Potíže spojené s emoční nestabilitou jsou v adolescenci časté a diagnostikování poruchy osobnosti už v tomto věku se stává běžnější. Jedná se o významnou skupinu pacientů, obzvlášť když uvážíme, že se tato porucha vyskytovala až u 76 % adolescentů, kteří vyhledali péči pro suicidální úvahy. Rodinné prostředí hraje roli při vzniku emočně nestabilní poruchy osobnosti a zároveň jsou blízcí těmito potížemi také významně zasaženi. Existuje několik terapeutických postupů, které byly adaptovány i pro emočně nestabilní adolescenty a vykazují efektivitu v jejich léčbě. Zapojení rodiny v léčbě je nezbytné. Tento článek se věnuje roli rodiny a možnostem zapojení rodinných příslušníků emočně nestabilních adolescentů v jejich léčbě
Difficulties associated with emotional instability are frequent in adolescence, and the diagnosis of personality disorders at this age is becoming common. The importance of this group of patients is evident, when we consider that this disorder was present in up to 76 % of adolescents who sought care for suicidal ideation. Family environment plays a role in the pathogenesis of emotionally unstable personality disorder, while on the other hand, relatives are also significantly affected by this disorder. There are several therapeutic procedures that have been adapted for emotionally unstable adolescents and show effectiveness in their treatment. Family involvement in the treatment is essential. This article explores the role of the family and the possibilities of involvement of family members of emotionally unstable adolescents in their treatment
Zánět je součást reakce imunitního systému na zevní i vnitřní podněty, především infekčního charakteru. V posledních letech se pozornost odborníků přenáší od akutní zánětlivé reakce k chronickému mírnému systémovému zánětu. Tento fenomén zřejmě hraje roli v etiopatogenezi řady chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes či obezita. Z hlediska psychiatrie je mimo jiné zkoumána zejména souvislost zánětu a psychotických onemocnění.
Inflammation is part of immune reaction to external and internal stimuli, particularly infectious insults. In recent years, the attention of experts has shifted from acute inflammatory response to mild chronic systemic inflammation. This phenomenon appears to play a role in the etiopathogenesis of many chronic diseases, such as cardiovascular disease, diabetes and obesity. In psychiatry, connection between inflammation and psychotic disorders is one of the major study interests. There is multiple evidence, that inflammation plays a role in a certain group of patients with psychosis. Markers that can help recognize this state in both acute and chronic psychotic disorders have been identified. A specific phenotype of schizophrenia spectrum disorders in which inflammation plays a significant role is being recognized. Research leads to theories of inflammation being one of the factors in the neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia. This article introduces theoretical and research backgrounds to the connection between psychotic diseases and the immune system and presents an insight into attempts at the practical implementation of this knowledge into clinical practice.
- MeSH
- imunitní systém MeSH
- lidé MeSH
- psychotické poruchy * etiologie imunologie MeSH
- schizofrenie etnologie imunologie MeSH
- zánět MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mezi komorbidní poruchy schizofrenie patří také obsedantně kompulzivní porucha. Ačkoliv tyto dvě poruchy tvoří nezávislé diagnostické kategorie, jejich charakteristiky vykazují vzájemnou podobnost a může také docházet k překryvu jejich symptomatiky. Výskyt obsedantně kompulzivní poruchy je předpokládán až u 12 % pacientů se schizofrenií. Tyto poznatky vedou k návrhům kategorie poruch schizoobsedantního spektra a vymezení schizoobsedantní poruchy jako samostatné jednotky vykazující rozdíly oproti schizofrenii i obsedantně kompulzivní poruše. Klinický význam schizoobsedantních příznaků lze popsat z 3 hledisek: Obsedantně kompulzivní symptomatika může předcházet psychóze a být vnímána jako její prodrom. Při současném průběhu může působit diagnostické komplikace a negativně ovlivňuje prognózu onemocnění. Obsedantně kompulzivní příznaky také mohou být indukovány antipsychotiky, a to zejména klozapinem, olanzapinem a risperidonem. Tento fakt také komplikuje léčebný přístup k schizoobsedantní poruše.
Obsessive compulsive disorder is among the comorbid disorders in schizophrenia. Although these two disorders form independent diagnostic categories, their characteristics show similarity to one another and their symptoms may also overlap. Obsessive compulsive disorder is expected to occur in up to 12 % of patients with schizophrenia. This knowledge leads to suggestions of the category of schizo-obsessive disorders and the definition of schizo-obsessive disorder as aseparate unit showing differences from both schizophrenia and obsessive compulsive disorder. The clinical significance of schizo-obsessive symptoms can be described from 3 perspectives: Obsessive-compulsive symptoms can precede psychosis and thus be seen as its prodroms. Obsessive-compulsive symptoms co-occuring with schizophrenia can cause diagnostic complications and negatively affect the prognosis of the disease. Obsessive compulsive symptoms may also be induced by antipsychotics, particularly clozapine, olanzapine and risperidone. This also complicates the therapeutic approach to schizoobsedant disorder.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
