Performing primary posterior capsulorhexis (PPCCC) during cataract surgery is an effective prevention of secondary cataracts. It is important not to damage the anterior vitreous membrane to minimize the possible complications and adverse side effects of this step of the surgery. Most authors use a viscoelastic material to protect the anterior vitreous membrane, injected into the space between the posterior lens capsule and the vitreous membrane through a small hole in the posterior capsule. The creation of posterior capsulorhexis using 25G forceps under an implanted intraocular lens while continuously filling the anterior chamber with irrigation fluid from an irrigation cannula, without the use of a viscoelastic material is, in our opinion, a safe, fast and cheap technique of PPCCC. This technique could theoretically lead to a lower incidence of postoperative complications such as higher postoperative intraocular pressure or anterior segment inflammatory response.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Optická koherenční tomografie (OCT) je nekontaktní a neinvazivní zobrazovací a diagnostická metoda, která umožňuje zobrazení očních tkání na transverzálních řezech v extrémně vysoké kvalitě mikrometrového rozlišení. Fyzikální princip OCT je analogický s ultrazvukem, místo akustické vlny však využívá infračerveného záření. Využitím nízko koherenčního zdroje záření je možné dosáhnout vyšší rozlišovací schopnosti. Na základě získaných dat může počítač rekonstruovat dvou nebo třírozměrné snímky vyšetřované tkáně. V průběhu posledních let jsme v oční chirurgii zaznamenali prudký rozvoj v operačním instrumentariu a zobrazovacích metodách. Nicméně, technologie chirurgických mikroskopů se výrazně nemění a stává se tak limitujícím faktorem v rozvoji oční mikrochirurgie. Integrace OCT do chirurgických mikroskopů, tedy zavedení Intraoperativní optické koherenční tomografie (iOCT), nám otevírá další možnosti zobrazení/ pohledu na operační pole a přizpůsobení operačních technik aktuální situaci v průběhu operačního výkonu. Nevýhodou je naopak prodloužení doby operace a tím teoretický nárůst možných komplikací souvisejících s operací. iOCT lze využít při operacích na předním i zadním segmentu oka. V předně segmentové chirurgii se využívá zejména při penetrujících a lamelárních keratoplastikách, operacích glaukomu a operacích katarakty. V zadně segmentové chirurgii se využívá během pars plana vitrektomie. Cílem článku je podat ucelený přehled o současných možnostech využití iOCT v oční chirurgii.
Optical coherence tomography (OCT) is a non-contact and non-invasive imaging and diagnostic method, that allows the imaging of ocular tissues on transverse sections in extremely high quality of micrometer resolution. The physical principle of OCT is analogous to ultrasound, but it uses infrared radiation instead of acoustic waves. By using a low coherent radiation source, it is possible to achieve a higher resolution. Based on the obtained data, the computer can reconstruct two or three-dimensional images of the examined tissue. In recent years, we have seen a rapid development in ophthalmic surgery, especially in surgical instruments and imaging methods. However, the technology of surgical microscopes does not change significantly and thus becomes a limiting factor in the development of ophthalmic microsurgery. The integration of the OCT into surgical microscopes, so the introduction of the Intraoperative Optical Coherence Tomography (iOCT), opens up further possibilities for displaying/looking at the operating field and adapting surgical techniques to the current situation during the surgery. On the contrary, the disadvantage is the prolongation of the surgery time and thus the theoretical increase in possible complications related to the surgery. iOCT can be used for operations on the anterior and posterior segment of the eye. In anterior segment surgery, it is used mostly in penetrating and lamellar keratoplasty, glaucoma surgery and cataract surgery. In posterior segment surgery, it is used during pars plana vitrectomy. The aim of the article is to provide a comprehensive overview of the current possibilities of using iOCT in eye surgery.
- MeSH
- diagnostické zobrazování metody MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologické chirurgické výkony * metody MeSH
- optická koherentní tomografie * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Retrospektivní zhodnocení výskytu kardiovaskulárních onemocnění (dále KV onemocnění) ve skupině pacientů s pseudoexfoliativním syndromem (dále PEX syndrom) a pseudoexfoliativním glaukomem (dále PEX glaukom) a jejich vztah k očním morfologickým a funkčním parametrům. Hlavním cílem tohoto srovnání bylo identifikovat parametr, který by se mezi skupinami se závažnými a mírnými KV onemocněními významně statisticky lišil. Metodika a výsledky: Retrospektivní analýza pacientů s nálezem PEX syndromu a PEX glaukomu. Hodnoceno bylo 46 očí 46 pacientů rovnoměrně rozdělených do dvou skupin. Ve skupině s PEX glaukomem i ve skupině s PEX syndromem tak byl hodnocen rovnocenný počet 23 pacientů. Sledované a statisticky zhodnocené parametry byly věk, pohlaví, hodnota nejlepší korigované zrakové ostrosti, nitrooční tlak, centrální tloušťka rohovky, poměr cup/disc, perimetrické parametry MD (Mean deviation) a PSD (Pattern standard deviation). Věk, pohlaví pacientů a průměrné hodnoty sledovaných parametrů byly zobrazeny popisným poměrovým grafem. Pomocí Mann-Whitney testu byly srovnávány sledované znaky mezi pacienty se závažnými a mírnými KV onemocněními ve skupině PEX syndromu a PEX glaukomu. KV onemocnění byla klasifikována jako mírná (typicky střední a medikamentózně dobře kontrolovaná arteriální hypertenze nebo onemocnění srdce bez související příhody jako např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, srdeční selhání) nebo závažná (KV onemocnění se související příhodou jako např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, srdeční selhání nebo venózní okluze). Závěr: Na sledovaných souborech pacientů s PEX syndromem a PEX glaukomem jsme neshledali statisticky významný rozdíl ve výskytu závažných a mírných KV onemocnění mezi skupinami pacientů s PEX syndromem a PEX glaukomem. Taktéž jsme neshledali statistický rozdíl ve sledovaných parametrech zrakové ostrosti, nitroočního tlaku, centrální tloušťky rohovky, poměru cup/disc a perimetrických parametrů MD a PSD mezi skupinami s mírnými a závažnými KV potížemi. Výjimkou byl parametr C/D v souboru pacientů s PEX glaukomem, kde jsme prokázali nižší hodnotu C/D poměru u pacientů s KV závažnými onemocněními než u pacientů s KV mírnými onemocněními.
A retrospective evaluation of cardiovascular disease (CV disease) in patients with pseudoexfoliative syndrome (PEX syndrome) and pseudoexfoliative glaucoma (PEX glaucoma) and their relationship to morphological and functional eye parameters. The main objective of this comparison was to identify parameters, that are among the groups with severe and mild CV disease statistically significantly different. Methods and results: Retrospective analysis of patients with PEX syndrome and PEX glaucoma. Evaluated were 46 eyes of 46 patients equally divided into two groups. In the group with PEX glaucoma and in the group with PEX syndrome was evaluated as an equivalent number of 23 patients. Monitored and statistically evaluated parameters were age, sex, the value of best corrected visual acuity, intraocular pressure, central corneal thickness, the cup/disc ratio, perimetry parameters MD (Mean deviation) and PSD (Pattern standard deviation). Age, sex of patients and the average values of monitored parameters are displayed on descriptive evaluative chart. Using the Mann-Whitney test were compared the observed signs among patients with severe and mild CV disease in a group of PEX syndrome and PEX glaucoma. CV disease was classified as mild (typically middle and medically well-controlled hypertension or heart disease with no associated events such as myocardial infarction, stroke, heart failure) or severe (CV disease-related event such as myocardial infarction, cerebrovascular stroke, heart failure or venous occlusion). Conclusion: We did not find a statistically significant difference in the incidence of mild and severe CV diseases among groups of patients with PEX syndrome and PEX glaucoma. Also, we did not find statistical difference in the monitored parameters of visual acuity, intraocular pressure, central corneal thickness, cup/disc ratio and perimetric parameters MD and PSD between the groups with mild and severe CV problems. The exception was the cup/disc ratio parameter in the group of patients with PEX glaucoma, where we found a lower value of cup/disc ratio in patients with severe CV diseases than patients with mild CV diseases.
Zaměřili jsme se na zhodnocení přístupu pacienta a očního lékaře k diabetické retinopatii u pacientů s diabetes mellitus 1. typu. Rozdílný přístup dokládáme na 4 kazuistikách. První pacientka vzorně spolupracovala s očním lékařem před otěhotněním i v době těhotenství a po porodu má oční nález stabilizovaný s dobrým vizem. Druhý pacient sice chodil pravidelně na kontroly očního pozadí v místě bydliště, ale pro ztrátu vizu na jednom oku přišel na naše pracoviště sám. Třetí pacient nedodržoval léčebný režim a byl špatně kompenzován. Diabetická retinopatie se proto rychle zhoršila i přes veškerou léčbu oftalmologem. Čtvrtá pacientka byla pravidelně sledována od roku 1973 a léčena od roku 2000 fotokoagulací a pak pars plana vitrektomií. Ačkoliv chodí pravidelně na všechny kontroly, přece jen se po 37 letech léčby a relativně dobré kompenzace diabetu projevují komplikace.
This paper analyses the attitude of both patient and ophthalmologist towards diabetic retinopathy in patients with diabetes mellitus type I. Distinct attitudes are illustrated on 4 case reports. The first patient cooperated with her ophthalmologist both before and during the childbirth. Afterwards the finding was stable and the visual acuity fair. The second patient was seeing his ophthalmologist quite regularly for a common examination of ocular fundus, but due to a remarkable loss of visual acuity in one eye came to our department. The third patient didn’t follow any treatment and was badly compensated. His diabetic retinopathy deteriorated rapidly despite intensive ophthalmic care. The fourth patient was supervised regularly since 1973 and underwent a photocoagulation therapy and a pars plana vitrectomy in 2000. Although she sees her specialist for regular check-ups, after 37 years of treatment and relatively good compensation of diabetes mellitus complications still occur.
- Klíčová slova
- vizus, fotokoagulace sítnice, kompenzace diabetu, spolupráce pacienta a lékaře,
- MeSH
- adherence pacienta MeSH
- diabetes mellitus 1. typu komplikace terapie MeSH
- diabetická retinopatie diagnóza prevence a kontrola MeSH
- dlouhodobá péče MeSH
- fotokoagulace MeSH
- lidé MeSH
- oftalmologie MeSH
- vztahy mezi lékařem a pacientem MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
