Úvod: Infekce v oblasti chirurgického pole (surgical site infections – SSI) představují závažný zdravotnický i ekonomický problém. Zvýšená morbidita, prodloužení doby hospitalizace a nutnost další léčby následně navyšují finanční náklady zdravotnických zařízení. Cílem tohoto článku je analyzovat incidenci SSI, jejich vliv na hospitalizační dobu a ekonomickou zátěž v českých podmínkách. Metodologie: Analyzovali jsme hospitalizace v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2024, u nichž byla klasifikována SSI dle CZ-DRG. Celkově bylo zahrnuto 2 134 hospitalizací, z nichž 212 (9,93 %) bylo komplikováno SSI. Zaznamenali jsme délku hospitalizace, počet reoperací a jejich dobu trvání. Výsledky: SSI hospitalizace tvořily 9,93 % všech případů, ale spotřebovaly 25,3 % dne hospitalizace. Ekonomický dopad SSI byl vyjádřen casemixem ve výši 24,07 %. SSI případy vyžadovaly 19,66 % všech operací a 16,43 % celkové doby chirurgických zákroků. Závěr: I při vyšší úhradě případů s SSI tato nepokrývá dodatečné náklady spojené s delší hospitalizací a nutností reoperací. Větší důraz na jejich prevenci může přispět k efektivnějšímu využití zdravotnických zdrojů.
Background: Surgical site infections (SSIs) are a major health and economic problem. Increased morbidity, prolonged hospital stay and the need for additional treatments increase the financial costs of healthcare institutions. The aim of this article is to analyze the incidence of SSIs, their impact on hospital length of stay and economic burden under Czech conditions. Methods: We analyzed hospitalizations in the period from 1st January 2021 to 31st December 2024 that were classified as SSI according to the CZ-DRG. A total of 2,134 hospitalizations were included, of which 212 (9.93%) were complicated by SSI. We recorded the length of hospital stay, number of reoperations and their duration. Results: SSI hospitalizations accounted for 9.93% of all cases but 25.3% of hospital days. The economic impact of SSIs was expressed as a case-mix of 24.07%. SSI cases required 19.66% of all operations and 16.43% of total operating time. Conclusion: It is evident from the findings of this study that SSIs are not only a medical problem, but also an economic one. The economic analysis conducted in this study demonstrates that, even with higher reimbursement for SSI cases, this reimbursement does not cover the additional costs associated with prolonged hospitalization and the necessity for reoperations.
- MeSH
- délka pobytu ekonomika MeSH
- hospitalizace ekonomika MeSH
- incidence MeSH
- infekce chirurgické rány * ekonomika prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- náklady na zdravotní péči * MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Chronická žilní nedostatečnost je pokročilé chronické žilní onemocnění, které v důsledku žilní hypertenze vede ke specifickým změnám na kůži nebo v podkoží dolních končetin. Terapie chronické žilní nedostatečnosti se zaměřuje na snížení nebo odstranění základní žilní hypertenze, a to jak konzervativními prostředky, tak metodami invazivními, resp. operačními. Metodika: retrospektivně jsme analyzovali data v nemocničním systému za období 2013–2022. Náš soubor obsahoval 1 722 operovaných pacientů s hlavní diagnózou I83 (primární varikozita dolních končetiny). Hodnotili jsme počty v jednotlivých letech, věk a pohlaví nemocných a jejich komorbidity. Výsledky: v našem souboru z 1 722 operovaných pacientů s varikozitou dolních končetin byly více jak dvě třetiny ženy. Poměr žen byl 72,5 % k 27,5 % mužů. Naprosto zjevný je zvyšující se trend průměrného věku operovaných nemocných. Výše průměrného věku v roce 2013 byla 52 let a v roce 2021 již 59, v loňském roce došlo dále k poklesu na 56 let. V námi analyzovaném souboru jsme zjistili zároveň vysoký výskyt kardiovaskulárních one-mocnění, a to téměř u poloviny nemocných, 855 pacientů trpě- lo minimálně jednou chorobou z kardiovaskulárních onemocnění, což je 49,65 %. Toto zjištění koreluje s posledními dostupnými studiemi.
Chronic venous insufficiency is an advanced chronic venous disease that leads to specific changes in the skin or subcutaneous tissue of the lower extremities due to venous hypertension. Therapy of chronic venous insufficiency focuses on reducing or eliminating the underlying venous hypertension, both by conservative means and by invasive or surgical methods. Methodology: we retrospectively analyzed hospital-based data for the period 2013–2022. Our cohort included 1722 operated patients with a principal diagnosis of I83 (primary lower extremity varicosity). We assessed the numbers in each year, the age and sex of the patients and their comorbidities. Results: in our cohort of 1722 operated patients with lower limb varicosity, more than two-thirds were women. The proportion of women was 72.5% and 27.5% were men. The increasing trend of the mean age of operated patients is quite evident. The value of the average age in 2013 was 52 years and in 2021 it was already 59, with a decrease of 56 years last year. In our analysed cohort, we also found a high prevalence of cardiovascular disease in almost half of the patients, 855 patients suffered from at least one cardiovascular disease, which is 49.65%. Our findings correlate with the latest available studies.
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- kardiovaskulární nemoci epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- varixy etiologie patologie MeSH
- žilní insuficience * diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Proleženiny jsou nežádoucí komplikací během hospitalizace. Cíl: Retrospektivní analýza dat k ověření prevalence dekubitů od roku 2015 (od povinné registrace nežádoucí události dekubitus) dle hlavní diagnózy, typu operace a délky hospitalizace v období 2015–2021. Soubor a metodika: Analýza dat z nemocničního informačního systému (NIS), na hladině významnosti 0,05 (T-Test) s proměnnými: věk, počet proleženin, hlavní diagnóza, operace, délka hospitalizace a výskyt COVID-19 k délce hospitalizace. Výsledky: Celkem bylo v NIS evidováno 2 350 dekubitů u 1 539 nemocných (1,52 dekubitu/pacienta) a 930 (40 %) nemocných bylo přijato k hospitalizaci s dekubity. Nejčastější lokalizace dekubitů: pata (33 %), sakrum o 6 % méně, hýždě (17 %). V letech 2015–2021 bylo operováno 17 247 nemocných, z nich 289 nemocných mělo dekubitus. Nejčastější hlavní diagnóza při výskytu dekubitů byla fraktura krčku kosti stehenní (14,35 %) a neurologické (9,09 %) či onkologické onemocnění (12,03 %). Překvapivý byl výskyt dekubitů u nemocných s ileózními stavy (11,57 %). COVID-19 byl v letech 2020 a 2021 zjištěn u 163 pacientů, z nichž šest mělo dekubitus a prodlouženou hospitalizaci. Závěr: Zdravotní stav osob s chronickými ranami i dekubity je důležité vnímat komplexně a individuální plán péče vypracovat s cílem zlepšit život pacientů a šanci na uzdravení.
Introductions: Pressure ulcers (PUs) represents an undesirable complication during hospitalization. Aim: Retrospective data analysis to verify the prevalence of PUs since 2015 (since the mandatory registration of the PUs an adverse event) by principal diagnosis, type of surgery and length of hospital stay in the period 2015–2021. Sample and methods: Retrospective analysis of data from the hospital information system (HIS), at 0.05 level of significance (T-Test) with the variables: age, number of pressure ulcers, principal diagnosis, operation, length of hospitalization and prevalence of COVID-19 to length of hospitalization. Results: A total of 2,350 PU cases in 1,539 patients (1.52 PUs/patient) were registered in the HIS, and 930 (40%) patients were admitted to hospital with PUs. The most common locations of PUs were: heel (33%), sacrum 6% less, buttocks (17%). Between 2015 and 2021; 17,247 patients were operated on, of whom 289 had a Pus. The most common principal diagnosis in the occurrence of PUS was femoral neck fracture (14.35%) and neurological (9.09%) or oncological disease (12.03%). The incidence of PUs was surprising in patients with ileal conditions (11.57%). COVID-19 was found in 163 patients in 2020 and 2021, six of whom had PUs and prolonged hospitalization. Conclusion: It is important to view the health status of people with chronic wounds and PUs in a comprehensive manner and to develop an individualized care plan to improve patients‘ lives and chances of recovery.
- MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- žilní insuficience * chirurgie diagnostické zobrazování klasifikace mortalita patologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Naše studie retrospektivně analyzuje data a odhaluje možné rizikové faktory vzniku dekubitů u pacientů podstupujících operaci v letech 2017-2018. Metody: Použili jsme administrativní data z nemocničního informačního systému a z databáze (I-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05 a zahrnula tyto faktory: věk, Body Mass Index (BMI), počet a stupeň dekubitů, výskyt komorbidit onemocnění kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus, chronické renální selhání, neurologické onemocnění a onkologická diagnóza v anamnéze. Výsledky: V 2017-2018 z celkového počtu 6 419 hospitalizovaných pacientů podstoupila většina nemocných operační výkon (n=5 851, 91,15 %). Nově se vytvořil dekubitus u 86 pacientů, t.j. 1,46 %. Průměrný věk pacientů byl 79,85 let, poměr mužů a žen byl 40:46. BMI byl průměrně 24,13. Mezi BMI a vznikem dekubitů nebyl statisticky významný vztah. Doba mezi přijetím nemocného do operace trvala v průměru 2,79 dne (0-16 dní) a nebyl to rozhodující faktor. Neurologické onemocnění v anamnéze (u 56 nemocných t.j. 65,11 %), je predikujícím faktorem, neprokázali jsme statistickou významnost, podobně jako u onkologických onemocnění (u 30 pacientů, 24,41 %). Závěr: V námi provedené jedinečné analýze se jeví určité faktory jako rizikové, ale vzhledem k malému počtu takto nemocných, resp. chybě malých čísel nelze toto jednoznačně stanovit.
Aim: Pressure ulcers represent a major postoperative complication. We retrospectively analyse data and identify risk factors for the development of pressure ulcers in patients undergoing surgery at the 1st Surgical Clinic of St. Anne‘s Hospital in Brno between 2017 and 2018. Methods: We used data from the hospital‘s information system and a purpose-built electronic database (I-hojeni.cz). Statistical analysis was performed using Pearson‘s chi-square at a significance level of 0.05, the variables used included: age, Body Mass Index (BMI), number and grade of pressure ulcers and comorbidities (history of cardiovascular diseases, diabetes mellitus, chronic renal failure, neurological and oncological diseases). Results: 5,851 inpatients underwent surgery (91.15% of the total of 6,419) between 2017and 2018. Pressure ulcers newly developed in 86 patients (1.46%), 40 men and 46 women. The patients‘ average age was 79.85, age was confirmed as a predictive factor for pressure ulcer formation. The average BMI value was 24.13, the relationship between BMI and development of pressure ulcers was not statistically significant. The average pressure ulcer grade was 2.04 and the average number per patient 1.5. Pressure ulcers mostly developed on the heels, buttocks and sacrum. On average the period between a patient‘s admission and operation was 2.79 days (0-16 days), it did not prove to be a factor. 56 patients (65.11%) had a history of neurological disorder a predictive factor the correlation was not statistically significant, similarly to oncological diseases 30 (24.41%), 19 patients (22.09%) with pressure ulcers died. Conclusion: Our study is unique in expanding our understanding of multiple risk factors for the development of pressure ulcers, it suggests that age and a history of neurological disorder in particular are key risk factors while other risk factors generally considered to be significant (mobility, nutritional factors) did not prove so.
- Klíčová slova
- chirurgický pacient,
- MeSH
- dekubity * etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Cíl: Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pacientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. Anny v Brně v letech 2015-2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku. Metodika: Retrospektivnívní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05. Výsledky: V období 2015-2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pacientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pacientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pacientů byl 81,61(36-97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0-16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pacienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí. Závěr: Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pacientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické diagnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.
Aim: Target of this study was to analyse occurrence of pressure ulcers (PUs) in patients hospitalized at First Department of Surgery of St. Anne's University Hospital between 2015 and 2017, identify their dependency on neurological comorbidities. Especially in group of eight patients with developed position PUs to analyse the possibility to influence their origin. Methodology: Retrospective analysis of the data from the hospital information system and an electronic tool (i-hojeni.cz). Statistical analysis was carried out by means of Pearson's chi-square test, level of significance 0.05. Results: In the period 2015– 2017 in total 9,550 patients out of 11,028 hospitalized patients underwent surgery. The PUs developed during hospitalization in 115 hospitalized patients (62 women and 53 men), out of which 104 underwent surgery. Average age of these patients was 81.61 (36– 97) years of age, the average body mass index (BMI) was 24.93 and average length of hospitalization was 23.4 days. The time between admission to hospital and surgery was 2.82 (0– 16) days. On average, there occurred 1.41 PUs per patient. The most frequent location of PUs were heels and buttocks. We found no statistically significant relation between BMI and occurrence of PUs (p > 0.05). On the contrary, the patients' age and length of hospitalization related to the occurrence of PUs (p < 0.05). We proved non-statistic relation between development of pressure ulcer in operated patients and existence of neurological anamnesis. In total, 15 patients died, nevertheless 9 of them died with symptoms of sepsis with no direct relation to the PU lesions. A special group of evaluated patients were eight patients who had PUs after position trauma. The six of them died (75%) of septic development due to PUs. Conclusion: In spite of all preventive measure, PUs develop in surgically treated patients, especially those with neurological diseases in patient history (71.30%). Measures preventing development of PUs need to be applied not only in hospitals and institutes of social care but also in home care. Consequences of falls - especially of elderly with frequently insufficient social background may be ultimately fatal.
- Klíčová slova
- traumatický pacient, poziční dekubitus,
- MeSH
- dekubity * etiologie prevence a kontrola MeSH
- incidence MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- neurodegenerativní nemoci MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
