AIM: To evaluate the most important factors of quality of life in patients after vestibular schwannoma surgery. MATERIALS AND METHODS: Patients with unilateral sporadic occurrence of vestibular schwannoma who underwent surgery via suboccipital-retrosigmoid approach were included in the prospective study (2018-2021). Patients after previous Leksell gamma knife irradiation (or other methods of stereotactic radiosurgery) were excluded. Quality of life was assessed using 10 validated questionnaires that were distributed preoperatively, 3 months and 1 year after the surgery. RESULTS: A total of 76 patients were included in the study, complete data were analysed in 43 of them (response rate 57%). Grade III and IV represented up to 70% of all tumors. Patients with larger tumors had a significantly higher risk of postoperative facial nerve paresis, liquorrhea and lower probability of hearing preservation. Patients with smaller tumors and those, who suffered from headaches before surgery had more frequent and severe headaches after surgery. Postoperative headaches were associated with higher incidence of anxiety and tinnitus. More frequent anxiety was also identified in patients with preoperative serviceable hearing who became deaf after surgery. Nevertheless, tinnitus and hearing impairment appeared to have less impact on overall quality of life compared to headaches and facial nerve function. CONCLUSION: According to our results, tumor size, postoperative function of the facial nerve and occurrence of postoperative headaches had the greatest influence on the overall postoperative quality of life in patients after vestibular schwannoma surgery.
- MeSH
- bolesti hlavy MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- tinnitus * MeSH
- vestibulární schwannom * chirurgie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Mikrochirurgická exstirpace je jednou ze základních modalit léčby pacientů s vestibulárním schwannomem. S ohledem na významný pokles mortality a morbidity pacientů s vestibulárním schwannomem v uplynulých dekádách, se kvalita života stala nejvýznamnějším kritériem současného managementu léčby. I přes velký vědecko-technologický pokrok se v chirurgické léčbě vestibulárních schwannomů můžeme setkat s řadou závažných komplikací, které mohou mít na kvalitu života zcela zásadní vliv. Řada dotazníkových studií potvrzuje, že se jedná zejména o pooperační lézi lícního nervu, poruchu rovnováhy a dlouhodobou bolest hlavy. Naproti tomu tinnitus nebo jednostranná hluchota může z pohledu celkové kvality života představovat méně závažný handicap.
Microsurgical extirpation is one of the basic modalities of treatment for patients with vestibular schwannoma. Considering the significant decrease in mortality and morbidity of patients with vestibular schwannoma in the past decades, the quality of life has become the most important criterion of current treatment management. Despite the great scientific and technological progress in the surgical treatment of vestibular schwannoma, we can encounter a number of serious complications that can have a major impact on the quality of life. A number of questionnaire studies confirm that these are mainly postoperative facial nerve lesion, dizziness and long-term headache. In contrast, tinnitus or unilateral hearing loss may be a less serious handicap in terms of overall quality of life.
- MeSH
- bolesti hlavy etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- nemoci vestibulokochleárního nervu chirurgie komplikace MeSH
- neurochirurgické výkony metody škodlivé účinky MeSH
- pooperační komplikace * etiologie patofyziologie terapie MeSH
- poruchy sluchu etiologie patofyziologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tinnitus etiologie patofyziologie MeSH
- únik mozkomíšního moku etiologie MeSH
- vestibulární nemoci etiologie MeSH
- vestibulární schwannom * chirurgie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Léze lícního nervu způsobuje vážné zdravotní komplikace a vede k celkovému zhoršení kvality života. Porucha funkce lícního nervu poměrně často vzniká jako pooperační komplikace nádorových onemocnění příušní žlázy a baze lební. Nechirurgické metody léčby se zaměřují zejména na dlouhodobou rehabilitaci obličejové mimiky a prevenci vzniku komplikací z důvodu lagoftalmu. Chirurgické metody umožňují přerušený lícní nerv rekonstruovat jak v jeho intrakraniálním průběhu, tak i po výstupu ze spánkové kosti. Metody: Retrospektivně jsme analyzovali výsledky rekonstrukčních operací lícního nervu provedených u pacientů pro jednostrannou lézi lícního nervu s odstupem 1 roku a minimálně 2 let od provedení rekonstrukce. Hodnocena byla etiologie paréz, interval mezi vznikem léze a rekonstrukční operací, délka sledování a technika rekonstrukce. Funkce lícního nervu byla hodnocena pomocí klasifikace dle House-Brackmanna. Výsledky: Soubor obsahoval celkem 73 pacientů, z nich u 53 byla hodnocena funkce lícního nervu. Nejčastější příčina léze byla iatrogenní obrna po operaci vestibulárního schwannomu. Primární rekonstrukce převažovaly nad operacemi odloženými. Nejlepších funkčních výsledků po 1 roce dosahovaly rekonstrukce přímé s interpozitními autologními štěpy z nervus auricularis magnus následované štěpy z nervus suralis. S odstupem 2 a více let to byly přímé end-to-end rekonstrukce bez štěpu, u kterých navíc nedošlo k selhání rekonstrukce ani v jednom případě. U interpozitních štěpů z nervus auricularis magnus bylo prokázáno, že s délkou štěpu se horší i výsledná funkce lícního nervu. Pro nervus suralis obdobná závislost prokázána nebyla. Statisticky významná závislost mezi výslednou funkcí lícního nervu a rekonstrukční technikou, pohlavím, věkem ani intervalem mezi vznikem léze a rekonstrukcí nebyla prokázána. Závěr: Lze konstatovat, že rekonstrukční operace vedly ke zlepšení funkce lícního nervu u 98 % pacientů. U 70 % pacientů bylo s odstupem více než 2 let od rekonstrukce dosaženo úrovně HB 3.
Introduction: A facial nerve lesion causes serious health complications and leads to a general deterioration of the quality of life. A facial nerve lesion relatively often occurs as a complication of surgery of the parotid gland and skull base tumors. Non-surgical methods focus mainly on long-term rehabilitation of facial muscles and prevention of eye complications due to lagophthalmos. Surgical methods allow reconstruction of the facial nerve during its intracranial course, as well as after exiting the temporal bone. Methods: We retrospectively analyzed the results of facial nerve reconstruction techniques performed for a unilateral facial nerve lesion after 1 year and with an interval of at least 2 years after anastomosis. The etiology of paresis, interval between the onset of lesion and reconstructive surgery, length of follow-up and reconstruction technique were evaluated. Facial nerve function was assessed using the House-Brackmann classification. Results: The cohort contained a total of 73 patients; facial nerve function was assessed in 53 of them. Iatrogenic lesions due to vestibular schwannoma removal predominated. The primary reconstruction of the facial nerve prevailed over postponed operations. Direct anastomosis with an interposition of the autologous graft from the great auricular nerve followed by a sural nerve graft achieved the best functional results after 1 year. The best results with an interval of at least 2 years were achieved in direct end-to-end anastomoses without graft, in which the reconstruction did not fail in either case. In the case of an interposition of the autologous graft from the great auricular nerve, it has been shown that facial nerve function worsens with the length of the graft. This correlation was not observed in grafts from the sural nerve. No statistically significant difference was found between the resulting function of the facial nerve and the reconstruction technique, sex, age and interval between the onset of lasion and reconstruction. Conclusion: Reconstructive surgeries resulted in improved facial nerve function in 98 % of patients. 70% of patients with an interval of at least 2 years after the surgery achieved HB grade III.
- MeSH
- anastomóza chirurgická MeSH
- dospělí MeSH
- faciální paralýza chirurgie etiologie rehabilitace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory obličeje komplikace MeSH
- nervus facialis * chirurgie patofyziologie transplantace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- zákroky plastické chirurgie * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Nodulární fasciitida je poměrně vzácné benigní onemocnění postihující vazivovou tkáň, které může svým rychlým růstem a podobnostmi v histologickém obraze snadno imitovat maligní měkkotkáňové tumory. V kazuistice prezentujeme případ nodulární fasciitidy v oblasti tváře u 64letého muže. Diskutována je klinická symptomatologie, patofyziologie, diagnostika a léčba tohoto vzácného onemocnění.
Nodular fasciitis is a relatively rare benign disease affecting connective tissue which, due to its rapid growth and similarities in the histological finding, can easily mimic malignant soft-tissue tumors. In the case report we present a case of nodular fasciitis in the facial region of the 64-year-old man. Clinical symptomatology, pathophysiology, diagnostics and methods of treatment are discussed.
- Klíčová slova
- nodulární fasciitida, zygomatická oblast, Myh9-usp6,
- MeSH
- fasciitida * chirurgie genetika patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory obličeje chirurgie genetika patologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Silent sinus syndrom (SSS) je vzácné onemocnění čelistní dutiny. Vznik onemocnění je idiopatický a projevuje se typicky postupně vznikajícím enoftalmem na podkladě poklesu spodiny očnice následkem kolapsu maxilární dutiny. V naší kazuistice popisujeme náhodný nález SSS u sedmnáctileté ženy. Případ je zajímavý absencí typických klinických příznaků, nízkým věkem pacientky a nestandardním diagnostickým postupem. Diskutována je patofyziologie, symptomatologie, diagnostika a léčba tohoto onemocnění. Klíčová slova: silent sinus syndrom, enoftalmus, hypoglobus
Silent sinus syndrome (SSS) is a rare disease of the maxillary sinus. It is characterized by idiopathic and spontaneous enophthalmos due to the collapse of the orbital floor and maxillary sinus atelectasis. In our case report we describe a 17 - teen years old women with and accidental finding of SSS. The absence of typical clinical symptoms, low patient age and non-standard diagnostic procedures make this case interesting. The pathophysiology, symptomatology, diagnostic management and treatment are discussed.
- Klíčová slova
- silent sinus syndrom, hypoglobus,
- MeSH
- enoftalmus * etiologie chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- mladiství MeSH
- otorinolaryngologické chirurgické výkony metody MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
