JavaScript NENÍ povolen !

Východiska: Ošetřovatelská péče u pacienta s poruchou vědomí zahrnuje různé činnosti. Některé z nich mohou být spojeny s použitím některých léčivých přípravků s místním účinkem. Tradiční pojetí role sestry při podávání léčivých přípravků v České republice je vázáno na předchozí ordinaci lékaře. Ačkoli se zdá, že reálná praxe se může významně lišit, tento stav zatím nebyl zcela analyzován. Cíl: Cílem této studie bylo popsat reálnou praxi při podávání léčivých přípravků s lokálním účinkem během poskytování základní ošetřovatelské péče na pracovištích intenzivní péče. Metodika: Kvalitativní studie se zúčastnilo 25 všeobecných sester. Výzkumný vzorek byl vybrán účelově, přičemž kritériem výběru byla jejich kvalifikace a praxe na pracovišti intenzivní péče. Sběr dat probíhal formou hloubkových rozhovorů. Výsledky: Analýzou dat bylo identifikováno 5 hlavních kategorií popisující tuto praxi: 1) indikace přípravků, 2) výběr prostředků, 3) interval použití, 4) specifika použití a zacházení s přípravky, 5) dokumentace. Jako hlavní oblasti ošetřovatelské péče v rámci, které dochází k podávání těchto léčivých přípravků, byly uváděny péče o oči, péče o dutinu ústní, a péče o kůži. Konkrétní léčivé přípravky k zevnímu použití používané během ošetřovatelské péče nebyly indikovány pouze lékařem. Faktory mající vliv na výběr konkrétních prostředků sestrou v reálné praxi byly značně různorodé. Znalosti a zkušenosti sestry zároveň ovlivňovaly frekvenci podání nebo použití těchto přípravků a modifikovaly způsob jejich aplikace. Závěr: Rozsah této praxe, stejně jako její vztah ke kvalitě poskytované péče bude potřeba dále ověřit.

Background: Nursing care in patients with decreased level of consciousness involves various activities. Some of them may be linked to the administration of certain topical medication with local effect. The traditional concept of the nursing role in administering medication is tied with the prior medical doctor order. Although real practice seems to differ significantly, this phenomenon has not yet been fully analysed. Aim: The aim of this study was to describe the real practice of administering topical medication in the provision of basic nursing care at intensive care units. Methods: A sample of 25 nurses participated in qualitative study. The participants were intentionally selected based on their qualification and working experience in intensive care. In-depth interviews were conducted to collect data. Results: Data analysis identified 5 main categories describing this practice: 1) indication, 2) choosing medication, 3) frequency of use, 4) specifics of use and administration, 5) documentation. The main areas of nursing care within the framework of administering topical medication with local effect included eye care, oral care, and skin care. Topical medication used during nursing care was not always based on medical doctor order. Factors influencing the choice of particular medication by the nurse in real practice were considerably diverse. The knowledge and experience of the nurse influenced the frequency of the medication use and also modified the mode of administering medication. Conclusions: The extent of this practice, as well as its link to the quality of provided health care, will require further research.