Spinal cord injury (SCI) often leads to central neuropathic pain, a condition associated with significant morbidity and is challenging in terms of the clinical management. Despite extensive efforts, identifying effective biomarkers for neuropathic pain remains elusive. Here we propose a novel approach combining matrix-assisted laser desorption/ionization time-of-flight mass spectrometry (MALDI-TOF MS) with artificial neural networks (ANNs) to discriminate between mass spectral profiles associated with chronic neuropathic pain induced by SCI in female mice. Functional evaluations revealed persistent chronic neuropathic pain following mild SCI as well as minor locomotor disruptions, confirming the value of collecting serum samples. Mass spectra analysis revealed distinct profiles between chronic SCI and sham controls. On applying ANNs, 100% success was achieved in distinguishing between the two groups through the intensities of m/z peaks. Additionally, the ANNs also successfully discriminated between chronic and acute SCI phases. When reflexive pain response data was integrated with mass spectra, there was no improvement in the classification. These findings offer insights into neuropathic pain pathophysiology and underscore the potential of MALDI-TOF MS coupled with ANNs as a diagnostic tool for chronic neuropathic pain, potentially guiding attempts to discover biomarkers and develop treatments.
- MeSH
- biologické markery krev MeSH
- chronická bolest krev diagnóza etiologie MeSH
- myši inbrední C57BL MeSH
- myši MeSH
- neuralgie * krev diagnóza etiologie MeSH
- neuronové sítě * MeSH
- poranění míchy * komplikace krev MeSH
- spektrometrie hmotnostní - ionizace laserem za účasti matrice * metody MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- analgetika MeSH
- anestetika lokální aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- gabapentin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- lidokain aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- postherpetická neuralgie * diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- senioři MeSH
- transdermální náplast MeSH
- vakcína proti pásovému oparu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Neuropatická bolest patří k častým klinickým příznakům onemocnění periferního (mononeuropatie, polyneuropatie) i centrálního nervového systému (míšní léze, stavy po cévních mozkových příhodách apod.). Významně snižuje kvalitu života pacientů, interferuje se spánkem a je často provázena úzkostí a/nebo depresí. Léčba neuropatické bolesti je dominantně založena na farmakoterapii, pro kterou je k dispozici řada preparátů využitelných v monoterapii či v rámci kombinované léčby. K lékům první volby (s průkazem účinnosti na úrovni IA) patří některá antiepileptika a antidepresiva. Z antiepileptik jde především o modulátory alfa-2-delta podjednotky kalciových kanálů, tedy gabapentin a pregabalin. Oba léky byly dlouhodobě považovány za srovnatelně účinné, v posledních 5–7 letech však bylo publikováno několik negativních studií vysoké kvality s pre- gabalinem, zatímco evidence účinku gabapentinu je nadále velmi robustní. Z antiepileptik je pro dosažení analgetického účinku klíčová blokáda zpětného vychytávání noradrenalinu. Využitelné jsou proto především léky ze skupiny inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI, např. duloxetin či venlafaxin) a také tricyklická antidepresiva (TCA, především amitriptylin), zatímco efekt inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) v terapii neuropatické bolesti prokázán nebyl. Účinné jsou také opioidy (tramadol, morfin, oxykodon, tapentadol), které jsou využívány jako léky druhé či třetí volby, a to jako monoterapie či add-on terapie k lékům první volby. U pacientů s lokalizovanou neuropatickou bolestí (např. u postherpetické neuralgie) lze využít topicky aplikované preparáty (např. kapsaicin či topicky aplikovaný lidokain), jejichž výhodou je excelentní bezpečnostní profil. Prakticky u všech zmíněných léků je pokračování terapie podmíněno dokumentací jejich účinnosti, např. poklesem intenzity bolesti hodnocené pomocí numerické škály bolesti. Vedle farmakoterapie lze v léčbě neuropatické bolesti využít také postupy nefarmakologické, síla doporučení pro jejich využití (vycházející z evidence jejich účinnosti) je však u většiny těchto postupů daleko nižší než v případě farmakoterapie, obvykle z dů- vodu absence kvalitních a dostatečně velkých studií. Většina používaných neinvazivních nefarmakologických metod má vynikající bezpečnostní profil a jejich použití je obzvláště výhodné u pacientů vyššího věku. U pacientů s periferní neuropatickou bolestí jde především o transkutánní elektrickou nervovou stimulaci (TENS), která vykazuje excelentní bezpečnost a u pacientů s lokalizovanou bolestí je doporučována dokonce jako jedna z metod 1. volby. Účinnost v léčbě neuropatické bolesti i fibromyalgie je prokázána také u vysokofrekvenční repetitivní transkraniální mozkové stimulace (rTMS) kontralaterální primární motorické kůry (M1), případně dalších oblastí mozku. U závažných refrakterních typů neuropatické bolesti je možné využít stimulaci míšní (SCS), případně stimulaci periferního nervu (PENS). Jedná se však již o invazivní metody indikované u malého procenta pacientů s vysokou intenzitou bolesti a nejnižší odpovědí na konvenční terapie. Využitelné jsou také některé psychoterapeutické metody, zejména mindfulness či kognitivně-behaviorální terapie, které lze s výhodou použít zejména jako přídatnou (add-on) terapii na úrovni druhé volby. Ostatní nefarmakologické postupy vykazují v provedených metaanalýzách nekonkluzivní výsledky a jejich užití se dle aktuální úrovně evidence spíše nedoporučuje.
Neuropathic pain is a common clinical symptom of peripheral (mononeuropathy, polyneuropathy) and central nervous systém disorders (spinal cord lesions, post-stroke conditions, etc.). It significantly reduces pa‘ients‘ quality of life, interferes with sleep and is often associated with anxiety and/or depression. The treatment of neuropathic pain is mainly based on pharmacotherapy, for which a number of agents are available for use as monotherapy or in combination therapy. First choice drugs (with evidence of efficacy at the IA level) include some antiepileptics and antidepres- sants. The antiepileptic drugs are mainly alpha-2-delta calcium channel subunit modulators, i.e. gabapentin and pregabalin. Both drugs have long been considered comparably effective, but in the last 5-7 years several negative, high-quality trials have been published with pregabalin, while the evidence for gabapentin remains very robust. Among the antiepileptic drugs, blockade of norepinephrine reuptake is key to achieving analgesia. Therefore, serotonin and noradrenaline reuptake inhibitors (SNRIs) (e.g. duloxetine or venlafaxine) and tricyclic antidepressants (TCAs, especially amitriptyline) are particularly useful, whereas the effect of serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) in the treatment of neuropathic pain has not been demonstrated. Opioids (tramadol, morphine, oxycodone, tapentadol) are also effective and are used as second- or third-line drugs, either as monotherapy or as adjunctive therapy to first-line drugs. For patients with localised neuropathic pain (e.g. postherpetic neuralgia), topical agents (e.g. capsaicin or lidocaine) can be used, which have the advantage of an excellent safety profile. For all these agents, continuation of therapy requires documentation of efficacy, e.g. a reduction in pain intensity as assessed by a numerical pain scale. In addition to pharmacotherapy, non-pharmacological treatments can be used to treat neuropathic pain, but the strength of the recommendations for their use (based on evidence of their effectiveness) is much lower than for pharmacotherapy for most of these treatments, usually due to a lack of large, high-quality trials. Most of the non-invasive non-pharmacological methods used have an excellent safety profile and their use is particularly beneficial in older patients. For patients with peripheral neuropathic pain, transcutaneous electrical nerve stimulation (TENS) can be used with excellent safe‘y. It‘s even recommended as a first-line treatment for patients with localised pain. High-frequency repetitive transcranial brain stimulation (rTMS) of the contralateral primary motor cortex or several other brain regions has also been shown to be effective in the treatment of neuropathic pain and fibromyalgia. For refractory forms of neuropathic pain, spinal cord stimulation (SCS) or peripheral nerve stimulation (PENS) can be used, but both are invasive and their use is limited to a small percentage of patients with the most severe pain and least response to conventional therapies. Some psychotherapeutic techniques, particularly mindfulness or cognitive behavioural therapy, may also be used, particularly as second-line adjunctive therapy. Other non-pharmacological treatments have shown inconsistent results in meta-analyses and their use is not recommended based on the current level of evidence.
- MeSH
- akupunkturní terapie MeSH
- analgetika farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- antikonvulziva aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- aromaterapie MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- hyperestezie diagnóza MeSH
- kanabinoidy farmakologie terapeutické užití MeSH
- kombinovaná terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- míšní stimulace MeSH
- neuralgie * diagnóza farmakoterapie psychologie terapie MeSH
- parestezie diagnóza MeSH
- periferní nervový systém MeSH
- transkraniální magnetická stimulace MeSH
- všímavost MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
One of the most common issues caused by antineoplastic agents is chemotherapy-induced peripheral neuropathy (CIPN). In patients, CIPN is a sensory neuropathy accompanied by various motor and autonomic changes. With a high prevalence of cancer patients, CIPN is becoming a major problem for both cancer patients and for their health care providers. Nonetheless, there are lacking effective interventions preventing CIPN and treating the CIPN symptoms. A number of studies have demonstrated the cellular and molecular signaling pathways leading to CIPN using experimental models and the beneficial effects of some interventions on the CIPN symptoms related to those potential mechanisms. This review will summarize results obtained from recent human and animal studies, which include the abnormalities in mechanical and temperature sensory responses following chemotherapy such as representative bortezomib, oxaliplatin and paclitaxel. The underlying mechanisms of CIPN at cellular and molecular levels will be also discussed for additional in-depth studies needed to be better explored. Overall, this paper reviews the basic picture of CIPN and the signaling mechanisms of the most common antineoplastic agents in the peripheral and central nerve systems. A better understanding of the risk factors and fundamental mechanisms of CIPN is needed to develop effective preventive and therapeutic strategies.
1. vydání 126 stran : ilustrace ; 20 cm
Příručka, která se zaměřuje na rehabilitační cvičení k léčbě bolestí hýždí a ischialgie. Určeno široké veřejnosti.
PURPOSE: The pudendal nerve is an anatomical structure arising from the ventral branches of the spinal roots S2-S4. Its complex course may be affected by surrounding structures. This may result in irritation or entrapment of the nerve with subsequent clinical symptoms. Aim of this study is to review the anatomy of the pudendal nerve and to provide detailed photographic documentation of the areas with most frequent clinical impact which are essential for surgical approach. METHODS: Major medical databases were searched to identify all anatomical studies investigating pudendal nerve and its variability, and possible clinical outcome of these variants. Extracted data consisted of morphometric parameters, arrangement of the pudendal nerve at the level of roots, formation of pudendal nerve, position according to sacrospinal and sacrotuberal ligaments and its terminal branches. One female cadaver hemipelvis was dissected with common variability of separate course of inferior rectal nerve. During dissection photodocumentation was made to record course of pudendal nerve with focus on areas with recorded pathologies and areas exposed to iatrogenic damage during surgical procedures. RESULTS: Narrative review was done to provide background for photodocumentation. Unique photos of course of the pudendal nerve was made in areas with great clinical significance. CONCLUSION: Knowledge of anatomical variations and course of the pudendal nerve is important for examinations and surgical interventions. Surgically exposed areas may become a site for iatrogenic damage of pudendal nerve; therefore, unique picture was made to clarify topographic relations.
- MeSH
- disekce MeSH
- iatrogenní nemoci MeSH
- kloubní ligamenta MeSH
- lidé MeSH
- mrtvola MeSH
- pánev MeSH
- pudendální nerv * anatomie a histologie MeSH
- pudendální neuralgie * chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Cíl: Vytvořit souhrnný přehled možností zobrazovacích metod při diagnostice pudendální neuralgie. Metodika: Literární rešerše. Závěr: Pudendální neuralgie je chronický bolestivý stav, který je obtížně diagnostikovatelný. Od prvních obtíží až ke správně stanovené diagnóze uplyne průměrně 5 let. Diagnostika se opírá o symptomy popsané pacientkou, neuropelveologické fyzikální vyšetření a přítomnost pěti Nantes kritérií. Zobrazovací metody, zejména ultrazvuk a magnetická rezonance pudendálního nervu, mohou pomoci s diagnostikou obtíží a s vyloučením ostatních patologií, které mohou být příčinou obtíží.
Objective: To create a comprehensive overview of imaging methods for diagnosing pudendal neuralgia. Methodology: Literature review. Conclusion: Pudendal neuralgia is a chronic pain condition that is difficult to diagnose. On average, it takes 5 years from the onset of symptoms to the correct diagnosis. Diagnosis is based on symptoms described by the patient, neuropelveological physical examination, and presence of the 5 Nantes criteria. Imaging methods, especially ultrasound and magnetic resonance imaging of the pudendal nerve, show great promise for a more accurate and faster diagnosis. These methods can assist in diagnosing issues and excluding other pathologies that may cause symptoms.
