A case of a 40-year-old male patient with a right subclavian artery aneurysm of fibromuscular dysplasia origin is reported. The patient presented with thoracic outlet-like symptoms and underwent aneurysm resection. Microscopic examination revealed intimal and medial fibroplasia. Additional cases of fibromuscular dysplasia at this rare location are reviewed, indicating a male and right-sided predominance. The most frequent clinicopathological manifestation was an aneurysm, with the histopathological pattern characterized by medial fibroplasia. Treatment modalities included the use of either graft prosthesis or end-to-end anastomosis.

• MeSH
• aneurysma * patologie   chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• arteria subclavia * patologie   chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• cévy - implantace protéz MeSH
• dospělí MeSH
• fibromuskulární dysplazie * patologie   komplikace   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Pancreaticoduodenal artery aneurysms are rare visceral artery aneurysms that may be associated with stenosis of the coeliac trunk. We present a case of a 48-year-old woman with a symptomatic aneurysm of the inferior pancreaticoduodenal artery caused by occlusion of the coeliac trunk due to median arcuate ligament syndrome. The patient was treated with an aorto-hepatic bypass and excision of the aneurysm. We discuss the case and the complexities and controversies in the treatment of this disease.

• MeSH
• aneurysma * diagnostické zobrazování   etiologie   chirurgie   MeSH
• arteria coeliaca diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• arteria mesenterica superior MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pankreas * chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Úvod: Infekce arteriovenózního zkratu (AV) pro hemodialýzu (HD) je spojená s rizikem život ohrožujícího krvácení, rozvojem sepse, vznikem metastatických infekčních ložisek a v neposlední řadě i zánikem zkratu. Urgence řešení infikovaného zkratu je základem úspěchu při jeho zachování. Kazuistiky: Na dvou případech prezentujeme užití parciální resekce jako úspěšné metody řešení pozdní infekce AV. V kazuistice 1 byla resekce provedena pro infekci nativního arteriovenózního zkratu (AVF) se dvěma defekty nad aneuryzmaty odvodné žíly. V kazuistice 2 byla provedena parciální resekce a náhrada u vhojeného protetického arteriovenózního zkratu (AVG) pro infekci vpichu po HD. U obou pacientů zůstaly AV průchodné, bez dalších známek infekce v pooperačním sledování, bez nutnosti zavést dočasný HD katétr. Závěr: Založení nové AV je u pacientů limitováno kvalitou žilního a arteriálního řečiště. Je třeba užít všech možných chirurgických, intervenčních a nechirurgických prostředků k bezpečnému zachování již založeného AV. Při dodržení požadavků včasné indikace je parciální resekce metodou volby u infekcí AV a dává možnost vyhnout se zavedení dialyzačního katétru.

Introduction: Infection of arteriovenous fistula (AV) used for hemodialysis (HD) is associated with massive bleeding, sepsis development, formation of metastatic infectious foci, and a high risk of AV loss. Urgent management of an infected AV is crucial for successful treatment and AV salvage. Case reports: We present the use of partial resection as a successful method of dealing with late AV infection in two cases. In case 1, the resection was performed due to an infection of the native arteriovenous fistula (AVF) with two defects above the drainage vein aneurysms. In case 2, partial resection and replacement of the prosthetic arteriovenous fistula (AVG) were done due to an infection of HD puncture site. The AVs remained patent in both cases, with no further signs of infection postoperatively and, most importantly, without the need to use a temporary HD catheter. Conclusion: The establishment of a new AV is limited by the quality of the venous and arterial systems. All surgical, interventional and non-surgical means should be used to safely maintain the created AV patent. Provided that the requirements of an early indication are met, partial resection of the AV is the method of choice for AV infections and allows us to avoid using a permanent dialysis catheter in our patients.

• MeSH
• aneurysma chirurgie   MeSH
• arteriovenózní píštěl * chirurgie   etiologie   MeSH
• arteriovenózní zkrat * metody   škodlivé účinky   MeSH
• dialýza ledvin škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Úvod: Aneuryzmata viscerálních tepen patří mezi raritně se vyskytující cévní patologie. Obvykle bývají náhodným nálezem při zobrazovacích vyšetřeních. Nejčastějším klinickým projevem jsou nespecifické bolesti břicha a krvácení při jejich ruptuře se závažným klinickým stavem. Aneuryzmata tepen pankreatikoduodenální arkády se vyskytují zejména u pacientů se stenózou nebo uzávěrem truncus coeliacus a kompenzačně rozvinutou kolaterální cirkulací. Kazuistika: V kazuistice autoři prezentují případ pacientky s náhodně zjištěným aneuryzmatem pankreatikoduodenální arkády, při významné stenóze v odstupu truncus coeliacus, způsobené útlakem ligamentum arcuatum mediale. Průměr výdutě byl 40 mm a endovaskulární terapie nebyla vzhledem k nepříznivým anatomickým poměrům možná. Pacientka byla úspěšně léčena v jedné době kombinovaným chirurgickým výkonem s resekcí aneuryzmatu a současně uvolněním ligamentum arcuatum mediale. Závěr: U aneuryzmat pankreatikoduodenální arkády není korelace mezi průměrem výdutě a rizikem ruptury. Jejich ruptury mají relativně vysokou morbiditu a mortalitu, a proto

Introduction: Visceral artery aneurysms are rare vascular pathologies. They are usually incidental findings during the examination for other reasons. The most common clinical symptoms are nonspecific abdominal pain and bleeding caused by their rupture, with a severe clinical presentation. Aneurysms of pancreaticoduodenal arcade are more common in patients with well-developed collateral circulation due to the coeliac trunk stenosis or occlusion. Case report: In this case report the authors present a rare case of a patient with incidental finding of pancreaticoduodenal arcade aneurysm in the setting of severe stenosis of coeliac trunk origin caused by medial arcuate ligament compression. The diameter of the aneurysm was 40 mm and endovascular treatment was not possible because of unfavorable anatomical setting. The patient was successfully treated with resection of the aneurysm and the division of medial arcuate ligament during one surgery. Conclusion: There is no correlation between the diameter and the risk of rupture of the pancreaticoduodenal arcade aneurysm. Because of high morbidity and mortality of their rupture, most authors recommend active treatment of these aneurysms. The necessity to treat truncus coeliacus stenosis or occlusion remains a controversial issue.

• Klíčová slova
• pankreatikoduodenální arkáda,
• MeSH
• aneurysma * chirurgie   diagnóza   komplikace   MeSH
• arteria coeliaca chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• bolesti břicha etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pankreas chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• aneurysma chirurgie   MeSH
• arteria vertebralis chirurgie   patologie   MeSH
• disekce arteria vertebralis komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• stenty MeSH
• syndrom arteria spinalis anterior * etiologie   MeSH
• terapeutická embolizace metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

OBJECTIVE: Aneurysms arising from arteriovenous fistulae are a common finding among dialysed patients and pose a risk of acute bleeding. The aim of this study was to perform a systematic review and meta-analysis evaluating the surgical options for the treatment of aneurysmal arteriovenous fistulae. METHODS: A systematic review and meta-analysis of articles published between January 1973 and March 2019 describing the surgical treatment of arteriovenous fistulae aneurysms. RESULTS: A total of 794 records were identified. After duplicate and low quality studies were removed, 72 full text articles were reviewed and from these 13 were included in the meta-analysis. The total number of patients was 597. Aneurysms were located in the upper arm in 289 (59%) cases and the smallest diameter of a treated aneurysm was 15 mm. The most frequent indication for treatment was bleeding prevention in 513 (86%) cases. Aneurysmorrhaphy was the surgical method of choice in all 13 studies. The pooled primary patency at 12 months was 82% (95% CI 69%-90%, 12 studies, I2 = 84%, p < .01). The 12 month primary patency rates were similar for aneurysmorrhaphy with external prosthetic reinforcement (85%, 95% CI 71%-93%, two studies, I2 = 0%, p = .33) and aneurysmorrhaphy performed using a stapler (74%, 95% CI 61%-83%, four studies, I2 = 0%, p = .48) and without a stapler (82%, 95% CI 60%-94%, six studies, I2 = 92%, p < .01). CONCLUSION: Aneurysmorraphy of arteriovenous fistulae is a procedure with acceptable short and long term results, with a low complication and aneurysm recurrence rate.

• MeSH
• aneurysma chirurgie   MeSH
• arteriovenózní zkrat * škodlivé účinky   MeSH
• čas MeSH
• dialýza ledvin * škodlivé účinky   MeSH
• horní končetina krevní zásobení   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• průchodnost cév fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH

Cévní příčiny námahových bolestí dolních končetin u sportovců jsou relativně vzácné. Mohou být ale příčinou opakovaných bolestivých stavů při zátěži dolních končetin. Mezi důležité cévní patologie, které je třeba vzít v úvahu, patří entrapment syndrom popliteální tepny (PAES), endofibróza ilické arterie (IAE), aneurysma popliteální tepny (PAA), cystická degenerace adventicie popliteální tepny. Je důležité odlišit tyto vaskulární příčiny od chronických muskuloskeletálních syndromů. Cévní patologie se projevují jak klidovými bolestmi, tak intermitentní klaudikací. Pro diagnostiku jsou zásadní zobrazovací techniky, které jsou určující pro vedení léčby. Diagnostické postupy zahrnují digitální subtrakční angiografii (DSA) nebo neinvazivní zobrazení, jako je duplexní sonografie (DUS), angiografie pomocí výpočetní tomografie (CTA) nebo angiografie magnetickou rezonancí (MRA) v provokativních pozicích. Opožděná diagnóza může vést k závažným komplikacím, včetně akutní ischemie končetin (ALI). Léčba těchto vaskulárních abnormalit obvykle zahrnuje chirurgickou korekci. Cílem článku je poskytnout přehled o těchto cévních příčinách námahových bolestí dolních končetin a edukovat lékaře, aby se tak vyhnuli nesprávné diagnóze kvůli včasnému zahájení léčby.

Vascular causes of exertional lower extremity pain are relatively rare, but may be the answer in athletes refractory to treatment for the more common overuse syndromes of the lower extremities. Important vascular etiologies to be considered are popliteal artery entrapment syndrome (PAES), iliac artery endofibrosis (IAE), popliteal artery aneurysm (PAA), cystic adventitial disease. It is important to differentiate these vascular causes from chronic musculoskeletal syndromes. Because all of these conditions may present with pain or intermittent claudication, imaging is crucial for differentiating them and directing management. The diagnostic workup involves digital subtraction angiography (DSA) or noninvasive vascular studies such as Doppler ultrasound or computed tomography angiography (CTA) or magnetic resonance angiography (MRA) in the provocative positions. Delayed diagnosis can lead to major complications, including acute limb ischemia. Treatment of these vascular abnormalities typically involves surgical correction. Our aim is to provide an overview of these conditions in order to make physicians aware of them and avoid misdiagnosis for timely appropriate management.

• MeSH
• aneurysma chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   etiologie   MeSH
• arteria iliaca diagnostické zobrazování   patofyziologie   patologie   MeSH
• arteria poplitea patologie   MeSH
• cyklistika MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• entrapment syndrom podkolenní tepny diagnostické zobrazování   etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• fibróza chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• intermitentní klaudikace * etiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• onemocnění periferních cév chirurgie   diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• popliteální cysta chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• prognóza MeSH
• sportovci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Indikace k léčbě výdutě podkolenní tepny jsou jasně dány. U výdutě s průchodnými přívodnými a odvodnými tepnami je riziko periferní embolizace z nástěnného trombu výdutě vysoké a léčba, většinou cévní intervence, je zaměřena především na prevenci této končetinu ohrožující komplikace. Není ale jasné, jak velké je riziko periferní embolizace, a jak tedy postupovat v případě průtočné výdutě podkolenní tepny plněné hlubokou stehenní tepnou při chronickém uzávěru povrchní stehenní tepny. Metody: V databázi II. chirurgické kliniky FN Olomouc byli vyhledáni nemocní, u kterých byla v letech 2015 až 2019 diagnostikována výduť podkolenní tepny. Z nich byli vybráni nemocní s průtočnou výdutí podkolenní tepny a současně chronickým uzávěrem povrchní stehenní tepny na stejnostranné končetině. Výsledky: Diagnostikovali jsme 66 nemocných s 85 výdutěmi podkolenních tepen. Čtyři nemocní měli průtočnou výduť podkolenní tepny a chronický uzávěr povrchní stehenní tepny na stejnostranné končetině. U těchto nemocných jsme po zjištění diagnózy postupovali konzervativně. U tří nemocných nedošlo ke klinicky zjevné komplikaci výdutě. U jednoho nemocného došlo po 21 měsících dispenzarizace k uzávěru výdutě trombózou s následným zkrácením klaudikačního intervalu, který nemocného limituje. Závěr: Naše zkušenosti z malého souboru nemocných ukazují na možnost postupovat u nemocných s průtočnou výdutí podkolenní tepny, nad kterou je povrchní stehenní tepna chronicky uzavřená, primárně konzervativně. Trombózu výdutě v dalším průběhu je možné předpokládat. K chirurgické intervenci jsou indikováni nemocní, u kterých trombóza výdutě vedla k limitujícím obtížím. Riziko periferní embolizace z nástěnného trombu výdutě nelze jednoznačně vyloučit. K přesnějšímu doporučení léčebného postupu jsou zapotřebí další studie na velkých souborech nemocných.

Introduction: The indications for popliteal artery aneurysm treatment are clear. In aneurysms with patent inflow and outflow arteries, the risk of peripheral embolisation from a mural thrombus is high and the treatment, mostly a vascular intervention, is focused on preventing this extremity-threatening complication. It is unclear, however, how high the risk of peripheral embolisation is and how to proceed with a patent popliteal artery aneurysm fed by the deep femoral artery when the superficial femoral artery is chronically occluded. Methods: All patients diagnosed with popliteal artery aneurysm between 2015 and 2019 were searched in the database of the Department of Surgery II of University Hospital Olomouc. Patients with a patent popliteal artery aneurysm and chronic superficial femoral artery occlusion in the ipsilateral extremity were selected. Results: We diagnosed 66 patients with 85 popliteal artery aneurysms. Four patients had a patent popliteal artery aneurysm and chronic superficial femoral artery occlusion in the ipsilateral extremity. In these patients, conservative treatment was indicated after the diagnosis was determined. In three patients, no clinically obvious complication of the popliteal artery aneurysm occurred. In one patient, popliteal artery aneurysm thrombosis occurred after a follow-up of 21 months, leading to a shortening of his calf claudication distance and limiting the patient. Conclusion: Our experience with this small group of patients shows the possibility of primary conservative treatment in patients with a patent popliteal artery aneurysm below the chronic superficial femoral artery occlusion site. Aneurysm thrombosis can be expected during follow-up. Patients in whom the thrombosis leads to limitations are indicated for surgical intervention. The risk of peripheral embolisation from the mural thrombus cannot be excluded with certainty. Further studies involving large groups of patients are needed to provide a more precise recommendation.

• Klíčová slova
• výduť podkolenní tepny, chronický uzávěr povrchní stehenní tepny,
• MeSH
• aneurysma * chirurgie   diagnóza   MeSH
• arteria femoralis chirurgie   patologie   MeSH
• arteria poplitea chirurgie   patologie   MeSH
• arteriální okluzní nemoci * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: The optimal surgical strategy for treating internal carotid artery (ICA) blood blister-like aneurysms (BBAs) has remained unclear. Although some have preferred bypass surgery, others have favored less-demanding surgical methods. The aim of the present meta-analysis was to assess the efficacy, safety, and outcomes of bypass and non-bypass surgical methods when intended as primary treatment of ICA BBAs. METHODS: Studies reporting data on the outcomes of interest for surgically treated patients with ICA BBAs were searched for in the PubMed/MEDLINE, Evidence-Based Medicine Reviews, Cochrane Central, ProQuest, and Scopus databases. The data were analyzed using random effects modeling. RESULTS: Seven observational studies involving 140 patients met the inclusion criteria. The patients treated with bypass surgery, compared with those treated with non-bypass techniques, had lower odds of poor outcomes (odds ratio [OR], 0.75; 95% confidence interval [CI], 0.28-2.02; P = 0.57; I2 = 0%), postoperative vasospasm (OR, 1.73; 95% CI, 0.38-7.92; P = 0.48; I2 = 19%), intraoperative bleeding (OR, 3.37; 95% CI, 0.82-13.90; P = 0.09; I2 = 0%), postoperative bleeding (OR, 1.91; 95% CI, 0.47-7.76; P = 0.36; I2 = 0%), and postoperative recurrence of BBAs (OR, 2.16; 95% CI, 0.54-8.66; P < 0.28; I2 = 0%). No comparison, however, achieved statistical significance. CONCLUSIONS: For surgeons who use both bypass and non-bypass surgical strategies, the 2 methods seemed comparable in terms of the outcomes of interest, although the bypass technique appeared superior. However, comparisons with studies reporting bypass as the uniquely preferred technique have indicated that specialization in, and preference for, the bypass procedure has been associated with more favorable outcomes.

• MeSH
• aneurysma chirurgie   MeSH
• bezpečnost pacientů MeSH
• lidé MeSH
• nemoci arterie carotis chirurgie   MeSH
• neurochirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• revaskularizace mozku metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH

The paper presents the results of treating 14 patients, namely eight patients with visceral artery aneurysms and six patients with visceral artery pseudoaneurysms. In 64.3% of the patients, the initial diagnosis was made based on the ultrasound examination. All the patients (100%) underwent CT angiography, while angiography was performed in 71.4% of the cases. Five (35.7%) patients with visceral artery pseudoaneurysms were emergently hospitalized; among them, the signs of bleeding were observed in 2 patients. In 9 patients, pathology was detected during tests for other conditions. Five (35.7%) patients underwent endovascular treatment, while 9 (64.3%) patients received surgical treatment. Endovascular interventions and open surgery demonstrated a nil mortality rate. After endovascular treatment, stent thrombosis was found in 1 patient. In the case of surgical treatment, visceral artery aneurysm was observed in 1 patient who underwent the resection of superior mesenteric artery pseudoaneurysm. Conclusions. The choice of the method of treating visceral artery aneurysms and visceral artery pseudoaneurysms depends on the location, size, anatomic features of the visceral arteries and the clinical course of the disease. Both endovascular and surgical treatment demonstrate good postoperative outcomes. Visceral ischemia is one of the most serious complications in the postoperative period, which can complicate both the diagnosis and the choice of treatment tactics.

• MeSH
• aneurysma diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• angiografie MeSH
• arteria coeliaca diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• arteria hepatica diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• arteria lienalis diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• arteria mesenterica superior diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• endovaskulární výkony metody   MeSH
• gastrická arterie diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nepravé aneurysma diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• výkony cévní chirurgie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH