-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Výživa, nádorová a kardiovaskulární onemocnění
[Nutrition, cancer and cardiovascular diseases]
Novotný L., Holcátová I., Bencko V.
Jazyk čeština Země Česko
- MeSH
- financování organizované MeSH
- fyziologie výživy MeSH
- kardiovaskulární nemoci etiologie metabolismus prevence a kontrola MeSH
- kuchyňská sůl škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- maso škodlivé účinky využití MeSH
- medicína založená na důkazech trendy MeSH
- mléko metabolismus škodlivé účinky MeSH
- nádory etiologie metabolismus prevence a kontrola MeSH
- nemoci výživy a metabolismu patofyziologie MeSH
- obezita komplikace metabolismus prevence a kontrola MeSH
- ovoce metabolismus MeSH
- pití alkoholu prevence a kontrola škodlivé účinky MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- preventivní lékařství metody MeSH
- ryby metabolismus MeSH
- tuky metabolismus škodlivé účinky MeSH
- zelenina metabolismus MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři shrnují poznatky o vlivu výživy na riziko vzniku nejčastějších chronických onemocnění – nádorových a kardiovaskulárních KVO, u nichž dominuje jako společný výživový rizikový faktor nerovnováha energetické bilance (obezita, nedostatek tělesné aktivity a disproporce v dietním příjmu hlavních živin) a deficity přirozených antioxidačních nebo chemoprotektivních látek. I když se výživa považuje za jednu z hlavních determinant zdraví, jednoznačné vztahy mezi konkrétní potravinou či určitými výživovými zvyklostmi a mezi chronickými onemocněními jsou nalézány vzácně (alkohol). Kromě excesívní konzumace například červeného masa nebo tuků, mohou být rizikovější komponenty jídla vzniklé při výrobě (uzení a nakládání masa, industriálně vyráběné trans-formy mastných kyselin) nebo kuchyňskou úpravou za vysokých teplot (heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky). Nebezpečná může být kontaminace potravin cizorodými látkami (pesticidy, aflatoxiny, organické těžké kovy v rybách). U řady chronických nemocí je prokazován ochranný vliv konzumace zeleniny a ovoce jako hlavního zdroje přirozených antixidantů a chemoprotektivních látek. Příklady intervenčních studií se suplementací beta-karoténem ukazují, jak mohou být nadějné výsledky bežných pozorovacích nebo studií případů a kontrol zpochybněny. Racionální cestou jak prokázat vztah mezi výživovým faktorem a zdravím/nemocí jsou randomizované kontrolované studie nebo observační studie s mendelovskou randomizací a multicentrické studie. Jednoznačně lze konstatovat že neexistuje strava, která by sama o sobě ochraňovala před vznikem všech nádorů a dalších chronických onemocnění včetně KVO. K dispozici není ani univerzální léčivá dieta. Proto je nanejvýš nezbytné konzumovat co nejpestřejší stravu, aby se omezilo či „zředilo“ riziko z nekontrolovaného přívodu potenciálně škodlivých látek do organizmu alimentární cestou. Nutnou součástí životního stylu by se měla stát přiměřená fyzická aktivita, bez níž jsou dietní modifikace, například za účelem zhubnutí, prakticky neúčinné.
The authors summarize the effects of diet and the risk of common chronic diseases (cancer and cardiovascular diseases) in which the predominant common dietary risk factor is an energy input-output imbalance (obesity, lack of physical activity and a disproportionate dietary intake of the main nutrients) and a deficit of natural antioxidants and chemoprotective substances. Although diet is considered one of the main determinants of health, obvious relationships between specific foods or certain dietary habits and chronic diseases are rarely found (alcohol). Apart from excessive consumption of for instance red meat and fats, more risky components of food can be formed during its processing (smoking and packing of meat, industrially prepared trans forms of fatty acids) or kitchen preparation at high temperatures (heterocyclic amines and polycyclic aromatic hydrocarbons). Another danger is contamination of food by xenobiotics (pesticides, aphlatoxins, alkylated heavy metals in fish). In a number of chronic diseases there is a proven protective effect from the consumption of vegetables and fruits as the main natural sources of antioxidants and chemoprotective substances. Examples of interventional studies with beta-carotene supplementation showed how encouraging results of conventional observational or cases control studies may be mistaken. A better scientific approach to show a relationship between dietary factors and health/diseases are randomised controlled studies or an observational study with Mendelian randomisation and multicentric studies. It can definitively be stated that there is no one meal that can, by itself, prevent cancers and other chronic conditions including cardiovascular diseases. There is not even a universal treatment diet. Thus, it is essential to consume a diet which is as diverse as possible to dilute and thereby reduce the risk of uncontrolled intake of potentially dangerous substances. Physical activity must form an important part of lifestyle, without which, dieting - for instance for the purpose of losing weight - is practically inefficient.
Nutrition, cancer and cardiovascular diseases
Lit.: 29
- 000
- 00000naa 2200000 a 4500
- 001
- bmc07527350
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20111210143840.0
- 008
- 090818s2009 xr e cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Novotný, Ladislav, $d 1959- $7 jo2002105439
- 245 10
- $a Výživa, nádorová a kardiovaskulární onemocnění / $c Novotný L., Holcátová I., Bencko V.
- 246 11
- $a Nutrition, cancer and cardiovascular diseases
- 314 __
- $a Ústav hygieny a epidemiologie, 1. LF UK a VFN, Praha
- 504 __
- $a Lit.: 29
- 520 3_
- $a Autoři shrnují poznatky o vlivu výživy na riziko vzniku nejčastějších chronických onemocnění – nádorových a kardiovaskulárních KVO, u nichž dominuje jako společný výživový rizikový faktor nerovnováha energetické bilance (obezita, nedostatek tělesné aktivity a disproporce v dietním příjmu hlavních živin) a deficity přirozených antioxidačních nebo chemoprotektivních látek. I když se výživa považuje za jednu z hlavních determinant zdraví, jednoznačné vztahy mezi konkrétní potravinou či určitými výživovými zvyklostmi a mezi chronickými onemocněními jsou nalézány vzácně (alkohol). Kromě excesívní konzumace například červeného masa nebo tuků, mohou být rizikovější komponenty jídla vzniklé při výrobě (uzení a nakládání masa, industriálně vyráběné trans-formy mastných kyselin) nebo kuchyňskou úpravou za vysokých teplot (heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky). Nebezpečná může být kontaminace potravin cizorodými látkami (pesticidy, aflatoxiny, organické těžké kovy v rybách). U řady chronických nemocí je prokazován ochranný vliv konzumace zeleniny a ovoce jako hlavního zdroje přirozených antixidantů a chemoprotektivních látek. Příklady intervenčních studií se suplementací beta-karoténem ukazují, jak mohou být nadějné výsledky bežných pozorovacích nebo studií případů a kontrol zpochybněny. Racionální cestou jak prokázat vztah mezi výživovým faktorem a zdravím/nemocí jsou randomizované kontrolované studie nebo observační studie s mendelovskou randomizací a multicentrické studie. Jednoznačně lze konstatovat že neexistuje strava, která by sama o sobě ochraňovala před vznikem všech nádorů a dalších chronických onemocnění včetně KVO. K dispozici není ani univerzální léčivá dieta. Proto je nanejvýš nezbytné konzumovat co nejpestřejší stravu, aby se omezilo či „zředilo“ riziko z nekontrolovaného přívodu potenciálně škodlivých látek do organizmu alimentární cestou. Nutnou součástí životního stylu by se měla stát přiměřená fyzická aktivita, bez níž jsou dietní modifikace, například za účelem zhubnutí, prakticky neúčinné.
- 520 9_
- $a The authors summarize the effects of diet and the risk of common chronic diseases (cancer and cardiovascular diseases) in which the predominant common dietary risk factor is an energy input-output imbalance (obesity, lack of physical activity and a disproportionate dietary intake of the main nutrients) and a deficit of natural antioxidants and chemoprotective substances. Although diet is considered one of the main determinants of health, obvious relationships between specific foods or certain dietary habits and chronic diseases are rarely found (alcohol). Apart from excessive consumption of for instance red meat and fats, more risky components of food can be formed during its processing (smoking and packing of meat, industrially prepared trans forms of fatty acids) or kitchen preparation at high temperatures (heterocyclic amines and polycyclic aromatic hydrocarbons). Another danger is contamination of food by xenobiotics (pesticides, aphlatoxins, alkylated heavy metals in fish). In a number of chronic diseases there is a proven protective effect from the consumption of vegetables and fruits as the main natural sources of antioxidants and chemoprotective substances. Examples of interventional studies with beta-carotene supplementation showed how encouraging results of conventional observational or cases control studies may be mistaken. A better scientific approach to show a relationship between dietary factors and health/diseases are randomised controlled studies or an observational study with Mendelian randomisation and multicentric studies. It can definitively be stated that there is no one meal that can, by itself, prevent cancers and other chronic conditions including cardiovascular diseases. There is not even a universal treatment diet. Thus, it is essential to consume a diet which is as diverse as possible to dilute and thereby reduce the risk of uncontrolled intake of potentially dangerous substances. Physical activity must form an important part of lifestyle, without which, dieting - for instance for the purpose of losing weight - is practically inefficient.
- 650 _2
- $a nemoci výživy a metabolismu $x patofyziologie $7 D009750
- 650 _2
- $a nádory $x etiologie $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D009369
- 650 _2
- $a kardiovaskulární nemoci $x etiologie $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D002318
- 650 _2
- $a obezita $x komplikace $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D009765
- 650 _2
- $a preventivní lékařství $x metody $7 D011315
- 650 _2
- $a fyziologie výživy $7 D009747
- 650 _2
- $a životní styl $7 D008019
- 650 _2
- $a pohybová aktivita $7 D009043
- 650 _2
- $a pití alkoholu $x prevence a kontrola $x škodlivé účinky $7 D000428
- 650 _2
- $a kuchyňská sůl $x škodlivé účinky $7 D017673
- 650 _2
- $a maso $x škodlivé účinky $x využití $7 D008460
- 650 _2
- $a ryby $x metabolismus $7 D005399
- 650 _2
- $a mléko $x metabolismus $x škodlivé účinky $7 D008892
- 650 _2
- $a tuky $x metabolismus $x škodlivé účinky $7 D005223
- 650 _2
- $a ovoce $x metabolismus $7 D005638
- 650 _2
- $a zelenina $x metabolismus $7 D014675
- 650 _2
- $a medicína založená na důkazech $x trendy $7 D019317
- 650 _2
- $a financování organizované $7 D005381
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 700 1_
- $a Holcátová, Ivana, $d 1957- $7 jo2002105437
- 700 1_
- $a Bencko, Vladimír, $d 1938- $7 jn19990218004
- 773 0_
- $w MED00011074 $t Praktický lékař $g Roč. 89, č. 5 (2009), s. 230-236 $x 0032-6739
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2009-5/vyziva-nadorova-a-kardiovaskularni-onemocneni-5557 $y plný text volně přístupný
- 910 __
- $a ABA008 $b B 3 $c 1070 $y 9
- 990 __
- $a 20090818091858 $b ABA008
- 991 __
- $a 20110208102124 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 672377 $s 531620
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2009 $b 89 $c 5 $d 230-236 $i 0032-6739 $m Praktický lékař $x MED00011074 $y 58648
- LZP __
- $a 2009-36/ipal