-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Účinnost lenalidomidu u vzácných krevních chorob: u histiocytózy z Langerhansových buněk, multicentrické Castlemanovy choroby, POEMS syndromu, Erdheimovy-Chesterovy choroby a angiomatózy. Popis případů a přehled literatury
[Effect of lenalidomide on rare blood disorders: Langerhans cell histiocytosis, multicentric Castleman disease, POEMS syndrome, Erdheim-Chester disease and angiomatosis]
Z. Adam, L. Pour, M. Krejčí, L. Zahradová, P. Szturz, R. Koukalová, Z. Řehák, T. Nebeský, R. Hájek, Z. Král, J. Mayer
Jazyk čeština Země Česko
Typ dokumentu práce podpořená grantem, kazuistiky, přehledy
Digitální knihovna NLK
Číslo
Ročník
Zdroj
E-zdroje NLK Online
Medline Complete (EBSCOhost) od 2011-11-01
Odkazy
plný text volně dostupný
- Klíčová slova
- anakinra,
- MeSH
- angiomatóza farmakoterapie MeSH
- antagonista receptoru pro interleukin 1 terapeutické užití MeSH
- antitumorózní látky terapeutické užití MeSH
- Erdheimova-Chesterova nemoc farmakoterapie MeSH
- histiocytóza z Langerhansových buněk farmakoterapie MeSH
- hyperplazie velkých lymfatických uzlin farmakoterapie MeSH
- indukce remise MeSH
- kladribin terapeutické užití MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- krevní nemoci * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom farmakoterapie radiografie MeSH
- mozek patologie radiografie účinky léků MeSH
- multimodální zobrazování MeSH
- neuralgie chemicky indukované MeSH
- páteř patologie radiografie účinky léků MeSH
- POEMS syndrom farmakoterapie radiografie MeSH
- recidiva prevence a kontrola MeSH
- terapie neúspěšná MeSH
- thalidomid * analogy a deriváty aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzácné nemoci farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Lenalidomid je registrovaným lékem pro mnohočetný myelom. V roce 2012 je standardně používán pro léčbu relapsu této nemoci. V literatuře je hodně publikací o účinku lenalidomidu u myelodysplastického syndromu, dále u maligních lymfomů a chronické B lymfocytární leukemie. U vzácných krevních chorob však zatím nebyl testován. V této práci sumarizujeme naše zkušenosti s účinností lenalidomidu u vzácných krevních chorob. Prokázali jsme excelentní účinek lenalidomidu, dosažení kompletní remise, u multifokální agresivní, opakovaně recidivující histiocytózy z Langerhansových buněk. Tento pacient byl léčen 2-chlorodeoxyadenosinem, pro časný relaps nemoci byl léčen chemoterapií CHOEP (cyklofosfamid, etoposid, doxorubicin, vinkristin a prednison) a vysokodávkovanou chemoterapií BEAM (BCNU, etoposid, cytosin-arabinosid, melfalan)s autologní transplantací krvetvorné tkáně. Při dalším časném relapsu byl léčen lenalidomidem (25 mg). Léčba lenalidomidem indukovala kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Pacient byl v remisi konsolidován přípravným režimem s redukovanou intenzitou a alogenní transplantací krvetvorné tkáně. Toho času je pacient 10 měsíců po alogenní transplantaci v kompletní remisi. Dále jsme prokázali excelentní účinek lenalidomidu u multicentrické Castlemanovy choroby s generalizovaným postižením lymfatických uzlin, B symptomy a vaskulitidou. Léčba byla zahájena chemoterapií R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, adriamycin, vinkristin a prednison). Pro neúčinnost této léčby změněno na kombinaci CVD (cyklofosfamid, thalidomid, dexametazon). Tato léčba vedla ke kompletní remisi, ale komplikovala ji neuropatie po thalidomidu. Při relapsu nešlo pro přetrvávající neuropatii použít thalidomid, proto byl podán lenalidomid (25 mg, 11 cyklů). Po této léčbě je pacient již 7 měsíců v kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Parciální léčebný efekt jsme prokázali u Erdheimovy-Chesterovy nemoci. V rámci iniciální léčby byl použit 2-chlorodeoxyadenosin. Po něm jen částečně regredovaly infiltráty v mozku, akumulace fluorodeoxyglukózy v kostech se nezměnila. V rámci druhé linie léčby byl použit lenalidomid 25 mg. Při této léčbě kompletně vymizely infiltráty v CNS dle MR hodnocení, ale nezměnila se akumulace fluorodeoxyglukózy v kostních ložiscích. Ústup klinických příznaků a regresi fibrózy retroperitonea navodila probíhající léčba anakinrou. Pacienta s mnohočetnou angiomatózou, postihující břišní dutinu, mediastinum a obratle a trávicí trubici, jsme po několik let stabilizovali zoledronatem (4 mg 1krát za 2 měsíce) a thalidomidem (100–200 mg/den). Tato léčba však způsobila po letech těžkou neuropatii. Proto jsme zkoušeli vyměnit thalidomid za lenalidomid. Samotný lenalidomid v dávce 10 mg však nebyl dostatečně účinný. Proto jsme k němu přidali thalidomid v nízké dávce 50 mg. Kombinovaná léčba, zoledronat, lenalidomid 10 mg/den a thalidomid 50 mg/den stabilizovala stav na 9 měsíců. Pro obnovení krvácení do trávicí trubice jsme po 9 měsících museli změnit léčbu na thalidomid 100 mg/den a přidat Sandostatin 0,1 mg 2krát denně s.c. Nemocná s osteosklerotickým myelomem a POEMS syndromem (což je akronym pro polyneuropatii, organomegalii, endokrinopatii, monoklonální gamopatii a kožní změny) byla léčena iniciálně chemoterapií CAD (cyklofosfamid, adriamycin a dexametazon) s následující tandemovou vysokodávkovanou chemoterapií (melfalan 100 mg/m2) a autologní transplantací. Pro nedosažení kompletní remise byla podána léčba s thalidomidem, který netolerovala. V rámci čtvrté linie léčby byl použit lenalidomid. Po 4 cyklech nebyla dosažena léčebná odpověď, ačkoliv jinak odborná literatura popisuje remise POEMS syndromu po léčbě lenalidomidem. Závěr: Prokázali jsme účinek lenalidomidu u histiocytózy z Langerhansových buněk a u Castlemanovy nemoci. U Erdheimovy-Chesterovy nemoci vymizely v průběhu léčby infiltráty v mozku. Lenalidomid v dávce 10 mg denně v kombinaci s 50 mg thalidomidu stabilizoval průběh angiomatózy. Pouze u pacientky s POEMS syndromem a četnými předchozími léčebnými liniemi nenavodil lenalidomid očekávanou léčebnou odpověď.
Lenalidomide has been licenced for the treatment of multiple myeloma and, in 2012, it is used as a standard treatment of relapses of the disease. Literature contains a number of publications on the effects of lenalidomide in myelodysplastic syndrome, in malignant lymphomas and chronic B lymphocytic leukaemia. The effects of the drug in rare diseases, however, have not been investigated so far. In this paper, we summarize our experience with lenalidomide in rare blood disorders. We observed an excellent effect of lenalidomide in multifocal aggressive, repeatedly relapsing Langerhans cell histiocytosis where it led to complete remission. This patient was treated with 2-chlorodeoxyadenosine and with CHOEP (cyclophosphamide, etoposide, doxorubicin, vincristine and prednisone) chemotherapy and high dose BEAM chemotherapy with autologous transplantation of haematopoietic tissue for an early disease relapse. Following another early relapse, the patient was treated with lenalidomide (25 mg). Treatment with lenalidomide induced complete remission on PET-CT. The patient was consolidated during the remission with a reduced intensity conditioning regimen and allogeneic transplantation of haematopoietic tissue. Following allogeneic transplantation, the patient has been in full remission for 10 months. We further showed an excellent effect of lenalidomide in multicentric Castleman disease with generalized involvement of lymphatic nodes, B symptoms and vasculitis. The patient was first treated R-CHOP chemotherapy (rituximab, cyclophosphamide, adriamycin, vincristine and prednisone). Due to a lack of efficacy, this was changed to the CVD combination (cyclophosphamide, thalidomide, dexamethazone). This treatment delivered complete remission but was complicated by thalidomide-associated neuropathy. Due to persistent neuropathy, thalidomide could not be used to manage further relapse and thus lenalidomide (25 mg, 11 cycles) was used. The patient has been in complete PET-CT remission for 7 months following this treatment. We observed partial efficacy in Erdheim-Chester disease. We used 2-chlorodeoxyadenosine as part of initial treatment that delivered partial regression of brain infiltrates only; fluorodeoxyglucose accumulation in the bones has not changed. Lenalidomide 25 mg was used as second line treatment. This led to complete regression of CNS infiltrates on MRI but fluorodeoxyglucose accumulation in bone lesions did not change. Regression of clinical signs and regression of fibrosis of retroperitoneum was achieved with an ongoing treatment with anakinra. A patient with multiple angiomatosis affecting the abdominal cavity, mediastinum and vertebrae and digestive tract had been stabilized with zoledronate (4 mg once every 2 months) and thalidomide (100 – 200 mg/den) for several years. However, several years of this treatment led to severe neuropathy. Consequently, we attempted to substitute thalidomide for lenalidomide. However, 10 mg of lenalidomide alone was not sufficiently effective and thus low dose of 50 mg of thalidomide was added. Combined treatment with zoledronate, lenalidomide 10 mg/day and thalidomide 50 mg/day stabilized the condition for 9 months. Due to relapsed gastrointestinal bleeding the treatment had to be changed after 9 months to thalidomide 100 mg/day and Sandostatin 0.1 mg twice daily s.c. A patient with osteosclerotic myeloma and POEMS syndrome was initially treated with CAD chemotherapy (cyclophosphamide, adriamycine and dexamethazone) that was followed by tandem high dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) and autologous transplantation. Treatment with thalidomide was given due to insufficient efficacy but was not tolerated. Lenalidomide was administered as the fourth line treatment. Even though literature describes remission of POEMS syndrome following lenalidomide, four cycles did not lead to remission in our patient. Conclusion: We showed an effect of lenalidomide in Langerhans cell histiocytosis and in Castleman disease. The treatment led to regression of brain infiltrates in a patient with Erdheim-Chester disease. A dose of 10 mg of lenalidomide daily in combination with 50 mg of thalidomide stabilized a course of angiomatosis. Lenalidomide did not deliver the required treatment response in a patient with POEMS syndrome and multiple previous therapies.
Interní hematologická a onkologická klinika Lékařská fakulta MU a FN Brno
Oddělení nukleární medicíny centrum PET Masarykova onkologického ústavu Brno
Effect of lenalidomide on rare blood disorders: Langerhans cell histiocytosis, multicentric Castleman disease, POEMS syndrome, Erdheim-Chester disease and angiomatosis
Obsahuje 2 tabulky
Bibliografie atd.Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc13002827
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20130311114334.0
- 007
- ta
- 008
- 130122s2012 xr f f 000 0cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Adam, Zdeněk, $d 1953- $7 jn19981000018 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 245 10
- $a Účinnost lenalidomidu u vzácných krevních chorob: u histiocytózy z Langerhansových buněk, multicentrické Castlemanovy choroby, POEMS syndromu, Erdheimovy-Chesterovy choroby a angiomatózy. Popis případů a přehled literatury / $c Z. Adam, L. Pour, M. Krejčí, L. Zahradová, P. Szturz, R. Koukalová, Z. Řehák, T. Nebeský, R. Hájek, Z. Král, J. Mayer
- 246 31
- $a Effect of lenalidomide on rare blood disorders: Langerhans cell histiocytosis, multicentric Castleman disease, POEMS syndrome, Erdheim-Chester disease and angiomatosis
- 500 __
- $a Obsahuje 2 tabulky
- 504 __
- $a Literatura $b 80
- 520 3_
- $a Lenalidomid je registrovaným lékem pro mnohočetný myelom. V roce 2012 je standardně používán pro léčbu relapsu této nemoci. V literatuře je hodně publikací o účinku lenalidomidu u myelodysplastického syndromu, dále u maligních lymfomů a chronické B lymfocytární leukemie. U vzácných krevních chorob však zatím nebyl testován. V této práci sumarizujeme naše zkušenosti s účinností lenalidomidu u vzácných krevních chorob. Prokázali jsme excelentní účinek lenalidomidu, dosažení kompletní remise, u multifokální agresivní, opakovaně recidivující histiocytózy z Langerhansových buněk. Tento pacient byl léčen 2-chlorodeoxyadenosinem, pro časný relaps nemoci byl léčen chemoterapií CHOEP (cyklofosfamid, etoposid, doxorubicin, vinkristin a prednison) a vysokodávkovanou chemoterapií BEAM (BCNU, etoposid, cytosin-arabinosid, melfalan)s autologní transplantací krvetvorné tkáně. Při dalším časném relapsu byl léčen lenalidomidem (25 mg). Léčba lenalidomidem indukovala kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Pacient byl v remisi konsolidován přípravným režimem s redukovanou intenzitou a alogenní transplantací krvetvorné tkáně. Toho času je pacient 10 měsíců po alogenní transplantaci v kompletní remisi. Dále jsme prokázali excelentní účinek lenalidomidu u multicentrické Castlemanovy choroby s generalizovaným postižením lymfatických uzlin, B symptomy a vaskulitidou. Léčba byla zahájena chemoterapií R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, adriamycin, vinkristin a prednison). Pro neúčinnost této léčby změněno na kombinaci CVD (cyklofosfamid, thalidomid, dexametazon). Tato léčba vedla ke kompletní remisi, ale komplikovala ji neuropatie po thalidomidu. Při relapsu nešlo pro přetrvávající neuropatii použít thalidomid, proto byl podán lenalidomid (25 mg, 11 cyklů). Po této léčbě je pacient již 7 měsíců v kompletní remisi dle PET-CT hodnocení. Parciální léčebný efekt jsme prokázali u Erdheimovy-Chesterovy nemoci. V rámci iniciální léčby byl použit 2-chlorodeoxyadenosin. Po něm jen částečně regredovaly infiltráty v mozku, akumulace fluorodeoxyglukózy v kostech se nezměnila. V rámci druhé linie léčby byl použit lenalidomid 25 mg. Při této léčbě kompletně vymizely infiltráty v CNS dle MR hodnocení, ale nezměnila se akumulace fluorodeoxyglukózy v kostních ložiscích. Ústup klinických příznaků a regresi fibrózy retroperitonea navodila probíhající léčba anakinrou. Pacienta s mnohočetnou angiomatózou, postihující břišní dutinu, mediastinum a obratle a trávicí trubici, jsme po několik let stabilizovali zoledronatem (4 mg 1krát za 2 měsíce) a thalidomidem (100–200 mg/den). Tato léčba však způsobila po letech těžkou neuropatii. Proto jsme zkoušeli vyměnit thalidomid za lenalidomid. Samotný lenalidomid v dávce 10 mg však nebyl dostatečně účinný. Proto jsme k němu přidali thalidomid v nízké dávce 50 mg. Kombinovaná léčba, zoledronat, lenalidomid 10 mg/den a thalidomid 50 mg/den stabilizovala stav na 9 měsíců. Pro obnovení krvácení do trávicí trubice jsme po 9 měsících museli změnit léčbu na thalidomid 100 mg/den a přidat Sandostatin 0,1 mg 2krát denně s.c. Nemocná s osteosklerotickým myelomem a POEMS syndromem (což je akronym pro polyneuropatii, organomegalii, endokrinopatii, monoklonální gamopatii a kožní změny) byla léčena iniciálně chemoterapií CAD (cyklofosfamid, adriamycin a dexametazon) s následující tandemovou vysokodávkovanou chemoterapií (melfalan 100 mg/m2) a autologní transplantací. Pro nedosažení kompletní remise byla podána léčba s thalidomidem, který netolerovala. V rámci čtvrté linie léčby byl použit lenalidomid. Po 4 cyklech nebyla dosažena léčebná odpověď, ačkoliv jinak odborná literatura popisuje remise POEMS syndromu po léčbě lenalidomidem. Závěr: Prokázali jsme účinek lenalidomidu u histiocytózy z Langerhansových buněk a u Castlemanovy nemoci. U Erdheimovy-Chesterovy nemoci vymizely v průběhu léčby infiltráty v mozku. Lenalidomid v dávce 10 mg denně v kombinaci s 50 mg thalidomidu stabilizoval průběh angiomatózy. Pouze u pacientky s POEMS syndromem a četnými předchozími léčebnými liniemi nenavodil lenalidomid očekávanou léčebnou odpověď.
- 520 9_
- $a Lenalidomide has been licenced for the treatment of multiple myeloma and, in 2012, it is used as a standard treatment of relapses of the disease. Literature contains a number of publications on the effects of lenalidomide in myelodysplastic syndrome, in malignant lymphomas and chronic B lymphocytic leukaemia. The effects of the drug in rare diseases, however, have not been investigated so far. In this paper, we summarize our experience with lenalidomide in rare blood disorders. We observed an excellent effect of lenalidomide in multifocal aggressive, repeatedly relapsing Langerhans cell histiocytosis where it led to complete remission. This patient was treated with 2-chlorodeoxyadenosine and with CHOEP (cyclophosphamide, etoposide, doxorubicin, vincristine and prednisone) chemotherapy and high dose BEAM chemotherapy with autologous transplantation of haematopoietic tissue for an early disease relapse. Following another early relapse, the patient was treated with lenalidomide (25 mg). Treatment with lenalidomide induced complete remission on PET-CT. The patient was consolidated during the remission with a reduced intensity conditioning regimen and allogeneic transplantation of haematopoietic tissue. Following allogeneic transplantation, the patient has been in full remission for 10 months. We further showed an excellent effect of lenalidomide in multicentric Castleman disease with generalized involvement of lymphatic nodes, B symptoms and vasculitis. The patient was first treated R-CHOP chemotherapy (rituximab, cyclophosphamide, adriamycin, vincristine and prednisone). Due to a lack of efficacy, this was changed to the CVD combination (cyclophosphamide, thalidomide, dexamethazone). This treatment delivered complete remission but was complicated by thalidomide-associated neuropathy. Due to persistent neuropathy, thalidomide could not be used to manage further relapse and thus lenalidomide (25 mg, 11 cycles) was used. The patient has been in complete PET-CT remission for 7 months following this treatment. We observed partial efficacy in Erdheim-Chester disease. We used 2-chlorodeoxyadenosine as part of initial treatment that delivered partial regression of brain infiltrates only; fluorodeoxyglucose accumulation in the bones has not changed. Lenalidomide 25 mg was used as second line treatment. This led to complete regression of CNS infiltrates on MRI but fluorodeoxyglucose accumulation in bone lesions did not change. Regression of clinical signs and regression of fibrosis of retroperitoneum was achieved with an ongoing treatment with anakinra. A patient with multiple angiomatosis affecting the abdominal cavity, mediastinum and vertebrae and digestive tract had been stabilized with zoledronate (4 mg once every 2 months) and thalidomide (100 – 200 mg/den) for several years. However, several years of this treatment led to severe neuropathy. Consequently, we attempted to substitute thalidomide for lenalidomide. However, 10 mg of lenalidomide alone was not sufficiently effective and thus low dose of 50 mg of thalidomide was added. Combined treatment with zoledronate, lenalidomide 10 mg/day and thalidomide 50 mg/day stabilized the condition for 9 months. Due to relapsed gastrointestinal bleeding the treatment had to be changed after 9 months to thalidomide 100 mg/day and Sandostatin 0.1 mg twice daily s.c. A patient with osteosclerotic myeloma and POEMS syndrome was initially treated with CAD chemotherapy (cyclophosphamide, adriamycine and dexamethazone) that was followed by tandem high dose chemotherapy (melphalan 100 mg/m2) and autologous transplantation. Treatment with thalidomide was given due to insufficient efficacy but was not tolerated. Lenalidomide was administered as the fourth line treatment. Even though literature describes remission of POEMS syndrome following lenalidomide, four cycles did not lead to remission in our patient. Conclusion: We showed an effect of lenalidomide in Langerhans cell histiocytosis and in Castleman disease. The treatment led to regression of brain infiltrates in a patient with Erdheim-Chester disease. A dose of 10 mg of lenalidomide daily in combination with 50 mg of thalidomide stabilized a course of angiomatosis. Lenalidomide did not deliver the required treatment response in a patient with POEMS syndrome and multiple previous therapies.
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 12
- $a thalidomid $x analogy a deriváty $x aplikace a dávkování $x terapeutické užití $7 D013792
- 650 _2
- $a antitumorózní látky $x terapeutické užití $7 D000970
- 650 _2
- $a histiocytóza z Langerhansových buněk $x farmakoterapie $7 D006646
- 650 _2
- $a indukce remise $7 D012074
- 650 _2
- $a recidiva $x prevence a kontrola $7 D012008
- 650 _2
- $a hyperplazie velkých lymfatických uzlin $x farmakoterapie $7 D005871
- 650 _2
- $a neuralgie $x chemicky indukované $7 D009437
- 650 _2
- $a multimodální zobrazování $7 D064847
- 650 _2
- $a POEMS syndrom $x farmakoterapie $x radiografie $7 D016878
- 650 _2
- $a Erdheimova-Chesterova nemoc $x farmakoterapie $7 D031249
- 650 _2
- $a kladribin $x terapeutické užití $7 D017338
- 650 _2
- $a výsledek terapie $7 D016896
- 650 _2
- $a terapie neúspěšná $7 D017211
- 650 _2
- $a antagonista receptoru pro interleukin 1 $x terapeutické užití $7 D053590
- 650 _2
- $a angiomatóza $x farmakoterapie $7 D000798
- 650 _2
- $a kombinovaná farmakoterapie $7 D004359
- 650 _2
- $a mnohočetný myelom $x farmakoterapie $x radiografie $7 D009101
- 650 _2
- $a mozek $x patologie $x radiografie $x účinky léků $7 D001921
- 650 _2
- $a páteř $x patologie $x radiografie $x účinky léků $7 D013131
- 650 12
- $a krevní nemoci $x farmakoterapie $7 D006402
- 650 _2
- $a vzácné nemoci $x farmakoterapie $7 D035583
- 653 00
- $a anakinra
- 655 _2
- $a práce podpořená grantem $7 D013485
- 655 _2
- $a kazuistiky $7 D002363
- 655 _2
- $a přehledy $7 D016454
- 700 1_
- $a Pour, Luděk $7 xx0102556 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Krejčí, Marta, $d 1969- $7 jx20080512017 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Szeligová, Lenka $7 xx0098951 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Szturz, Petr $7 xx0146033 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Koukalová, Renata $7 xx0130184 $u Oddělení nukleární medicíny, centrum PET Masarykova onkologického ústavu, Brno
- 700 1_
- $a Řehák, Zdeněk $7 xx0101561 $u Oddělení nukleární medicíny, centrum PET Masarykova onkologického ústavu, Brno
- 700 1_
- $a Nebeský, Tomáš, $d 1954- $7 xx0073962 $u Radiologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno-Bohunice
- 700 1_
- $a Hájek, Roman, $d 1964- $7 nlk20000083645 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Král, Zdeněk, $d 1964- $7 nlk20000083648 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 700 1_
- $a Mayer, Jiří, $d 1960- $7 nlk20000083651 $u Interní hematologická a onkologická klinika, Lékařská fakulta MU a FN, Brno
- 773 0_
- $t Vnitřní lékařství $x 0042-773X $g Roč. 58, č. 11 (2012), s. 856-866 $w MED00011111
- 856 41
- $u https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2012-11/ucinnost-lenalidomidu-u-vzacnych-krevnich-chorob-u-histiocytozy-z-langerhansovych-bunek-multicentricke-castlemanovy-choroby-poems-syndromu-erdheimovy-chesterovy-choroby-a-angiomatozy-popis-pripadu-a-prehled-literatury-39321 $y plný text volně dostupný
- 910 __
- $a ABA008 $b B 184 $c 1041 $y 3 $z 0
- 990 __
- $a 20130121090119 $b ABA008
- 991 __
- $a 20130311114547 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 965602 $s 801013
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2012 $b 58 $c 11 $i 0042-773X $m Vnitřní lékařství $n Vnitř. lék. (Print) $x MED00011111 $d 856-866 $y 68744
- LZP __
- $b NLK138 $c NLK188 $d 20130311 $a NLK 2013-05/ip