Úvod: Těhotenství a poporodní období jsou rizikovým obdobím v životě ženy, pokud jde o projev duševních poruch, jako je poporodní deprese. Předchozí výzkum identifikoval několik rizikových faktorů ovlivňujících nástup a průběh poporodní deprese. Cíl: (1) zjištění výskytu depresivních příznaků u skupiny žen po porodu; (2) ověření vlivu vybraných faktorů na úrovni poporodní deprese. Metodika: Vzorek byl sestaven z 510 matek v poporodním období v průměrném věku 30,6 let (± 5,3, v rozmezí 19–45 let). Na měření postnatální deprese byla použita Edinburská škála k měření symptomů deprese a vlastní dotazník byl použit k posouzení vybraných faktorů, které by mohly ovlivnit úroveň symptomů deprese. Výsledky: Na Edinburské škále respondenti dosáhli průměrného skóre 9,3 ± 5,6; prevalence závažných depresivních symptomů byla 25,3 %. Lineární regresní model ukázal, že významnými prediktory deprese po porodu byly: nižší vzdělání; historie deprese; závislost na názorech druhých; obavy ohledně budoucnosti; nízká úroveň spokojenosti s mateřstvím; problémy s partnerem; problémy s kojením; plačtivé dítě; negativní emoce vůči dítěti; špatné zvládnutí mateřství. Diskuse: Významné prediktory poporodní deprese identifikované v této studii lze snadno zjistit v klinické praxi pomocí jedinečného dlouhodobého kontaktu, který má žena s její prenatální porodní asistentkou. Vyhodnocení emočního zdraví matek a screening rizikových faktorů poporodní deprese mohou umožnit porodním asistentkám identifikovat ty rizikové a zasáhnout včas.
Introduction: Pregnancy and the postpartum period are a risk period in a woman’s life in terms of manifesting mental disorders, such as postpartum depression. Previous research has identified several risk factors affecting the onset and progression of postpartum depression. Aim: (1) to find the occurrence of depressive symptoms in the postpartum women group; (2) to verify the influence of selected factors on the level of postpartum depression. Materials and methods: Study sample consisted of 510 mothers in the postpartum period, mean age 30.6 years (±5.3; range 19–45 years). The Edinburgh postnatal depression scale was used to measure symptoms of depression; a questionnaire of our own design was used to assess selected factors potentially influencing level of depressive symptoms. Results: In the Edinburgh postnatal depression scale, the respondents achieved an average score of 9.3 ± 5.6; and the prevalence of severe depressive symptoms was 25.3%. The linear regression model showed that significant predictors of postpartum depression were: lower education; history of depression; dependence on the opinion of others; concerns about future; low satisfaction with motherhood; problems with partner; problems with breast-feeding; tearful child; negative emotions toward the baby; and poor mastering of maternity. Discussion: Significant predictors of postpartum depression identified in this study can be easily detected in clinical practice using the unique long-term contact that a woman has with her prenatal midwife. Evaluation of mothers’ emotional health and screening for postpartum depression risk factors can enable midwives to identify those at risk and intervene in a timely manner.
- MeSH
- poporodní deprese MeSH
Výskumná štúdia bola zameraná na validizáciu dotazníka Birth Satisfaktion Scale - Škála spokojnosti s pôrodom (BSS) a overenie jeho vlastností ako meracieho a hodnotiaceho nástroja pre použitie v pôrodnej asistencii. Výskumný súbor tvorilo 509 hospitalizovaných rodičiek. Respondentkám bol administrovaný 30 - položkový dotazník BSS s návratnosťou 93,22%. Celkové priemerné skóre BSS bolo 111,96 (SD 13,61) a skóre jednotlivých subškál: kvality poskytovania starostlivosti, osobnostných atribútov žien a prežívania stresu počas pôrodu bolo 31,06 (SD 3,85), 29,59 (SD 4,20) a 51,50 (SD 7,62). Boli zistené štatisticky významné rozdiely v spokojnosti s pôrodom na základe typu pôrodu (p ≤0,001), trvania pôrodu (p ≤0,001), parity (p ≤0,03), prítomnosti podpornej osoby pri pôrode (p ≤0,001) a vzdelania žien (p ≤0,002). Najvyššia miera spokojnosti bola u žien po fyziologickom pôrode, u viacrodičiek, u žien s podpornou osobou a u žien s vysokoškolským vzdelaním. Výsledné hodnoty koeficientov reliability BSS (R=0,87, resp. 0,89) a skrátenej verzie BSS-R (R=0,78, resp. 0,76) preukázali dobrú reliabilitu. Divergentná aj skupinová validita oboch verzií slovenskej škály BSS bola preukázaná ako uspokojivá. Za validnejší nástroj pre praktické využitie v pôrodnej asistencii bola preukázaná vhodnejšia skrátená 10 položková verzia BSS-R, zatiaľ čo dlhšia 30 položková verzia dotazníka je vhodná na výskumné využitie.
Our research was aimed on validating the Birth Satisfaction Scale (BSS) questionnaire and exploring its qualities as a measurement and evaluation tool for midwifery use. The research sample consisted of 509 hospitalized female patients. Respondents filled out a 30 - items BSS questionnaire with a response rate of 93.22%. The average BSS score was 111.96 (SD 13.61), Quality of care provision subscale score was 31.06 (SD 3.85), Women’s personal attitudes 29.59 (SD 4.20) and for Stress experienced during childbirth it was 51.50 (SD 7.62). Statistically significant differences in satisfaction with childbirth were found as a function of type of the delivery (p ≤0,001), duration of birth (p ≤0,001), parity (p ≤0,03), supporting person presence at birth (p ≤0,001) and education ( p ≤0.002). The highest rate of satisfaction was found among women after physiological birth, among multiparas, women who had supporting person at birth, and women with university education. The reliability coefficients for BSS (R = 0.87 or 0.89) and BSS-R (R = 0.78 or 0.76) have shown good reliability of the scale. The divergent and group validity of both versions of the Slovak BSS scale has been shown as satisfactory. As a more valid tool for practical use in midwifery, a more appropriate shortened 10-item BSS-R version can be recommended, while a longer 30-item version of the questionnaire
The aim of the study is to examine the relationships between attitudes towards communication skills, self-evaluation of communication abilities, and sense of coherence among students of nursing. A cross-sectional correlational study design was employed. Altogether, 227 university nursing students participated in the study (20.53 ± 2.04; 96.9% females). Communication Skills Attitudes Scale (CSAS), Sense of Coherence Scale (SOC), and short self-evaluation scale of communication ability of own design were used. The results showed a high average score in the positive attitudes subscale and moderate negative attitudinal scores in the CSAS questionnaire, as well as positive self-evaluation of the communication abilities among students. The positive subscale of the CSAS was positively related to the sense of coherence (p = 0.05), while the negative subscale of the CSAS was negatively related to the sense of coherence (p ≤ 0.001). The study showed that sense of coherence is associated with more positive attitudes towards communication skills. Understanding the factors associated with the effective communication strategies provides an important base for improving the content of the current communication curriculum in nursing study programs.
- Klíčová slova
- psychické problémy, recenzovaný článek, výzkumná studie,
- MeSH
- deprese MeSH
- poruchy příjmu potravy MeSH
- úzkost MeSH
- Klíčová slova
- pomáhající profese, integrace, výzkumná studie,
- MeSH
- profesionální vyhoření MeSH
- sebepojetí MeSH
- studenti ošetřovatelství MeSH
