Cíl: Podat přehled o etiologii a časné diagnostice trojčetné gravidity, s důrazem na možnosti zobrazení magnetickou rezonancí (MR) a ultrazvukem (UZ). Metodika: Zpracování údajů z dostupné literatury o problematice trojčetné gravidity. Závěr: Spontánní koncepce trojčetné gravidity je vzácná. Ve většině případů se jedná o koncepci spojenou s metodami asistované reprodukce. Vícečetná gravidita je spojena s častějším výskytem komplikací v průběhu těhotenství i porodu, má ale i své specifické komplikace. Při stanovování strategie dispenzární péče v těhotenství a vedení porodu jsou dvěma významnými parametry chorionicita a amnionicita vícečetné gravidity. Pro jejich přesné určení v časném těhotenství je rozhodující využití UZ vyšetření a MR zobrazení.
Objective: To provide an overview of the etiology and early diagnosis of triple pregnancy, with emphasis on the possibilities of ultrasound and magnetic resonance (MR) imaging. Methodology: Processing of data from the available literature on the issue of triple pregnancy. Conclusion: Spontaneous triple pregnancy conception is rare. In most cases, it is a concept associated with assisted reproduction methods. Multiple pregnancy is associated with a higher incidence of complications during pregnancy and childbirth, but it also has its own specific complications. Chorionicity and amnionicity of multiple pregnancies are two important parameters in determining the strategy of dispensary care in pregnancy and management of childbirth. The use of ultrasound and MR imaging is crucial for their accurate determination in early pregnancy.
Cíl práce: Popis případu mladé pacientky s primární amenoreou, u níž byla diagnostikována ageneze dělohy a geneticky potvrzen syndrom úplné androgenní insenzitivity s již rozvinutou malignizací dysgenetických gonád. Kazuistika: Pacientka ve věku 17 let se dostavila do gynekologické ambulance pro primární amenoreu. Při ultrazvukovém i vaginálním vyšetření bylo vysloveno podezření na agenezi dělohy, které bylo následně verifikováno při diagnostické laparoskopii. Genetické vyšetření prokázalo karyotyp 46,XY a vzácnou diagnózu – syndrom úplné androgenní insenzitivity. Vedlejším nálezem z biopsie levé gonády byl tumor ze Sertoliho-Leydigových buněk. Pacientka podstoupila oboustrannou gonadektomii a byla jí nasazena substituční estrogenní terapie. Nyní je pravidelně dispenzarizována u dětského onkologa. Závěr: Syndrom úplné androgenní insenzitivity je vzácné genetické onemocnění projevující se různým stupněm feminizace u jedinců s mužským karyotypem. Nemělo by být opomíjeno zejména při diferenciálně diagnostické rozvaze primární amenorey. Genetické vyšetření karyotypu by mělo být provedeno vždy, když je vysloveno podezření na agenezi dělohy.
Objective: A case report of a young patient with primary amenorrhea who was diagnosed with agenesis of the uterus and was genetically confirmed for complete androgen insensitivity syndrome with already developed malignancy of dysgenetic gonads. Case report: The 17-year-old patient visited a gynecological clinic for primary amenorrhea. Both ultrasound and vaginal examination revealed suspicion of uterine agenesis, which was subsequently verified during diagnostic laparoscopy. Genetic testing showed karyotype 46,XY, and a rare diagnosis – complete androgen insensitivity syndrome. A secondary finding from a left gonadal biopsy was a Sertoli-Leydig cell tumor. The patient underwent bilateral gonadectomy and was given estrogen replacement therapy. She is now regularly examined by a pediatric oncologist. Conclusion: Complete androgen insensitivity syndrome is a rare genetic disease characterized by varying degrees of feminization in individuals with a male karyotype. It should not be neglected, especially in the differential diagnostic work-up of primary amenorrhea. Genetic testing of the karyotype should be performed whenever uterine agenesis is suspected.
Cíl práce: Prezentovat nezvyklý případ rychlého růstu fibroadenomu prsu v průběhu těhotenství. Vlastní pozorování: Fibroadenomy jsou hormon dependentní nádory prsu, které mohou v těhotenství rapidně zvětšovat svůj objem. Prezentujeme kazuistiku vzniku obrovského fibroadenomu, poprvé diagnostikovaného již před těhotenstvím, který pod vlivem těhotenských hormonů rychle narůstal a byl chirurgicky odstraněn ve třetím trimestru těhotenství. Závěr: Fibroadenomy jsou benigní léze prsu vyskytující se u mladých žen. Jedná se o hormon-dependentní nádory, které mohou velmi rychle růst, zejména v období těhotenství a/ nebo laktace, a tím připomínat maligní onemocnění. U každé nově vzniklé léze prsu je nutno zodpovědně přistoupit ke klinickému vyšetření, na základě kterého se dále rozhodujeme o nutnosti odebrání biopsie k histologické verifikaci léze.
Objective: To present unusual case of rapidly growing breast fibroadenoma during pregnancy. Case report: Breast fibroadenomas are hormone-dependent tumors which can grow rapidly during pregnancy. We present a case of giant fibroadenoma, first detected before pregnancy, which grew rapidly under the influence of pregnancy hormones and was excised in the third trimester. Conclusion: Fibroadenomas are benign breast lesions in young women. They are hormone-dependent tumors, which can grow rapidly especially during pregnancy and/ or lactation and imitate malignancy. In each case of a newly created breast lesion, it is necessary to proceed responsibly to the clinical examination, which is a base for further decision concerning the necessity of taking a biopsy for histological verification.
- MeSH
- cystosarcoma phyllodes * MeSH
- dospělí MeSH
- fibroadenom chirurgie MeSH
- kojení MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- nádorové komplikace v těhotenství * MeSH
- nádory prsu * chirurgie MeSH
- prsy chirurgie MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
