Východiska: Cílem sdělení je předložit aktuální doporučení pro indikaci žilních vstupů v onkologii, které odráží současně uznávaný názor národních a mezinárodních odborných společností. Problematika se týká výlučně indikace zavádění nitrožilních katetrů pro protinádorovou léčbu, tedy střednědobých a dlouhodobých žilních vstupů. Materiál a metody: Představujeme výsledky vlastního šetření ohledně současné situace v podmínkách ČR, kdy data byla získána národním dotazníkovým průzkumem napříč 24 onkologickými pracovišti. Lékaři byli dotazováni na počty zaváděných žilních vstupů a indikační kritéria k zavedení. Současnou onkologickou praxi jsme srovnali s doporučenými postupy dle zásad medicíny založené na důkazech. Výsledky: Na každém z dotazovaných pracovišť v ČR je ročně průměrně zavedeno přes 130 portů a 80 centrálních katetrů zavedených z periferie. Porty jsou obecně indikovány ve větší míře, více než polovina dotázaných pracovišť je zavádí u > 100 pacientů ročně, čtyři centra zavedou ročně celkem 1 600 portů. Ve všech centrech indikuje zavedení žilního vstupu onkolog, nicméně většinu kanylací pak provádí lékař jiné profese, nejčastěji chirurg, radiolog nebo anesteziolog. Více než polovinu indikací k zavedení žilního vstupu představuje špatný periferní žilní systém nebo komplikace při parenterální terapii, nikoliv komplexní rozvaha před zahájením terapie. Závěr: Na základě získaných závěrů jsme vypracovali obecné doporučení pro indikaci žilních přístupů onkologických pacientů, které představuje konsenzus mezioborového týmu specialistů, dominantně z řad výboru odborných společností – Společnost pro porty a permanentní katetry, Pracovní skupina nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti a Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Počty zaváděných žilních vstupů jsou v podmínkách ČR stále nedostatečné a je třeba zvýšit povědomí o možnostech bezpečného podávání léčiv.
Background: The aim of the paper is to present the current recommendations and indications of venous access in oncology which reflect and recognize the opinions of national and international professional societies. It focuses exclusively on the indications of intravenous catheter placement for anticancer treatment, such as medium-term and long-term venous accesses. Materials and methods: The survey results obtained from a national questionnaire of 24 oncology centers identified the current situation in the Czech Republic. There were evaluated relevant data on the number of and the criteria for the introduction of venous accesses provided by physicians. Comparisons were made between current oncological practice and recommendations provided by evidence-based medicine. Results: At each center surveyed in the Czech Republic, an average of 130 ports and 80 permanent implanted central catheters are introduced annually. The ports are increasingly indicated, with over a half of the centers surveyed introducing ports to more than 100 patients a year, with four centers introducing a total of 1,600 ports annually. In all centers, the decision for venous access is made by an oncologist. However, most procedures are performed by a doctor of another specialization, most often by a surgeon, a radiologist or an anesthesiologist. More than a half of the indications for venous access placement result from poor peripheral venous system or complications of parenteral therapy, not from comprehensive assessment prior to the initiation of the therapy. Conclusion: Based on our findings, we developed general indications and recommendations for venous access to cancer patients which represent the consensus of an interdisciplinary team of specialists, predominantly from the committee of professional societies – the Society for Ports and Permanent Catheters, the Working Group of Nutritional Care in Oncology of the Czech Oncological Society and the Society of Clinical Nutrition and Intensive Metabolic Care. The number of introduced venous access catheters remains insufficient to meet the needs in the Czech Republic, which necessitates increased awareness and possibilities for safe drug administration.
Kazuistika popisuje pacienta s implantovaným kardiostimulátorem, u kterého se objevila porucha stimulace po provedení elektrické kardioverze pro perzistující fibrilace síní. Vzhledem k antikoagulační terapii přímými perorálními antikoagulancii (DOAC) a nutnosti zajištění pacienta dočasnou transvenózní stimulací byla nutná reverze antikoagulačního účinku. Ta u pacienta byla jednoduchá díky možnosti podání specifického antidota idarucizumabu. Reverze pak umožnila bezpečné provedení urgentního výkonu i následné revize kardiostimulačního komplexu.
The case report describes a patient with an implanted pacemaker who has experienced a pacing disorder after performing electrical cardioversion for persistent atrial fibrillation. Due to the anticoagulant therapy by DOAC and the necessity of securing the patient with temporary transvenous stimulation, a reversal of the anticoagulant effect was necessary. This was simple in the patient due to the possibility of administration of the specific antidote idarucizumab. The reverse then enabled the urgent procedure and subsequent revision of the pacemaker complex to be performed safely.
- Klíčová slova
- idarucizumab, poruchy kardiostimulátoru,
- MeSH
- antidota aplikace a dávkování MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- aplikace orální MeSH
- dabigatran * aplikace a dávkování MeSH
- defibrilátory MeSH
- elektrická defibrilace škodlivé účinky MeSH
- elektrická stimulace škodlivé účinky MeSH
- fibrilace síní farmakoterapie terapie MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování MeSH
- intravenózní podání MeSH
- kardiostimulátor * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- synkopa etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
