Klostrídiová kolitída bola dlhodobo považovaná za infekciu asociovanú s hospitalizáciou a súčasnou antibiotickou liečbou. Narastajúci počet prípadov v komunite však v posledných rokoch viedol k prehodnoteniu tradičného chápania jej epidemiologických charakteristík. Komunitné formy boli navyše mnohokrát zaznamenané u detí, mladých dospelých či ľudí bez komorbidít a s negatívnou anamnézou užívania antibiotík v predchorobí. Uvedené skupiny boli tradične považované za nízkorizikové pre vznik ochorenia. Mnohé štúdie tak prirodzene skúmali vplyv asymptomatických prenášačov Clostridioides difficile, vrátane novorodencov a dojčiat, na prenos pôvodcu ochorenia v komunite. Predmetom výskumu sa stal aj výskyt tejto baktérie u zvierat, v potrave a environmentálnom prostredí. Snahou bolo ozrejmiť úlohu uvedených faktorov v šírení pôvodcu v komunitných podmienkach. V článku sumarizujeme aktuálne poznatky o potvrdených a potencionálnych rizikových faktoroch komunitnej formy klostrídiovej kolitídy, spoločne s výsledkami štúdií skúmajúcich charakteristiky týchto pacientov. Zároveň prinášame informácie o problematike výskytu klostrídiovej kolitídy v detskej populácii, ktorá je s komunitnou formou infekcie úzko previazaná.
Clostridioides difficile colitis has long been considered an infection associated with hospitalization and concomitant antibiotic treatment. However, the increasing number of community cases in recent years has led to a reassessment of the traditional understanding of its epidemiological characteristics. In addition, community-associated forms have been reported many times in children, young adults, or people without comorbidities and with a negative history of antibiotic use in the pre-disease period. These groups have traditionally been considered low risk for the development of the infection. Thus, many studies have naturally investigated the impact of asymptomatic Clostridioides difficile carriers, including neonates and infants, on the transmission of the causative agent in the community. The prevalence of this bacterium in animals, in food and in the environmental setting has also been the subject of research. The goal was to elucidate the role of these factors in the spread of the agent in community settings. In this article, we summarize the current knowledge on confirmed and potential risk factors for community-acquired Clostridioides difficile infection, together with the results of studies examining patient characteristics. We also provide information on the issue of Clostridioides difficile infection in the paediatric population, which is closely intertwined with the community-acquired form of the infection.
Infekce grampozitivní anaerobní a sporulující bakterií Clostridioides difficile (dle starší taxonomie Clostridium difficile) je v rozvinutých zemích světa v současnosti hlavní příčinou nozokomiálních průjmů. Vzhledem k velké pravděpodobnosti vzniku rezistence bakterií na léčbu, četným recidivám a vysokému věku, včetně polymorbidity nakažených, představuje rozsáhlý medicínský problém. Fekální bakterioterapie (FMT – faecal microbiota transplantation/therapy) je vysoce efektivní metodou léčby recidivující střevní infekce bakterií Clostridioides difficile (CDI), kdy předpokládaným mechanismem účinku je přenos komplexního střevního ekosystému, včetně vitálních mikroorganismů, z dárce na příjemce. Prezentace výsledků monocentrického prospektivního sledování: Primárním cílem studie bylo hodnocení dlouhodobé remise, tzn. pokračující absenci klinických projevů CDI s odstupem tří měsíců od podání FMT. Sekundárním cílem jsme sledovali rozvoj krátkodobé remise, tzn. vymizení klinických obtíží asociovaných s infekcí CDI do sedmi dní od podání FMT. Demografické údaje, informace o průběhu infekce CDI a detaily terapie byly získány ze zdravotnické dokumentace za probíhající hospitalizace pacienta nebo cíleným dotazováním pacienta či rodinných příslušníků. Ke stanovení efektu léčby jsme využili klinického sledování. Vyšetření dárců stolice a příprava fekální transplantátu probíhala dle aktuálně platných doporučení Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP pro léčbu rekurující bakteriální infekce Clostridioides difficile fekální bakterioterapii. Sledování probíhalo od února 2011 do července 2021 v Centru péče o zažívací trakt v Nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice a bylo do něho zařazeno 116 pacientů s první a další recidivou střevní infekce bakterií Clostridioides difficile, kteří byli léčeni fekální bakterioterapií. Medián věku pacientů byl 71 let, v souboru bylo 69 žen a 47 mužů. U 55 (48,3 %) pacientů se jednalo o podání FMT při první recidivě CDI, u 41 (35,3 %) při druhé atace, u 20 (17,2 %) pacientů se jednalo o třetí a další recidivu. Způsob podání FMT byl u 62 pacientů (53,4 %) lokálním klysmatem do levého tračníku, u 37 nemocných (31,9 %) kolonoskopicky po standardní anterográdní přípravě, u 17 pacientů (14,7 %) bylo podání zajištěno do duodena. U 81 pacientů (69,8 %) jsme aplikovali zamražený transplantát univerzálního dárce, 35 nemocných (30,1 %) souboru bylo léčeno čerstvě připraveným transplantátem od osoby žijící ve společné domácnosti. Splnění primárního cíle (rozvoj dlouhodobé remise) jsme pozorovali u 93 pacientů (80,2 %). Jako významný prediktor efektu léčby se jeví časná fáze rekurence v době podání FMT (p = 0,05; OR 5,11; 95% CI 1,65–15,8). Fekální bakterioterapie je při respektování dosud známých odborných doporučení pro léčbu účinnou a bezpečnou terapií recidivující střevní infekce bakterií Clostridioides difficile. V našem souboru 116 pacientů s první a další atakou CDI bylo zjištěno, že významným prediktorem efektu léčby byla časná fáze rekurence nemoci v době podání FMT. Dlouhodobé remise (tzn. pokračující absenci klinických projevů CDI s odstupem 3 měsíců od podání FMT) bylo dosaženo u 80,2 % pacientů.
Clostridioides difficile (Clostridium difficile in older taxonomy) is a gram-positive anaerobic and bacteria enabled by endospores. Clostridioides difficile is currently the main cause of nosocomial infections in developed countries. Due to the high probability of developing bacterial resistance to treatment and the numerous recurrences in multiple chronic conditions in older adults of our society it causes a widespread medical problem. Faecal microbiota transplantation (FMT) is a highly effective method for treating recurrent intestinal Clostridioides difficile infections (CDI). With this method the potential mechanism of effect is the transmission of a complex intestinal ecosystem, including vital microorganisms, from the donor to the recipient. Presenting the results of monocentric prospective monitoring: Primary aim of the study was to evaluate long-term remission (the continued absence of clinical manifestations of CDI 3 months after FMT administration). The secondary aim of the study was to monitor the short-term remission in the 7 days after FMT administration. Demographic data, information about CDI and the details of therapy were obtained and completed by the treating physician of each patient or by targeted questioning of the patient or their family. We used clinical monitoring to determine the effect of the treatment. The examinations of stool donors and the preparation for a faecal microbiota transplantation were performed according to the currently valid guidelines of the Czech Society of Infectious Diseases for the treatment of the recurrent bacterial infection Clostridioides difficile with faecal microbiota transplantation. The follow-ups took place from February 2011 to July 2021 in the gastroenterology department at the AGEL Ostrava-Vítkovice Hospital and included 116 patients with their first and subsequent recurrence of CDI that were treated with faecal bacteriotherapy. The median age of our patients was 71 years old (the youngest was 19 years old, the oldest 103 years old). 69 women and 47 men took part in the study. 56 patients had their first recurrence of CDI, 41 had a second attack, and 20 patients had a third and subsequent recurrences. In 62 patients (53.4 %), the route of FMT administration was a local enema into the left colon. With 37 patients (31.9 %) we used a colonoscopy after standard anterograde bowel preparation. With 12 patients (10.3 %) gastroscopy administration (deep into the duodenum) was used. 4 patients (3.5 %) were given a nasoenteral tube and one patient (0.9 %) was administered FMT per percutaneous endoscopic gastrostomy (PEG). We applied a frozen universal donor FMT in 81 patients (69.8 %), and a freshly prepared FMT from a person living in the same household was used in 35 patients (30.1 %). The secondary endpoint (the absence of clinical manifestations of CDI within 7 days of FMT administration) was achieved with 102 patients (87.9 %) in our study. The fulfilment of the primary endpoint (the development of long-term remission) was observed with 93 patients (80.2 %). An early administration of FMT appears to be a significant predictor of treatment effect (p = 0.05; OR 5.11; 95% CI 1.65–15.8). Faecal microbiota transplantation is an effective and safe therapy for recurrent intestinal Clostridioides difficile infection, and it respects the up-to-date guidelines for treatment. Of the 116 patients included in our study with first and subsequent CDI, we achieved long-term remission in 80.2 % of them. An early administration of FMT appears to be a significant predictor of treatment effect.
- MeSH
- Clostridioides difficile patogenita MeSH
- dospělí MeSH
- feces mikrobiologie MeSH
- fekální transplantace * metody MeSH
- klostridiové infekce * terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spontánní remise MeSH
- výběr dárců MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
x
x
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- Clostridioides difficile * patogenita účinky léků MeSH
- fekální transplantace metody MeSH
- fidaxomicin farmakologie terapeutické užití MeSH
- klostridiové infekce diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- metronidazol farmakologie terapeutické užití MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida diagnóza farmakoterapie mikrobiologie prevence a kontrola MeSH
- tigecyklin farmakologie terapeutické užití MeSH
- vankomycin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Clostridioides difficile is the main cause of healthcare-associated diarrhea worldwide. It is proposed that certain C. difficile toxinotypes with distinct pathogenicity locus (PaLoc) variants are associated with disease severity and outcomes. Additionally, few studies have described the common C. difficile toxinotypes, and also little is known about the tcdC variants in Iranian isolates. We characterized the toxinotypes and the tcdC genotypes from a collection of Iranian clinical C. difficile tcdA+B+ isolates with known ribotypes (RTs). Fifty C. difficile isolates with known RTs and carrying the tcdA and tcdB toxin genes were analyzed. Toxinotyping was carried out based on a PCR-RFLP analysis of a 19.6 kb region encompassing the PaLoc. Genetic diversity of the tcdC gene was determined by the sequencing of the gene. Of the 50 C. difficile isolates investigated, five distinct toxinotypes were recognized. Toxinotypes 0 (33/50, 66%) and V (11/50, 22%) were the most frequently found. C. difficile isolates of the toxinotype 0 mostly belonged to RT 001 (12/33, 36.4%), whereas toxinotype V consisted of RT 126 (9/11, 81.8%). The tcdC sequencing showed six variants (35/50, 70%); tcdC-sc3 (24%), tcdC-A (22%), tcdC-sc9 (18%), tcdC-B (2%), tcdC-sc14 (2%), and tcdC-sc15 (2%). The remaining isolates were wild-types (15/50, 30%) in the tcdC gene. The present study demonstrates that the majority of clinical tcdA+B+ isolates of C. difficile frequently harbor tcdC genetic variants. We also found that the RT 001/toxinotype 0 and the RT 126/toxinotype V are the most common types among Iranian isolates. Further studies are needed to investigate the putative association of various tcdC genotypes with CDI severity and its recurrence.
- MeSH
- bakteriální proteiny genetika MeSH
- bakteriální toxiny genetika MeSH
- Clostridioides difficile klasifikace genetika patogenita MeSH
- dítě MeSH
- DNA bakterií MeSH
- dospělí MeSH
- feces mikrobiologie MeSH
- genetická variace * MeSH
- genotyp MeSH
- klostridiové infekce epidemiologie mikrobiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- molekulární typizace MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- polymorfismus délky restrikčních fragmentů MeSH
- represorové proteiny genetika MeSH
- ribotypizace MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- virulence genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Írán MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky škodlivé účinky MeSH
- Clostridioides difficile patogenita růst a vývoj MeSH
- fekální transplantace MeSH
- fidaxomicin terapeutické užití MeSH
- klostridiové infekce * diagnóza přenos terapie MeSH
- lidé MeSH
- metronidazol aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida * patofyziologie přenos MeSH
- rifaximin terapeutické užití MeSH
- střevní mikroflóra účinky léků MeSH
- tigecyklin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- vankomycin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Více než deset let se o klostridiové kolitidě hovoří jako o jedné z nejvýznamnějších celosvětových nákaz spojených se zdravotnickou péčí. Je známo, že hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj tohoto onemocnění je narušení rovnováhy střevní mikroflóry. Častou a zároveň nejznámější příčinou bývá užívání širokospektrých antibiotik. Intenzivní výzkum mikrobiomu, který v posledních letech probíhá, odhaluje stále nové poznatky a umožňuje tak vývoj nových léků. Fekální bakterioterapie se stala zcela běžnou součástí léčby rekurentních klostridiových kolitid, a naopak se ukazuje, že úpravou střevního mikrobiomu lze ovlivnit i metabolická či imunitní onemocnění. Na základě nových poznatků byl v posledních letech nahrazen metronidazol jako lék první volby vankomycinem a přibylo nové selektivní antibiotikum fidaxomicin. Ve fázi klinických studií jsou další nové preparáty, které by v budoucnu mohly usnadnit nejen terapii, ale i prevenci klostridiové kolitidy, a tím sesadit toto onemocnění z vedoucích pozic nozokomiálních nákaz.
For more than a decade, Clostridium difficile infection has been talked as one of the world's leading health care-related infections. Disruption of intestinal microflora is known to be a major risk factor for the development of this disease. The use of broad-spectrum antibiotics is a common and at the same time the best-known cause. Intensive microbiome research, which has been underway in recent years, is constantly revealing new findings and thus enabling the development of new drugs. Fecal bacteriotherapy has become a completely common part of treatment of recurrent Clostridium difficile infection, and on the contrary, it turns out that the modification of intestinal microbiome can also affect metabolic or immune diseases. Based on new findings, metronidazole has been replaced by vancomycin as a drug of the first choice in recent years, and a new selective antibiotic, fidaxomicin, has been added. Other new drugs are in the phase of clinical trials, which in the future could facilitate not only treatment but also prevention of Clostridium difficile infection and thus depose this disease from the leading positions in nosocomial infections.
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- Clostridioides difficile * patogenita účinky léků MeSH
- feces mikrobiologie MeSH
- fekální transplantace MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- klostridiové infekce * diagnóza farmakoterapie patologie MeSH
- lidé MeSH
- probiotika terapeutické užití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- střevní mikroflóra účinky léků MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- deeskalace, bradypsychie,
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování farmakologie klasifikace MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- antifungální látky terapeutické užití MeSH
- bakteriální infekce * diagnóza MeSH
- Clostridioides difficile patogenita MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspnoe etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- endokarditida diagnóza etiologie patologie MeSH
- hypertenze MeSH
- hypotenze farmakoterapie terapie MeSH
- infekce močového ústrojí diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- infekce získané v komunitě diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace terapie MeSH
- invazivní mykotické infekce diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- katétrové infekce diagnóza terapie MeSH
- klostridiové infekce diagnóza terapie MeSH
- kolektomie MeSH
- lidé MeSH
- meningitida bakteriální diagnóza etiologie farmakoterapie mozkomíšní mok MeSH
- meningokokové infekce diagnóza terapie MeSH
- nozokomiální pneumonie diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- oxygenoterapie MeSH
- pneumonie diagnóza etiologie farmakoterapie mikrobiologie terapie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- průjem chirurgie etiologie MeSH
- respirační insuficience MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- sepse etiologie klasifikace MeSH
- sputum mikrobiologie MeSH
- Streptococcus pneumoniae patogenita MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Imunoterapie je již několik let plně etablovanou systémovou léčebnou modalitou metastatických nebo lokálně pokročilých stadií nemalobuněčného karcinomu plic. Spolu s benefity léčby přináší ale i zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků (AE - adverse events), a to specificky souvisejících se zásahem do imunitního prostředí jedince - imunitně podmíněné vedlejší účinky (irAE - immune related adverse events), tak i výskytu nežádoucích účinků bez přímého autoimunitního podkladu které vyplývají z celkového stavu pacienta, resp. jeho rizikových faktorů, jakými jsou věk, komorbidity, komedikace, nutriční, epidemiologická a hygienická situace či compliance pacienta. V poslední době je u výskytu imunitně podmíněných i nepodmíněných AE diskutována i úloha mikrobiomu a individuálních genetických predispozicí. Naše kazuistika popisuje případ pacienta efektivně léčeného pembrolizumabem, u kterého došlo k výskytu obou typů nežádoucích účinků. Po jejich zvládnutí bylo možné pokračovat v léčbě, která trvá i v současnosti.
For several years, immunotherapy has been a well-established systemic treatment modality for metastatic or locally advanced stages of non-small cell lung cancer. Along with treatment benefits, there occurs an increased risk of adverse events (AEs), both those specifically associated with interference with the individual's immune environment, i. e. immune-related adverse events (irAEs), and those with no underlying autoimmune component which result from the general condition of the patient and/or their risk factors, such as age, comorbidities, comedications, nutritional, epidemiological and hygienic situation, or patient compliance. Recently, the role of microbiome and individual genetic predispositions has been discussed in the case of immune related and unrelated AEs. We report a case of a patient treated effectively with pembrolizumab in whom both types of adverse events developed. Following their management, it was possible to resume treatment which has continued until the present day.
- Klíčová slova
- pembrolizumab,
- MeSH
- antibakteriální látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- Clostridioides difficile patogenita MeSH
- hormonální substituční terapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- imunoterapie škodlivé účinky MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * diagnostické zobrazování farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- nemoci štítné žlázy chemicky indukované farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv epidemiologie klasifikace MeSH
- PET/CT MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- protinádorové látky imunologicky aktivní škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- pseudomembranózní enterokolitida chemicky indukované diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- rentgendiagnostika hrudníku MeSH
- rizikové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
