AIMS: The main objective of this study was to determine the sensitivity of abdominal ultrasonography (US) in patients with isoattenuating pancreatic carcinoma and to compare the frequency of secondary signs on abdominal US and endoscopic ultrasonography (EUS) in these tumours. METHODS: Twenty-four patients with histologically or cytologically verified isoattenuating pancreatic carcinoma who underwent abdominal US, contrast-enhanced CT and EUS of the pancreas as part of the diagnostic workup were included in this retrospective study. The sensitivity of abdominal US in detecting the isoattenuating pancreatic carcinoma was investigated and the frequency of secondary signs of isoattenuating pancreatic carcinoma on abdominal US and EUS was compared. RESULTS: In 5 of 24 patients (21%) with isoattenuating pancreatic carcinoma, a hypoechogenic pancreatic lesion was directly visualised on abdominal US. Secondary signs were present on US in 21 patients (88%). These included dilatation of the common bile duct and/or intrahepatic bile ducts in 19/24 (79%), dilatation of the pancreatic duct in 3/24 (13%), abnormal contour/inhomogeneity of the pancreas in 1/24 (4%), and atrophy of the distal parenchyma in 1/24 (4%). Pancreatic duct dilatation was observed more frequently on EUS than on abdominal US (P=0.002). For other secondary signs, there was no significant difference in their detection on abdominal US and EUS (P=0.61-1.00). CONCLUSION: Abdominal US is capable of detecting secondary signs of isoattenuating pancreatic carcinoma with high sensitivity and has the potential to directly visualise these tumours.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• ultrasonografie MeSH
• vývody pankreatu diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

(1) Background. The aim was to define typical features of isoattenuating pancreatic carcinomas on computed tomography (CT) and endosonography and determine the yield of fine-needle aspiration endosonography (EUS-FNA) in their diagnosis. (2) Methods. One hundred and seventy-three patients with pancreatic carcinomas underwent multiphase contrast-enhanced CT followed by EUS-FNA at the time of diagnosis. Secondary signs on CT, size and location on EUS, and the yield of EUS-FNA in isoattenuating and hypoattenuating pancreatic cancer, were evaluated. (3) Results. Isoattenuating pancreatic carcinomas occurred in 12.1% of patients. Secondary signs of isoattenuating pancreatic carcinomas on CT were present in 95.2% cases and included dilatation of the pancreatic duct and/or the common bile duct (85.7%), interruption of the pancreatic duct (76.2%), abnormal pancreatic contour (33.3%), and atrophy of the distal parenchyma (9.5%) Compared to hypoattenuating pancreatic carcinomas, isoattenuating carcinomas were more often localized in the pancreatic head (100% vs. 59.2%; p < 0.001). In ROC (receiver operating characteristic) analysis, the optimal cut-off value for the size of isoattenuating carcinomas on EUS was ≤ 25 mm (AUC = 0.898). The sensitivity of EUS-FNA in confirmation of isoattenuating and hypoattenuating pancreatic cancer were 90.5% and 92.8% (p = 0.886). (4) Conclusions. Isoattenuating pancreatic head carcinoma can be revealed by indirect signs on CT and confirmed with high sensitivity by EUS-FNA.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

V článku prezentujeme kazuištiku 61letého pacienta sledovaného pro posttraumatickou akutní pankreatitidu s disrupcí pankreatíckého vývodu a následnou tvorbou pseudocysty v oblasti kaudy pankreatu. Pro postupnou progresi velikosti pseudocysty byl pacient indikován k endosonograficky navigované pseudocystogastrostomii. V dalším období byl pacient několikrát hospitalizován na gastro-enterologickém oddělení za účelem drenáže pankreatíckého duktu pomocí ERCP (5krát), kdy se zavedl pankreatický stent, který byl po dobu 1 roku opakovaně vyměňován. Pacient rovněž pravidelně absolvoval klinické kontroly spojené s ultrazvukem a CT břicha (CT 6krát za 2 roky) a 2krát absolvoval endosonografii pankreatu včetně tenkojehlové aspirace. Dva roky od úrazu byla na CT nečekaně nově nalezena mnohočetná metastatická ložiska jater, primární tumor detekován nebyl. Při kontrolní endosonografii bylo nalezeno hypoechogenní ložisko vtěle pankreatu, dle odebrané cytologie s průkazem maligních buněk. Zanedlouho od stanovení diagnózy adenokarcinomu pankreatu pacient umírá na generalizaci onemocnění.

We present a case report of a 61 years old male monitored for post-traumatic acute pancreatitis, with pancreatic duct disruption and subsequent pseudocyst formation in the pancreatic tail. Because of gradual progression of this pseudocyst´s size, the patient was indicated for endoscopic ultrasound-guided pseudocystogastrostomy with 3 double pig-tail stents. In the meantime, the patient´s condition was complicated by an infection of the pseudocyst, which was managed using antibiotic therapy. During the next year, the patient had to be repeatedly admitted at the gastroenterology department for pancreatic duct drainage using ERCP (5x). During this time, a pancreatic stent was introduced and repeatedly had to be replaced. Repeated check-ups were performed using abdominal ultrasound and CT (computed tomography - 6x) and endosonography of the pancreas, including fine-needle aspiration (EUS-FNA - 2x). Less than two years after the injury, multiple liver metastases were found using CT, the primary tumour was not detected. In a follow-up endosonography, a hypoechogenie mass was found in the pancreatic body, with evidence of malignant cells according to the collected cytology. After the final diagnosis of pancreatic adenocarcinoma, the patient has died, with cause of death being the spreading of the disease.

Nádory pankreatu jsou čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s rakovinou na světě. Česká republika patří dlouhodobě mezi státy s nejvyšší incidencí karcinomu pankreatu. Mortalita těsně kopíruje incidenci i proto, že ani v současnosti častokrát nedokážeme toto onemocnění včasně a správně diagnostikovat. Jeden z hlavních diagnostických problémů představují izodenzní tumory pankreatu, které nejsme schopni vizualizovat pomocí CT. Kromě CT sehrávají zásadní roli v diagnostice karcinomu pankreatu i ostatní zobrazovací metody, a to břišní ultrasonografie, magnetická rezonance, endoskopická ultrasonografie a pozitronová emisní tomografie. Článek shrnuje zásadní informace o zobrazování adenokarcinomu pankreatu a jeho odlišení od ostatních solidních tumorózních mas. Mezi nejčastější neoplazie, které se uvádějí v diferenciální diagnostice adenokarcinomu, zařazujeme neuroendokrinní tumory, solidní pseudopapilární tumor, lymfom a pankreatické metastázy jiných primárních tumorů. Ačkoliv adenokarcinom pankreatu tvoří majoritní podíl z hlediska počtu solidních pankreatických mas, je důležité myslet i na další raritnější léze, které mohou napodobovat toto maligní onemocnění. Patří k nim některé vrozené stavy, lipomatóza pankreatu, peripankreatické léze, jiné méně časté tumory nebo sarkoidóza pankreatu. Samostatnou kapitolu zasluhuje i odlišení adenokarcinomu pankreatu od tumoriformní chronické pankreatitidy.

Pancreatic tumours are the fourth most common cause of cancer-related deaths in the world. Czech Republic has long been amongst countries with the highest incidence of pancreatic carcinoma. Mortality closely reflects incidence, because even at present time, we often fail to diagnose this disease in a timely and correct manner. Isoattenuating tumours that cannot be visualised on CT is one of the major diagnostic problems. In addition to CT, other imaging methods, such as abdomi nal ultrasonography, magnetic resonance imaging, endoscopic ultrasonography and positron emission tomography, play a crucial role in the diagnosis of pancreatic cancer. The article summarises essential information about pancreatic adenocarcinoma imaging and its distinction from other tumours. Among the most common neoplasms mentioned in its differential diagnosis are neuroendocrine tumours, solid pseudopapillary tumour, lymphoma and metastases into the pancreas. Although pancreatic adenocarcinoma forms the majority share of the number of solid pancreatic masses, it is important to think of other more rare lesions that can imitate this malignant disease. These include, for example, some congenital conditions, fatty infiltration-replacement, peripancreatic lesions, other uncommon tumours or pancreatic sarcoidosis. The distinction of pancreatic adenocarcinoma from tumour-like chronic pancreatitis also deserves a separate chapter.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Prezentujeme kazuistiku 51leté ženy sledované mnoho let pro postupně se zvětšující cystickou expanzi podél pravého laloku jater. Expanze byla zpočátku hodnocena jako jaterní subkapsulární cysta. Vzhledem k pozitivní epidemiologické anamnéze a obrazu na zobrazovacích metodách (ultrazvuk, CT a MR) se uvažovalo i o echinokokové cystě. Po 10 letech od první manifestace klinických symptomů se zjistila progrese patologické formace s rozsevem po peritoneu. Následovala diagnostická laparoskopie, dle které sledovaná masa s jaterním parenchymem nesouvisela, ale způsobovala impresi jejího pravého laloku a adherovala k bránici. Histologicky byly ve sledované expanzi a ložiscích na peritoneu prokázány mucinózní metastázy ne zcela jasného origa. Vzhledem k histologickému nálezu a po opětovném zhodnocení všech zobrazovacích metod se domníváme, že se jedná o obraz pseudomyxomu peritonea.

We report a case report of 51-years old woman, who was observed and regularly checked for slowly growing cystic expansion along right hepatic lobe for many years. On the basis of epidemiology history and picture (on ultrasonography, CT and MRI), the mass was considered to be subcapsular liver cyst of echinococcal origin. After 10 years from the first manifestation of clinical symptoms, size progression of the mass and dissemination into the peritoneum was found. It was followed by diagnostic laparoscopy, which revealed that the cystic mass wasn´t located inside the hepatic parenchym. The mass was located outside the liver, caused an impression of right liver lobe and adhered to the diaphragm. The result of biopsy demonstrated mucinous peritoneal metastasis of unknown primary origin. Due to the histological conclusion and retrospective evaluation of imaging methods we suppose it could be pseudomyxoma peritonei.

• MeSH
• ascitická tekutina diagnostické zobrazování   MeSH
• cysty * diagnostické zobrazování   diagnóza   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• echinokokóza jater diagnostické zobrazování   diagnóza   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• peritoneální nádory diagnostické zobrazování   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie využití   MeSH
• pseudomyxom peritonea * diagnostické zobrazování   diagnóza   chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH