Schematerapie je poměrně nový integrativní psychoterapeutický směr zaměřený na léčbu komplexních a chronických osobnostních problémů, zejména poruch osobností, ale i chronických depresivních stavů a komplexních traumat. Hraniční porucha osobnosti (HPO) je nejčastější duševní porucha, u které se schematerapie používá. Účinnost schematerapie u HPO byla zatím i nejlépe prozkoumána a je podpořena řadou slibných výsledků z vědeckých studií. Pro HPO jsou vyvinuty specifické postupy jak v rámci individuální, tak i skupinové schematerapie. Cílem článku je přiblížit teoretická východiska, model a terapeutické intervence schematerapie nejprve v obecné rovině. Dále je článek zaměřen na specifika schematerapeutického přístupu při léčbě hraniční poruchy osobnosti.
Schema therapy is a relatively new integrative psychotherapeutic approach developed for complex, chronic and personality problems, mainly personality disorders, but also for chronic depression and complex trauma. Borderline Personality Disorder (BPD) is the most common mental health disorder in which schema therapy is applied. The effectiveness of schema therapy in BPD is also best researched and supported by a number of promising results from scientific studies. Specific procedures for BPD were developed both within individual and group schema therapy. The aim of the article is to introduce theoretical background, model and therapeutic interventions of the schema therapy firstly in general. Further on the article focuses on the specifications of the schema therapy approach in the treatment of Borderline Personality Disorder.
- MeSH
- behaviorální terapie metody MeSH
- financování organizované MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- muži MeSH
- obsedantně kompulzivní porucha terapie MeSH
- relaxační terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Do současnosti bylo publikováno několik prací zabývajících se zobrazovacími metodami při určování neurobiologických korelátů panické poruchy (PP). Naším cílem bylo zjistit, zda míra symptomatologie souvisí se změnami regionálního metabolizmu mozku u pacientů s PP v klidovém stavu. Metodika: Metabolizmus mozku byl měřen pomocí 18F-deoxyglukózy (18FDG) pozitronovou emisní tomografií (PET). Psychopatologie byla hodnocena specifickou posuzovací škálou pro panickou poruchu – Panic Disorder Severity Scale (PDSS). Data byla analyzována pomocí statistického parametrického mapování za využití softwaru SPM99. Výsledky: U pacientů s panickou poruchou byla zjištěna pozitivní korelace (p = 0,001, nekorigovaná) mezi tíží symptomatologie (PDSS) a intenzitou vychytávání 18FDG v pravé fronto-temporální kůře. Diskuze: Fronto-temporální abnormity byly detekovány i v předchozích studiích. Tyto oblasti se tak zdají jako kandidátní oblasti pro léčebný zásah repetitivní transkraniální magnetickou stimulací (rTMS). Pozitivní korelace mezi metabolizmem a intenzitou příznaků naznačuje, že by bylo vhodné použít nízkých frekvencí rTMS, které snižují metabolizmus v místě aplikace.
Several papers on imaging methods in Panic disorder (PP) were published recently. In our study we tested symptomatology rate in correlation with regional metabolic changes in patients with PP in rest conditions. Method: Brain metabolism was measured by the use of 18F-deoxyglucose (18FDG) positrone emission tomography (PET). Psychopathology was measured by specific rating scale for panic disorder Panic Disorder Severity Scale (PDSS). Data were analysed by sofware for statistic parametric mapping (SPM99). Results: Positive correlation (p = 0.001, uncorrected) between severity of symptoms and intensity of 18FDG uptake was detected. Conclusions: Frontotemporal abnomalities were also detected in previous studies. These areas seem to be possible candidate locations for repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS). Positive correlation beetween metabolism and intenstity of symptoms suggest further application of low frequency rTMS, which decrease metabolism in the area of administration.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- všeobecný adaptační syndrom diagnóza etiologie psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- hypochondrie diagnóza etiologie psychologie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- lidé MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- příznaky a symptomy etiologie MeSH
- syndrom chronické únavy etiologie psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Únava je běžný lidský pocit. Asi 20 % běžné populace udává někdy pocit výrazné a přetrvávající únavy. Avšak, jenom 0,3–1 % lidí rozvine chronický únavový syndrom (CFS – z angl. chronic fatigue syndrome). Jako etiologické agens se zvažují infekční, imunologické a psychopatologické mechanizmy. Psychopatologické zdůvodnění příznaků CFS je klinicky plauzibilní, proto je na místě určení a standardizace léčebného postupu z hlediska psychiatrického. Podle studií se KBT považuje za účinnou metodu. E. Bazelmans a kol. popisují dvě skupiny pacientů s CFS – relativně aktivní a pasivní. Proto jsou doporučovány i dva částečně rozdílné KBT přístupy k léčbě. Oba jsou založeny na kognitivní rekonstrukci a systematickém zvyšování aktivity. U první skupiny, kde pasivita je pravidelně střídána s relativně nadměrným výkonem, je důležité stanovit vhodnou hladinu aktivity a tu přesně dodržovat. Fyzická aktivita by se měla provádět 2× denně. U skupiny pasivních pacientů dochází k celkové fyzické inaktivitě záhy po nástupu příznaků. Doporučuje se začít s minimální zátěží, avšak prováděnou až 5–6× denně.
The feeling of fatigue is a common human experience. Approximately 20 per cent of the general population report a symptom of significant or persistent fatigue, but only 0,3–1 per cent develop case defined as Chronic fatigue syndrome (CFS). Infectious, immunological and psychopathological ethiology is discussed. Psychopathological explanations of CFS are clinically plausible. Therefore, relevant psychiatric treatment is to be found and standardised. Cognitive–behavioral therapy seems to be effective. E. Bazelmans et al. describe two groups of CFS patients: relatively active and passive. Therefore, two partly different approaches are recommended. Both are based on cognitive reconstruction and systematic increase of activity. In first group, where physical passivity is regularly changing with relatively too much activities, is important to find appropriate level of activity and consequently to follow strictly the plan. Physical activity is recommended 2 times a day. In passive group of patient, where total inactivity increases immediately after onset of first symptoms, very small level of activity, exercised 5–6 time a day is recommended.
