Cílem výzkumné studie bylo posouzení využití elektronické formy české standardizované verze dotazníku Menopause Rating Scale týkající se kvality života žen v období ovlivněném menopauzou. Kvantitativní šetření proběhlo v roce 2015 na vzorku 364 respondentek ve věku 45–60 let s přítomnými symptomy estrogenního deficitu. Respondentky vyplňovaly dotazník Menopause Rating Scale ve vlastním sociálním prostředí v on-line formě po předchozí edukaci. Data byla statisticky vyhodnocena, výsledky porovnány s výsledky dat sebraných formou tištěného dotazníku. Respondentky udávaly nejčastěji mírnou intenzitu obtíží nebo nepřítomnost ně- kterých symptomů. Nejméně výrazné symptomy respondentky pociťovaly v urogenitální doméně. Dle výsledných hodnot celkového skóre i skóre v jednotlivých domé- nách lze zkonstatovat, že kvalita života žen byla přítomnými symptomy estrogenního deficitu ovlivněna jen v malé míře. Výsledky korespondují s výsledky výzkumů užívajícími formu tištěného dotazníku. Jedním z úkolů klinické praxe a preventivních opatření v rámci oboru gynekologie a porodní asistence je připravit ženy na změny související s menopauzou a jejich adekvátní informovanost. Zdravotníci musí mít ke své práci k dispozici takový nástroj hodnocení, kterým mohou případné změny v tomto období hodnotit a pak adekvátně ženám pomoci. Takovým nástrojem je Menopause Rating Scale. Elektronická forma nástroje se jeví jako vhodná forma nástroje k navázání komunikace mezi klientkou a zdravotníky a zároveň ženě umožňuje získat prvotní a okamžitou zpětnou vazbu ke svým pociťovaným problémům.
The objective of the research study was to assess the possible use of a Czech standardized version of the Menopause Rating Scale questionnaire in electronic form, concerning the quality of women’s life in the period affected by menopause. The quantitative survey was conducted in 2015 on a sample of 364 respondents within the age range from 45 to 60 years with present oestrogen deficiency symptoms. The respondents filled in the Menopause Rating Scale questionnaire in their own social environment using an online form based on previous education. The data was then subjected to statistical evaluation; results were compared with the results of data collected in the form of a printed questionnaire. Most frequently, the respondents reported a minor intensity of difficulties or absence of some symptoms. The respondents encountered the least distinctive difficulties in the urogenital domain. Based on the resulting values of the total score in the partial domains, we can state that the quality of women’s life was only affected by the present estrogen deficiency to a minor extent. The results correspond with those of researches utilizing the form of a printed questionnaire. One of the tasks of the clinical practice and preventive measures in the area of gynaecology and obstetrics is to prepare women to changes related to menopause and to provide them with adequate information. Medical staff must have such an evaluation instrument available that can be used for evaluating potential changes in this period and then help the women adequately. The Menopause Rating Scale is such a tool. The electronic form of this instrument appears to be a suitable form for initiating communication between the client and medical staff. At the same time it allows the woman to obtain initial and immediate feedback concerning her perceived problems.
- Klíčová slova
- Menopause Rating Scale,
- MeSH
- estrogeny nedostatek MeSH
- internet trendy využití MeSH
- kvalita života MeSH
- menopauza fyziologie metabolismus psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- ženy MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Východiska: Od zdravotní péče se očekává, že bude poskytována v té nejvyšší kvalitě. K dosažení vysoké úrovně kvality ošetřovatelské perioperační péče je nutný její kontinuální monitoring, měření a následné vyhodnocování indikátorů kvality, které se propojují v management kvality. Management perioperační péče je vymezen jako péče o klienta, která mu je poskytovaná bezprostředně před operací, v průběhu a bezprostředně po skončení operace. Pro monitoring kvality poskytované péče je za vhodný nástroj považován ošetřovatelský audit. Ten slouží pro přezkoumání stavu zavedených procesů a vede především k prevenci rizik. Kvalita perioperační péče se soustřeďuje na bezpečnost a ochranu zdraví jak pacientů, tak personálu operačních sálů. Cíl: Cílem příspěvku je představit vytvořený kontrolní list, určený pro audity ošetřovatelské perioperační péče. Příspěvek popisuje metodiku tvorby kontrolního listu a postup, jakým byl validován. Dílčím cílem je představit výsledky získané externími audity za použití navrženého kontrolního listu. Metody: Prvním krokem ve výzkumném rámci byla rozsáhlá rešerše legislativy a relevantní literatury v databázích Scopus a Medline za období 2010–2015. Následně byl navržen kontrolní list pro ošetřovatelské audity na operačních sálech. Ten byl dále evaluován pilotním auditem a expertními rozhovory s odborníky z praxe. Reliabilita i validita kontrolního listu byla ověřena pěti provedenými audity ošetřovatelské perioperační péče a jejich porovnáním. Audit byl uskutečněn v průběhu celého perioperačního procesu, tedy od počátku operace po její ukončení. Následně byl kontrolní list znovu diskutován společně s výsledky auditů na jednotlivých pracovištích. Výsledky: Studie ověřila použitelnost a validitu kontrolního listu a taktéž přinesla zpětnou vazbu o úrovni ošetřovatelské péče pěti nemocnic akutní péče. Nejzávažněji byly vnímány odchylky v procesech hygienicko- -epidemiologického režimu. V průběhu všech auditů byly zaznamenány minimálně tři nežádoucí události. Závěry: Hodnocení auditů byla předložena managementu nemocnic jako podklad pro plánované zdokonalování ošetřovatelských postupů v rámci operačních traktů. Kontrolní list dále projde kvantitativním ověřením v rámci nemocnic akutní péče České republiky.
Background: It is expected that health care will be provided at the highest quality. To achieve a high level of quality in nursing perioperative care is necessary the continuous monitoring, measurement and subsequent evaluation of quality indicators. Perioperative care is defined as care for a patient before, during and immediately aer the end of the operation. An audit is appropriate instrument for the monitoring of quality of care. Audits inspect the status of the established processes and lead to the prevention of risks. The quality of perioperative care focuses on the safety and health protection as patients so staffs of operating theatres. Aim: The aim of the paper is to present the checklist, designed for audits of nursing perioperative care. is paper describes a methodology of making the checklist and the procedure was validated. Another aim is to present the results of the external audits, when the proposed checklist was used. Methods: The first step in the research framework was extensive search of relevant legislation and literature in the databases Scopus and Medline for the period 2010–2015. Then the checklist for nursing audits on the operating theatres was designed. e checklist was evaluated by a pilot audit and expert interviews with experts. Reliability and validity of the checklist was verified by the five audits of nursing perioperative care and with comparison of the audit´s results. The audit was realized in the course of the entire perioperative process, i.e. from the beginning of an operation to finishing of the surgery. Subsequently the checklist was again discussed together with the results of the audits on the individual departments. Results: The study has verified the applicability and validity of the checklist and brought a feedback about the level of nursing perioperative care from five acute care hospitals. Perturbations in processes of hygiene-epidemiological regime were the most serious. Least three adverse events were logged in the course of all audits. Conclusions: The evaluation was submitted to the management audits of hospitals as the basis for the planned improvement of nursing practice within the operating trac. The control sheet on quantitative verification passes within acute care hospitals in Czech Republic.
- Klíčová slova
- projekty, vrchní sestra, staniční sestra, manažerské kompetence,
- MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- výkonnost MeSH
