JavaScript NENÍ povolen !

Chyby v komunikaci mezi zdravotníky byly vyhodnoceny jako jedna z hlavních příčin preventabilních pochybení ve zdravotnictví a nedostatečné předání informací o pacientovi může vést k jeho poškození a vzniku chyby v pozdější fázi léčby. Standardizací a zlepšením procesu předání pacientů může být zlepšena bezpečnost poskytované péče. Kvalita předávání pacientů se liší. Rozdíly byly nalezeny v metodě předávání, jazyce, úrovni vzdělání a zkušeností. Z tohoto důvodu se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozhodla standardizovat předávání informací z přednemocniční péče směrem ke kontaktním místům nemocnic. Článek představuje postup při výběru a tvorbě formuláře pro strukturované předání informací o pacientovi pomocí akčního výzkumu a modifikované Delphi metody. Prezentovaný formulář obsahuje zásadní informace pro identifikaci poskytovatele přednemocniční péče a výjezdové skupiny, základní popis onemocnění nebo úrazu, vitální hodnoty pacienta a provedenou terapii. Formulář je uzpůsoben jak pro pacienty s nižší prioritou ošetření, tak pro kriticky ohrožené.

Failures in communication have been identified as a major cause of preventable medical errors and of poor handovers resulting in adverse effects for the patient. Miscommunication and information loss during handover are acknowledged as contributing factors to adverse events. Patient safety can be improved by ameliorating the handover process and by standardising the processes. The quality of patient handover varies, the chief differences being in the handover method, language, level of education and expertise. For this reason, the Prague Emergency Medical Services decided to standardise the process of information handover from pre-hospital to in-hospital care. This paper presents a process for choosing and creating a system of structured information handover using action research and the modified Delphi method. The presented system contains essential information for identifying the pre-hospital care provider and the crew, the basic disease or injury, the patient’s vital signs and the treatment. The system is tailored to both low and high priority patients.

Článek

Komunikace s pacientem ve vybraných oblastech zdravotní péče [Communication with the patient in selected areas of health care]

Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia. 2017 ; 15 (3) : 49-55.

Ošetr. pôrod. asist.
ISSN 1339-5920
Medvik
Zdroj

Článek

Informovanost pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin [Knowledge of patient with a peripheral arterial disease]

Florence. 2017 ; 13 (7-8) : 21.

Florence (Praha)
ISSN 1801-464X
Medvik
Zdroj

Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění tepen, které postihuje především populaci starší 60 let. Hlavním klinickým příznakem onemocnění jsou klaudikační bolesti, které významně limitují chůzi a také významně snižují kvalitu života pacienta. Článek se zabývá informovaností pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit informovanost pacientů o ischemické chorobě dolních končetin, o sekundární prevenci ischemické choroby dolních končetin a o specifikách péče o dolní končetiny postižené ischemickou chorobou.

Peripheral arterial disease is an artery disease, which affects mainly a population over 60 years. The main clinical symptoms of the disease are claudications, which significantly limit walking and really reduce quality of patient´s life too. The article deals with knowledge of patient with a peripheral arterial disease. The aim of research was to find out the knowledge of patient about the peripheral arterial disease, about the secondary prevention of peripheral arterial disease and about the specific aspects of care of lower limbs affected by ischemic disease.

Článek

The need for security and safety in connection with a planned surgery

Journal of nursing, social studies and public health. 2017 ; 8 (3-4) : 121-127.

ISSN 1804-1868
Medvik
Zdroj

Basics: Planned surgery always affects a patient’s need for security and safety. A key role in the patient’s situation is played by nurses who, using their competencies, are the closest persons to help the patients fulfil their need for security and safety. Goals: Find out how planned surgery impacts the need for patients’ security and safety and the impact of general nurses on meeting these patients’ needs. Methods: A qualitative research method using an in-depth interview was used for the research. After audio recording and its transcription, paper and pencil open content analysis was performed to create categories and subgroups. The research group consists of six patients (three males, three females) aged 25–75 from a standard surgical ward of a South Bohemian hospital who were admitted for a planned surgery a day earlier, and five general nurses working there (aged 32–41, with 10–21 years of experience, two gained qualifications at university, others at secondary school before changing the educational system). Results: Research has shown that planned surgery negatively affects the patients’ need for security and safety, regardless of their previous experience. General nurses have a great influence on the elimination of patients’ fears and negative feelings, when they treat their patients as equal partners, approach them individually, inform them about all nursing procedures and practices, choose a peaceful and helpful way of communication and approach them with empathy. Nevertheless, general nurses have incomplete knowledge in the field of therapeutic communication. Conclusion: To reduce the negative impact that surgical treatment has on a patient’s need for security and safety, it would be appropriate to initiate patient education as soon as it is decided that their illness will be treated in this way.

Plánovaná chirurgie vždy ovlivňuje pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti. Klíčovou roli v situaci pacienta hrají sestry, které s využitím svých kompetencí jsou nejbližšími osobami, které pomáhají pacientům při plnění jejich požadavků na bezpečí a bezpečnost. Cíle: Zjistěte, jak plánovaná operace ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů a dopad všeobecných zdravotních sester na uspokojování potřeb těchto pacientů. Metody: Při výzkumu byla použita kvalitativní výzkumná metoda s použitím hloubkového rozhovoru. Po nahrání zvuku a jeho přepisu byla provedena analýza obsahu otevřeného papíru a tužky pro vytvoření kategorií a podskupin. Výzkumná skupina se skládá ze šesti pacientů (tři muži, tři ženy) ve věku 25-75 let ze standardního chirurgického oddělení Jihočeské nemocnice, která byla předtím přijata na plánovanou operaci a pět všeobecných sester tam pracujících (ve věku 32-41 let , s 10-21 lety zkušeností, dva získali kvalifikaci na univerzitě, jiní na střední škole před změnou vzdělávacího systému). Výsledky: Výzkum ukázal, že plánovaná operace negativně ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů bez ohledu na předchozí zkušenosti. Obecné sestry mají velký vliv na odstranění obav a negativních pocitů pacientů, když se s pacienty zacházejí jako s rovnými partnery, oslovují je individuálně, informují je o všech ošetřovatelských postupech a praktikách, vybírají mírový a užitečný způsob komunikace a oslovují je s empatii. Nicméně všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Závěr: Aby se snížil negativní dopad chirurgické léčby na pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti, bylo by vhodné zahájit výchovu pacienta, jakmile se rozhodne, že bude proveden operační výkon.