Úvod: Náhrada aortální chlopně chirurgickou metodou (transcatheter aortic valve replacement, TAVR) je stále prevalentnější metodou náhrady aortální chlopně, zejména u pacientů s vyšším operačním rizikem. I přes velké pokroky ve vývoji chlopní se však incidence poruch rytmu vyžadujících trvalou kardiostimulaci po TAVR výrazně nesnižuje. Existuje množství rizikových faktorů, pomocí nichž lze predikovat riziko nutnosti kardiostimulace po náhradě chlopně. Cíl: Přinést data o prevalenci komplikace v podobě nutnosti kardiostimulace u pacientů po TAVR z jednoho českého centra, kde probíhají implantace TAVR již déle než dekádu. Metodika: Byla analyzována skupina pacientů, kteří podstoupili TAVR v našem centru v období mezi srpnem 2009 a únorem 2021. Ze vzorku byli vyjmuti pacienti, kteří již mají naimplantovaný kardiostimulátor či defibrilátor. V souboru 717 pacientů průměrný věk dosahoval 78,8 roku, 52 % tvořily ženy, průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) je 29,6. V tomto období byly implantovány chlopně od různých výrobců od chlopní první generace až po protézy novějších generací. Výsledky: Trvalá kardiostimulace byla nutná u 162 pacientů (22,6 %), kterým bylo implantováno srdeční implantabilní elektronické zařízení (cardiac implantable electronic device, CIED) v průměru 3,9 dnu od TAVR. Z naimplantovaných pacientů bylo signifikantně více mužů (56,2 %) v porovnání s pacienty bez CIED (45,4 %); p = 0,016. Rovněž byl zaznamenán významný rozdíl mezi výškou, hmotností a BSA mezi těmito skupinami. Pacienti s preexistující blokádou pravého Tawarova raménka (right bundle branch block, RBBB) byli četnější mezi pacienty vyžadujícími kardiostimulaci v porovnání s nestimulovaným souborem (p < 0,0001), tento parametr rovněž vyšel jako jediný nezávislý prediktor implantace CIED po TAVR (poměr šancí [OR] 3,8, 95% interval spolehlivosti [CI] 2,0-7,0; p < 0,0001). Jednotlivé typy protéz se výrazně lišily v procentuálním zastoupení pacientů s nutností kardiostimulace. Nebyl nalezen signifikantní rozdíl mezi jednotlivými velikostmi protéz, stejně jako u pacientů s predilatací či postdilatací, v zastoupení pacientů s CIED a bez nich. Závěr: Naše data jsou ve shodě s jinými studiemi zabývajícími se tímto tématem a podporují přítomnost RBBB jako jeden z rizikových faktorů pro nutnost kardiostimulace po TAVR. Mezi stimulovanými pacienty bylo rovněž četnější mužské pohlaví a pacienti s větším tělesným povrchem (BSA). Náš vzorek je však nehomogenní a další subanalýzy v rámci jednotlivých designů chlopní ve větším zastoupení by byly potřebné k vyhodnocení dalších rizikových faktorů.

Introduction: Transcatheter aortic valve replacement (TAVR) is becoming more prevalent option of aortic valve replacement, predominantly amongst patients with a higher surgical risk. Despite a rapid development of TAVR prostheses, incidence of conduction abnormalities requiring cardiac pacing as a result of TAVR is not significantly decreasing. There are numerous risk factors which can help to predict the risk for cardiac pacing after TAVR. Aim: To present our data of a prevalence of this complication from one Czech center where TAVR prostheses have been implanted for over a decade. Methods: A group of patients who underwent TAVR between August 2009 and February 2021 in our center were analyzed. Patients with already implanted pacemaker or defi brillator were excluded from this group, leaving 717 patients for further analysis. The mean age was 78.8 years, 52% were females, the mean BMI was 29.6. Various different prostheses of different manufacturers and generations were implanted. Results: Permanent pacing was required in 162 patients (22.6%), in whom CIED (cardiac implantable electronic device) was implanted in average 3.9 days from TAVR. There was a signifi cantly higher amount of men in the paced group (56.2%) compared to the group without CIED (45.4%); p = 0.016. Moreover, there was a signifi cant difference between height, weight, and BSA among these groups. Patients with preexisting right bundle branch block (RBBB) were more prevalent in the paced group compared to non-paced group (p <0.0001); this parameter was the only independent predictor of the implantation of CIED after TAVR (odds ratio 3.8, 95% CI 2.0–7.0; p <0.0001). There were marked differences between the amounts of implanted prostheses of various designs. No signifi cant difference was found in the size of prostheses, predilatation or postdilatation between the two groups of patients. Conclusion: Our data are in concordance with other published studies, supporting the RBBB being one of the risk factors for pacing after TAVR. Males and patients with higher BSA were more prevalent in the paced group. Our sample is, however, rather inhomogeneous and further analysis of different designs in higher numbers would be necessary to identify other risk factors of this prevalent complication

Komplexní kardiovaskulární centrum Nemocnice Agel Třinec Podlesí Třinec

Permanent pacemaker implantation in patients undergoing TAVR - single center study between years 2009 and 2021

Citace poskytuje Crossref.org