INTRODUCTION: Dual diagnosis is used in addiction medicine to refer to the co-occurrence of an addiction-related disorder and another psychiatric disorder in the same individual. Adolescence is a key period for the development of both mental disorders and addictions. OBJECTIVE: The aim of this study is to describe the relationships between psychiatric and addiction-related disorders in patients of the Outpatient Addiction Treatment Clinic for Children and Adolescents at the 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague in 2015-2022. METHODS: Data were retrospectively analyzed from the hospital's medical system, which collects basic diagnostic data on patients. Descriptive statistics and cluster analysis were performed to identify relationships between psychiatric and addiction-related disorders. RESULTS: Of the 450 patients, 153 patients (34%) met the criteria for dual diagnosis. The most common addiction-related disorders were mental and behavioural disorders due to the use of cannabinoids (35%) and internet gaming disorder (35%). The most common psychiatric diagnoses were behavioural and emotional disorders with usual onset in childhood and adolescence (64%), with a lower prevalence in girls than in boys. CONCLUSIONS: These findings may be important for the diagnosis and treatment of risky behaviours and addictions in children and adolescents.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cílem přehledové práce je zmapovat, jak se rodiče podílejí na vzniku a vývoji online závislostí. V textu je pozornost zaměřena na vztahy v rodině, vztahy mezi rodiči a dospívajícími, výchovné styly rodičů, rodičovskou mediaci a vzorce užívání informačních technologií rodiči. Výsledky docházejí opakovaně k závěrům, že důležitým protektivním faktorem ve vývoji online závislostí u adolescentů je kvalita vztahu s rodiči a rodinného prostředí, ve kterém vyrůstají. Pozitivní vztahy, otevřená komunikace, respektování autonomie dospívajícího a emoční blízkost jsou prevencí online závislostí. V rámci rodičovských výchovných stylů se ukazuje důležitá rodičovská vřelost a střední míra kontroly. Techniky rodičovské mediace korelující s nižším výskytem online závislostí jsou společné užívání informačních technologií a aktivní mediace, tedy techniky, které respektují autonomii dospívajícího. Rodiče a odborníci by měli věnovat významnou pozornost také vzorcům užívání informačních technologií samotných rodičů, kteří fungují jako důležitý model ve vztahu k informačním technologiím.

The aim of this review is to explore parents’ involvement in the onset and development of online addictions among adolescents. The text focuses on family relationships, relationships between parents and teenagers, parenting styles, parental mediation, and patterns of parents’ use of information technology. The findings are consistent in showing that the quality of adolescents’ relationships with their parents and the family environment are important protective factors for the development of online addiction among adolescents. Factors which prevent online addiction include positive relationships, open communication, respect for the adolescent’s autonomy, and emotional closeness. Regarding parenting styles, parental warmth and a moderate degree of control are shown to be important. Parental mediation techniques associated with the lower incidence of online addictions include co-use of information technology and active mediation, i.e. techniques that respect the adolescent’s autonomy. Parents and professionals should also pay significant attention to the patterns of information technology use on the part of the parents, as these are an important model for adolescents in terms of the use of information technology.

• Publikační typ
• zprávy MeSH

Článek se zabývá diagnostikou používání digitálních technologií, přičemž klade důraz na problematiku závislosti na digitálních zařízeních a jejich vliv na psychické zdraví a kvalitu života jedinců, zejména adolescentů. Článek se zabývá závislostí na internetu, chytrých telefonech, hrách a sociálních médiích. V textu je zahrnut přehled hlavních diagnostických nástrojů používaných k hodnocení těchto závislostí, včetně jejich psychometrických vlastností. Pozornost je věnována negativním důsledkům používání digitálních technologií na mentální zdraví, včetně deprese, úzkosti a problémů se spánkem. Článek zdůrazňuje důležitost multidisciplinárního přístupu k diagnostice a léčbě těchto závislostí a apeluje na rozvoj validovaných diagnostických nástrojů pro účely indikované prevence a léčebných intervencí

This article deals with the assessment of the use of digital technologies, with an emphasis being placed on the issue of addiction to digital devices and their impact on the mental health and quality of life of individuals, especially adolescents. The article discusses addiction to the internet, smartphones, gaming, and social media. An overview of the main diagnostic tools used to assess these addictions, including their psychometric properties, is included. Attention is paid to the negative consequences of digital technology use for mental health, including depression, anxiety, and sleep problems. The article underlines the importance of a multidisciplinary approach to the diagnosis and treatment of these addictions and calls for the development of validated diagnostic tools for indicated prevention and treatment interventions

Cílem přehledové práce je zmapovat a popsat nejčastěji užívané psychoterapeutické přístupy pro dospívající ohrožené online závislostním chováním a specifika práce s touto populací. Adolescenti s online závislostmi vykazují nižší motivaci ke vstupu do léčby a preferují pomoc od vrstevníků. Mezi výzkumně ověřené postupy léčby online závislostí v této věkové kategorii patří motivační terapie, kognitivně behaviorální terapie, psychodynamická terapie a rodinná terapie. Efektivní intervence jsou ty, které jsou zaměřené na redukci příznaků online závislostí. Zejména se jedná o intervence zahrnující rodičovské poradenství, programy zaměřené na trénink sebekontroly a skupinové terapie. Nejefektivnější jsou komplexní programy pracující s klienty na různých úrovních (individuální, rodinné, skupinové) a v případě, že je psychoterapeutická intervence doplněna farmakoterapií.

The aim of this paper is to map and describe the most frequently used psychotherapeutic interventions for adolescents at risk of online addictive behaviour and the specific aspects of working with this population. Adolescents with online addictions have lower motivation to seek treatment and prefer help from peers. Research- validated procedures in the treatment of online addictive behaviour with adolescents include motivational therapy, cognitive behavioural therapy, psychodynamic therapy, and family therapy. Effective interventions are those aimed at reducing the symptoms of online addictive behaviour. In particular, these are interventions that include parenting counselling, self-control training programmes, and group therapy. Comprehensive programmes working with clients at different levels (individual, family, group) and psychotherapeutic interventions supplemented with pharmacotherapy were identified as the most effective.

Východiska. V České republice je užívání psychoaktivních léků stále častější. Sedativa a hypnotika mohou být dlouhodobě předepisována pro léčbu chronických obtíží, může tak docházet k rozvoji tolerance a k potřebě navyšovat dávky. Je potřeba si uvědomit rizika nekontrolovaného užívání těchto léků, jako jsou nebezpečné interakce s ostatními látkami, nežádoucí ú činky, možnost zneužívání či vznik závislosti. Cíle. Hlavním cílem kazuistické práce bylo popsat zneužívání sedativ a hypnotik z pohledu pacientky se zaměřením na popis okolností, které k zneužívání sedativ a hypnotik vedly, popis začátku a průběhu užívání a uvědomění si problému. Cílem také bylo popsat současný stav a potřeby pacientky. Metody. Data byla získána formou kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaného rozhovoru v rámci diplomové práce. Následně byl rozhovor přepsán do podoby shrnujícího protokolu, analyzován pomocí tematické analýzy s využitím metod otevřeného, axiálního kódování a kategorizace. Data byla dále porovnána s informacemi získanými pomocí metody životní křivky. Výsledky. Okolnosti, které pacientku k zneužívání léků vedly, měly charakter samoléčby. Sedativa a hypnotika nebyla poprvé předepisována na základě psychiatrické indikace. Pacientka užívala léky 11 let. Aktuálně dochází ke kombinaci léků s alkoholem. Závěr a doporučení. V oblasti zneužívání sedativ a hypnotik je nutné pokračovat v dalším výzkumu. Tyto léky by neměly být předepisovány po dobu delší 4 týdnů. U chronických obtíží se doporučuje vyhledat specialistu a problém řešit komplexně.

Background. The abuse of psychoactive prescription drugs shows a rising tendency in the Czech Republic. Sedatives and hypnotics may be prescribed as long- term therapies for chronic disorders, which may lead to the development of tolerance and the need to increase doses. It is important to be aware of the risks posed by the uncontrolled use of these drugs. Aim. The chief aim of this case study was to describe the abuse of sedatives and hypnotics from a patient's perspective, with a focus on the circumstances leading to drug abuse, the beginning and course of the use of these drugs, self-awareness of the problem, current state and needs. Methods. A qualitative approach was applied to collect the data, involving a semi-structured interview as part of a master's thesis. The interview was transcribed into a protocol summary and analysed using open and axial coding and categorisation. The data was compared with information obtained using the lifeline method. Results. The circumstances leading the patient to drug abuse seemed to have the characteristics of self-medication. The patient has been taking sedatives and hypnotics for 11 years. Currently, she combines these drugs with alcohol. Conclusion and recommendation. Further research into the abuse of sedatives and hypnotics needs to be conducted. These drugs should not be prescribed for more than four weeks. In the case of chronic illness, it is recommended to seek a specialist and address the problem comprehensively.

Substance use increases the risk of damage to executive and cognitive functions. Manifested by a range of clinical symptoms, such impairments may affect people’s coping with everyday activities and their abilities to establish and maintain good social links. Substance users are an at-risk population in this respect. AIMS: Two cognitive rehabilitation interventions will be experimentally implemented into clinical practice and their effectiveness compared. The levels of impairment of the patients’ executive and cognitive functioning will be investigated. METHODS: The first rehabilitation modality under study is the Neurop3 computer program. The second, a pen-and-paper- based cognitive rehabilitation programme, will be devised by the authors. Initially, each patient will be screened using a test battery. If a deficit is identified, the patient will be offered the opportunity to participate in a rehabilitation programme. The components of the screening battery and the subsequent rehabilitation programmes will be chosen in such a way as to ensure that their administration falls within the competencies of an addiction specialist. The patients will be randomised into three groups according to the cognitive rehabilitation approach applied: 30 patients will be exposed to computer-assisted cognitive rehabilitation, 30 patients will undergo pen-and- paper rehabilitation, and 30 patients will constitute a control group. The study sample will comprise patients from the outpatient addiction treatment clinic at the Department of Addictology of the General University Hospital. The duration of all three programmes will be eight weeks. DISCUSSION: The research study explores the potential of rehabilitation programmes and explains the importance of cognitive rehabilitation for addiction patients. The results suggest that two cognitive rehabilitation programmes, in particular, may be promising in clinical practice. The research study is designed in such a way as to make it possible for an addiction specialist to administer it.

BACKGROUND: The abuse of psychoactive prescription drugs has become increasingly common in the Czech Republic. These drugs include sedatives, hypnotics, anxiolytics (benzodiazepines and Z-hypnotics), and opioids. Patients with an addiction to these prescription drugs exhibit symptoms associated with long-term use, particularly psychological and somatic problems, sleep disturbances, impaired cognitive functioning, and irritability. There is a need for a flexible response to their needs. AIMS: The aim of the research is to describe selected psychological symptoms and the quality of life of psychoactive drug abusers in addiction treatment. The main outputs of the research will include an overview study and the results of a data analysis. METHODS: Data collection will be carried out in three waves using a questionnaire survey consisting of standardised questionnaires. It will be conducted at the patient’s admission to the addiction treatment clinic, and, while in treatment, three and six months after the first survey. The research will also include a study of supporting documentation. The questionnaires will be evaluated according to the procedure manual for each standardised questionnaire. The qualitative data analysis will use a combination of a descriptive approach and selected qualitative data analysis techniques (pattern capture method, compare & contrast method). For the quantitative data analysis, exploratory analysis procedures will be used in combination with a descriptive approach. DISCUSSION: The prevalence of psychoactive prescription drug abuse continues to rise. Although much research on this topic has been conducted in recent years, we lack studies focusing specifically on the effective treatment of people addicted to psychoactive prescription drugs. The results of this study will provide information on selected psychological manifestations and the quality of life of psychoactive drug abusers in addiction treatment. The data on the relationships between types of substances used, patterns of use, the treatment phase, selected psychological symptoms, and the quality of life may also be of value.

Východiska.| Moderní technologie a internet používá stále rostoucí počet dětí v předškolním věku, avšak nejsou známy důsledky tohoto chování na vývoj jedince. Cíle. Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat problematiku používání moderních technologií a internetu u dětí v předškolním věku a zaměřit se na problémové, závislostní chování a rizika v souvislosti s těmito technologiemi na základě výpovědí rodičů. Soubor. Výzkumný soubor tvořilo 8 osob, z toho 5 žen a 3 muži. Do výzkumu bylo zařazeno 12 dětí. Metody. Data byla získána formou kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí v předškolním věku. Celkem bylo realizováno 8 rozhovorů, které byly přepsány do podoby shrnujícího protokolu a dále analyzovány pomocí tematické analýzy s využitím metod otevřeného a axiálního kódování a kategorizace. Jednalo se oo absolventskou bakalářskou práci. Výsledky. Ve srovnání s ostatními technologiemi tráví děti v předškolním věku nejvíce času sledováním televize a videí na YouTube. Většina dětí, s jejichž rodiči byl realizován rozhovor, má svůj vlastní tablet. Problémové či závislostní chování vzniká častěji při používání tabletu a mobilního zařízení než u jiných technologií. Rodiče podceňují rizika používání moderních technologií a internetu. Pravidla, která pro ně stanovují, vycházejí převážně z vlastního přesvědčení, jsou často nedostačující a vedou k nežádoucímu chování dětí. Závěr a doporučení. V oblasti rizik používání moderních technologií a internetu dětmi v předškolním věku je nutné pokračovat v dalším výzkumu. Rodiče by měli časově i místně omezovat používání moderních technologií a internetu jejich dětmi, je však potřeba stanovit jednotná doporučení pro rodiče i veřejnost.

Background. The number of preschool children using modern technologies and the internet is growing rapidly, but the consequences of this behaviour for individual development are unknown. Aim. The aim of this research was to map the issue of the use of modern technologies and the internet by preschool children and to focus on problematic, addictive behaviour and risks related to these technologies on the basis of statements made by the children’s parents. Sample. The research sample consisted of eight participants, of whom five were females and three males. Twelve children were included in the research. Methods | Data was collected through a qualitative approach using a semi-structured interview with the parents and using thematic analysis. In total, eight interviews were conducted, transcribed into a protocol summary, further analysed using thematic analysis, and modified using open and axial coding and categorization methods. This study was conducted as part of a bachelor’s thesis. Results. One of the main findings of the study is that watching TV and YouTube videos dominates preschool children’s media use. More than half of the preschool children in this study own a tablet. Problematic or addictive behaviour is more commonly caused by using tablets or mobile devices than different technologies. Parents underestimate the risks of the use of modern technologies and the internet. They set rules that are based mainly on their own beliefs and the rules are often inadequate and lead to undesirable behaviour in the children. Conclusion and recommendations. It is necessary to continue the research in the field of the use of modern technologies and the internet by preschool children. Parents should set time and place restrictions on the use of modern technologies and the internet for preschool children and a united recommendation should be defined for parents and the general public.

Východiska. Přestože se o existenci a důležitosti exekutivních funkcí ví již dlouhá léta, v odborných kruzích se nevyskytuje příliš odborníků, kteří by se touto problematikou hlouběji zabývali. Doposud nebylo u nás provedeno v adiktologických kruzích výzkumné šetření, které by se pokusilo nalézt spojitost mezi stavem exekutivních funkcí a jejich bezprostředním ovlivněním návykovými látkami. Tato studie vychází z teze, že dlouhodobým pravidelným užíváním alkoholu vzniká reálné riziko poškození exekutivních funkcí. Studie zúžila své pole zkoumání pouze na alkohol. Cíle. Cílem studie bylo sestavení a pilotní ověření testové baterie, která bude dostatečně citlivá vůči zachycení deficitu v oblasti exekutivních funkcí. Metody. Výzkumný vzorek byl sestaven z 6 pacientů. Testová baterie byla složena z 10 komponentů. Jednalo se o FAB, TMT, Addenbrookský kognitivní test, BAI, BDI, BI, test instrumentálních všedních dovedností, DEX. Výsledky.| Komponenty testové baterie se prokázaly jako dostatečně citlivé k popsání stavu exekutivních funkcí. Exekutivní domény, které se ukázaly jako nejméně zasažené, byly konceptualizace, inhibice a verbální fluence. Nejvíce zasažené byly exekuce, generace plánu a set shifting. Z kognitivních domén byly nejméně poškozené pozornost, paměť a psychomotorické tempo, naopak nejvíce zasažené byly vizuokonstruktivní funkce. Závěr. Vytvořená testová baterie se ukázala být dostatečně senzitivní vůči stavu exekutivních funkcí, tudíž může inspirativně posloužit pro další klinickou a výzkumnou práci.

Background. Although the existence and importance of executive functions has been known for many years, there are not many experts in professional circles who would deal with this issue in more depth. So far, no research has been conducted in our addictology circles, which would try to find a connection between the state of executive functions and their direct influence on addictive substances. This study is based on the thesis that long-term regular alcohol consumption poses a real risk of impairing executive functions. The study narrowed its field of study to alcohol only. Aims. The aim of the study was to compile and pilot a test battery which would be sufficiently sensitive to identify any executive deficits. Methods. The research sample consisted of 6 patients. The test battery consisted of 10 components, included the FAB, TMT, Addenbrooke’s Cognitive Examination, BAI, BDI, BI, Instrumental Activity of Daily Living, and the DEX. Results. Components of the test battery proved to be sufficiently sensitive and qualified to establish the state of executive functions. The executive domains which appeared the least affected included conceptualisation, inhibition, and verbal fluency. The ones that were affected most were plan execution and generation and set-shifting. The least damaged cognitive domains included attention, memory, and psychomotor pace, while visualconstructive functions sustained the greatest damage. Conclusion. The resulting test battery proved to be sufficiently sensitive to the state of executive functions. It can therefore serve as an inspirational tool for further clinical and research work.