Vypracován mikroskopický popis Steviae herba doplněný obrázky. Pro identifikaci drogy jsou významné mnohobuněčné krycí trichomy a kulovité žlázky vyskytující se na listech.
The paper presents a microscopic description of Steviae herba supplemented with pictures. Multi- cellular covering trichomes and spherical glands occurring in the leaves are important for identifi- cation of the drug.
Byl testován vliv elicitoru – roztoku homogenátu a usmrcených buněk Rhodotorula rubra ve třech různých koncentracích na produkci flavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Ononis arvensis L. Elicitor byl v kontaktu s kulturou 24; 48 a 168 hodin. Ze získaných výsledků vyplývá, že jak v případě roztoku homogenátu i roztoku buněk Rhodotorula rubra došlo k významnému zvýšení produkce flavonoidů při použití koncentrace c3 po 48 hodinové elicitaci, ale i po 24 hodinách elicitace byl obsah flavonoidů zvýšen.
The effect of the elicitor – a solution of a homogenate and killed cells of Rhodotorula rubra in three different concentrations on the production of flavonoids in a callus and suspension culture of Ononis arvensis L. was tested. The elicitor was in contact with the culture for 24; 48 and 168 hours. It follows from the obtained results that in the case of both the homogenate and the solution of the cells of Rhodotorula rubra there occurred a significant increase in the production of flavonoids with the use of the concentration c3 after 48 hours’ elicitation. However, even after 24 hours of elicitation the content of flavonoids was increased.
Český lékopis 1997 přebírá ze 3. vydání Evropského lékopisu stanovení stomatálního indexu (S.I.)a uvádí ho ve farmakognostických metodách zkoušení drog. U listů vybraných zástupců roduMentha L. byly zjišťovány hodnoty S.I. v různých částech čepele a sledováno, do jaké míry je tatohodnota stálá a využitelná k rozlišení jednotlivých taxonů. U všech vzorků se vyskytly případy, kdyhodnoty S.I. nalezené na jednom listu byly významně rozdílné. Nejvyšší pravděpodobnost rozlišenívzorků je na základě hodnot zjištěných v horní okrajové části čepele a ve středu prostřední částičepele. Při porovnávání jednotlivých vzorků na základě průměrného S.I. vypočteného z hodnotnaměřených ve všech šesti částech čepele, lze pomocí S.I. rozlišit všechny vzorky. Výjimkou jsoupouze kombinace: Mentha x piperita L. cv. ‘Prilubskaja’ – M. x piperita L. var. citrata (Ehrh.) Briq.,někdy nazývaná máta bergamottová, dále M. x piperita L. cv. ‘Kliment’ – M. x piperita L. cv.‘Mitcham’ nebo M. x piperita L. cv. ‘Kliment’ a M. arvensis L. var. piperascens Holmes, někdynazývaná máta japonská.
The Czech Pharmacopoeia 1997 takes over estimation of the stomatal index (S.I.) from the 3 rd editionof the European Pharmacopoeia and lists it in the pharmacognostic methods of drug testing. In theleaves of selected representatives of the Mentha L., values of S.I. were examined in various parts ofthe blade and an investigation was made to find to what extent this value is stable and usable fordistinguishing the individual representatives. In all samples there were cases where the S.I. valuesfound in one leaf significantly differed. The highest probability of distinguishing samples is on thebasis of the values found in the upper margin and the middle centre of the blade. When comparingthe individual samples on the basis of the average S.I. calculated from the values measured in allsix parts of the blade, it is possible to distinguish all samples, except the combinations M. piperita„Prilubskaja – M. aquatica var. bergamotta, M. piperita „Kliment“ – M. piperita var. vulgaris„Mitcham“, and M. piperita „Kliment“ – M. japonica, with the use of I.S.
Cílem práce bylo určení obsahu flavonoidů v různých částech sedmikrásky obecné a v její kalusové kultuře. Stanovení bylo provedeno spektrofotometricky po reakci s dusitanem sodným (obsah veškerých flavonoidů) a chloridem hlinitým (obsah 5-hydroxyflavonů a flavonolů). Obsah veškerých flavonoidů je v květech 2,75 %, v hstech 1,86 %, v kořenech 0,88 %. Obsah 5-hydroxyflavonů a flavonolů je v květech 0,30 %, v listech 0,16 %, v kořenech 0,03 %. Z květních pupenů sedmikrásky byla založena kalusová kultura. Byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 1 mgA kyseliny 2,4-dichlorfenoxyoctové. Obsah veškerých flavonoidů a 5-hydroxyflavonů a flavonolů v kalusové kultuře je 0,89 % a 0,05 %.
The present paper aimed to assay the content of flavonoids in different parts of the English daisy (Bellis perennis L.) and in its callus culture. The assay was carried out spectrophotometrically after a reaction with sodium nitrite (the content of all flavonoids) and aluminium chloride (the content of 5-hydroxyflavones and flavonols). The content of all flavonoids is 2.75 % in inflorescences, 1.86 % in leaves, 0.88 % in roots. The content of 5-hydroxyflavons and flavonols is 0.30 % in inflorescences, 0.16 % in leaves, 0.03 % in roots. A callus culture was estabhshed firom the flower buds of the daisy. It was calculated on a Murashige-Skoog medium with an addition of 1 mg/1 of 2,4-dichlorophenoxyacetic acid. The content of all flavonoids and 5-hydroxyflavones and flavonols in the callus culture is 0.89 % and 0.05 %, respectively.
Byl sledován vliv abiotických elicitorů – CuSO4 a CdCl2 na produkci flavonoidů v kalusové kultuře Ononis arvensis po 24; 48 a 168 hodinové aplikaci. Testované elicitory ovlivňovaly výrazně produkci flavonoidů v této kultuře. Statisticky významný nárůst produkce flavonoidů byl zaznamenán při použití roztoku CdCl2 v koncentraci 0,5 mg.l -1 a koncentraci 0,05 mg.l -1 po 48 hodinách kultivace, u koncentrace 0,005 mg.l -1 po 24 i 48 hodinách kultivace. U roztoku CuSO4 v koncentraci 0,5 mg.l -1po 48 i 168 hodinách. Nejvyšší nárůst hladiny flavonoidů byl zjištěn po elicitaci CdCl2 v koncentraci 0,005 mg.l -1 , kde se produkce zvýšila o 67 % oproti kontrole po 48 hodinách kultivace.
The effect of the abiotic elicitors CuSO4 and CdCl2 on the production of flavonoids in the callus culture of Ononis arvensis after 24; 48 and 168-hour administration was examined. The tested elicitors markedly influenced the production of flavonoids in this culture. A statistically significant increase in the production of flavonoids was recorded with the use of a CdCl2 solution in a concen- tration of 0.5 mg.l -1 and a concentration of 0.05 mg.l -1 after 48 hours of cultivation, in a concentration of 0.005 mg.l -1 after 24 and 48 hours of cultivation. In a CuSO4 solution in a concentration of 0.5 mg.l -1 it was after both 48 and 168 hours. The highest increase in the level of flavonoids was found after elicitation of CdCl2 in a concentration of 0.005 mg–l -1.
- MeSH
- biflavonoidy analýza biosyntéza MeSH
- kadmium fyziologie MeSH
- kultivované buňky MeSH
- léčivé rostliny účinky léků MeSH
- měď fyziologie MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
