Cíle: Autoři představují spektrum klinických forem, počáteční klinický obraz a trendy v léčbě 14 případů syndromu Vogt-Koyanagi-Harada (VKH) v terciálním očním centru v severní Malajsii. Série případů: 14 případů Vogt-Koyanagi-Harada syndromu (VKH) bylo v průběhu pěti let (2015–2020) retrospektivně zhodnoceno. Průměrný věk byl 37,7 roku (rozmezí 21–64 let), s převahou žen (85,7 %). U všech případů bylo postižení obou očí akutní uveitidou. 11 z nich (78,6 %) mělo pravděpodobně syndrom VKH a tři (21,4 %) jeho neúplnou formu. Všichni pacienti se k prvnímu vyšetření dostavili s akutní panuveitidou. V oblasti zadního segmentu byl nejčastějším postižením edém terče u 57,1 % (16 z 28 očí) a exsudativní odchlípení sítnice (ERD) u 35,7 % (10 z 28 očí). U 35,1 % případů byla zjištěna slepota (slabozrakost 3/60 a horší) a u stejně velké skupiny (35,1 %) středně těžké zrakové postižení (6/18–6/60). Mírné zrakové postižení (6/12–6/18) a těžké zrakové postižení (6/60–3/60) mělo v obou skupinách 7,1 % případů. Léčba deseti pacientů (71,4 %) vyžadovala při následných návštěvách kombinovanou imunomodulační léčbu druhé linie. Pouze čtyři pacienti (28,6 %) dobře reagovali na léčbu kortikosteroidy. Na konci sledovaného období většina pacientů nevykazovala žádné poškození zraku (64,3 %), následovala skupina pacientů s lehkým zrakovým postižením (21,4 %) a středně těžkým poškozením zraku (14,3 %). Žádný z pacientů nevykazoval těžké zrakové postižení nebo slepotu. Závěr: VKH je potenciálně oslepující onemocnění v případě, že je v akutním stadiu nedostatečně léčeno. Většina našich pacientů dosáhla dobrých výsledků vidění díky včasnému zavedení imunomodulační léčby a systémových kortikosteroidů.

Aims: We present the clinical spectrum, the initial clinical presentation with management trends in treating 14 Vogt-Koyanagi-Harada (VKH) disease cases in a tertiary center in the Northern part of Malaysia. Case series: There were 14 cases of Vogt-Koyanagi-Harada (VKH) disease retrospectively reviewed over five years (from 2015 to 2020). The mean age at presentation was 37.7 years (range 21–64 years), with female predominance (85.7%). All cases presented with acute uveitic stage and bilateral eye involvement. Of them, 11 (78.6%) were probable VKH, and three (21.4%) were incomplete VKH. All patients attended with acute panuveitis at first presentation. The main posterior segment involvement was disc edema in 57.1% (16 out of 28 eyes) and exudative retinal detachment (ERD) in 35.7% (10 out of 28 eyes). Most of them presented with blindness (3/60 and worse) and moderate visual impairment (6/18–6/60); 35.71% each, followed by mild visual impairment (6/12–6/18), and severe visual impairment (6/60–3/60); 7.1% each. Ten patients (71.4%) required combination second-line immunomodulatory treatment during subsequent visits, and only four patients (28.6%) responded well to corticosteroid therapy. Most of the cases achieved no visual impairment (64.3%), followed by mild visual impairment (21.4%) and moderate visual impairment (14.3%), and none were severe or blind at the end of follow-up. Conclusion: VKH is a potentially blinding illness if there is inadequate control of the disease in the acute stage. Most of our patients achieved good visual outcomes with early immunomodulatory treatment and systemic corticosteroids.

Department of Ophthalmology Faculty of Medicine University Kebangsaan Malaysia Medical Center Malaysia

Department of Ophthalmology Hospital Sultanah Bahiyah Malaysia

Vogt-Koyanagi-Harada Disease: The clinical spectrum and management of case series in a tertiary eye centre in Northern Part Of Malaysia

Citace poskytuje Crossref.org