Během 21. století se objevilo mnoho globálních zdravotních hrozeb souvisejících se zoonózami, novými či znovu se objevujícími infekčními onemocněními, změnou klimatu a/nebo udržitelností životního prostředí. Dosažení harmonizovaných přístupů k detekci a prevenci těchto zdravotních rizik je mnohdy obtížné, protože tradiční přístupy jsou často určovány hranicemi finančně i legislativně oddělených vědních oborů, jako jsou například víceméně samostatně fungující humánní a veterinární medicína, zemědělství, klimatologie, sociologie, ekonomika aj. Hranice mezi těmito jednotlivými obory by však neměly být pevné a spolupráce by měla být nastavena na základě potřeby neboli účelu. K lepší spolupráci vznikají četné spolky, skupiny a sdružení, ať už zájmové nebo odborné. Meziresortní spolupráce se však často potýká s legislativními, kompetenčními a komunikačními uzly. Koncept Jedno zdraví se snaží tyto bariéry prolomit a na základě společné potřeby, která je definována jako zajištění podpory blahobytu a možnosti společného řešení hrozeb pro zdraví a ekosystémy, nastavit nové hranice. Je založen na myšlence dosáhnout lepších výsledků v oblasti veřejného zdraví na celém světě pomocí interdisciplinární spolupráce.
During the 21st century, many global health threats related to zoonoses, new or re-emerging infectious diseases, climate change and/or environmental sustainability have emerged. Achieving harmonized approaches to the detection and prevention of these health risks is often difficult because traditional approaches are usually determined by the boundaries of financially and legislatively separated scientific fields, such as more or less independently functioning human and veterinary medicine, agriculture, climatology, sociology, economics, etc. The boundaries between these individual fields however, should not be solid, and cooperation should be based on common need or purpose. For better cooperation, numerous associations and groups, professional or based on interest, are being formed. Interdepartmental cooperation often struggles with legislative, competence and communication nodes. The "One Health" concept tries to break down these barriers and set new boundaries based on a common need, which is defined as ensuring the support of well-being and the possibility of jointly solving threats to health and ecosystems. It is based on the idea of achieving better public health outcomes worldwide through interdisciplinary collaboration.
- MeSH
- epidemiologie trendy MeSH
- hodnocení rizik metody MeSH
- lidé MeSH
- ochrana veřejného zdraví metody MeSH
- One Health * trendy MeSH
- přenos infekční nemoci klasifikace prevence a kontrola MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí prevence a kontrola škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
x
x
- MeSH
- analýza potravin MeSH
- epidemiologické monitorování MeSH
- lidé MeSH
- methicilin rezistentní Staphylococcus aureus * genetika klasifikace patogenita MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- prevalence MeSH
- techniky typizace bakterií MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
V decembri 2019 sa rozšíril do sveta z Číny nový typ koronavírusu, SARS-CoV-2, spôsobujúci ťažký akútny respiračný syndróm. Koronavírusy patria medzi obalené ssRNA vírusy a sú klasifikované do 4 rodov: Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gammacoronavirus a Deltacoronavirus. Predpokladá sa, že SARS-CoV-2 sa šíri primárne prostredníctvom osobného kontaktu cez väčšie respiračné kvapôčky. Tieto kvapôčky s vírusmi môžu byť priamo inhalované inými ľuďmi, resp. môžu pristáť na neživých povrchoch s možnosťou ďalšieho šírenia. Zistilo sa, že povrch oka je jednou zo vstupných brán pre infekciu. Ľudské oko má svoj vlastný renín-angiotenzínový systém s prítomnosťou ACE2 receptorov, na ktoré sa vírus viaže pomocou spike proteínu. Najbežnejšími prejavmi infekcie SARS-CoV-2 sú horúčka, kašeľ a dýchavičnosť. Viacero klinických diagnóz, ako konjunktivitída, uveitída, retinitída a neuritída boli a sú taktiež spájané s touto infekciou. Najčastejším oftalmologickým symptómom súvisiacim s ochorením COVID-19 je konjunktivitída. Niektoré štúdie naznačujú, že očné príznaky sa bežne vyskytujú u pacientov s ťažkou pneumóniou COVID-19 a že je možné detegovať vírusovú RNA zo spojivkového vaku týchto pacientov. V oftalmologickej praxi riešime nielen otázku liečby zápalov očných štruktúr v spojení s touto infekciou, ale aj celkový manažment návštev a kontrol pacientov rizikových a pozitívnych na koronavírusové ochorenie. Oftalmológovia by mohli potencionálne mať vyššie riziko vzniku infekcie SARS-CoV-2 v dôsledku osobnej komunikácie s pacientmi, častého vystavenia slzám a očnému sekrétu a používania prístrojov. Preto chceme poskytnúť pohľad na problém z pohľadu oftalmológa.
In December 2019, a novel coronavirus (CoV) epidemic, caused by the severe acute respiratory syndrome coronavirus-2 (SARS-CoV-2) emerged from China. Coronaviruses belong to enveloped ssRNA viruses and are classified into four genera: Alpha coronavirus, Beta coronavirus, Gamma coronavirus and Delta coronavirus. It is assumed that SARS-CoV-2 is spread primarily during a personal contact via bigger respiratory droplets. These droplets with viruses can be directly inhaled by other people or can lend on the surfaces with the possibility of further spreading. The ocular surface has been suggested as one of possible infection entries. Human eye has its own renin-angiotensin system with present ACE2 receptors, which bind the virus through spike protein. The most common symptoms of the SARS-CoV-2 infection are fever, cough and dyspnoea. Several clinical entities, such as conjunctivitis, anterior uveitis, retinitis, and optic neuritis have been associated with this infection. The most common ophthalmologic symptom associated with COVID-19 disease is conjunctivitis. Some studies indicate that eye symptoms are commonly present in patients with severe COVID-19 pneumonia and that it is possible to detect viral RNA from the conjunctival sac of these patients. In ophthalmologic praxis, we manage not only the therapy of the eye structures` inflammation in relation with this infection, but also the overall management of the visits and the supervision of the patients who are at risk and positive for coronavirus. Ophthalmologists could potentially have a higher risk of SARS-CoV-2 infection due to personal communication with the patients, frequent exposure to tears and eye secrets and the use of devices. We would like to provide an ophthalmologist`s perspective on this topic.
- MeSH
- chlorochin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- COVID-19 * etiologie komplikace přenos MeSH
- dexamethason farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- oční nemoci * etiologie patologie terapie virologie MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- virová konjunktivitida přenos MeSH
- vitamin D farmakologie terapeutické užití MeSH
- zdravotnický personál MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- epidemie prevence a kontrola statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- opičí neštovice * diagnóza epidemiologie přenos prevence a kontrola MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola statistika a číselné údaje MeSH
- vakcinace metody MeSH
- virus opičích neštovic MeSH
- zdroje nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- bariérový ošetřovatelský režim,
- MeSH
- dezinfekce rukou metody normy MeSH
- dezinfekce metody normy MeSH
- hygiena práce MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí ošetřování prevence a kontrola MeSH
- infekční nemoci komplikace ošetřování přenos MeSH
- izolace pacientů MeSH
- kontrola infekčních nemocí metody MeSH
- nakládání s odpady metody normy MeSH
- ochranné oděvy normy MeSH
- ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- osobní ochranné prostředky MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- přenos infekční nemoci prevence a kontrola MeSH
- sterilizace metody normy MeSH
Východiská: Covid-19 signalizoval zmeny v zabezpe- čení bezpečnosti sestier pri ošetrovaní pacientov. Našim cieľom bolo zistiť či vplýva vek na obavy sestier v súvislosti s ochorením Covid-19. Súbor a metódy: Oslovili sme sestry pracujúce na Covidových oddeleniach - OAIM, na infekčnom odde- lení a na oddelení ortopédie. Analyzovali sme 107 odpovedných hárkov dotazníka sestier. Výsledky: Zistili sme, že vek vplýva na obavy sestier v súvislosti s ochorením Covid-19, používanie osob- ných ochranných pracovných pomôcok na jednotlivých oddeleniach znižuje obavy u 73 sestier (68,22 %). Záver: Potvrdili sme, že dostatok osobných ochran- ných pracovných pomôcok pri práci, ich správne po- užívanie znižuje obavy z nakazenia sa u vzorky sestier.
