CÍLE: Cílem textu je zodpovědět otázku: Jaká negativa může přinášet participace v kontextu sociální práce? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Mezi teoretická východiska textu patří kritická sociální práce, demokratický model participace, uznání expertnosti na základě žité zkušenosti s užíváním drog, bezdomovectvím a/nebo prací v sexbyznysu a koncept marginalizace. METODY: Kvalitativní výzkumný přístup textu je založen na deduktivní kvalitativní analýze a mnohonásobné případové studii 21 polostrukturovaných rozhovorů s lidmi se zkušeností a pomáhajícími pracovníky. VÝSLEDKY: V článku je představeno 6 hlavních okruhů negativních dopadů či důsledků participace, které vyvstaly z výpovědí dotazovaných. Konkrétně se jednalo o psychickou náročnost, narážení na vlastní limity, chybějící formální rámec, nepřijetí profesionály, obtížnou dostupnost a vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsaná negativa mohou sloužit ke zvědomění souvislostí a možných dopadů participace pro pomáhající pracovníky, lidi se zkušeností, pro manažery a vedoucí služeb, kteří chtějí pracovat participativně, aby mohli těmto negativům předcházet.
OBJECTIVES: The aim of the text is to answer the question: What negatives can participation bring in the context of social work? THEORETICAL BASE: The theoretical background includes critical social work, a democratic model of participation, recognition of expertise based on lived experience with drug use, homelessness and/or sex work and the concept of marginalization. METHODS: The qualitative research approach is based on deductive qualitative analysis, on multiple case studies of 21 semi-structured interviews with helpers and people with experience. OUTCOMES: The article presents 6 main areas of negative impacts or consequences of participation, which arose from the statements of respondents: mental demands, reaching one’s own limits, lack of a formal framework, non-acceptance of professionals, difficult accessibility, and burnout. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The described negatives can serve to realize the context and possible impacts of participation for helpers, people with experience, and for service managers who want to work in a participatory way in order to prevent these negatives.
Tato publikace shrnuje výsledky projektu Národní psychedelický výzkum realizovaného Národním ústavem duševního zdraví v letech 2019–2021, jež se zabýval fenoménem užívání psychedelik v České republice. Mezi hlavní zkoumané oblasti patřily: základní vymezení problematiky, současný výzkum, služby v ČR, prevalence užívání, sociodemografie uživatelů, vzorce užívání, dopady na zdraví, využití v péči o duševní zdraví, rizika spojená s užíváním psychedelik, legislativa a služby. Na závěr byla na základě výsledků projektu formulována doporučení pro oblast služeb a politiky v oblasti závislostí v České republice. Tato publikace obsahuje hlavní výzkumná zjištění, výsledky v celém rozsahu budou publikovány v podrobné výzkumné zprávě
-
- MeSH
- dospělí MeSH
- halucinogeny * farmakologie terapeutické užití MeSH
- kontrola léčiv a omamných látek zákonodárství a právo MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- návykové chování prevence a kontrola MeSH
- pomáhající chování MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- senioři MeSH
- sociální práce MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Práce s truchlícími rodiči je pro profesionály v oblasti perinatální péče velkou výzvou a vyžaduje vysokou úroveň znalostí a dovedností. Simulační výuka je bezpečnou a efektivní metodou pro studenty nebo zdravotníky, jak prohloubit zkušenosti a posílit komunikační dovednosti v oblasti péče o rodiče při perinatální ztrátě v bezpečném prostředí. Cíl: Vytvořit přehledovou studii zaměřenou na popis zkušeností se simulační výukou perinatální paliativní péče v zahraničí. Metoda: Literární přehled. Bylo provedeno systematické vyhledávání vědeckých recenzovaných publikací v anglickém jazyce prostřednictvím databází SCOPUS, Medline / PubMed, EBSCOhost, Science Direct, Wiley a ProQuest. Výsledky: Bylo nalezeno pět studií, které splnily výběrová kritéria. Byl analyzován a popsán proces simulační výuky (prebriefing, hraní rolí, debriefing), scénáře perinatální ztráty a hodnocení simulační výuky. Ve všech studiích byl pro hraní rolí truchlících rodičů použit koncept standardizovaného pacienta. Účastníci výuky byli obsazeni do rolí zdravotníků nebo pozorovatelů. Závěr: Simulační výuka paliativní perinatální péče je doporučována jako validní a spolehlivá metoda. Zahraniční zkušenosti mohou být pro simulační výuku v České republice inspirující a podnětné.
Introduction: Working with bereaved parents is an immense challenge for professionals in the field of perinatal care and requires a high level of knowledge and skills. Simulation training is a safe and effective method for students or health care professionals to deepen experience and strengthen communication skills in taking care of parents in case of perinatal loss in a safe environment. Aim: Create a review study focused on description of experience with simulation teaching of perinatal palliative care abroad. Method: A literature review. A systematic search for peer reviewed publications in English was conducted via SCOPUS, Medline/PubMed, EBSCOhost, Science Direct, Wiley and ProQuest databases. Results: Five studies were found that met the selection criteria. The process of simulation training (prebriefing, role playing, debriefing), perinatal loss scenarios and evaluation of simulation training were analysed and described. The concept of a standardized patient was used in all studies to play the role of grieving parents. The participants were cast in the roles of health care professionals or observers. Conclusion: Simulation training of palliative perinatal care is recommended as a valid and reliable method. Foreign experience can be inspiring and stimulating for simulation training in the Czech Republic.
Autoři podávají základní informace o recentním výzkumu v oblasti altruismu a prosociálního chování, který dokládá přínos těchto postojů a chování pro tělesné zdraví. Pozitivní psychologie odhaluje mechanismy, které zvyšují odolnost člověka vůči zátěži. Jsou jimi schopnost porozumět situaci, ve svém chování ji zvládat a nalézat nějaký smysl. Svůj význam má existence sociální podpory i pozitivní postoje jedince k lidem kolem něj. Ve výzkumu byly identifikovány různé typy altruistického chování a v kontextu studia motivů pro altruistické chování byla vytvořena koncepce prosociální osobnosti. Protože dobrovolnictví je dobře definovaný způsob prosociálního chování a této aktivity se účastní dostatečný počet lidí, stali se dobrovolníci předmětem zkoumání prosociálního chování. Byly položeny otázky, proč lidé začínají působit jako dobrovolníci, jak je dobrovolnictví ovlivněno osobností, a byly sledovány potřeby potencionálních dobrovolníků a sociální situace, se kterými se setkávají. Výzkum v oblasti dobrovolnictví identifikoval dvě oblasti přínosu dobrovolnické práce pro zdraví dobrovolníka. V první řadě se ukázalo, že pomáhání druhým je spojeno s delším životem pomáhajících. Pomáhající měli významně nižší úmrtnost než ostatní. Dobrovolnictví také příznivě ovlivňuje zdravotní stav, což se prokazuje především na základě subjektivního hodnocením zdravotního stavu.
Authors give essential information about recent research in the area of altruism and prosocial behaviour. Results of research support contribution of these attitudes and behaviours to somatic health. Positive psychology discovers mechanisms which raise resistance of humans in stress. They are ability to understand the situation, to cope with it and to find some sense. Also existence of social support and positive attitudes of the individual toward people around them have some importance. In sociologic and psychologic research different types of altruistic behaviour were identified and concept of prosocial personality was constructed. Volunteering is well defined way of prosocial behaviour and plenty of people take part in it. Therefore volunteers became a good subject for research in prosocial behaviour. There were addressed questions why people enter volunteering and what impact in the process have personalities of volunteers. Needs of potential volunteers and social situations which they meet were also studied. In the research the benefit of volunteering for health of volunteers was proved. Volunteering is related with longer life of volunteers. It was proved their lower mortality rate. Volunteering have also positive impact on somatic health. It was proved mainly on the basis of subjective assessment of health condition.
- Klíčová slova
- prosociální chování, salutogeneze, dobrovolnictví,
- MeSH
- altruismus MeSH
- dobrovolní pracovníci psychologie MeSH
- lidé MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- zdraví MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Ciele štúdie: Cieľom štúdie bolo odhaliť prediktívnu silu starostlivosti o seba pri predpovedaní dôsledkov praktizovania pomáhajúcich profesií. Vzorka a prostredie: Vo výskumnej štúdii boli zahrnutí pomáhajúci odborníci (sociálni pracovníci, psychológovia, terapeuti, zdravotné sestry a pedagógovia) pracujúci s klientmi v inštitúciách sociálnych služieb vo všetkých ôsmich regiónoch Slovenska (N = 745, 89 % žien). Hypotézy: Autori predpokladali, že starostlivosť o seba bude významným prediktorom pozitívnych dôsledkov vykonávania pomáhajúcich profesií (pracovná spokojnosť, zadosťučinenie z pomáhania, spokojnosť s osobným a pracovným výkonom a kompetenciami) a negatívnych dôsledkov (vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres). Metódy: Dotazník vykonávanej starostlivosti o seba, Škála vnímaného stresu, Dotazník vyhorenia, Dotazník pracovnej spokojnosti a Škála profesijnej kvality života boli použité na posúdenie hlavných študovaných premenných. Štatistická analýza: Bola realizovaná pomocou Spearmanových korelácií, Kruskal-Wallisovou ANOVOU a Man-Whitneyho U-testom. Model bol testovaný pomocou štrukturálnych rovníc. Výsledky: Modely predpovedajúce negatívne a pozitívne dôsledky praktizovania pomáhajúcich profesií boli potvrdené pomocou štrukturálnych rovníc. Vykonávaná starostlivosť o seba predikovala signifikantne pozitívne úroveň zadosťučinenia z pomáhania, pracovnú spokojnosť a spokojnosť s osobným výkonom a kompetenciami, ako aj významne negatívne vyhorenie, vnímaný stres a sekundárny traumatický stres. Obmedzenia štúdie: Obmedzením bolo neproporcionálne zloženie vzorky z hľadiska pohlavia, profesií a prierezový projekt štúdie. Klíčová slova: starostlivosť o seba, pracovná spokojnosť, vnímaný stres, vyhorenie, sekundárny traumatický stres, zadosťučinenie z pomáhania
Self-care in helping professions is a prerequisite for maintaining an effective ability to help clients. Objectives of study: The study aimed to reveal the predictive power of self-care for predicting the consequences of the practicing of helping professions. Sample and setting. The participants of the study were helping professionals working with clients in social service institutions in all eight regions in Slovakia (N = 745, 89 % female). Social workers, psychologists, therapists, nurses, and educators working in the social service institutions were represented in a sample. Hypotheses. Authors assumed that self-care would be a significant predictor of experience of positive consequences of helping clients (work satisfaction, compassion satisfaction, personal accomplishment) and negative consequences (burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress). Methods. Performed Self-Care Questionnaire, Perceived Stress Scale, Maslach’s Burnout Questionnaire, Job Satisfaction Survey, and Professional Quality of Life Scale were used for assessment main study variables. Statistical analysis was performed by means of Spearman correlations, Kruskal-Wallis ANOVA, and Man-Whitney U-test. The model was tested by structural equation modeling. Results. The model predicting the negative and positive consequences of the practicing the helping professions was confirmed by structural equations modeling. Performed self-care has been confirmed as significant predictor of the consequences of the practicing the helping profession. The performed self-care predicted significantly positively the level of compassion satisfaction, job satisfaction, and personal accomplishment, as well as significantly negatively the burnout, perceived stress, and secondary traumatic stress. Study limitations. A nonproportional composition of sample regarding the gender, professions, and education, and the cros-sectional design of the study.
- MeSH
- duševní vyhoření psychologie MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- péče o sebe * metody psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- pracovní stres psychologie MeSH
- pracovní uspokojení MeSH
- pracovní výkon statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- sekundární traumatický stres psychologie MeSH
- sociální práce statistika a číselné údaje MeSH
- sociální pracovníci * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Cíl. Cílem studie bylo zjistit, jakou roli hraje osobnost při zastávání se viktimizovaných spolužáků. Vztah mezi osobnostními rysy a zastáváním je jednou z oblastí školní šikany, kterým bylo dosud věnováno málo pozornosti, a dosavadní nálezy nejsou příliš jednoznačné. Pro komplexnější porozumění problému byly v této průřezové studii zkoumány vztahy mezi zastáváním a osobnostními rysy vycházejícími z konceptu Big Five spolu s dalšími koreláty zastávání, které byly výzkumně dříve zaznamenány (pohlaví, vrstevnický status a empatie). Studie se zaměřila také na to, zda se osobnostní rysy projevují v zastávání u dívek a chlapců podobným či odlišným způsobem. Soubor a postup. Soubor tvořilo 662 respondentů (průměrný věk = 13 let a 5 měsíců, SD = 5 měsíců, rozpětí: 12,1–15,5 let, dívky tvořily 50,2 % souboru). Jednalo se o žáky a žákyně 7. ročníku z 39 školních tříd ve dvaceti náhodně vybraných základních školách. Zastávání bylo sledováno pomocí vrstevnického ratingu, vrstevnický status byl zjišťován pomocí vrstevnických nominací a pro ostatní proměnné byly použity sebeposuzovací dotazníky. Hypotézy. Autoři předpokládali, že zastávání souvisí s přívětivostí, neuroticismem a extraverzí. Statistická analýza. Hlavní analýzu tvořila sada víceúrovňových lineárních modelů, v nichž bylo zohledněno také zařazení žáků do určité školní třídy. Výsledky. Na základě výpočtu nulového modelu bylo možné přibližně polovinu rozptylu zastávání vysvětlit faktory, které souvisejí s příslušností žáků k jejich školní třídě. Výsledky finálního modelu, zohledňujícího také pohlaví, vrstevnický status a empatii, naznačují, že zastávání má pozitivní vztah s přívětivostí a neuroticismem, a dále s interakcí mezi extraverzí a pohlavím (extraveze se pozitivně odráží v zastávání u dívek, nikoli u chlapců). Limity. Průřezový metodologický design, věkově homogenní soubor.
Objectives. Research has uncovered several factors underlying the defense of victims of school bullying but has devoted only limited attention to the role of personality. Even though the few studies that exist have confirmed the links between defending behavior and personality, they have revealed somewhat inconsistent patterns of associations. In order to expand the current knowledge, this cross-sectional study examines associations between defending and the Big Five personality traits, while controlling for other correlates of defending (gender, peer status, empathy) previously demonstrated. Moreover, it tests whether personality traits have differential effects on defending behaviors in girls and boys. Sample and setting. The sample comprised 662 early adolescents (Mage=13 years and 5 months, SD=5 months, range: 12.1–15.5 years, 50.2 % girls) from 39 seventh-grade classrooms of 20 randomly selected urban elementary schools. Defending behavior was measured using a peer-rating procedure and peer status by means of peer nomination; other variables were registered using self-report instruments. Hypotheses. Authors hypothesized that defending would be positively associated with agreeableness, neuroticism, and extraversion. Statistical analysis. The main analyses consisted of a set of multilevel linear models applied in order to respect the clustering of students within classrooms. Results. The null model showed that 54 % of variance in defending could be attributed to differences among classrooms. The final model indicated that, when gender, peer status, and empathy were accounted for, defending behavior was positively associated with agreeableness, neuroticism, and an interaction between extraversion and gender. Regression lines shown separately for boys and girls suggest that defending is rel ated to extraversion only in girls, not boys. Limitation. Cross-sectional design, age-homogenous sample.
- Klíčová slova
- Big Five, přívětivost,
- MeSH
- chování mladistvých psychologie MeSH
- empatie MeSH
- extraverze (psychologie) MeSH
- genderová identita MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- neuroticismus MeSH
- oběti zločinu psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- osobnost * MeSH
- osobnostní dotazník statistika a číselné údaje MeSH
- pomáhající chování * MeSH
- průzkumy a dotazníky statistika a číselné údaje MeSH
- šikana * prevence a kontrola psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- sociální problémy psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- studenti MeSH
- víceúrovňová analýza metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Starnutie je v súčasnosti veľmi diskutovanou témou. Rieši sa množstvo problémov, ktoré dané obdobie života prináša nielen pre jednotlivca, ale aj celú spoločnosť. U starých ľudí dochádza k výraznej zmene správania, ktorá sa zvlášť prejavuje u starých dementných pacientov. Komunikácia s takýmto pacientom je veľmi náročná. Metóda validácie, ktorej autorkou je Naomi Feil, ponúka konkrétne terapeutické techniky a postupy pri komunikácii s týmito pacientmi v rôznych fázach demencie. Ide o metódu, ktorá rešpektuje jedinečnosť človeka s jeho minulosťou a zároveň rieši nedoriešené životné problémy. Výhodou tejto metódy je jej nenáročnosť na poskytovateľa a čas. Tieto výhody sú veľkým benefitom aj v starostlivosti u geriatrických pacientov s demenciou, ktorých zdravotný stav si vyžaduje hospitalizáciu.
Aging is currently a highly discussed topic. It solves many of the problems that a given period of life brings not only to the individual and the whole society. With aging, especily in senior age come to significant change in behavior and experience shows that is particularly prevalent among old demented people. Communicating with this patient is very demanding. The validation method of Naomi Feil as author, offers specific therapeutic techniques and procedures for communicating with these patients at various stages of dementia. It is a method that respects the uniqueness of man, with his past and with solve of unresolved life problems. The advantage of this method is its low load for provider and time savings. These advanta ges bring significant benefits in the care of geriatric patients with dementia who are requiring hospitalization.
- Klíčová slova
- validace podle Naomi Feil,
- MeSH
- demence MeSH
- empatie MeSH
- geriatrické ošetřovatelství metody MeSH
- komunikace MeSH
- pomáhající chování MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- dospělí MeSH
- komunismus MeSH
- lidé MeSH
- lidská práva dějiny MeSH
- neziskové organizace dějiny MeSH
- osoby pečující o pacienty dějiny MeSH
- osoby s mentálním postižením * dějiny MeSH
- pomáhající chování MeSH
- postižené děti dějiny MeSH
- rodiče MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- sociální diskriminace dějiny MeSH
- svépomocné skupiny * dějiny MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Československo MeSH
