Východisko: Životní styl dětí s onkologickým onemocněním může mít významný vliv na jejich dlouhodobé zdravotní výsledky, především z důvodu vzniku možných pozdních následků léčby. Cíle: Hlavním cílem této studie bylo charakterizovat životní styl dětí s onkologickým onemocněním v období remise. Dílčím cílem bylo posoudit rozdíly v oblasti životního stylu mezi dětmi s onkologickým onemocněním v období remise a jejich zdravými vrstevníky a dále posoudit tyto rozdíly při zohlednění faktoru pohlaví zúčastněných dětí. Metody: Výzkumný soubor tvořilo celkem 60 probandů, kteří byli rozděleni na výzkumnou a kontrolní skupinu. Výzkumnou skupinu tvořilo 23 dětí s onkologickým onemocněním v období remise, které absolvovaly aktivní onkologickou léčbu ve Fakultní nemocnici v Brně na Klinice dětské onkologie. Kontrolní skupina byla tvořena jejich 37 zdravými vrstevníky. Pro sběr dat byl použit dotazník zkonstruovaný z otázek zaměřených na životní styl dětí a mládeže, které jsou standardně využívány v mezinárodní studii Health Behaviour of School-Aged Children. Výsledky: Z celkového pohledu se děti s onkologickým onemocněním v období remise nelišily ve sledovaných aspektech životního stylu od svých zdravých vrstevníků. Významné rozdíly mezi sledovanými skupinami byly nalezeny pouze v dílčí analýze u chlapců. Závěr: Výsledky mohou naznačovat potřebu zohledňovat při koncipování intervenčních a vzdělávacích programů v oblasti životního stylu faktor pohlaví dětí s onkologickým onemocněním v období remise.
Background: The lifestyle of children with oncological diseases can exert a profound influence on their long-term health outcomes, primarily due to the potential emergence of late treatment-related effects. Objective: This study aimed to characterize the lifestyle of children with oncological diseases during the remission period, while also assessing differences in lifestyle between children in remission and their healthy peers. Additionally, we sought to evaluate these differences while considering the factor of gender among the participants. Methods: The research sample comprised a total of 60 subjects, divided into a research group and a control group. The research group consisted of 23 children in remission who underwent active oncological treatment at the Department of Pediatric Oncology, University Hospital in Brno. The control group consisted of their 37 healthy peers. Data collection was performed using a questionnaire constructed from standardized items focusing on the lifestyle of children and adolescents, as utilized in the international study, Health Behaviour of School-Aged Children. Result: Overall, children with oncological diseases in remission did not exhibit significant differences in lifestyle compared to their healthy peers. However, a subgroup analysis among boys revealed notable distinctions between the studied groups. Conclusions: These findings suggest the importance of considering gender when designing intervention and educational programs related to the lifestyle of children with oncological diseases in remission.
- Klíčová slova
- sledování obrazovky,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- nádory * MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spánek MeSH
- stravovací zvyklosti MeSH
- životní styl * MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Adult survivors of childhood acute lymphoblastic leukemia (ASALL) compose a specific group that faces an increased risk of experiencing late effects of their earlier treatment. Physical activity (PA) may be one of the appropriate means for preventing or minimizing the late effects of treatment. The main purpose of this study is to characterize device-measured PA and sedentary behavior (SB) among ASALL. The specific objective was to compare the movement behavior with a group recruited from the healthy population and to determine the degree of compliance with health recommendations for PA in the adult population. Twenty ASALL and 21 healthy control group (CG) members participated in the study. Participants were between 18 and 30 years old. Movement behavior was assessed for seven days using an Axivity AX3 accelerometer and a 24-h wearing protocol. Movement behavior was characterized by the amount of time spent in SB, light PA (LPA), moderate PA (MPA), and vigorous PA (VPA). There were no significant differences in movement behavior or compliance with PA recommendations between the ASALL and CG. During the week, the ASALL accumulated 711 min per day of SB vs. 636 min per day in the CG (p = 0.26); the ASALL had 186 min per day of LPA vs. 201 min per day in the CG (p = 0.47); the ASALL had 132 min per day of MPA vs. 147 min per day in the CG (p = 0.25); and the ASALL had 5 min per day of VPA vs. 4 min per day in the CG (p = 0.48). All research participants (ASALL and CG) met the PA recommendations of > 150 min per week for moderate PA. The results of our study suggest that ASALL, even after suffering from that disease in childhood, display comparable levels of PA and SB to their healthy peers. Both groups met the health recommendations for PA. The device-based monitoring of PA and SB should be an integral part of monitoring the late effects of treatment.
- MeSH
- akcelerometrie MeSH
- akutní lymfatická leukemie * terapie MeSH
- cvičení MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- sedavý životní styl * MeSH
- zdravotní stav MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Purpose: Paediatric cancer survivors (PCS) are a high-risk population, who can suffer from late effects of their treatment, such as metabolic syndrome, cardiovascular conditions, secondary tumours. Optimal movement behaviours (e.g., limited sedentary behaviour [SB] and sufficient physical activity [PA]) can reduce the side effects or avoid late effects of their treatment. The aims of this study were to analyse movement behaviours and meeting the recommendation of 60 minutes of moderate-to-vigorous physical activity (MVPA) a day in Czech PCS, and to compare their movement behaviours during recovery and school weeks in relation to gender, age, and cancer type. Methods: Twenty-six PCS aged 7-15 years in remission stage took part in the cross-sectional study. Movement behaviours were measured with Actigraph wGT3X+ accelerometers worn 24 hour/day for 20 consecutive days covering recovery week (13 days at recovery camp) and school week (7 days). Based on cancer types, the PCS were categorized into haematological malignancy or solid tumours group. Results: In the PCS, movement behaviours differed between recovery and school weeks. During recovery week, the PCS showed less SB (451.8 vs. 552.3 min/day, p < 0.001) and spent more time on light PA (350.3 vs. 255.1 min/day, p < 0.001), moderate PA (73.2 vs. 37.4 min/day, p < 0.001), and vigorous PA (10.3 vs. 4.0 min/day p < 0.001) than during school week. The PA recommendation was met by 77% (n = 20) PCS during recovery week, but only by 15% (n = 4) individuals during school week. Conclusions: The PCS recorded higher levels of PA and lower levels of SB during recovery week than during school week. If provided with appropriate conditions, PCS in the remission stage are able to reach the PA level recommended for the healthy population. Recovery week can be a suitable platform for gaining experience that PCS are able to meet the recommended PA level and could be an integral part of reconditioning and resocialization programmes for PCS after the completion of their treatment.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Background: Previous research has demonstrated that paediatric cancer survivors (PCS) have lower sleep quality than their healthy peers. However, the research to date has focused mainly on self-reported data. Therefore, the aim of this cross-sectional study was to characterise selected sleep parameters in PCS using objective monitoring techniques and to compare them with a control group (CG) of their healthy peers during a structured recovery stay. A specific objective was to characterise sleep with respect to gender, age, and cancer type. Methods: 26 PCS and 38 CG aged 7-15 years participated in the study. Selected sleep indicators (time in bed, total sleep time, sleep efficiency) were objectively assessed with an Actigraph wGT3X-BT accelerometer for 12 days during the recovery stay. Results: No significant differences were found between the PCS and CG groups in terms of the selected sleep parameters. The total time in bed was 543.1 min/day in the PCS and 537.2 min/day in the CG (p=0.91). The total sleep time was 455.3 min/day in the PCS and 457.5 min/day in the CG (p=0.57). Sleep efficiency was 85.3% in the PCS and 86.3% in the CG (p=0.36). Sleep efficiency >85% was achieved by 62% of the PCS (n=16) and 68% of the CG (n=26). There were no significant differences in sleep parameters in terms of variables such as gender, age, or cancer type. Conclusion: The results of our study suggest that - under the same conditions - the PCS did not differ from their healthy peers in terms of the indicators of time in bed, total sleep time, and sleep efficiency. No significant differences according to age, gender, or cancer type were found.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Východiska: Každodenní aktivity dětí a mládeže představují důležité vývojové příležitosti, které jim slouží jako prostředek socializace a získání kulturních znalostí a dovedností. Mnoho dětí a mládeže tráví svůj volný čas sportem či jistou formou pohybové aktivity. Ne jinak je tomu i u dětí s onkologickým onemocněním. Výzkum sportovních preferencí má obrovský význam pro vytváření pohybových programů sloužících k resocializaci této cílové skupiny. Cíle: Cílem výzkumného šetření byla analýza sportovních preferencí u dětí s onkologickým onemocněním. Dílčím cílem bylo zjištění míry asociace mezi zjištěným pořadím aktivit a nabídkou aktivit v rámci tábora. Metodika: Pro účely tohoto šetření bylo použito dotazníku preferencí sportovních aktivit, který je standardizován a majoritně užíván Centrem kinantropologického výzkumu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Struktura preferencí sportovních aktivit byla zjišťována celkem v osmi rozdílných oblastech. Výzkumný soubor byl tvořen dětmi s onkologickým onemocněním (ve věku 6–15 let) léčených na Klinice dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno (n = 63). Zpracování výsledků proběhlo ve statistických programech Statistica 6.0 CZ a SPSS 17.0. Výsledky: V hodnocení preferencí dle charakteru jednotlivých aktivit se na prvním místě umístily týmové sportovní aktivity (165 bodů) před aktivitami individuálními (135 bodů). Třetí a čtvrté místo obsadily sportovní aktivity ve vodě (105 bodů), resp. sportovní aktivity v přírodě (91 bodů). V oblasti individuálních sportovních aktivit se na prvním místě umístilo plavání, následováno cyklistikou, sjezdovým lyžováním, badmintonem a stolním tenisem. Závěry: Výzkum sportovních preferencí u konkrétního souboru dětských onkologických pacientů prokázal určité diference v preferencích účastníků tábora. Nejdominantnější aktivitou v rámci výzkumného šetření bylo klasifikováno plavá- ní, jakožto i aktivity spojené s vodním prostředím.
Background: Everyday activities of children and youth represent important developmental opportunities, which serve them as an instrument for socialization and acquisition of cultural knowledge and skills. Many children and youth spend their leisure time with sport activities or other kinds of physical activity. There is no difference in children suffering from oncological disease. The sport preferences survey has great importance for the creation of physical activity programs serving for resocialization of our target group – children’s oncological patients. Aims: The main aim of this survey was to analyze the sport preferences structure in childhood oncological patients. A secondary aim was to determine the degree of association between the identified sequence of activities and the range of activities within the camp. Methods: For the purpose of this investigation a questionnaire was used for preferences of sporting activities, which is standardized and used by the majority of the Center for Kinanthropological Research of Palacký University Olomouc. The structure of the preferences of sports activities was evaluated in eight different areas. The research group consisted of children with cancer (aged 6–15 years) treated at the Clinic of Pediatric Oncology Brno (n = 63). Data processing was realized in the statistical programs, Statistica 6.0 CZ and SPSS 17.0. Results: Team sports (165 points) were assessed as the most preferred activities within all surveyed categories. The order of other activities was as followed – individual activities (135 points), water activities (105 points) and outdoor activities (91 points). In the area of individual sports activities in the first place was swimming, followed by cycling, downhill skiing, badminton and table tennis. Conclusions: There were small discrepancies between the detected sport preferences structure and the program of the camp. The potential of increasing the adherence towards particular physical activity can be enhanced by respecting the wishes and preferences of target groups the camp lectures/teachers work with. The most dominant activity within this survey was swimming, as well as activities in a water environment.
- Klíčová slova
- resocializace, sportovní preference,
- MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- sporty * psychologie statistika a číselné údaje MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
