Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Panická porucha v partnerském vztahu
[Panic disorder in partnership]

PhDr. Petra Kasalová, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., PhDr. Marta Zaťková, Ph.D., MUDr. Kamila Minaříková

. 2020 ; 21 (3) : 129-135.

Language Czech Country Czech Republic

Manželské neshody mohou být spojené s úzkostí u jednoho nebo obou partnerů. Nelze však přesně určit, jak se manželství podílí na vzniku a udržování těchto příznaků. Důležitost porozumění partnerským interakcím u pacientů s panickou poruchou nebo agorafobií je podporovaná řadou studií. Výsledky uvedené v tomto přehledu obecně naznačují, že partnerský vztah může ovlivňovat závažnost panické poruchy a agorafobie a naopak. Souvislost mezi panickou poruchou a vztahem mezi partnery je obousměrná: psychologické problémy nepříznivě ovlivňují vztahy a postoje partnera vůči pacientovi a významně ovlivňují jeho úzkost. Často je obtížné určit, co je příčinou, jaký je důsledek a kolik úzkosti se překrývá s partnerskými problémy. Zdá se také, že nedostatečná partnerská podpora souvisí se závažností panické poruchy a agorafobie, zatímco pozitivní sociální podpora může být pro pacienty prospěšná. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost partnerů při pomoci lidem zotavit se z poruchy. Zdá se, že emoční vazba pacienta koreluje s výsledky psychoterapie. Intervence, které vedou k úpravám ve vztahu (např. odstranění vyhýbání se komunikaci), zlepšují výsledek léčby úzkostné poruchy. Naopak, pokud ve vztahu nedochází k rozvoji adaptivnějších vzorců, výsledky psychoterapie jsou horší. Život s někým, kdo trpí psychickou poruchou, může být pro příbuzné náročný, protože nemusí vědět, jak optimálně podporovat nebo reagovat na chování pacienta, a přitom nepodporovat udržování poruchy. Integrace partnerů do terapie, jakož i poskytnutí nástrojů (např. psychoedukace, psychoterapie pro partnera) k tomu, jak se vypořádat s příznaky poruchy, by mohla být prospěšná jak pro pacienta, tak pro partnera. Pro posouzení úrovně podpory by však bylo zapotřebí více studií zaměřených na to, který typ partnerské podpory je užitečný, a který naopak problémy udržuje.

Marital disagreements can be associated with anxiety in one or both partners. However, it is not possible to determine exactly how marriage contributes to the onset and maintenance of these symptoms. The importance of understanding partner interactions in patients with panic disorder or agoraphobia is supported by a number of studies. The results presented in this review generally suggest that a relationship may affect the severity of panic disorder and agoraphobia and vice versa. The relationship between panic disorder and the relationship between partners is bi-directional: psychological problems adversely affect the relationships and attitudes of the partner towards the patient and significantly affect his anxiety. It is often difficult to determine what is the cause, what is the consequence, and how much anxiety overlaps with the partner's problems. Insufficient partner support also seems to be related to the severity of panic disorder and agoraphobia, while positive social support can be beneficial for patients. These results emphasize the importance of partners in helping people recover from the disorder. The patient's emotional attachment seems to correlate with the results of psychotherapy. Interventions that lead to relationship adjustments (e. g. communication avoidance) improve the outcome of anxiety disorder treatment. Conversely, if the relationship does not develop more adaptive patterns, the results of psychotherapy are worse. Living with someone who suffers from a psychological problem can be challenging for relatives because they may not know how to optimally support or respond to the patient's behavior without supporting the maintenance of the disorder. Integrating partners into therapy as well as providing tools (psychoeducation, partner psychotherapy) to deal with the symptoms of the disorder could benefit both the patient and the partner. However, in order to assess the level of support, more studies would be needed to determine which type of partnership support is useful and which in turn maintains the problems.

Panic disorder in partnership

Bibliography, etc.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc20024538
003      
CZ-PrNML
005      
20210418093046.0
007      
ta
008      
201213s2020 xr f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Kasalová, Petra $7 ola2017943017 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc
245    10
$a Panická porucha v partnerském vztahu / $c PhDr. Petra Kasalová, prof. MUDr. Ján Praško, CSc., MUDr. Jakub Vaněk, PhDr. Marie Ocisková, Ph.D., PhDr. Michaela Holubová, Ph.D., PhDr. Marta Zaťková, Ph.D., MUDr. Kamila Minaříková
246    31
$a Panic disorder in partnership
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Manželské neshody mohou být spojené s úzkostí u jednoho nebo obou partnerů. Nelze však přesně určit, jak se manželství podílí na vzniku a udržování těchto příznaků. Důležitost porozumění partnerským interakcím u pacientů s panickou poruchou nebo agorafobií je podporovaná řadou studií. Výsledky uvedené v tomto přehledu obecně naznačují, že partnerský vztah může ovlivňovat závažnost panické poruchy a agorafobie a naopak. Souvislost mezi panickou poruchou a vztahem mezi partnery je obousměrná: psychologické problémy nepříznivě ovlivňují vztahy a postoje partnera vůči pacientovi a významně ovlivňují jeho úzkost. Často je obtížné určit, co je příčinou, jaký je důsledek a kolik úzkosti se překrývá s partnerskými problémy. Zdá se také, že nedostatečná partnerská podpora souvisí se závažností panické poruchy a agorafobie, zatímco pozitivní sociální podpora může být pro pacienty prospěšná. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost partnerů při pomoci lidem zotavit se z poruchy. Zdá se, že emoční vazba pacienta koreluje s výsledky psychoterapie. Intervence, které vedou k úpravám ve vztahu (např. odstranění vyhýbání se komunikaci), zlepšují výsledek léčby úzkostné poruchy. Naopak, pokud ve vztahu nedochází k rozvoji adaptivnějších vzorců, výsledky psychoterapie jsou horší. Život s někým, kdo trpí psychickou poruchou, může být pro příbuzné náročný, protože nemusí vědět, jak optimálně podporovat nebo reagovat na chování pacienta, a přitom nepodporovat udržování poruchy. Integrace partnerů do terapie, jakož i poskytnutí nástrojů (např. psychoedukace, psychoterapie pro partnera) k tomu, jak se vypořádat s příznaky poruchy, by mohla být prospěšná jak pro pacienta, tak pro partnera. Pro posouzení úrovně podpory by však bylo zapotřebí více studií zaměřených na to, který typ partnerské podpory je užitečný, a který naopak problémy udržuje.
520    9_
$a Marital disagreements can be associated with anxiety in one or both partners. However, it is not possible to determine exactly how marriage contributes to the onset and maintenance of these symptoms. The importance of understanding partner interactions in patients with panic disorder or agoraphobia is supported by a number of studies. The results presented in this review generally suggest that a relationship may affect the severity of panic disorder and agoraphobia and vice versa. The relationship between panic disorder and the relationship between partners is bi-directional: psychological problems adversely affect the relationships and attitudes of the partner towards the patient and significantly affect his anxiety. It is often difficult to determine what is the cause, what is the consequence, and how much anxiety overlaps with the partner's problems. Insufficient partner support also seems to be related to the severity of panic disorder and agoraphobia, while positive social support can be beneficial for patients. These results emphasize the importance of partners in helping people recover from the disorder. The patient's emotional attachment seems to correlate with the results of psychotherapy. Interventions that lead to relationship adjustments (e. g. communication avoidance) improve the outcome of anxiety disorder treatment. Conversely, if the relationship does not develop more adaptive patterns, the results of psychotherapy are worse. Living with someone who suffers from a psychological problem can be challenging for relatives because they may not know how to optimally support or respond to the patient's behavior without supporting the maintenance of the disorder. Integrating partners into therapy as well as providing tools (psychoeducation, partner psychotherapy) to deal with the symptoms of the disorder could benefit both the patient and the partner. However, in order to assess the level of support, more studies would be needed to determine which type of partnership support is useful and which in turn maintains the problems.
650    12
$a panická porucha $x psychologie $x terapie $7 D016584
650    _2
$a manželé $x psychologie $7 D018454
650    _2
$a agorafobie $x psychologie $x terapie $7 D000379
650    _2
$a připoutání k objektu $7 D009769
650    12
$a interpersonální vztahy $7 D007398
650    _2
$a emoce $7 D004644
650    _2
$a asertivita $7 D001242
650    _2
$a společenské stigma $7 D057545
650    _2
$a kognitivně behaviorální terapie $x metody $7 D015928
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
700    1_
$a Praško, Ján, $d 1956- $7 jn20000402046 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc; Katedra psychologie, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha; Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotnictva, Katedra psychologických vied, Slovensko
700    1_
$a Vaněk, Jakub $7 xx0230065 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice OlomoucKlinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc
700    1_
$a Ocisková, Marie $7 osd2015885735 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc
700    1_
$a Holubová, Michaela $7 xx0210783 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc; Krajská nemocnice Liberec, Centrum psychiatrie, Liberec
700    1_
$a Zaťková, Marta $7 jcu2010570967 $u Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta sociálnych vied a zdravotnictva, Katedra psychologických vied, Slovensko
700    1_
$a Minaříková, Kamila $7 xx0255164 $u Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc
773    0_
$t Psychiatrie pro praxi $x 1213-0508 $g Roč. 21, č. 3 (2020), s. 129-135 $w MED00011609
856    41
$u https://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2020/03/03.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 2221 $c 599 $y p $z 0
990    __
$a 20201213110307 $b ABA008
991    __
$a 20210418093046 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1594791 $s 1115223
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 21 $c 3 $d 129-135 $i 1213-0508 $m Psychiatrie pro praxi $x MED00011609
LZP    __
$c NLK193 $d 20210418 $a NLK 2021-01/dk

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...