Hypokalémie a hyperkalémie jsou běžné poruchy metabolismu elektrolytů způsobované změnami příjmu draslíku, výkyvy v jeho exkreci nebo transcelulárními přesuny. Zatímco užívání diuretik a gastrointestinální ztráty jsou běžnými příčinami hypokalémie, onemocnění ledvin, hyperglykémie a různá léčiva představují rovněž dosti časté příčiny hyperkalémie. Jsou‑li poruchy metabolismu draslíku závažné, mohou vést k život ohrožujícím poruchám vedení srdečního vzruchu a k neuromuskulární dysfunkci. První prioritou je tedy posoudit potřebu urgentní léčby na základě zhodnocení anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních i elektrokardiografických nálezů. Mezi indikace urgentní terapie patří závažná či symptomatická hypokalémie nebo hyperkalémie, náhlé změny koncentrace draslíku, elektrokardiografické změny a přítomnost určitých komorbidit. Hypokalémii léčíme perorální či intravenózní substitucí draslíku. U pacientů s elektrokardiografickými změnami odpovídajícími hyperkalémii přistupujeme k intravenózní aplikaci vápníku za účelem prevence dalších poruch vedení srdečního vzruchu. Ke snížení sérové koncentrace draslíku u akutní hyperkalémie přednostně používáme inzulin, obvykle se souběžnou aplikací glukózy, a albuterol; polystyren sulfonát sodný je vyhrazen pro subakutní léčbu. U obou typů poruch je důležité uvážit potenciální příčiny transcelulárních přesunů, které mohou pacienty ve zvýšené míře ohrozit „přestřelením“ korekce („rebound“) směrem k opačné poruše draslíkového metabolismu.

Hypokalemia and hyperkalemia are common electrolyte disorders caused by changes in potassium intake, altered excretion, or transcellular shifts. Diuretic use and gastrointestinal losses are common causes of hypokalemia, whereas kidney disease, hyperglycemia, and medication use are common causes of hyperkalemia. When severe, potassium disorders can lead to life‑threatening cardiac conduction disturbances and neuromuscular dysfunction. Therefore, a first priority is determining the need for urgent treatment through a combination of history, physical examination, laboratory, and electrocardiography findings. Indications for urgent treatment include severe or symptomatic hypokalemia or hyperkalemia; abrupt changes in potassium levels; electrocardiography changes; or the presence of certain comorbid conditions. Hypokalemia is treated with oral or intravenous potassium. To prevent cardiac conduction disturbances, intravenous calcium is administered to patients with hyperkalemic electrocardiography changes. Insulin, usually with concomitant glucose, and albuterol are preferred to lower serum potassium levels in the acute setting; sodium polystyrene sulfonate is reserved for subacute treatment. For both disorders, it is important to consider potential causes of transcellular shifts because patients are at increased risk of rebound potassium disturbances.

University of North Carolina at Chapel Hill School of Medicine Chapel Hill North Carolina USA

Potassium disorders: Hypokalemia and hyperkalemia

Sobotka, Luboš. Poruchy metabolismu draslíku: Hypokalémie a hyperkalémie - komentář. 2016.

Literatura