Cíl studie: Léky s vazoaktivními účinky jsou při kardiopulmonální resuscitaci používány pro zlepšení perfuze vitálně důležitých orgánů. Cílem studie provedené na prasečím modelu fibrilace komor (VF) bylo porovnat hemodynamické účinky synergicky působícího terlipresinu s adrenalinem vůči samotnému adrenalinu. Typ studie: Randomizovaná, dvojitě slepá, placebem kontrolovaná, experimentální studie. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice; Centrum pokročilých studií Fakulty vojenského zdravotnictví. Materiál a metoda: Čtrnáct prasat domácích bylo náhodně rozděleno do dvou skupin, ADR (n = 7) a TER (n = 7). VF byla navozena prostřednictvím intrakardiální stimulační elektrody. Po pěti minutách neléčené zástavy oběhu byla zahájena desetiminutová resuscitace samotnými kompresemi hrudníku, po níž následovala rozšířená neodkladná resuscitace. Ve skupině TER byl s první dávkou adrenalinu aplikován terlipresin v dávce 30 μg . kg-1 a ve skupině ADR placebo. Koronární (CorPP) a mozkový (CPP) perfuzní tlak byly počítány z monitorovaných tlaků v pravé síni, aortě a z hodnot nitrolebního tlaku. Data byla zpracována metodou ANOVA pro opakovaná měření a pomocí Fisherova LSD post hoc testu. Výsledky: Terlipresin v kombinaci s adrenalinem udržel CorPP nad hodnotou 10 mm Hg o 17,7 minuty déle než samotný adrenalin (p = 0,003). CorPP (průměr ± SD) měřený v čase 35, 45 a 55 minut od vzniku VF byl 12,2 ± 4,0, 11,0 ± 6,2 a 9,6 ± 4,5 mm Hg ve skupině TER, na rozdíl od 5,8 ± 3,8, 0,6 ± 4,9 a -1,0 ± 4,5 mm Hg ve skupině ADR (p = 0,03, < 0,001 a < 0,001). CPP měřený ve stejných časech byl ve skupině TER 23,0 ± 7,2, 20,4 ± 6,9 a 23,1 ± 6,7 mm Hg, zatímco ve skupině ADR pouze 13,3 ± 6,5, 6,2 ± 5,3 a 5,6 ± 6,5 mm Hg (p = 0,01, < 0,001 a < 0,001). Závěr: Terlipresin aplikovaný při kardiopulmonální resuscitaci s první dávkou adrenalinu významně zvýšil mozkový a koronární perfuzní tlak oproti samotnému adrenalinu, který při resuscitaci nezabránil těžké refrakterní hypoperfuzi.

Objective:Vasoactive drugs are used in cardiopulmonary resuscitation to increase vital organ perfusion. The aim of this study was to compare the haemodynamic effects of synergistically acting terlipressin and adrenaline vs. adrenaline alone in a porcine model of ventricular fibrillation (VF). Design: Randomized, double-blinded, placebo controlled experimental study. Setting: Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital; Animal Research Laboratory, Faculty of Military Health Sciences Materials and methods: Fourteen domestic pigs were randomly assigned into group TER (n = 7) and ADR (n = 7). VF was induced using an intra-cardiac pacing lead. After 5 min of untreated arrest, compression-only resuscitation was applied for 10 min, followed by advanced life support. Terlipressin in a single-dose of 30 μg ·kg-1 was added to the first dose of adrenaline in group TER, while placebo was given in group ADR. Coronary (CorPP) and cerebral (CPP) perfusion pressures were calculated from the right atrial, aortic and intracerebral pressures. Data were analysed using repeated measurements ANOVA and a Fisher’s protected LSD post hoc test. Results: Terlipressin/adrenaline maintained CorPP higher than 10 mm Hg for 17.7 min longer than adrenaline alone (P = 0.003). CorPP (mean ± SD) measured at 35, 45, and 55 min after the onset of VF was 12.2 ± 4.0, 11.0 ± 6.2, and 9.6 ± 4.5 mm Hg in group TER; and 5.8 ± 3.8, 0.6 ± 4.9, and -1.0 ± 4.5 mm Hg in group ADR (P = 0.03, < 0.001, and < 0.001). CPP measured at the same times was 23.0 ± 7.2, 20.4 ±6.9, and 23.1 ± 6.7 mm Hg in group TER; and 13.3 ± 6.5, 6.2 ± 5.3, and 5.6 ± 6.5 mm Hg in group ADR (P = 0.01, < 0.001, and < 0.001). Conclusion: A single dose of terlipressin, when added to adrenaline in cardiopulmonary resuscitation, was effective for achieving significantly higher cerebral and coronary perfusion pressures compared to adrenaline alone, which was unable to prevent severe refractory hypoperfusion.

• Klíčová slova
• zástava oběhu, mozkový perfuzní tlak, koronární perfuzní tlak,
• MeSH
• adrenalin terapeutické užití   MeSH
• fibrilace komor farmakoterapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• intrakraniální tlak MeSH
• kardiopulmonální resuscitace metody   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• komorový tlak (srdce) účinky léků   MeSH
• koronární cirkulace účinky léků   MeSH
• lypresin analogy a deriváty   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• mozkový krevní oběh účinky léků   MeSH
• prasata MeSH
• srdeční zástava farmakoterapie   MeSH
• synergismus léků MeSH
• terapie MeSH
• vasopresiny terapeutické užití   MeSH
• vazokonstriktory terapeutické užití   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

Cíl studie: Přestože je adrenalin pevnou součástí protokolu pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci, jeho úloha je v poslední době zpochybňována. Proto jsme realizovali experiment s cílem posoudit vliv podávání adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy (SZ). Typ studie: Randomizovaná nezaslepená experimentální studie. Typ pracoviště: Experimentální laboratoř v univerzitní nemocnici. Materiál a metoda: U 14 samic prasete domácího byla navozena SZ s fibrilací komor trvající 15 minut (dvě minuty bez resuscitačních pokusů, tři minuty pouze srdeční masáž, deset minut srdeční masáž a umělá plicní ventilace) s následnou defibrilací a sledováním po dobu 20 minut. Před indukcí SZ byla experimentální zvířata randomizována k nitrožilnímu bolusovému podání 15 μg/kg adrenalinu pátou a desátou minutu SZ (skupina A), nebo ke kardiopulmonální resuscitaci bez podávání adrenalinu (skupina B). Protokol byl realizován za kontinuálního monitorování hemodynamických parametrů včetně kalkulace koronárního (CoPP) a cerebrálního perfuzního tlaku (CPP). Výsledky: Ve skupině A byl dosažen návrat spontánní cirkulace u všech 7 zvířat, ve skupině B pouze u 5 zvířat (p = 0,462). Sledované parametry kromě tělesné teploty byly před indukcí SZ v obou skupinách srovnatelné. Podání adrenalinu ve skupině A vedlo k významnému nárůstu CoPP v první minutě po obou podáních ve srovnání se skupinou B (6. minuta: 30,6 ± 6,4 vs. 14,3 ± 3,2 mm Hg; 11. minuta: 29,4 ± 8,5 vs. 12,3 ± 2,4 mm Hg, p < 0,05) s postupným poklesem na původní hodnoty. Ve skupině A jsme pozorovali podobný nárůst CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku. Závěr: V našem experimentálním modelu SZ vedlo pravidelné podávání adrenalinu k výraznému dočasnému nárůstu CoPP i CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Objective: Although adrenaline administration is a part of the advanced life support algorithm, its role has been questioned recently. Therefore, we conducted a study to investigate the effect of adrenaline administration on the haemodynamics during experimental cardiac arrest (CA). Design: Randomized, unblinded, experimental study. Setting: Experimental laboratory in a university hospital. Materials and methods: Ventricular fibrillation was induced for 15 minutes (two minutes without resuscitation attempts, three minutes of chest compressions, ten minutes of chest compressions and mechanical ventilation) in 14 anaesthetized domestic pigs. After spontaneous circulation was restored, the animals were observed for 20 minutes. Prior to CA induction, the experimental animals were randomized to receive a bolus of 15 μg/kg of adrenaline intravenously (IV) in the 5th and 10th minute of CA (group A) or to undergo cardiopulmonary resuscitation without adrenaline administration (group B). Haemodynamic variables including coronary (CoPP) and cerebral perfusion pressure (CPP) were continuously monitored throughout the protocol. Results: While return of spontaneous circulation was reached in all 7 group A animals, in group B it was achieved in 5 animals only (p=0.462). The observed variables except body temperature were comparable in both the groups prior to the cardiac arrest induction. Administration of adrenaline in group A resulted in a significant increase in CoPP in the first minute after both administrations compared to group B, where adrenaline was not administered (6th minute: 30.6±6.4 vs. 14.3±3.2 mm Hg, 11th minute: 29.4±8.5 vs. 12.3±2.4 mm Hg, p < 0.05) with a gradual decrease to the baseline levels. A similar increase in CPP without undesirable elevation of the intracranial pressure was identified in group A. Conclusion: In our experimental model of CA, regular adrenaline administration resulted in a significant temporary increase in CoPP and CPP without an unfavourable increase of the intracranial pressure.

• Klíčová slova
• experimentální srdeční zástava, cerebrální perfuzní tlak, koronární perfuzní tlak,
• MeSH
• adrenalin * aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• fibrilace komor MeSH
• hemodynamika * účinky léků   MeSH
• intrakraniální tlak účinky léků   MeSH
• kardiopulmonální resuscitace MeSH
• koronární cirkulace účinky léků   MeSH
• krevní tlak MeSH
• modely u zvířat MeSH
• mozkový krevní oběh účinky léků   MeSH
• prasata MeSH
• prognóza MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rozšířená kardiopulmonální recuscitace * metody   MeSH
• srdeční zástava * farmakoterapie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• arteria hepatica MeSH
• arteria renalis MeSH
• cévy MeSH
• farmakologie MeSH
• fyziologie MeSH
• hemodynamika MeSH
• hypoxie MeSH
• infarkt myokardu MeSH
• ischemie MeSH
• kočky MeSH
• koronární cévy MeSH
• krevní oběh MeSH
• krevní tlak MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• myokard MeSH
• portální systém MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• střeva MeSH
• sympatolytika MeSH
• vagotomie MeSH
• venae hepaticae MeSH
• venae renales MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• kočky MeSH

• MeSH
• arteria hepatica MeSH
• arteria renalis MeSH
• cévy MeSH
• farmakologie MeSH
• fyziologie MeSH
• hemodynamika MeSH
• hypoxie MeSH
• infarkt myokardu MeSH
• ischemie MeSH
• kočky MeSH
• koronární cévy MeSH
• krevní oběh MeSH
• krevní tlak MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• myokard MeSH
• portální systém MeSH
• rychlost toku krve MeSH
• střeva MeSH
• sympatolytika MeSH
• vagotomie MeSH
• venae hepaticae MeSH
• venae renales MeSH
• výzkum MeSH
• Check Tag
• kočky MeSH

Funkčně vedená revaskularizace myokardu je v současnosti široce akceptovaným konceptem léčby nemocných s ischemickou chorobou srdce. Přestože klinicky jsou nejvíce probádány stabilní formy ICHS, pevné místo získává tento koncept i v oblasti akutního koronárního syndromu. Vedle hodnot vyžadujících zavedení speciálních koronárních vodičů za koronární lézi: frakční průtokové rezervy myokardu (FFRmyo) založeném na poměru středních tlaků v aortě a za stenózou v průběhu maximální, farmakologicky navozené hyperemie, se v současnosti využívají i indexy klidové (iFR - instantaneous Free Ratio) aj., posuzující především diastolickou fázi tlakové křivky. Hodnoty FFRmyo ≤ 0,80 či iFR ≤ 0,89 značí funkčně významné koronární postižení, které je ve většině případů indikací k revaskularizaci. Funkční významnost koronárních stenóz je však možné posoudit i pomocí neinvazivních testů, od běžně používaných perfuzních zobrazovacích metod, jako jsou perfuzní scintigrafie, kardiovaskulární magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie, až po 3D modely koronárních tepen získaných z počítačové tomografie (FFRCT) nebo invazivní koronární angiografie (QFR). Využití funkčně vedené revaskularizace je v praxi spojeno s významným snížením počtu koronárních intervencí a příznivou prognózou v případě nálezu funkčně nevýznamných lézí. Stávajícím cílem tedy není dosažení anatomicky, ale funkčně kompletní revaskularizace.

The concept of functional revascularization has been broadly accepted. Although the best clinical evidence has been provided in patients with chronic coronary syndromes, recent data strongly advocate its use also in patients with acute coronary syndromes. Invasive pressure-derived indexes: hyperemic FFRmyo (myocardial fractional flow reserve) and resting iFR (instantaneous free ratio) or others require an interventional procedure by wiring the diseased vessel. Values of FFRmyo ≤ 0.80 and of iFR ≤ 0.89 are suggestive of functionally significant coronary disease mostly indicated for revascularization. Moreover there are several non-invasive functional tests that can be used in clinical practice: perfusion scintigraphy, cardiovascular magnetic resonance and positron emission tomography, and the recently introducer FFRCT or quantitative flow ratio (QFR). In routine practice, the concept of functional revascularization avoids unnecessary coronary interventions and, in the case of functionally non-significant disease/stenoses, the patients may be treated conservatively with a very good prognosis. Currently, the "functionally complete revascularization", instead of ananatomical one, should become our new target of treatment.

• MeSH
• akutní koronární syndrom terapie   MeSH
• angina pectoris terapie   MeSH
• frakční průtoková rezerva myokardu * MeSH
• infarkt myokardu prevence a kontrola   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• koronární cévy patofyziologie   MeSH
• koronární cirkulace fyziologie   účinky léků   MeSH
• koronární nemoc terapie   MeSH
• koronární stenóza diagnóza   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• revaskularizace myokardu * metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The prospective study included 54 asymptomatic high-risk patients who underwent coronary CT angiography (CTA) and regadenoson-induced stress CT perfusion (rsCTP). Diagnostic accuracy of significant stenosis (≥50%) determination was evaluated for CTA alone and CTA + rsCTP in 27 patients referred to ICA due to the positive rsCTP findings. Combined evaluation of CTA + rsCTP had higher diagnostic accuracy over CTA alone (per-segment: specificity 96 versus 68%, p = 0.002; per-vessel: specificity 95 versus 75%, p = 0.012) and high overruling rate of rsCTP was proved in intermediate stenosis (40-70%). Results demonstrate a significant additional value of rsCTP in the assessment of intermediate coronary artery stenosis found with CTA.

• MeSH
• koronární angiografie * MeSH
• koronární stenóza patofyziologie   radiografie   MeSH
• krevní tlak MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * MeSH
• puriny farmakologie   MeSH
• pyrazoly farmakologie   MeSH
• srdeční frekvence MeSH
• zobrazování myokardiální perfuze * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

The problem of ischemic stroke treatment remains as one of the most topical. Recanalization appears the most reasonable and effective in the treatment and prevention of ischemic stroke. The article presents the first experience of angioplasty and stenting of internal carotid artery in Uzbekistan. Results of colored duplex scanning, multislice computed tomography, extra- and intracranial arteries angiography are described in details. Obtained results showed high efficacy of internal carotid artery stenting.

• MeSH
• arteriae carotides chirurgie   MeSH
• balónková koronární angioplastika * využití   MeSH
• lidé MeSH
• mozková angiografie metody   MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• nemoci arterie carotis * chirurgie   MeSH
• neurologie MeSH
• senioři MeSH
• stenty využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Vyšetření cerebrovaskulární rezervní kapacity (CVRC) mozku u pacientů s okluzivním postižením arteria carotis interna patří k základním vyšetřením před plánovaným revaskularizačním zákrokem. Autoři předkládají metodiku vyšetření, se kterou mají vlastní zkušenosti ? zátěžový SPECT mozku s použitím CO2. Dále jsou uvedeny základní informace o dalších dvou metodách patřících do oboru nukleární medicíny ? SPECT mozku s použitím plynu 133Xe a pozitronové emisní tomografii mozku s použitím 15O. Posledně jmenovaná metoda je považována za zlatý standard ve vyšetřování CVRC. Zmínka je věnována i dalším neradionuklidovým zobrazovacím metodám ? transkraniální sonografii, perfuznímu CT mozku a funkční magnetické rezonanci.

The assessment of the cerebrovascular reserve capacity (CVRC) of the brain in patients with occlusion of the internal carotid artery is one of the procedures that is included in the planning of revascularization bypass surgery. The authors present an examination method of which they have experience ? stress brain single photon emission computed tomography (SPECT) with carbon dioxide. Basic information regarding two nuclear medicine methods, brain SPECT using the 133Xe and positron emission tomography using the 15O, are also presented. The latter method is considered the gold standard in CVRC examination. Other nonradionuclide imaging methods, transcranial Doppler sonography, perfusion computed tomography of the brain, and functional magnetic resonance imaging, are also mentioned.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika metody   využití   MeSH
• cerebrovaskulární poruchy diagnóza   MeSH
• diagnostické techniky neurologické klasifikace   trendy   využití   MeSH
• hyperkapnie diagnóza   MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   využití   MeSH
• karotická endarterektomie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• nukleární lékařství metody   MeSH
• oxid uhličitý diagnostické užití   MeSH
• pozitronová emisní tomografie metody   využití   MeSH
• radioizotopy kyslíku diagnostické užití   MeSH
• radioizotopy xenonu diagnostické užití   MeSH
• technecium diagnostické užití   MeSH
• terapie metody   využití   MeSH
• ultrasonografie dopplerovská transkraniální metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• kardiovaskulární nemoci chirurgie   MeSH
• koronární cévy chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• nemoci arterie carotis chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Revaskularizace myokardu na základě prokázané ischemie, tzn. koncept funkčně vedené revaskularizace, má v současných guidelines Evropské a České kardiologické společnosti velmi silné doporučení. Jeho přísnou aplikací je u pacientů s chronickými formami ICHS, ale, s určitými omezeními, i s akutním koronárním syndromem možné snížit počet koronárních intervencí při zachované klinické efektivitě. V invazivní kardiologii se dlouhodobě využívá měření tlakových gradientů vytvořených koronární stenózou/koronárním postižením, které dobře korelují s koronárním průtokem. Hodnoty jsou získávány v průběhu maximální hyperemie (FFR – frakční průtoková rezerva) nebo v klidu (např. iFR – instantaneous wavefree ratio). Hodnoty FFRmyo ≤ 0,80 nebo iFR ≤ 0,89 značí funkčně významné koronární postižení, kdy revaskularizace je obecně indikována. V neinvazivní kardiologii se pak ke stanovení funkční významnosti koronárního postižení využívají zobrazovací zátěžové metody: perfuzní scintigrafie, magnetická rezonance či pozitronová emisní tomografie a také 3D koronární rekonstrukce z počítačové tomografie (FFRCT) nebo koronární angiografie (QFR – quantitative flow ratio). Oproti angiograficky vedené revaskularizaci a údajem o její kompletnosti se v praxi budeme stále častěji setkávat s klinicky příhodnějším termínem “funkčně kompletní revaskularizace“ a konceptem all-in-one v katetrizační laboratoři.

The concept of functional revascularization based on proving ischemia has been strongly recommended in the practical guidelines of both European and Czech Societies of Cardiology. In daily practice, application of this concept decreases the rate of coronary interventions. Though the best clinical evidence has been provided in patients with chronic coronary syndromes, recent data strongly advocate its usage also in patients with acute coronary syndromes. Invasive pressure-derived indices: hyperemic FFRmyo (fractional flow reserve of myocardium) and resting iFR (instantaneous wavefree ratio) require an interventional procedure by wiring the diseased vessel. FFRmyo ≤ 0.80 and iFR ≤ 0.89 mean functionally significant coronary disease mostly indicated for revascularization. Besides that, there are several non-invasive functional tests that may be used for detecting ischemia: perfusion scintigraphy, cardiovascular magnetic resonance, positron emission tomography and recently developed FFRCT or quantitative flow ratio (QFR). In routine practice, the concept of functional revascularization avoids unneccessary coronary interventions and, in case of functionally non-significant disease/stenoses, the patients may be treated conservatively with a very good prognosis. Currently, the “functionally complete revascularization“, instead of the anatomic one, might become the goal of our treatment as the all-in-one concept in the cathetrization laboratory.

• Klíčová slova
• funkční revaskularizace myokardu,
• MeSH
• ischemická choroba srdeční chirurgie   MeSH
• koronární stenóza chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• revaskularizace myokardu * metody   MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH