• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Výživa, nádorová a kardiovaskulární onemocnění
[Nutrition, cancer and cardiovascular diseases]

Novotný L., Holcátová I., Bencko V.

. 2009 ; 89 (5) : 230-236.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc07527350

Autoři shrnují poznatky o vlivu výživy na riziko vzniku nejčastějších chronických onemocnění – nádorových a kardiovaskulárních KVO, u nichž dominuje jako společný výživový rizikový faktor nerovnováha energetické bilance (obezita, nedostatek tělesné aktivity a disproporce v dietním příjmu hlavních živin) a deficity přirozených antioxidačních nebo chemoprotektivních látek. I když se výživa považuje za jednu z hlavních determinant zdraví, jednoznačné vztahy mezi konkrétní potravinou či určitými výživovými zvyklostmi a mezi chronickými onemocněními jsou nalézány vzácně (alkohol). Kromě excesívní konzumace například červeného masa nebo tuků, mohou být rizikovější komponenty jídla vzniklé při výrobě (uzení a nakládání masa, industriálně vyráběné trans-formy mastných kyselin) nebo kuchyňskou úpravou za vysokých teplot (heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky). Nebezpečná může být kontaminace potravin cizorodými látkami (pesticidy, aflatoxiny, organické těžké kovy v rybách). U řady chronických nemocí je prokazován ochranný vliv konzumace zeleniny a ovoce jako hlavního zdroje přirozených antixidantů a chemoprotektivních látek. Příklady intervenčních studií se suplementací beta-karoténem ukazují, jak mohou být nadějné výsledky bežných pozorovacích nebo studií případů a kontrol zpochybněny. Racionální cestou jak prokázat vztah mezi výživovým faktorem a zdravím/nemocí jsou randomizované kontrolované studie nebo observační studie s mendelovskou randomizací a multicentrické studie. Jednoznačně lze konstatovat že neexistuje strava, která by sama o sobě ochraňovala před vznikem všech nádorů a dalších chronických onemocnění včetně KVO. K dispozici není ani univerzální léčivá dieta. Proto je nanejvýš nezbytné konzumovat co nejpestřejší stravu, aby se omezilo či „zředilo“ riziko z nekontrolovaného přívodu potenciálně škodlivých látek do organizmu alimentární cestou. Nutnou součástí životního stylu by se měla stát přiměřená fyzická aktivita, bez níž jsou dietní modifikace, například za účelem zhubnutí, prakticky neúčinné.

The authors summarize the effects of diet and the risk of common chronic diseases (cancer and cardiovascular diseases) in which the predominant common dietary risk factor is an energy input-output imbalance (obesity, lack of physical activity and a disproportionate dietary intake of the main nutrients) and a deficit of natural antioxidants and chemoprotective substances. Although diet is considered one of the main determinants of health, obvious relationships between specific foods or certain dietary habits and chronic diseases are rarely found (alcohol). Apart from excessive consumption of for instance red meat and fats, more risky components of food can be formed during its processing (smoking and packing of meat, industrially prepared trans forms of fatty acids) or kitchen preparation at high temperatures (heterocyclic amines and polycyclic aromatic hydrocarbons). Another danger is contamination of food by xenobiotics (pesticides, aphlatoxins, alkylated heavy metals in fish). In a number of chronic diseases there is a proven protective effect from the consumption of vegetables and fruits as the main natural sources of antioxidants and chemoprotective substances. Examples of interventional studies with beta-carotene supplementation showed how encouraging results of conventional observational or cases control studies may be mistaken. A better scientific approach to show a relationship between dietary factors and health/diseases are randomised controlled studies or an observational study with Mendelian randomisation and multicentric studies. It can definitively be stated that there is no one meal that can, by itself, prevent cancers and other chronic conditions including cardiovascular diseases. There is not even a universal treatment diet. Thus, it is essential to consume a diet which is as diverse as possible to dilute and thereby reduce the risk of uncontrolled intake of potentially dangerous substances. Physical activity must form an important part of lifestyle, without which, dieting - for instance for the purpose of losing weight - is practically inefficient.

Nutrition, cancer and cardiovascular diseases

Bibliografie atd.

Lit.: 29

000      
00000naa 2200000 a 4500
001      
bmc07527350
003      
CZ-PrNML
005      
20111210143840.0
008      
090818s2009 xr e cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Novotný, Ladislav, $d 1959- $7 jo2002105439
245    10
$a Výživa, nádorová a kardiovaskulární onemocnění / $c Novotný L., Holcátová I., Bencko V.
246    11
$a Nutrition, cancer and cardiovascular diseases
314    __
$a Ústav hygieny a epidemiologie, 1. LF UK a VFN, Praha
504    __
$a Lit.: 29
520    3_
$a Autoři shrnují poznatky o vlivu výživy na riziko vzniku nejčastějších chronických onemocnění – nádorových a kardiovaskulárních KVO, u nichž dominuje jako společný výživový rizikový faktor nerovnováha energetické bilance (obezita, nedostatek tělesné aktivity a disproporce v dietním příjmu hlavních živin) a deficity přirozených antioxidačních nebo chemoprotektivních látek. I když se výživa považuje za jednu z hlavních determinant zdraví, jednoznačné vztahy mezi konkrétní potravinou či určitými výživovými zvyklostmi a mezi chronickými onemocněními jsou nalézány vzácně (alkohol). Kromě excesívní konzumace například červeného masa nebo tuků, mohou být rizikovější komponenty jídla vzniklé při výrobě (uzení a nakládání masa, industriálně vyráběné trans-formy mastných kyselin) nebo kuchyňskou úpravou za vysokých teplot (heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky). Nebezpečná může být kontaminace potravin cizorodými látkami (pesticidy, aflatoxiny, organické těžké kovy v rybách). U řady chronických nemocí je prokazován ochranný vliv konzumace zeleniny a ovoce jako hlavního zdroje přirozených antixidantů a chemoprotektivních látek. Příklady intervenčních studií se suplementací beta-karoténem ukazují, jak mohou být nadějné výsledky bežných pozorovacích nebo studií případů a kontrol zpochybněny. Racionální cestou jak prokázat vztah mezi výživovým faktorem a zdravím/nemocí jsou randomizované kontrolované studie nebo observační studie s mendelovskou randomizací a multicentrické studie. Jednoznačně lze konstatovat že neexistuje strava, která by sama o sobě ochraňovala před vznikem všech nádorů a dalších chronických onemocnění včetně KVO. K dispozici není ani univerzální léčivá dieta. Proto je nanejvýš nezbytné konzumovat co nejpestřejší stravu, aby se omezilo či „zředilo“ riziko z nekontrolovaného přívodu potenciálně škodlivých látek do organizmu alimentární cestou. Nutnou součástí životního stylu by se měla stát přiměřená fyzická aktivita, bez níž jsou dietní modifikace, například za účelem zhubnutí, prakticky neúčinné.
520    9_
$a The authors summarize the effects of diet and the risk of common chronic diseases (cancer and cardiovascular diseases) in which the predominant common dietary risk factor is an energy input-output imbalance (obesity, lack of physical activity and a disproportionate dietary intake of the main nutrients) and a deficit of natural antioxidants and chemoprotective substances. Although diet is considered one of the main determinants of health, obvious relationships between specific foods or certain dietary habits and chronic diseases are rarely found (alcohol). Apart from excessive consumption of for instance red meat and fats, more risky components of food can be formed during its processing (smoking and packing of meat, industrially prepared trans forms of fatty acids) or kitchen preparation at high temperatures (heterocyclic amines and polycyclic aromatic hydrocarbons). Another danger is contamination of food by xenobiotics (pesticides, aphlatoxins, alkylated heavy metals in fish). In a number of chronic diseases there is a proven protective effect from the consumption of vegetables and fruits as the main natural sources of antioxidants and chemoprotective substances. Examples of interventional studies with beta-carotene supplementation showed how encouraging results of conventional observational or cases control studies may be mistaken. A better scientific approach to show a relationship between dietary factors and health/diseases are randomised controlled studies or an observational study with Mendelian randomisation and multicentric studies. It can definitively be stated that there is no one meal that can, by itself, prevent cancers and other chronic conditions including cardiovascular diseases. There is not even a universal treatment diet. Thus, it is essential to consume a diet which is as diverse as possible to dilute and thereby reduce the risk of uncontrolled intake of potentially dangerous substances. Physical activity must form an important part of lifestyle, without which, dieting - for instance for the purpose of losing weight - is practically inefficient.
650    _2
$a nemoci výživy a metabolismu $x patofyziologie $7 D009750
650    _2
$a nádory $x etiologie $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D009369
650    _2
$a kardiovaskulární nemoci $x etiologie $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D002318
650    _2
$a obezita $x komplikace $x metabolismus $x prevence a kontrola $7 D009765
650    _2
$a preventivní lékařství $x metody $7 D011315
650    _2
$a fyziologie výživy $7 D009747
650    _2
$a životní styl $7 D008019
650    _2
$a pohybová aktivita $7 D009043
650    _2
$a pití alkoholu $x prevence a kontrola $x škodlivé účinky $7 D000428
650    _2
$a kuchyňská sůl $x škodlivé účinky $7 D017673
650    _2
$a maso $x škodlivé účinky $x využití $7 D008460
650    _2
$a ryby $x metabolismus $7 D005399
650    _2
$a mléko $x metabolismus $x škodlivé účinky $7 D008892
650    _2
$a tuky $x metabolismus $x škodlivé účinky $7 D005223
650    _2
$a ovoce $x metabolismus $7 D005638
650    _2
$a zelenina $x metabolismus $7 D014675
650    _2
$a medicína založená na důkazech $x trendy $7 D019317
650    _2
$a financování organizované $7 D005381
650    _2
$a lidé $7 D006801
700    1_
$a Holcátová, Ivana, $d 1957- $7 jo2002105437
700    1_
$a Bencko, Vladimír, $d 1938- $7 jn19990218004
773    0_
$w MED00011074 $t Praktický lékař $g Roč. 89, č. 5 (2009), s. 230-236 $x 0032-6739
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/prakticky-lekar/2009-5/vyziva-nadorova-a-kardiovaskularni-onemocneni-5557 $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 3 $c 1070 $y 9
990    __
$a 20090818091858 $b ABA008
991    __
$a 20110208102124 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 672377 $s 531620
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2009 $b 89 $c 5 $d 230-236 $i 0032-6739 $m Praktický lékař $x MED00011074 $y 58648
LZP    __
$a 2009-36/ipal

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...