coil"). Někteří autoři využili možnosti theta burst stimulace, případně hluboké transkraniální magnetické stimulace pomocí tzv. H-coil. Nejčastěji byl hodnocen craving po vystavení subjektů podnětům souvisejícím s drogou (v angličtině "cue-induced craving"). Celkem 5 studií zahrnovalo také kontrolní skupinu stimulovanou shamovou (placebo) stimulací - důležitý faktor v eliminaci možného placebo efektu samotné stimulace oproti běžné léčbě. Studie se navzájem výrazně lišily v parametrech stimulace (frekvence, intenzita, cílová struktura, celkový počet stimulů atd.) a předložené výsledky jsou ne zcela konzistentní, zároveň je častou limitací nízký počet participantů. Většina publikovaných studií ale určitý efekt rTMS na craving nebo užívání stimulancií ukázala. Slibné výsledky přinesly i kvalitní studie s dvojitým zaslepením. Výsledky tedy celkově ukazují, že rTMS může být účinnou metodou při léčbě závislosti na stimulanciích. Zaslepených studií s kontrolní skupinou se shamovou stimulací je ale zatím nedostatek. K potvrzení účinnosti metody a také délky trvání efektu tedy bude nutno doplnit další kontrolované dvojitě zaslepené studie s dostatečným počtem subjektů. Užitečnou modalitou na tomto poli mohou být do budoucna intenzifikované protokoly, kdy stimulace probíhá několikrát za den, a jsme tedy schopni aplikovat větší celkový počet pulsů za kratší celkový čas terapie.
Stimulants use disorder is an emerging issue in the Czech Republic and even worldwide. The treatment of this condition is complicated by multiple factors as insufficient social background, impulsivity and intense craving. The treatment remains often unsuccessful and there is no specific pharmacological treatment so far. Repetitive transcranial magnetic stimulation is a noninvasive therapeutic method well known and approved in the treatment of treatment-ressistent psychiatric disorders. In the last decade, the possibility of implementing this method to the substance use disorders (SUD) treatment has been explored. This review aims to provide an insight to the evidence published on the field of rTMS in patients using stimulants. 12 original studies were identified by the literature research (8 of cocaine use disorder and 4 of methamphetamine use disorder). The high frequency stimulation of dorsolateral prefrontal cortex delivered by common figure of eight coil was used by the majority of researchers. Some of the others used the theta burst stimulation, or deep transcranial magnetic stimulation delivered by H-coil. Cue-induced craving (craving after exposing the subjects to a drug related cue) was evaluated in most papers. A control group stimula-ted by a sham stimulation was included in 5 studies. Sham stimulation plays an important role in rTMS research as it can distinguish the placebo effect of the stimulation itself. Presented studies differed widely in stimulation protocols (frequency, intensity, stimulated area, total number of pulses etc.) and provided results remain inconsistent. Low numbers of subjects stand for limit as well. However, most studies presented at least some effect of rTMS on either craving or stimulants use. Also, well designed double-blind studies revealed promising results. The results of reviewed trials provide a promising perspective that rTMS can be an effective method in stimulants use disorder treatment. However, the number of double-blind sham-controlled trials remains insufficient. More controlled double-blind trials with larger number of participants need to be completed. Intensified protocols may come in handy for future as they allow researchers to deliver larger total number of pulses in shorter period.
- Klíčová slova
- Ritalin, Concerta,
- MeSH
- craving účinky záření MeSH
- lidé MeSH
- poruchy spojené s užíváním amfetaminu * epidemiologie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním kokainu epidemiologie terapie MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek epidemiologie terapie MeSH
- prefrontální mozková kůra účinky záření MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Psychogenní přejídání je nejčastější nemocí ze spektra poruch příjmu potravy s prevalencí až 7,8 %. Jedná se o onemocnění často spojené s nadváhou až obezitou. Terapie psychogenního přejídání spočívá zejména v režimové terapii, psychoterapii, případně farmakoterapii. Recentně se jako nadějná léčebná metoda jeví repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS), která je v současnosti účinně využívána například k terapii rezistentní deprese. Vzhledem k její neinvazivnosti, dobré snášenlivosti a minimu nežádoucích účinků se hledá její další využití. Jednou z cílových skupin jsou právě poruchy příjmu potravy. Hlavním experimentálním místem stimulace u psychogenního přejídání je levý dorsolaterální prefrontální kortex, který je zodpovědný za kontrolu impulzů a bažení po jídle. Cílem studie bylo prokázání účinnosti rTMS na snížení bažení po jídle u psychogenního přejídání. Materiál a metoda: Jde o randomizovanou dvojitě zaslepenou placebo kontrolovanou studii. Aktivní skupina byla stimulována vysokofrekvenční rTMS, s parametry stimulace: frekvence 10 Hz, 1500 pulzů, 107s meziinterval, 100 % minimálního motorického prahu, 10 stimulačních sezení. Kontrolní skupina byla stimulována shamovou cívkou. Obě skupiny vyplnily dotazníky FCQ-S a FCQ-T před stimulací, po 10. sezení a měsíc po ukončení stimulace. Výsledky: Pro dotazník FCQ-S jsme zaznamenali statisticky významný pokles bažení ihned po ukončení stimulace (p = 0,0168), zatímco v měsíčním sledování byl pokles bažení nesignifikantní (p = 0,2184). Při sledování poklesu bažení pomocí dotazníku FCQ-T dochází k statisticky významné změně jak hned po ukončení stimulace (p = 0,0114), tak po měsíci (p = 0,0368). V porování s placebem jde však o nevýznamné rozdíly, kromě měsíčního sledování bažení dotazníkem FCQ-T, kdy je pokles bažení u kontrolní skupiny signifikantní proti aktivně stimulovaným pacientům (p = 0,0111). Závěr: Lze konstatovat, že po terapii vysokofrekvenční transkraniální magnetickou stimulací došlo k poklesu bažení po jídle, avšak rozdíl mezi skupinou pacientů stimulovaných reálnou a shamovou cívkou byl nesignifikantní.
Introduction: Among eating disorders, the binge eating is the most common disorder with prevalence to 7,8%. It is frequently connected with overweight, or obesity. Current treatment of binge eating is based on psychotherapy, pharmacotherapy and regime approach. Recently, repetitive transcranial magnetic stimulation appears as hopeful therapeutic method, for example used with success as an alternative therapy to treatment of resistant major depresion. Because of its non-invasiveness, good tolerability and minimal side effects, new options of its use are studied. It seems to be a promising therapeutic method for treatment of eating disorders. Dorsolateral prefrontal cortex is considered as main experimental target of stimulation for treatment of binge eating disorder. The target of study was to prove that rTMS can significantly reduce craving for food in patients with binge eating disorder. Methods: Study was conceived randomized double-blind placebo controlled. The active group was stimulated by high-frequency rTMS, with stimulation parameters: frequency 10Hz, 1500 pulses, 107s inter-train, 100% minimal motor threshold and 10 sessions of stimulation. The control grooup was stimulated by sham rTMS coil. Both groups completed FCQ-S and FCQ-T questionnaire before stimulation, after 10. session and one month after 10. session. Results: We noticed statistically significant decrease of craving in FCQ-S questionnaire after 10. session of stimulation (p = 0,0168) and non-significant decrease after a month (p = 0,2184). For FCQ-T questionnaire, the change in craving was significant in both cases, after 10. session and after a month (p = 0,0114, p = 0,0368). When we compared results with control group, they were insignificant, except the situation after month in FCQ-T evaluation, when in control group, craving was significantly more reduced, than in stimulated group (p = 0,0111). Conclusion: We are able to tell, that the therapy by high-frequency rTMS can significantly reduce craving among patient with binge eating disorder. However, the difference between real rTMS and sham rTMS group was insignificant.
- MeSH
- bulimia * epidemiologie terapie MeSH
- craving účinky záření MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- lidé MeSH
- placebo efekt MeSH
- prevalence MeSH
- transkraniální magnetická stimulace metody přístrojové vybavení MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- bariatrická chirurgie MeSH
- craving * fyziologie MeSH
- dieta MeSH
- hmotnostní úbytek fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- obezita patofyziologie psychologie MeSH
- podmiňování (psychologie) * fyziologie MeSH
- preference v jídle * fyziologie psychologie MeSH
- stravovací zvyklosti fyziologie psychologie MeSH
- tělesná hmotnost * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem (transcranial direct current stimulation; tDCS) je jednou z metod biologické léčby, která se dostává do popředí klinického i výzkumného zájmu. Jedním z mechanizmů účinku je podprahová modifikace vzniku elektrického potenciálu v neuronech, avšak efekt se neomezuje pouze na samotné nervové buňky. Metoda je ekonomicky nenáročná, ale její správné provedení vyžaduje určitě praktické dovednosti. V této práci byly zpracovány recentní studie a doporučení týkají se praktické aplikace a terapeutických indikací, ve kterých je možné užít tento typ stimulace s efektem. Cíl: Ozřejmení postupů praktické aplikace a léčebných protokolů v rámci tDCS a jeho potenciálu v neuropsychiatrické praxi. Závěr: V rámci současných poznatků je s významnou silou důkazu prokázána účinnost tDCS v léčbě nerezistentní depresivní poruchy, bažení a fibromyalgie, s menší silou také u chronické neuropatické bolesti při lézích míšních. Výzkumy v dalších indikacích probíhají.neuropatie
Background: Transcranial direct current stimulation (tDCS) is a modality of biological treatment, which has recently received a considerable boom in popularity both in clinics and research. Its principles include a subtreshold modification of electric current in neurons, even though the effect is not limited to neural cells. The method is economically reasonable, but the correct application requires certain operational knowledge. This review sums up recent studies and recommendations with regard to practical application and therapeutical indications, where this type of stimulation can be used effectively. Aim: Clarification of practical application procedures and therapeutic protocols within tDCS and its potential in neuropsychiatric practice. Conclusion: The therapeutic effect of tDCS has been proven in patients with non-resistant depression, craving, and fibromyalgia with high recommendation and chronic neuropathic pain due to spinal cord injury with less recommendation; nevertheless, research efforts in other areas continue.
- MeSH
- craving * MeSH
- kouření cigaret terapie MeSH
- kouření terapie MeSH
- lidé MeSH
- návykové chování terapie MeSH
- nikotin škodlivé účinky MeSH
- odvykání kouření * metody MeSH
- omezení kouření metody MeSH
- počítačová simulace MeSH
- poruchy vyvolané užíváním tabáku terapie MeSH
- virtuální realita * MeSH
- závislost (psychologie) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
