- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Rozštěpové vady jsou jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad obličeje. Dítě s celkovým rozštěpem podstupuje v prvním roce života dvě základní operace – rekonstrukci rtu (ve Fakultní nemocnici Brno prováděnou neonatálně) a rekonstrukci patra. Vývoj postavení alveolárních segmentů rozštěpené horní čelisti v čase je standardně sledován pomocí sádrových diagnostických modelů. Pro přesnější hodnocení je výhodou převedení sádrových modelů do digitální podoby pomocí 3D skeneru. Cílem pilotní studie bylo porovnat postavení alveolárních segmentů a změnu šíře rozštěpové štěrbiny v období mezi časnou operací rtu v prvním měsíci života a operací patra v půl roce věku u dětí s celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra.
Cleft lip/lip and palate is one of the most common congenital facial malformations. Pediatric patients with cleft lip and palate should undergo two essential surgeries in the first year of life; cleft lip reconstruction (being performed in neonatal period at the University Hospital Brno) and palate reconstruction. Positioning of lateral and medial alveolar segments during children´s growth is monitored using study dental models of the upper arch. Using 3D scans of study models is preferred in order to obtain more accurate measurements. The aim of the pilot study was to compare positioning of cleft aleveolar segments and particularly the change of cleft width in children with unilateral cleft lip and palate between the neonatal cleft lip closure and palate closure at six months of age.
- Klíčová slova
- šíře rozštěpové štěrbiny,
- MeSH
- design s pomocí počítače MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- maxila MeSH
- novorozenec MeSH
- pilotní projekty MeSH
- rozštěp patra * chirurgie MeSH
- rozštěp rtu * chirurgie MeSH
- zákroky plastické chirurgie MeSH
- zobrazování trojrozměrné MeSH
- zubní modely využití MeSH
- zubní technika otisková * využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
Chuťové a potravinové preference patří mezi faktory ovlivňující výživu dětí, její složení i energetický příjem. Geneticky dané chuťové preference působí, že výběr potravin obvykle příliš neodpovídá zásadám zdravé výživy. V období adolescence se potravinové preference dotvářejí a změny se týkají i výběru stravy. Cílem studie bylo posouzení potravinových preferencí u rozsáhlého souboru adolescentů, včetně zjištění, do jaké míry se preference promítají do skutečného výběru stravy. Výzkum byl proveden u 1655 dospívajících ve věku 15 let, v rámci studie ELSPAC v oblasti města Brna. U celkem 56 položek v 8 potravinových a 1 nápojové skupině byly dotazníkovými nástroji zjišťovány jednak preference, jednak frekvence konzumace. Preference nejsou příliš ve shodě se zdravou výživou, z nejoblíbenějších položek jí 60 % neodpovídá. Naopak řada doporučeníhodných potravin se nachází hluboko ve druhé polovině žebříčku preferencí. Udávaná skutečná konzumace však dává zcela jiný obraz a zdravé výživě odpovídá výrazně lépe. Toto srovnání je detailněji popsáno analýzou v rámci jednotlivých potravinových skupin, z nichž některé jsou poměrně homogenní, u jiných jsou po všech stránkách větší rozdíly mezi vhodnými a méně vhodnými alternativami. Obiloviny jsou málo oblíbené, ale nejvíce konzumované, ovoce je oblíbené i často konzumované. Největší nehomogenita položek je ve skupině masa, respektive bílkovinných zdrojů, s výjimkou drůbeže jsou zde málo oblíbené položky. Naproti tomu konzumace uzenin je vyšší, než odpovídá oblibě. Naše výsledky především ukázaly, že oproti obecným předpokladům se preference promítají do skutečného výběru stravy málo a nejsou rozhodujícím faktorem. To dává velký prostor pro cílené příznivé ovlivňování výživy dětí.
Taste and food preferences belong to factors influencing the nutrition of children, its composition and energy intake. Genetically determined taste preferences are responsible for the fact that food preferences rather do not correspond to principles of healthy nutrition. Food preferences mature in the period of adolescence and the changes concern even selection of food. The study investigated food preferences in a large group of adolescents and included the observation to what extent there preferences are projected into a real food selection. The research was performed in 1655 adolescents at the age of 15 years within the framework of an ELSPAC study in the area of Brno city. The preferences and frequencies of consumption were followed in 56 items altogether in 8 food and one drink groups using guided interviews. The preferences were not too well connected with healthy nutrition, showing disagreement in 60% of the most favored items. In contrast, many recommendable kinds of food were quite low in the second half of the preference scale. The reported real consumption, however, reflected quite another picture and corresponds much better to healthy nutrition. This comparison is described in detail by analysis within the framework of individual food groups, some of which are rather homogeneous, whereas in other groups there are greater differences between suitable and less suitable alternatives. Cereals are not favored, but most consumed, whereas fruit is favored and also often consumed. The highest non-homogeneity was on the meat group or protein sources, where items belong to little favored except poultry. On the other hand the consumption of smoked meats is higher than the liking would suggest. Our results revealed in particular that in contrast to general assumptions the preferences and projected into the real selection of food weakly and do not represent a decisive factor. It appears to allow full play for intended favorable influence in children nutrition.
