Cílem toto článku je sdílet zkušenosti s řešením extrémního nárůstu zatížení pohotovostních tísňových linek v souvislosti s probíhající epidemií onemocnění COVID v pěti evropských regionech. Článek představuje řešení založená jak na změně metodiky práce operačních středisek, tak na využití moderních technologií, včetně technologií pro sdílení pracovního prostoru. Základním předpokladem zvládnutí situace je kontinuální monitoring kvalitativních parametrů práce ZOS, což umožňuje nejen včas reagovat na jejich zhoršení, ale také sledovat efekt zaváděných změn. Cílem změn bylo nejen vyřízení velkého množství volání, ale především udržení včasné dostupnosti rychlé pomoci pro pacienty s kritickým onemocněním nebo úrazem.
The aim of this article is to share experience in dealing with the extreme increase of workload of the emergency medical dispatch centres (EMD) associated with the ongoing COVID-19 epidemic in five European regions. The article presents solutions based on both change in the workflow of EMD and the use of modern technologies including those for sharing workspace. The basic precondition for managing the situation is continuous monitoring of the qualitative parameters of EMD, which allows not only a timely response to their deterioration, but also to monitor the effect of the changes introduced. The aim of the changes was not only to handle large number of calls, but to maintain the availability of timely emergency assistance for patients with a critical illness or injury above all.
Chyby v komunikaci mezi zdravotníky byly vyhodnoceny jako jedna z hlavních příčin preventabilních pochybení ve zdravotnictví a nedostatečné předání informací o pacientovi může vést k jeho poškození a vzniku chyby v pozdější fázi léčby. Standardizací a zlepšením procesu předání pacientů může být zlepšena bezpečnost poskytované péče. Kvalita předávání pacientů se liší. Rozdíly byly nalezeny v metodě předávání, jazyce, úrovni vzdělání a zkušeností. Z tohoto důvodu se Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy rozhodla standardizovat předávání informací z přednemocniční péče směrem ke kontaktním místům nemocnic. Článek představuje postup při výběru a tvorbě formuláře pro strukturované předání informací o pacientovi pomocí akčního výzkumu a modifikované Delphi metody. Prezentovaný formulář obsahuje zásadní informace pro identifikaci poskytovatele přednemocniční péče a výjezdové skupiny, základní popis onemocnění nebo úrazu, vitální hodnoty pacienta a provedenou terapii. Formulář je uzpůsoben jak pro pacienty s nižší prioritou ošetření, tak pro kriticky ohrožené.
Failures in communication have been identified as a major cause of preventable medical errors and of poor handovers resulting in adverse effects for the patient. Miscommunication and information loss during handover are acknowledged as contributing factors to adverse events. Patient safety can be improved by ameliorating the handover process and by standardising the processes. The quality of patient handover varies, the chief differences being in the handover method, language, level of education and expertise. For this reason, the Prague Emergency Medical Services decided to standardise the process of information handover from pre-hospital to in-hospital care. This paper presents a process for choosing and creating a system of structured information handover using action research and the modified Delphi method. The presented system contains essential information for identifying the pre-hospital care provider and the crew, the basic disease or injury, the patient’s vital signs and the treatment. The system is tailored to both low and high priority patients.
Úvod: Zdravotnické záchranné služby se stejně jako další poskytovatelé zdravotních služeb řídí standardy péče, které zahrnují jak organizaci služeb, tak přímé poskytování zdravotní péče. Metoda: Cílem článku je pomocí kvalitativní metody výzkumu – tematické analýzy – identifikovat jednotlivé standardy nebo části předpisů aplikovatelné na prostředí zdravotnických záchranných služeb, u kterých je možné pomocí standardizace postupu, včetně aplikace doporučených postupů, algoritmů, kontrolních listů a dalších kognitivních pomůcek, zvýšit bezpečnost pacientů. Výsledky: Byly identifikovány čtyři dokumenty, ve kterých byly pomocí kódování vyhledávány oblasti vhodné pro aplikaci standardizace a v nich celkem čtyři skupiny kódů – (1) Obecná doporučení ke zlepšení péče, (2) Standardizace zdravotní péče, (3) Standardizace komunikace, (4) Technické a organizační procesy. Závěr: Všechny analyzované dokumenty obsahují oblasti vhodné ke standardizaci procesů. Z provedené analýzy vyplývá, že největší oblastí pro standardizaci je samotné poskytování odborné péče pacientům. Do popředí se dostávají i netechnické dovednosti a oblasti komunikace je rovněž věnován značný prostor, především předávání informací o pacientech. Poslední oblastí je zacházení s léčivými přípravky, prevence infekcí a technická příprava pomůcek.
Introduction: Emergency medical services as well as other health care providers follow the standards of care that include both the organization of services and the medical care. Method: The aim of the article is to identify, by means of qualitative research method – thematic analysis – individual standards or parts of regulations applicable to the emergency medical services environment, which can be improved by standardization of the procedure, including the application of guidelines, algorithms, checklists and other cognitive aids, to improve safety of patients. Results: Four documents were identified in which areas for standardization were searched and four groups of codes were identified – (1) General recommendations for improving care, (2) Standardizing health care, (3) Standardizing communication, (4) Technical and organizational processes. Conclusion: All analysed documents contain areas suitable for process standardization. The analysis shows that the biggest area for standardization is the medical care. Non-technical skills are also at the forefront, and a lot of space is also devoted to communication, especially in the area of handover of information about patients. The last area is the management and application of drugs, the prevention of infections and the technical preparation of equipment.
x
x
- Klíčová slova
- koloidní roztoky, krystaloidní roztoky,
- MeSH
- hypovolemie MeSH
- koloidy MeSH
- parenterální infuze využití MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- roztoky farmakologie klasifikace normy terapeutické užití MeSH
- tekutinová terapie MeSH
- urgentní zdravotnické služby pracovní síly MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
