Východiska: Jedním z ovlivnitelných rizikových faktorů v prevenci pádů pacientů je farmakoterapie. Zvyšující se počet pacientů vyšších věkových skupin bývá doprovázen polymorbiditou a s tím související polypragmázií. Cíl: Cílem příspěvku bylo posoudit vliv farmakoterapie na následky pádů pacientů velkého zdravotnického zařízení.Metoda: Kvantitativní analýzou dat z let 2012-2019 byla zjišťována závislost druhu zranění způsobených pádem na užívaných lécích, věku pacientů a oboru poskytované péče. Data byla posuzována na hladině významnosti 5 %.Výsledky: Výsledky deskriptivní statistiky prokázaly, že v době pádu užívalo 93 % pacientů farmaka a z toho 63 % pacientů užívalo v době pádu kombinaci rizikových léků. V rámci analýzy nebyla prokázána závislost druhu zranění na užívání léků (p = 0,773); na věkové kategorii (p = 0,163) ani na oboru poskytované péče (p = 0,163).Závěr: I přes neprokázanou korelaci je farmakoterapie pacientů důležitou oblastí, kterou je potřeba v rámci prevence nežádoucích událostí přehodnocovat a indikovaně korigovat.
Backround: One of the controllable risk factors in the prevention of falls in patients is pharmacotherapy. The increasing number of elderly patients is usually accompanied by polymorbidity and related polypragmasia. Aim: The aim of the paper was to assess the impact of drug therapy on the consequences of falls in patients of a large medical institution.Method: Quantitative analysis of data from 2012-2019 determined the dependence of the type of injuries caused by falls on the drugs used, the age of patients and the field of care provided. The data were assessed at a significance level of 5 %. Results: The results of descriptive statistics showed that 93 % of patients were taking drugs at the time of the fall, of which 63 % were taking a combination of high-risk drugs at the time of the fall. The analysis did not show a dependence of the type of injury on drug use (p = 0.773); on the age category (p = 0.163) or on the field of care provided (p = 0.163).Conclusion: Despite the unproven correlation, pharmacotherapy of patients is an important area that needs to be re-evaluated and corrected as indicated in the prevention of adverse events.
Zranění způsobená pádem pacienta jsou závažnou komplikací prodlužující léčbu a hospitalizaci. Cílem práce bylo zjistit výskyt zranění způsobených pády a související faktory u pacientů velkého lůžkového zdravotnického zařízení. Byla provedena kvantitativní analýza dat o proběhlých pádech pacientů za pětileté období v jedné z největších českých nemocnic. Pro testování závislosti proměnných byl ve většině případů použit Pearsonův chí kvadrát test. Pokud nebyl splněn předpoklad minimálních očekávaných četností, byl použit Fisherův exaktní test. Hladina významnosti byla stanovena 5 %. Pokud nebylo možné určit, statisticky signifikantní rozdíly mezi proměnnými, byl proveden post-test. V rámci analýzy bylo zjišťováno, které oblasti korelují s výskytem zranění z pádu. Výskyt zranění a druh zranění způsobeného pádem závisí na tom, v jaké situaci pád vznikl, a to u pacientů se stanoveným rizikem pádu i bez něj (p < 0,001). Nejčastěji se pacienti při pádu zranili, pokud k němu došlo při zakopnutí či uklouznutí. Soběstační pacienti mají významně vyšší četnost vzniku bezvědomí po pádu než ostatní pacienti, ale imobilní pacienti mají významně nižší četnost vzniku zranění po pádu než ostatní pacienti (p < 0,05). Statisticky významné rozdíly nebyly identifikovány v oblastech typ oddělení, obor, typ zranění a stanovené riziko pacienta, mobilita, schopnost spolupráce, používání kompenzačních pomůcek a psychický stav pacienta při pádu.
Injuries caused by a patient’s fall are serious complications that prolong in-patient treatment. The aim of the paper was to find out the occurrence of injuries caused by falls and related factors in patients at a large inpatient medical facility. We performed a quantitative data analysis on patients’ falls over a five-year period in one of the largest hospitals in the Czech Republic. In most cases, Pearson’s chi-square test was used to test the dependence of variables. If the expected minimum frequency presumption wasn’t met, Fisher’s exact test was used. The significance level was determined to be 5 %. If it wasn’t possible to determine statistically significant differences between variables, a post-test was carried out. The analysis found out which areas correlate with the occurrence of fall injuries. Injury incidence and the type of injury caused by a fall depend on the situation in which the fall occurred, in patients with and without a specified risk of falling (p < 0.001). Patients were most commonly injured in falls that occurred due to tripping or slipping. Self-sustaining patients have a significantly higher rate of falling into unconsciousness after a fall than other patients, but immobile patients have significantly lower rates of injury after falling than other patients (p < 0.05). No statistically significant differences were identified in the areas of ward type, discipline, type of injury and patient risk, mobility, ability to co-operate, use of compensatory aids and the patient’s mental state in the event of a fall.
1. vydání 164 stran : ilustrace, tabulky ; 30 cm
Učebnice pro studenty managementu zdravotnických služeb. Zabývá se různými aspekty řízení zdravotnických šlužeb.
- Konspekt
- Veřejné zdraví a hygiena
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- management, organizace a řízení zdravotnictví
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
Cíl: Cílem výzkumu bylo provést analýzu pádů hospitalizovaných pacientů za rok 2017, ke kterým došlo na 16 vybraných odděleních ve 4 nemocnicích Jihočeského kraje. Pády hospitalizovaných pacientů patří k nejčastějším nežádoucím událostem, ke kterým dochází v nemocničním prostředí. Metodika: Data o pádech z jednotlivých nemocnic byla pověřenými pracovníky kódována a vkládána do databáze "Monitoring rizikových faktorů pádů a jejich analýza", následně byla provedena jejich statistická analýza za pomoci statistického programu SASD. Bylo analyzováno celkem 280 pádů hospitalizovaných pacientů. Výsledky: Nejvíce pádů se odehrálo na odděleních skupiny následné péče - 48.9 % pádů, na interních odděleních se odehrálo 44.3 % pádů, nejméně pak na chirurgických odděleních - 6.8 % pádů. Téměř polovina (46.5 %) pádů se týkala pacientů s délkou hospitalizace 1-7 dní. Průměrný věk pacientů, u kterých došlo k pádu, byl 76.9 let. Nejvíce pádů se odehrálo na pokojích pacientů - 78.0 %, v 93.3 % se jednalo o pády pacientů bez přítomnosti zdravotníků. Pád v anamnéze v posledních 12 měsících měla více než třetina (39.8 %) pacientů. Nejrizikovější bylo časové období mezi 22:00 až 5:59 hodinou (35.8 % pádů). Nejčastěji se jednalo o pád pacienta z lůžka - 31.6 %. Bez poranění/následků se obešla téměř polovina pádů - 41.8 %. Jako nejčastější vnitřní příčina, která přispěla k pádu pacienta, byla určena porucha rovnováhy nebo závrať (57.1 % případů), třetina pacientů (34.4 %), u nichž došlo během hospitalizace k pádu, byla zmatená. Závěr: Vzhledem k výše zmíněným výsledkům doporučujeme změnu v systému kontrol ošetřujícím personálem a intervence s využitím moderních informačních technologií a systémů.
Aim: The aim of this research was to carry out an analysis of falls of hospitalized patients in 2017. They occurred at 16 selected wards in 4 hospitals in South Bohemia. The falls of hospitalized patients are the most frequent negative events in hospitals.Materials and methods: The data regarding falls in hospitals were coded and databased by authorized employees in “Monitoring of the risk factors of falls and their analysis”. They were later statistically analysed using the SASD programme. A total of 280 falls were analysed. Results: Most falls occurred at subsequent care wards – 48.9%. 44.3% of falls occurred at internal wards and 6.8% at surgical wards. Almost half (46.5%) concerned patients who had been hospitalized for 1 to 7 days. The average age of the patients who had fallen was 76.9 years. Most falls occurred in patients’ rooms – 78.0% and, in 93.3% of the cases, a medical worker was not present when the fall occurred. In the last 12 months, more than one third of patients have experienced a fall (39.8%). The riskiest period of the day was between 22:00 and 5:59 (35.8% of falls). Most frequently (31.6%), a patient fell off their bed. 41.8% of patients were not injured. The most frequent internal cause was imbalance or dizziness (57.1%) and 34.4 % suffered from confusion. Conclusions: Considering the above-mentioned results, we recommend a change in the control system and interventions using IT technologies and systems.
- MeSH
- analýza dat MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- pacienti hospitalizovaní MeSH
- rizikové faktory MeSH
- úrazy pádem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Contemporary state: The falls of hospitalized patients are the most frequent adverse events in the hospital environment that prolong hospitalization and increase treatment costs. Goal: The goal of this study is to identify the causes and other factors causing falls regarding the selected group and recommend preventative and remedial measures. Materials and methods: It is a qualitative analysis of two casuistries of patients who fell during the hospitalization period. In both cases, we analyzed the root causes of falls (Root Cause Analysis). Results: In the first case, the cause of the fall was a sudden collapse of the patient, which resulted in the loss of balance. The collapse was caused by an infection, dehydration and the subsequent orthostatic hypotension. Other factors were the high-risk time (early morning) and insufficient bathroom lighting. In the second case, the fall was caused by the patient’s loss of balance during their morning hygiene regime. In both cases, the subsidiary factors were high age (80+), polymorbidity and pharmacotherapy. Conclusions: Falls, especially in elderly patients, are multifactorial. Preventative and remedial measures should be complex. In both cases, it is necessary to carry out the nursing plan with regards to the current changes in the health condition of hospitalized patients, and to share information on such changes among medical workers.
Aims: The aim of this work was to perform a five-year retrospective analysis of patient falls at the Regional University Hospital, as a basis for preventive programme implementation based on the evidence-based practice. Methods: The obtained data were processed by quantitative research methods. Descriptive statistics were obtained from patient fall report forms that were completed mandatorily over a five-year period. In the next phase, data correlation was performed, and areas in which the preventive anti-fall programmes are performed were determined at the significance level of 5%. The Stata of version 13 was used. The SPSS Answer Tree of version 3.1 was used to identify risk groups. Results: The Regional University Hospital is one of the largest healthcare facilities in the Czech Republic, with 1,729 beds and 4,480 employees. The analysis included a total of 2,280 patient falls that occurred over the fiveyear period. The data obtained by the descriptive statistics were correlated with the fall-risk area (chi-squared test). The statistically significant relationships seemed to be: year of monitoring, department, type of ward, age, mental condition, medication use, antipsychotics, cardiovascular drugs, diuretics, medication category, circumstances of fall, patient cooperation, patient mobility and post-fall development. Conclusion: The processing of patient fall incidence information as one of the most common adverse events in a hospital is relevant for national and transnational comparison. It may be an inspirational incentive for a more effective programme to prevent falls and fall-related injuries in other healthcare facilities.
Zdravotní gramotnost je schopnost člověka vyhledat relevantní zdroje týkající se zdraví, tyto informace pochopit a adekvátně využít ke zlepšení chování zaměřeného na podporu svého zdraví. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat odborné publikace zaměřené na hodnocení zdravotní gramotnosti u dětí školního věku a adolescentů. Pro zpracování předložené studie byla využita metoda obsahové analýzy dokumentů. Zdroje byly vyhledávány v databázích EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science a Willey v období dubna a května roku 2018. Na základě analýzy nalezených zdrojů je možno konstatovat, že převážná většina nalezených výzkumných prací byla realizována mimo Evropu. S výjimkou jedné kvalitativní a jedné kvalitativně-kvantitativní studie byly všechny ostatní kvantitativní, kdy byly k hodnocení zdravotní gramotnosti ve většině případů využity standardizované hodnoticí škály, nejčastěji TOFHLA, REALM-Teens a NVS. Respondenti byli ve školním a adolescentním věku. Některé studie byly zaměřené na obecnou populaci dětí a adolescentů, jiné směřovaly k dětem a adolescentům se specifickými zdravotními či sociálními problémy.
Health literacy is a person's ability to search for relevant sources regarding health, understand the information, and use it adequately to improve their behaviour in order to support their own health. The goal of this article is to analyze academic publications which are focused on the assessment of the health literacy of children and adolescents. We used the method of content analysis. The sources were searched for in the databases EBSCO, ProQuest, ScienceDirect, Scopus, Web of Science and Willey between April and May 2018. Based on the analysis of the sources, it is possible to say that most of the studies were carried out outside of Europe. Aside from one qualitative and one quantitative-qualitative study, all studies were quantitative. They mostly use the standardized assessment scales TOFHLA, REALM-Teens and NVS. The respondents were children and adolescents. Some studies were focused on children and adolescents with specific needs or social problems.
Cílem přehledové studie bylo shrnout závěry empirických výzkumů o efektivitě zavedených preventivních programů v oblasti pádů pacientů či klientů nemocničních zařízení s poskytovanou ošetřovatelskou péčí za uplynulých 5 let. Zařazené výzkumné studie byly vyhledány v elektronických databázích zaměřených na ošetřovatelství a další zdravotnické obory, jednak plnotextových (Cinahl, Ebsco, Nursing Ovid, ProQuest STM+ Hospital Colection – Medline, Science Direct), jednak citačních (PubMed, Scopus), které byly využity k sekundárnímu dohledání relevantních zdrojů. Vybrané studie byly vyhledány pomocí klíčových slov: hospital; fall prevention programs accidental falls; effectiveness a dále dle dalších stanovených kritérií (plný text, recenzovaná periodika, anglický jazyk, lidský subjekt – člověk a období publikace výsledků výzkumu posledních 5 let, tedy 2011–2016, efektivita definována jako snížený výskyt pádů). Do konečného přehledu bylo zařazeno 12 výzkumných studií, které splnily po- žadovaná kritéria. Efektivní programy nejčastěji zmiňují a kladou důraz na edukaci pacientů i personálu. Účinnost programů, které se věnovaly edukačnímu působení, je závislá na oblastech týkajících se tzv. „měkkých faktorů“, tedy compliance, vedení a správné proškolení týmu, a dále podpory informačními technologiemi jak u personálu, tak v případě některých oblastí i u pacientů. V současné době preferované multifaktoriální intervenční programy mají ve svých kurikulech zařazenu edukaci. Zaměření a průběh edukačního procesu by měly korespondovat s informacemi z oblasti pádové prevence získanými na základě Evidence-Based Nursing a respektovat individuální zhodnocení jedince, což uvádí většina autorů výzkumných studií.
The goal was to write a review article which would summarize the conclusions of empirical studies on the effectiveness of preventive programs established in hospitals over the last 5 years. Incorporated research studies were found by using seven electronic databases on nursing and related health professional research (full text databases: Cinahl, Ebsco, Nursing Ovid, ProQuest STM+ Hospital Collection – Medline, Science Direct and citation databases PubMed and Scopus) entering keywords: accidental falls, effectiveness, fall prevention programs, institution. Other search criteria were: full text, reviewed publications, English language, human subject (human) and research results published within the last 5 years (namely 2011–2016). Twelve research studies meeting the required criteria were incorporated in the final review. The most often mentioned intervention strategy was the education of patients and staff. Whether the programs, which were focused on educational influence, are effective depends on areas involving the so called “soft-factors”, i.e. compliance, leadership, and proper team training, along with information technology support, both with staff and – in certain fields – patients. Curriculums of the currently preferred multifaceted intervention program involve education. The focus and course of the education process should correspond with the information from the field of fall prevention, gained by evidence-based nursing, and respect the individual assessment of each patient, as is stated by most authors of related research studies.
1. vydání 66 stran : ilustrace, tabulky ; 30 cm
- MeSH
- akreditace MeSH
- ošetřovatelská péče MeSH
- ošetřovatelství praktické MeSH
- poskytování zdravotní péče MeSH
- řízení kvality MeSH
- zajištění kvality zdravotní péče MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
