Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. V patofyziologii choroby hrají důležitou roli T- i B-lymfocyty. Většina protizánětlivých léků užívaných v léčbě roztroušené sklerózy ovlivňuje aktivaci především T-lymfocytů. Novou monoklonální protilátkou, která selektivně způsobuje depleci CD20 B-lymfocytů, je ocrelizumab. Lék prokázal účinnost v léčbě roztroušené sklerózy u relaps-remitentní i progresivní formy. Ve výskytu závažných nežádoucích účinků nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi ocrelizumabem, interferonem beta-1a a placebem.

Multiple sclerosis is a chronic autoimmune disease affecting the central nervous system. T and B lymphocytes play an important rolein the pathophysiology of the disease. The majority of anti-inflammatory drugs used in the treatment of multiple sclerosis affect theactivation of T lymphocytes in particular. Ocrelizumab is a novel monoclonal antibody that causes selective depletion of CD20 B lymphocytes.The drug has shown its efficacy in treating multiple sclerosis in both relapsing-remitting and progressive forms. In terms ofserious adverse effect rates, no statistically significant differences were found among ocrelizumab, interferon beta-1a, and placebo.

Neurologické oddělení Nemocnice Jihlava

Efficacy and safety of ocrelizumab in multiple sclerosis

Literatura