• MeSH
• biologické markery MeSH
• bronchopneumonie * diagnóza   epidemiologie   komplikace   mikrobiologie   mortalita   terapie   MeSH
• cévní přístupy klasifikace   MeSH
• chirurgie plic škodlivé účinky   MeSH
• intravenózní infuze metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• klinické rozhodování MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   epidemiologie   mikrobiologie   mortalita   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zajištění dýchacích cest metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Infekční komplikace po operacích plic jsou nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím mortalitu a morbiditu, prodlužují délku hospitalizace a zvyšují finanční náklady. Třicetidenní mortalita po plicních resekcích dosahuje dle různých zdrojů 1−23 %. Infekční komplikace se na celkové mortalitě podílejí 20–75 %. Klinickým obrazem infekce je nejčastěji pooperační pneumonie (POP). Základem léčby infekcí je empirická a cílená antibiotická terapie. Časová prodleva zahájení účinné antibiotické terapie zásadně zvyšuje morbiditu i mortalitu. Pooperační pneumonie je definována podle současných guidelines Americké hrudní společnosti z roku 2016 jako nozokomiální nebo ventilátorová pneumonie u pacientů po chirurgickém výkonu. Metody: Zhodnocení rizikových faktorů, infekčních agens, morbidity a mortality u pacientů po plicních resekcích jednoho pracoviště v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019. Výsledky: Z našeho souboru 190 pacientů mělo POP 21 (11,1 %) pacientů, z toho 6 (33 % s POP) s těžkým průběhem, arteficiální oxygenaci pro saturaci pod 92 % vyžadovalo 11 pacientů s POP. Dva pacienti s POP museli být pro respirační selhání intubováni, tři pacienti vyžadovali podporu oběhu noradrenalinem. Jeden pacient s těžkou POP zemřel na multiorgánové selhání při rozvoji refrakterní sepse. Závěr: Časná identifikace plicní infekce a časné zahájení terapie POP jsou kritickými body pro redukci morbidity a mortality po plicních resekcích. Rozšířené antibiotické režimy pro POP stratifikují riziko mortality a infekce multirezistentními bakteriálními kmeny. Režimy však vyžadují modifikaci dle epidemiologické situace pracoviště s individualizací konkrétního postupu. Identifikace validních markerů počátečních fází infekce, cílenost antibiotické terapie dle stratifikace rizika a vztah fyziologické flory jsou dalšími úkoly výzkumu.

Introduction: Infectious complications after lung surgery are the most important factor that affects mortality and morbidity, prolongs hospital stays and increases financial costs. According to various sources, 30-day mortality after lung resections reaches 1−23%. Infectious complications account for 20−75% of overall mortality. The infections most often present as postoperative pneumonia (POP), and their treatment is based on empirical and targeted antibiotic therapy. Any time lag in initiating effective antibiotic therapy significantly increases morbidity and mortality. Postoperative pneumonia is defined according to current guidelines of the American Thoracic Society of 2016 as nosocomial or ventilator pneumonia in patients after surgery. Methods: Evaluation of risk factors, infectious agents, morbidity and mortality in patients after lung resections at a single site in the period from 1 January 2018 to 31 December 2019. Results: Of our group of 190 patients, 21 (11.1%) patients had POP which was severe in 6 (33% with POP) patients, and 11 patients with POP required artificial oxygenation for saturation below 92%. Two patients with POP had to be intubated for respiratory failure, and 3 patients required noradrenaline circulatory support. One patient with severe POP died of multiorgan failure after developing refractory sepsis. Conclusion: Early identification of lung infection and early initiation of POP therapy are critical points for reducing morbidity and mortality after lung resections. Advanced antibiotic regimens for POP stratify the risk of mortality and infection with multidrug-resistant bacterial strains. However, the regimes require modification according to the epidemiological situation at the site with individualization of the specific procedure. Other research tasks include identification of valid markers of the initial stages of infection, and targeting of antibiotic therapy according to risk stratification and the relationship with physiological flora.

• Klíčová slova
• pooperační bronchopneumonie,
• MeSH
• antibakteriální látky * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• infekce diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• plicní nemoci chirurgie   komplikace   MeSH
• pneumonie * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace etiologie   farmakoterapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Rozšířené tracheobronchoplastické resekce s karinálním postižením u bronchogenního karcinomu patří mezi technicky nejnáročnější výkony v plicní chirurgii. Přes určitý pokrok v onkologické léčbě zůstávají prakticky jedinou skutečně kurabilní metodou léčby nemalobuněčného karcinomu v této lokalizaci. Komplikace po těchto výkonech však mívají závažný charakter, a proto i mortalita je relativně vysoká (7−11 %). Její hlavní příčinou bývají infekční komplikace (bronchopneumonie, sepse, ARDS), nejčastěji na podkladě tracheobronchopleurální píštěle. Pokud dojde k rozvoji ARDS (acute respiratory distress syndrome), dosahuje mortalita až 70 %. Léčba tracheobronchopleurální píštěle je svízelná, dlouhodobá a v zásadě multioborová. V této kazuistice autoři představují případ 58letého pacienta, u kterého se časně objevila tracheobronchopleurální píštěl po pravostranné sleeve pulmektomii pro centrálně uložený spinocelulární karcinom pravé plíce. Píštěl byla primárně ošetřena suturou a pojištěna muskulárním lalokem. Pro recidivu bylo do píštěle aplikováno tkáňové lepidlo v kombinaci se zavedením plastového stentu, na kterém došlo k vyhojení píštěle.

Extended tracheo-bronchoplastic resection for lung cancer with carinal involvement ranks among technically demanding procedures. Despite certain progress in oncological therapy, this type of resection remains the only potentially curative treatment of NSCLC in this localization. However, given the severity of complications postoperative mortality is relatively high (7−11%). The main cause of death is tracheobronchopleural fistula complicated by thoracic empyema, bronchopneumonia and septic shock. If ARDS (acute respiratory distress syndrome) develops, the mortality rate rises up to 70%. The treatment of tracheobronchopleural fistula is arduous, long-term and essentially multidisciplinary. In this case report, the authors present the case of a 58 years old patient developing the tracheobronchopleural fistula early after carinal resection and sleeve pneumonectomy for a centrally localised squamous cell carcinoma of the right lung. The fistula was primarily sutured and secured using a muscular flap. For recurrence of the fistula, tissue adhesive glue was applied in combination with the introduction of a plastic stent, which resulted in healing of the tracheobronchopleural fistula.

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• bronchoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• nádory plic diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• nádory průdušek diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• píštěle dýchací soustavy MeSH
• pneumektomie metody   MeSH
• spinocelulární karcinom * diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH