Většina studií zabývajících se dětmi a dospívajícími po léčbě onkologického onemocnění poukazuje na dobrou kvalitu života u těchto jedinců. Pohled jejich rodičů se však může výrazně lišit. Mohou se mnohem více obávat o budoucnost a spokojenost svých dětí. Předkládaná studie zjišťuje rozdíly mezi hodnocením spokojenosti s jednotlivými zdroji kvality života z pohledu samotných dětí a dospívajících a z pohledu jejich rodičů. Současně také sleduje rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami. Výzkumný soubor tvoří 172 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a jejich rodiče. Data, týkající se kvality života dětí a dospívajících po léčbě, byla získána pomocí upraveného Dotazníku kvality života SQUALA. Hodnocení spokojenosti s jednotlivými zdroji kvality života je velice rozdílné u nejmladší věkové skupiny. Děti uvádějí, že jsou mnohem více spokojené s většinou zdrojů kvality života, a to jak v porovnání se staršími dospívajícími, tak v porovnání s pohledem rodičů.
Most studies of children and adolescents following oncology treatment point to a good quality of life in these individuals. However, their parents' views may differ considerably. They can worry more about the future and the satisfaction of their children. The present study identifies the differences between the satisfaction evaluation of the individual sources of quality of life from the point of view of children and adolescents themselves and from the point of view of their parents. At the same time, it also monitors the differences between different age groups. The research group consists of 172 children and adolescents after treatment of cancer and their parents. Data on the quality of life of children and adolescents after treatment was obtained using the SQUALA Quality Of Life Questionnaire. The assessment of satisfaction with specific sources of quality of life is very different for the youngest age group. Children report that they are much more satisfied with most sources of quality of life, both in comparison with older teens and in comparison with parents.
Cíle. Předkládaná studie si pokládá za cíl zmapovat využití strategií zvládání dospívajícími v průběhu léčby a v dlouhodobé remisi pediatrického onkologického onemocnění a vztah jednotlivých strategií zvládání k přizpůsobení se po léčbě, tj. především k míře depresivní symptomatologie. Soubor a metoda. Do studie byla zařazena data od 65 dospívajících po léčbě onkologického onemocnění (M=18,29; SD=2,71). Pro zjištění strategií zvládání a míry depresivní symptomatologie byl administrován dotazník KIDCOPE a Sebeposuzovací škála depresivity pro děti – CDI. Hypotézy. V průběhu léčby dospívající více využívají vyhýbavé strategie zvládání a v dlouhodobé remisi využívají více strategie zvládání zaměřené na přístup. Určité strategie zvládání (např. přijetí/rezignace, sociální opora apod.) přispívají k nižší míře depresivní symptomatologie. Statistická analýza. Pro analýzu dat byla použita deskriptivní statistika, Wilcoxonův test a Spearmanův korelační koeficient s využitím programu SPSS. Výsledky. V průběhu léčby jak dívky, tak chlapci využívali nejvíce rezignaci (vyhýbavé zvládání) a sociální oporu (zvládání zaměřené na přístup). V dlouhodobé remisi je využití strategií zvládání mnohem rovnoměrnější. Kognitivní restrukturace se zdá být užitečnou strategií jak během léčby, tak v remisi onemocnění u dívek i u chlapců. Na rozdíl od využití strategií emoční regulace, obviňování druhých, sociálního stažení se a sociální izolace, které jsou jak během léčby, tak v remisi onemocnění u chlapců spojeny s vyšší mírou depresivní symptomatologie. Omezení studie. Informace ohledně zvládání zátěže během léčby jsou získávány dotazníkovou formou retrospektivně několik let po ukončení léčby, což může vést ke zkreslení poskytovaných údajů ze strany dospívajících.
Objectives. The purpose of this study is to map the coping strategies used by childhood cancer survivors during the treatment and also in their current life and to find a relationship between coping strategies and the rate of depressive symptomatology. Sample and setting. The research group consists of 65 adolescent childhood cancer survivors (M=18,29; SD=2,71). Coping strategies and depression symptoms were assessed through KIDCOPE and CDI (Children´s Depression Inventory). Hypotheses. Adolescent childhood cancer survivors use significantly more avoidance coping strategies during the treatment. They use significantly more approach coping strategies in longterm remission. Certain coping strategies (e.g. resignation, social support) contribute to lower rate of depressive symptoms. Statistical analysis. Data analysis was performed using descriptive statistics, Wilcoxon signed rank test and Spearman´s correlation through SPSS. Results. Resignation (avoidant coping) and social support (approach coping) were the most used coping strategies during the treatment in both girls and boys. The use of coping strategies in current life was more steady. Cognitive restructuring seems to be effective strategy both during the treatment and in long-term remission in both girls and boys. In contrast emotion regulation, blaming others, social withdrawal and social isolation used both during the treatment and in long-term remission are associated with more depressive symptoms but only in boys. Study limitations. The main study limitation is retrospective information retrieval using questionnaire form several years after treatment that can cause distortion of information by adolescents.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- deprese * diagnóza psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- neparametrická statistika MeSH
- obranné mechanismy MeSH
- osobnostní dotazník MeSH
- přežívající * psychologie MeSH
- řešení problému MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sexuální faktory MeSH
- sociální opora MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
x
x
- MeSH
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- nádory * diagnóza psychologie terapie MeSH
- onkologické služby nemocnice pracovní síly MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- školy MeSH
- sociální opora * MeSH
- sourozenecké vztahy MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
