This study introduces the concept of emotional labour, the theoretical underpinnings of its delineation and connections to emotion regulation and brings it into the context of parenthood. Emotional labour was originally described by sociologists in the context of a work environment which requires one to consciously influence one's emotions when interacting with a customer or a client. The connection of emotional labour with psychological theories of emotion regulation allowed for a better understanding and grasp the mechanisms through which emotional labour can lead to “burning out” or stress. Currently, parents are exposed to a great amount of information about how to “correctly” parent their children, which together with their own idea of a good parent, the influence of their family and close friends as well as other people, creates high demands precisely in the area of experiencing and expressing emotions in their interactions with their children. Today, the parent role approaches that of the job in several aspects. Its demands for emotional labour can be linked to negative impacts on mental health. The concept of emotional labour can be considered to be appropriate for a better understanding of what a parent experiences with the child in mundane situations and how parents handle the emotions. The perspective of emotional labour can therefore bring important information about emotions in parenthood and about the influence of intentionally working with these emotions on the mental functioning of parents even beyond the explanatory confines of emotion regulation. This study also introduces measurement instruments used to capture emotional labour and its dimensions. For future research of emotional labour in parenthood, creating a valid and reliable instrument, which has so far been lacking both in the Czech and international contexts, is a necessity.
Studie se zabývá vztahem těhotných žen k jejich očekávanému dítěti. U vzorku 339 žen ve třetím trimestru těhotenství byla zkoumána spojitost vztahu k očekávanému dítěti s úzkostností, depresivitou, kvalitou partnerského vztahu a s vyhýbavostí a úzkostností citové vazby k partnerovi. Byl kontrolován vliv parity, plánovanosti a chtěnosti dítěte a věku matky. Nejsilnějším prediktorem vztahu k očekávanému dítěti byla kvalita partnerského vztahu ženy, které hodnotily svůj partnerský vztah jako kvalitní, pociťovaly silnější vztah k očekávanému dítěti. Byl prokázán také vliv parity (prvorodičky pociťovaly k očekávanému dítěti silnější vztah než vícerodičky) a plánovanosti dítěte (ženy, jejichž těhotenství bylo plánované, pociťovaly k očekávanému dítěti mírně silnější vztah). Ve výzkumu byla poprvé použita nová škála k měření vztahu k očekávanému dítěti, která překonává některé limity dosavadních metod. Metoda měří různé aspekty vztahu k dítěti v oblasti emoční, kognitivní i behaviorální.
Our study deals with the mother-foetus relationship (MFR) and its connection to chosen mother‘s characteristics. The relationship of MFR and anxiety, depression, quality of partnership, attachment-related avoidance and attachment-related anxiety was investigated on a sample of 339 pregnant women (third trimester). The effect of parity, pregnancy planning, desire for a child and the women's age were taken into account. Quality of the partnership was the strongest predictor of MFR. Women who considered their relationship with their partner to be functional had a stronger relationship to their unborn baby. Primiparae had a slightly stronger MFR than multiparae and a planned pregnancy is associated with a slightly stronger MFR. The present study uses the new scale of MFR for the first time. The scale overcomes some limits of the older scales and measures different aspects of MFR including emotional, cognitive and behavioural one.
- MeSH
- emoce MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- psychický stres MeSH
- těhotenství MeSH
- těhotné ženy MeSH
- třetí trimestr těhotenství * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl výzkumu. Mateřské sebehodnocení je významnou komponentou mateřství. Studie zkoumala, zda depresivita a úzkostnost žen, citová vazba k partnerovi a funkčnost vztahu ovlivňují mateřské sebehodnocení těhotných žen. Výzkumný soubor. Online dotazníky vyplňovalo 339 těhotných žen (17 – 45 let), které mají partnerský vztah. Hypotézy. Vyšší míra depresivních a úzkostných symptomů, vyšší míra vyhýbavosti a úzkostnosti v citové vazbě a nižší funkčnost vztahu povede k nižšímu mateřskému sebehodnocení. Statistické analýzy. Vztahy mezi proměnnými byly analyzovány pomocí strukturního modelování. Výsledky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra úzkostnosti v citové vazbě k partnerovi vede k nižšímu mateřskému sebehodnocení, tento vztah není mediován funkčností vztahu ani depresivitou a úzkostností ženy. Nebyl potvrzen vliv vyhýbavosti v citové vazbě, funkčnosti vztahu ani depresivity a úzkostnosti ženy na mateřské sebehodnocení. Závěry studie implikují, že úzkostná citová vazba k partnerovi ještě před narozením dítěte může způsobovat obtíže v adaptaci ženy na mateřskou roli, zatímco situačně závislejší proměnné jako funkčnost vztahu a aktuální míra depresivity a úzkostnosti žen roli hrát nemusí. Vyhýbavost v citové vazbě dle našich výsledků rovněž na mateřské sebehodnocení těhotných žen vliv nemá. Limity. Design studie neumožňuje zhodnotit kauzalitu vztahů. Měření citové vazby pomocí sebeposuzovacího dotazníku použitého v této studii limituje zobecnění výsledků na jiná měření citové vazby. Všechna měření v této studii byla založena na sebeposuzovacích dotaznících, z čehož plynou omezení s tímto typem výzkumu spojená.
Objectives. Maternal self-esteem is an essential component of mothering. This study investigated the way, by which women's depression and anxiety symptoms, adult attachment to their partner and marital adjustment influence maternal self-esteem of pregnant women. Sample and setting. Pregnant women (N=339, age 17–45) filled out an online questionnaire. Hypotheses. It was hypothesized that higher women's depression and anxiety symptoms, higher attachment-related avoidance and attachment- related anxiety and lower marital adjustment reduce maternal self-esteem. Statistical analysis. The data were analyzed using structural equation modeling. Results. The results showed that higher attachment- related anxiety leads to lower maternal self-esteem. This association is not mediated by marital adjustment or present levels of depression and anxiety symptoms. The effect of attachment- related avoidance, marital adjustment and depression and anxiety on maternal self-esteem was not confirmed. The conclusions of the study imply that the attachment-related anxiety to a women's partner before birth may lead to difficulties in women's adaptation to their new maternal role, while more situationally dependent variables as marital adjustment and depressive and anxiety symptoms do not play a significant role. According to the results, attachment-related avoidance also does not affect the maternal self-esteem of pregnant women. Study limitation. The study design limits efforts to evaluate causation and the direction of effects. Another limitation is that a particular selfreport measure of adult attachment insecurities was used. The results cannot be generalized to other measures of adult attachment. The study measures were based on self-reports and therefore susceptible to self-reporting biases.
Cíl výzkumu. Depresivní porucha je velmi rozšířenou duševní poruchou. PHQ-9 (Patient Health Questionnaire-9) je velmi často užívanou metodou pro screening depresivní poruchy pro klinické i výzkumné účely. Cílem studie bylo zhodnotit psychometrické vlastnosti českého překladu metody PHQ-9. Výzkumný soubor. Soubor tvořilo 1654 respondentů (66,6 % žen, 33,4 % mužů) oslovených prostřednictvím sociálních sítí v rámci širší studie zabývající se motivacemi k sexu. Statistické analýzy. Byla provedena konfirmační faktorová analýza k ověření, která z dříve uváděných faktorových struktur (jedno- a dvoufaktorové řešení) více odpovídá datům. Bylo provedeno testování invariance dvou verzí překladu metody PHQ-9. První verze byla přeložena výzkumným týmem, druhá je volně dostupná na stránkách společnosti Pfizer. Dále byla testována invariance pro pohlaví. Výsledky. Výsledky poukazují na dvoufakotorové řešení metody s pěti „somatickými“ položkami a čtyřmi „nesomatickými“ či „emočně- -kognitivními“ položkami. Testování invariance překladů metody umožnilo přijmout částečně invariantní model se dvěma položkami lišícími se mezi překlady z hlediska sycení faktoru depresivity. Zhodnocení invariance pro pohlaví u dvou verzí překladu umožňuje přijmout pro verzi DOMOV invariantní model pro muže a ženy a pro verzi Pfizer částečně invariantní model s jednou položkou způsobující neinvarianci. Doporučení z toho plynoucí jsou uvedena v diskuzi. Výsledky položkové analýzy poukazují na vhodnost položek pro škálu, rovněž hodnota vnitřní konzistence metody je uspokojivá. Korelace mezi PHQ-9 a BDI-II je konzistentní s výsledky metaanalytické studie. Metodu PHQ- 9 lze považovat za vhodný nástroj pro měření deprese u obecné populace. Limity. Další výzkum by se měl zaměřit na klinickou populaci.
Research objectives. Depression is a very common mental disorder. The Patient Health Questionnaire- 9 (PHQ-9) has been frequently used to assess depression in primary healthcare, as well as in research studies. The aim of this study was to assess the Czech version of the PHQ method. Sample and setting. The final study population included 1654 respondents (66,6 % of women and 33,4 % of men) addressed via social networks within a broader study on motivations for sex. Statistical analysis. The authors calculated the Confirmatory Factor Analysis to assess which of the previously hypothesized factor structures (one- or two-factor solutions) would best fit the data. The authors calculated the Multi Sample Analysis to assess measurement invariance across two translations of the method into Czech. First version was translated by the authors. The second version, which is available online is the Pfizer company translation. The authors further tested the data for gender invariance. Results. The two-factors model suggests the best fit with five ‘somatic’ items and four ‘nonsomatic’ or ‘affective’ items. The model was partially invariant across the two translations. Two items were responsible for non-invariance. The model for version DOMOV was invariant across gender. The model for version Pfizer was partially invariant across gender. One item was responsible for non-invariance. Recommendations are suggested in the discussion. The item analysis indicates that the items are suitable for the scale and the internal consistency of the scale is satisfactory. The correlation between PHQ-9 and BDI-II is consistent with previous findings of a meta-analytic study. The Czech version of PHQ-9 is a useful tool for assessing depression in the general population. Study limitations. Future research should focus on clinical populations.
- MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza klasifikace MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- překlady MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * metody MeSH
- rozdělení chí kvadrát MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
