Tato studie se věnovala problematice roboticky asistované terapie, konkrétně mechanickému exoskeletu, přístroji Armeo Spring, a byla zaměřena na pacienty po cévní mozkové příhodě (CMP) v akutní fázi. Cílem je zhodnocení efektivity terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring a porovnání efektivity oproti běžné individuální ergoterapii zaměřené na zlepšení hybnosti horní končetiny (HK) u pacientů po CMP v akutní fázi. Studie se účastnilo celkem 19 pacientů, hospitalizovaných na lůžkách včasné rehabilitace iktového centra Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK, kteří byli vybráni na základě vstupních kritérií a následně byli rozřazeni do dvou skupin. Experimentální skupina obsahovala 10 participantů (n=10), kontrolní skupina 9 participantů (n=9). Pacienti v experimentální skupině podstupovali 4-5x týdně po dobu tří týdnů 30minutové terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring, kontrolní skupina absolvovala totožné množství individuální ergoterapie zaměřené na zlepšení hybnosti paretické HK. Celkový počet terapií u pacientů byl 12 sezení po dobu 3 týdnů, přičemž byli participanti hodnoceni před zahájením intervence a následně po jejím ukončení. K hodnocení byly při sběru dat použity vzhledem ke stanoveným hypotézám tyto testy: Funkční míra nezávislosti (FIM) hodnotící soběstačnost, Fugl-Meyer hodnocení (FMA) pro zhodnocení obnovení motoriky speciálně určeno pacientům po CMP, modifikovaný Frenchayský test paže (mFAT) hodnotící funkční hybnost horní končetiny Jamar dynamometr (JD) pro změření síly stisku ruky. V obou výzkumných skupinách došlo ke statisticky významnému zlepšení v několika měřených parametrech. V experimentální skupině došlo ke statisticky signifikantnímu zlepšení ve většině použitých testů hodnocení FIM, Fugl-Meyer hodnocení, mFAT a některých roztečích z měření JD na stanovené hladině významnosti 0,01 (p < 0,01). Při porovnání rozdílu zlepšení zjištěných hodnot mezi oběma skupinami se nepodařilo prokázat statisticky významné zlepšení ani u jednoho ze sledovaných parametrů. Pouze u jednoho rozdílu bylo patrné statisticky významné zlepšení, ale jen na hladině významnosti 0,1, tímto parametrem bylo měření 2. rozteče JD. Tato studie prokázala, že použití roboticky asistované terapie prostřednictvím přístroje Armeo Spring v akutní fázi po CMP je efektivní v uvedených položkách, avšak nenahradí přítomnost terapeuta a nemá statisticky signifikantně větší efekt než individuální ergoterapie zaměřená na zlepšení hybnosti HK.

This diploma thesis deals with the issue of robotic-assisted therapy, namely with the mechanical exoskeleton robotic device Armeo Spring, and it is focused on an acute stroke population. The aim of this study is to evaluate the efficiency of a robotic-assisted therapy using Armeo Spring device and to compare it with the efficiency of a common individual occupational therapy focused on improving motor function of upper extremity of patients with the acute stroke. There were 19 patients involved in the research, who were hospitalized in early rehabilitation acute beds. They were selected on the basis of entry criteria and further divided into two groups. An experimental group included 10 participants (n=10), a control group included 9 participants (n=9). The patients in the experimental group using Armeo Spring device underwent four to five 30-minutes therapies per week for three-week period, the control group underwent the same amount of individual occupational therapies focused on improving motor function of a paretic upper limp. Each participant, evaluated before and after the intervention, underwent the total number of 12 therapy sessions. In the face of the determined hypothesis, following methods were used to evaluate the sample of patients: Function Independence Measure (FIM) for evaluating rate of independence, Jamar Dynamometer (JD) for evaluating a handgrip, Fugl-Meyer Assessment and modified Frenchay Arm Test (mFAT) evaluating motor function of paretic upper extremity. The study shows statistically significant improvement (p < 0,05) of several parameters in both groups of patients. In the experimental group, there was statistically significant improvement in the FIM, the Fugl-Meyer Assessment, the mFAT, and in some pitches in JD measurement. However, when comparing the two groups, there was no statistically significant difference. The improvement with higher significant rate (p < 0,1) was observed in just one parameter, which is the second pitch of JD measure. In conclusion, the study has shown that the use of robotic-assisted therapy via Armeo Spring device in the acute phase is effective in the above-mentioned items, however, it does not substitute the presence of a therapist and it is not significantly more effective than common occupational therapy focused on improving motor function of upper extremity, either.

• Klíčová slova
• roboticky asistovaná rehabilitace, Armeo Spring,
• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   MeSH
• ergoterapie metody   MeSH
• horní končetina MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• robotika MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH