- MeSH
- kardiovaskulární nemoci * ošetřování MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství v kardiologii dějiny výchova MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * dějiny výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Consensus on evidence-based practice (EBP) competencies and associated learning outcomes for registered nurses has not yet been achieved in the European context. AIMS: To establish a set of core EBP competencies for nurses and the most important EBP learning outcomes encompassing attitudes, knowledge, and skills dimensions for implementation into nursing education in European countries. METHODS: A multi-phase modified Delphi survey was conducted: Phase 1, a literature review; Phase 2, a two-round consensus of experts; and Phase 3, a Delphi survey. Experts from six European countries participated. RESULTS: In Phase 1, 88 records were selected and 835 statements extracted, which were grouped according to the seven steps of EBP. After removing 157 duplicates, the remaining competencies (n = 678) were evaluated in Phase 2. Then, a two-round expert consensus was reached, with 24 competencies and 120 learning outcomes identified and divided into affective, cognitive, and skills domains. In Phase 3, based on a Delphi survey expert consensus, all evaluated statements were included in a final set of competencies and learning outcomes. Only two learning outcomes were recommended for allocation to a different domain, and four were reformulated as suggested, with no further changes to the others. LINKING EVIDENCE TO ACTION: The set of EBP competencies and learning outcomes can guide nurse educators, managers, and EBP stakeholders in the development of content that incorporates EBP knowledge, skills, and attitudes into educational programs. Prioritizing the EBP competencies and learning outcomes that are most necessary and adapting them to every context will provide healthcare organizations with guidelines for enhancing the continuing education of nurses. These results could facilitate the development of effective tools for assessing nursing students' and nurses' perception of competencies required for EBP processes.
- MeSH
- delfská metoda MeSH
- klinické kompetence normy MeSH
- konsensus MeSH
- lékařská praxe založená na důkazech metody MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- vyučování psychologie normy MeSH
- zdravotní sestry psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Aim:The studyaimed to determine the effect of education on the prevalence of risk factors and adherence to lifestyle measures in post-myocardial infarction patients. Design:A clinical, interventional, explanatory study.Methods:The sample (n = 165) comprised consecutive patients hospitalized for acute myocardial infarction. The interventional, explanatory study followed changes in two cohorts: intervention (n = 68) and control (n = 97). The intervention (prospective) group consisted of patients educated by a nurse using a previously developed nursing standard. The control (retrospective) group comprised patients who received no education on myocardial infarction provided by nurses.Results:After one-year follow-up, patients in the intervention group had statisticallybetter knowledge about their condition (p < 0.001) and used their medication more regularly (p < 0.001) than controls. At one year, systolic blood pressure and total cholesterol decreased by a mean of 2.5 mmHg and 0.3 mmol/l, respectively, in interventiongroup participants. As early as after one month, patients in this group increased their physical activity by a mean of 35 minutes per week. Conclusion:Post-myocardial infarction patients educated according to the developed nursing care standard were shown to better adhere to their pharmacological therapy and lifestyle changes.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hospitalizovaní pacienti výchova MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- infarkt myokardu * prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma * metody statistika a číselné údaje MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Edukační činnost sester v oblasti změny stravovacích návyků, navýšení fyzické aktivity a zanechání kouření u pacientů po infarktu je vysoce účinná. K zvýšení efektivity a dopadu edukace zaměřené na sekundární prevenci u pacientů po infarktu myokardu má zásadní vliv standardizace edukačního procesu. Cíl: Cílem bylo vytvořit ošetřovatelský standard Edukace pacientů po infarktu myokardu a ověřit dodržování standardu v klinické praxi na vybraném pracovišti. Metodika: Prvním krokem bylo vytvoření standardu. Na základě literárního přehledu byly analyzovány a evaluovány vyhledané důkazy pro sestavení postupů ošetřovatelského standardu. Dále byla formulována základní definice STANDARD podle Standard nursing care: an asset. Následně proběhlo definování, měření a výběr intervencí podle metody Dynamic Standard Setting System. Poté byl vytvořen vlastní standard a auditní protokol. Druhým krokem bylo ověřit dodržování standardu v klinické praxi. Na vybraném pracovišti byl zaškolen ošetřovatelský personál a proběhlo testování vytvořeného standardu. Zhodnocení dodržování standardu bylo realizováno prostřednictvím auditního šetření zaměřeného na plnění kritérií standardu. Výsledky: Výsledný standard se skládá z devíti ošetřovatelských postupů, které jsou doplněny zdůvodněním, odkazem na příslušné literární zdroje a označením úrovně důkazu. Součástí standardu je auditní protokol a edukační materiál pro pacienty. Standard byl testován ve Fakultní nemocnici Ostrava. Následně bylo realizováno auditní šetření. Celkové hodnocení kritérií dodržování standardu dosáhlo hodnoty 86,31 %, což bylo v mezích stanovených kritérií (≥ 80 %) hodnoceno jako akceptovatelná úroveň plnění kritérií standardu. Závěr: Vytvořený standard byl ověřován v klinické praxi na vybraném pracovišti. Provedené auditní šetření prokázalo, že jednotlivé kroky standardu jsou dodržovány v klinické praxi.
Introduction: In post-myocardial infarction patients, education provided by nurses on dietary changes, increased physical activity and smoking cessation is highly effective. The effectiveness and impact of education focussing on secondary prevention following myocardial infarction may be increased substantially by standardisation of the educational process. Objective: The objectives were to develop a nursing care standard called Education of Post-Myocardial Infarction Patients and to test adherence to the standard in clinical practice in a particular centre. Methods: The first step was the development of a nursing care standard. Following a search of literature, evidence was analysed and evaluated for defining the processes of the standard. The basic STANDARD definition was formulated in accordance with Standard nursing care: an asset. Subsequently, interventions were defined, measured and selected using the Dynamic Standard Setting System. Then the standard itself and an audit protocol were developed. The second step was to test adherence to the standard in clinical practice. In a selected centre, the nursing staff were trained and the standard was tested. The adherence to the standard was assessed through an audit focussed on meeting the standard criteria. Results: The developed standard comprises nine nursing processes complemented by justification, references to relevant literature and levels of evidence. The standard includes an audit protocol and educational materials for patients. The standard was tested in University Hospital Ostrava. The overall rating for the adherence criteria was 86.31%, which is consistent with the acceptable level of meeting the standard criteria of ≥ 80%. Conclusion: The devel-oped standard was tested in clinical practice in a particular centre. The audit showed that individual steps of the standard can be adhered to in clinical practice.
Úvod: Těžiště prevence ischemické choroby srdeční se v posledních letech přesouvá od medikamentózní léčby k preventivní péči prostřednictvím nefarmakologických intervencí. Edukace pacientů po infarktu myokardu vede ke zvýšení tělesné aktivity, zdravějšímu stravování a následnému nižšímu výskytu stenokardií při každodenních činnostech. Cíl: Cílem přehledové studie je analyzovat existující studie zabývající se edukační činností sester u pacientů po infarktu myokardu. Metody: Vyhledávání studií probíhalo v bibliografických databázích podle klíčových slov a na základě vstupních a vylučovacích kritérií. Výsledky: Výsledky přehledové studie byly zaměřeny na organizační formy edukace, metody edukace, použité materiální didaktické prostředky, cíle edukace, výsledky edukace, délku edukace, edukační anamnézu, obsah edukace, následné kontroly v návaznosti na poskytnutou edukační činnost a sledované klinické výstupy. Závěry: Získané poznatky by měly posloužit jako podklad k tvorbě edukačních materiálů pro pacienty po infarktu myokardu. Na základě analýzy jednotlivých studií bylo zjištěno, že při tvorbě vlastních podkladů se nelze inspirovat pouze jedním dokumentem. Jako východisko k nastalé situaci se nabízí převzít z vybraných studií pouze určité informace.
Introduction: In recent years the basis of coronary heart disease prevention shifts from medical treatment to preventive non-pharmacological interventions. Education of patients after myocardial infarction leads to increased physical activity and healthier diet and consequently to a lower occurrence of stenocardia during daily activities. Objective: The aim of the survey study is to analyse the existing studies dealing with educational activities of nurses in patients after myocardial infarction. Methods: The search for studies was done in bibliographic databases by keyword and on the basis of input and exclusionary criteria. Results: The results of the review were focused on the evaluation of organizational forms of education, methods of education, used material didactic resources, the objectives of education, the results of the education, the length of education, educational history, content of education, subsequent checks in the wake of educational activities and monitored clinical outcomes. Conclusions: The findings should serve as a basis for the creation of educational materials for patients after myocardial infarction. The analysis of individual studies showed that such materials cannot rely on one source only, but specific information should be used from selected studies.
Kardiovaskulární onemocnění nadále představují nejčastější příčinu smrti a jednu z nejčastějších příčin hospitalizací v České republice. Vzhledem k vysokému nárůstu kardiovaskulárních onemocnění byla definována preventivní opatření vedoucí k jejich eliminaci. Jednou z cest systematické prevence jsou klinické doporučené postupy zaměřené na stanovení a ovlivnění kardiovaskulárního rizika. Cílem přehledové studie je analyzovat existující klinické doporučené postupy zaměřené na prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Na základě klíčových slov a určených kritérií pro rešeršní strategii a třídění byly v elektronických databázích a na webových sídlech odborných společností systematicky vyhledány všechny dostupné klinické doporučené postupy zaměřené na prevenci kardiovaskulárních onemocnění publikované v letech 2003–2013. Definovaná vstupní kritéria splňovalo dvanáct klinických doporučených postupů. Čtyři dokumenty byly vyřazeny na základě vylučovacích kritérií. Do procesu analýzy bylo zařazeno osm klinických doporučených postupů. Analýza zahrnovala rozbor preventivních opatření, metod stanovení a ovlivnění kardiovaskulárního rizika, implementovaného skórovacího systému, dílčích složek nefarmakologických intervencí, úrovně kvality důkazů, stupně doporučení a rozsahu dokumentu. Vzhledem k socioekonomickým a organizačním podmínkám v České republice se zdá být nejvhodnějším klinický doporučený postup European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (European Society of Cardiology), který byl primárně vytvořen pro evropské země. Evropská doporučení reflektuje také český klinický doporučený postup Prevence kardiovaskulárních onemocnění se specifickým algoritmem pro stanovení kardiovaskulárního rizika u české populace.
Cardiovascular diseases remain the leading cause of deaths and one of the most common causes of hospitalization in the Czech Republic. Due to the high increase in cardiovascular diseases, preventive measures to eliminate them were defined. One of the methods of prevention is the systematic clinical practice guideline focused on identifying and influencing cardiovascular risks. The aim of the survey study is to analyze the existing clinical practice guidelines aimed at preventing cardiovascular diseases. On the basis of keywords and specific criteria for the research strategy and classification, the researchers searched in electronic databases and websites of professional companies systematically all available clinical practice guidelines aimed at preventing cardiovascular diseases published between the years 2003–2013. Defined entry criteria were met by twelve clinical practice guidelines. There were four documents excluded on the basis of the specific exclusion criteria. The process of analysis was applied to eight clinical practice guidelines. The analysis was performed in preventive measures, methods of determining and influencing cardiovascular risk, implemented scoring system, sub-components of non-pharmacological interventions, the level of evidence, grades of recommendation and scope of the document. Given the socio-economic and organizational conditions in the Czech Republic, the most appropriate seem to be the clinical European guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice (European Society of Cardiology), which were primarily designed for European countries. The European recommendations are also reflected by the Czech Clinical Guidelines for Prevention of Cardiovascular Diseases with a specific algorithm for determining cardiovascular risk in Czech population.
