Dle zveřejněných ročenek Všeobecné zdravotní pojišťovny se za poslední desetiletí výrazně nemění počet případů cévních mozkových příhod a dalších poškození mozku a tendence výskytu těchto poškození spíše nepatrně klesá (24). Léčba těchto pacientů je však finančně velmi náročná (26). U pacientů po poškození mozku se projevuje celá řada obtíží. Těmi nejčastějšími jsou problémy motorické. Až 85 % pacientů postihuje funkční omezení (paréza), nebo úplná ztráta funkce (plegie) horní končetiny (22). Díky tomuto omezení nemohou pacienti zapojovat plně svoji horní končetinu do běžných denních činností (ADL), což může vést k jejich nesoběstačnosti a dlouhodobé závislosti na druhé osobě. Z toho důvodu jsou v rehabilitaci stále více využívány moderní technologie jako prostředek podporující rehabilitaci horních končetin (22). Mezi trendy současné doby se řadí možnost využití inerciálních senzorů, které jsou označovány jako neinvazivní systémy pro monitorování pohybu pacienta. Mezi inerciální senzory se řadí akcelerometry. Akcelerometr je přístroj nebo součást přístroje měřící zrychlení a může monitorovat pohyb např. horních končetin. Hlavní výhodou z pohledu ergoterapie je možnost monitorování tohoto pohybu během provádění ADL v přirozeném, domácím prostředí pacienta. Akcelerometry navíc také poskytují zpětnou vazbu, která pacientům umožňuje zpětně sledovat jejich pohyb a jejich event. zlepšení, a tím je motivuje, aby svou horní končetinu zapojovali do běžných denních činností. Monitorování a zpětná vazba jsou nezbytné principy v podpoře funkčního zdraví a vedou ke změně chování, jelikož cvičení je významně ovlivněno takzvanou "důvěrou uplatnit své vlastní schopnosti" (14, 22, 23).
According to published yearbooks of the General Health Insurance Company, the number of cases of cerebral vascular events and other brain damage has not changed significantly over the last decade, and the tendency for these damages tends to drop slightly. However, the treatment of these patients is very financially demanding (26). There are a number of difficulties in brain damage. The most common are motor problems. Up to 85% of patients suffer from functional impairment or complete loss of function of the upper limb (22). Because of this limitation, patients cannot fully engage their upper limb in the activities of daily living (ADL), which may lead to their incompetence and long-term dependence on the other person. For this reason, modern technology is increasingly used in rehabilitation as a means of rehabilitation of upper limbs (22). Current trends include the use of inertial sensors, which are referred to as non-invasive patient monitoring systems. Inertial sensors include accelerometers. Accelerometer is an instrument or part of an acceleration meter and can monitor the movement of the upper limbs. The main advantage from the perspective of occupational therapy is the possibility of monitoring this movement during the performance of ADL in the native, domestic environment of the patient. In addition, accelerometers provide feedback to allow patients to track their movement and event. improvement and thus motivates them to engage their upper limbs in ADL. Monitoring and feedback are essential principles in promoting functional health and lead to a change in behavior, as exercise is significantly influenced by the so-called "self-confidence to exercise one's own abilities" (14, 22, 23).
Cíl: Sémontův repoziční manévr se v praxi užívá k léčbě pacientů s benigním paroxyzmálním polohovým vertigem zadního polokruhového kanálku. Cílem studie bylo zhodnotit interindividuální a intraindividuální variabilitu při provádění tohoto manévru a definovat parametry, které jeho provedení nejvíce ovlivňují. Metody: Tři zkušení terapeuti provedli manévr oboustranně u 10 zdravých jedinců. Inerciální měřicí jednotka složená z akcelerometru a gyroskopu získávala informace o trajektorii pohybu hlavy v prostoru a její rychlosti. Úhlové změny byly zaznamenány v souřadnicovém referenčním systému. Z odchylek od uvažované roviny polokruhového kanálku byla vyhodnocena data o přesnosti provedení manévru. Výsledky: Parametry ovlivňujícími přesnost manévru jsou výška probanda (p = 0,0252), fáze pohybu (p < 0,0001) a dále terapeut a strana pohybu, přičemž tyto faktory vykazují vliv především ve své interakci. Byl hodnocen vztah fáze pohybu k výšce probandů (p = 0,0130), terapeuta k fázi pohybu (p = 0,0001), terapeuta k výšce probandů (p < 0,0252). Největší zaznamenaný rozsah odchylky od senzorické roviny byl v rozmezí –37,17° až 31° se standardní odchylkou 16,6°. Závěry: Získaná data poukazují na překvapivě vysokou variabilitu při provádění Sémontova manévru ať v porovnání mezi jednotlivými měřeními u jednoho terapeuta nebo v porovnání mezi terapeuty. Analýza vlivu těchto odchylek na úspěšnost terapie benigního polohového paroxyzmálního vertiga a bližší analýza ovlivňujících parametrů by měly být předmětem dalšího výzkumu.
Aim: Sémont liberatory manoeuvre is used in the treatment of posterior semicircular canal in patients with benign paroxysmal positional vertigo. The aim of the study was to determine the inter-individual and intra-individual variability in the processing of the manoeuvre and to define the parameters that affect it the most. Methods: Three experienced therapists applied the manoeuvre bilaterally in 10 healthy probands. Inertial measurement unit consisting of the accelerometer and gyroscope recorded the trajectory and speed. Angle changes were placed in the coordinate reference system. Accuracy of the manoeuvre was evaluated based on the deviations from the projected sensory plane. Results: Parameters affecting the accuracy of the manoeuvre included height of a proband (p = 0.0252), phase of the movement (p < 0.0001), therapist and the side of the movement. The effect of these factors is the most pronounced when combined. We assessed interactions of the phase of the movement and the height of the probands (p = 0.0130), the therapist and the phase of movement (p = 0.0001), the therapist and the height of the probands (p < 0.0252). The largest magnitude of deviation from the sensory plane was in the range of –37.17° to 31° with a standard deviation of 16.6°. Conclusions: The data highlight high variability in the implementation of the Sémont liberatory manoeuvre, whether measurements by a single therapist or inter-individually between the therapists are compared. Analysis of the impact of these deviations on therapeutic efficacy in patients with benign paroxysmal positional vertigo and detailed analysis of influencing parameters should be the subject of further research. Key words: benign positional paroxysmal vertigo – variability – Sémont liberatory manoeuvre The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- benigní paroxysmální polohové vertigo * diagnóza terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- matematika MeSH
- mladý dospělý MeSH
- postura těla * MeSH
- posturální rovnováha MeSH
- rotace * MeSH
- software MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesné váhy a míry MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Poškození mozku představuje v současné době významný problém nejenom pro jeho stoupající četnost, ale především pro svou závažnost. Léčba je finančně velmi náročná, zejména u mozkových traumat postihujících převážně mladší věkové skupiny v produktivním věku. Incidence traumatického poškození mozku je v evropských průmyslových zemích vysoká, přibližně 250 - 300 postižených na 100 000 obyvatel (17). Podle dat z roku 2010 z Ústavu zdravotnické informatiky a statistiky České republiky je nově přijato do nemocnice 48 000 pacientů ročně s diagnózou cévní mozková příhoda. V České republice neexistují specializovaná neurorehabilitační pracoviště, která by zajišťovala včasnou intenzivní a interprofesní rehabilitaci pacientů po poškození mozku. U těchto pacientů se setkáváme s celým komplexem obtíží: motorických, kognitivních, fatických, smyslových a psychických. Klíčové je provádět funkční diagnostiku a poté objektivní posouzení efektu celé rehabilitační intervence, a také míru spolupráce a motivace pacientů při individuální neurorehabilitaci. Většina diagnosticko-terapeutických přístrojových metod je pro běžnou rehabilitační klinickou praxi buď obtížně nebo zcela nedostupná z důvodů ekonomických nebo z důvodu technologické náročnosti. Použití senzoru – akcelerometru ve formě náramků se jeví jako výhodná možnost i u pacientů s vyšším stupněm funkčního postižení (disability) (10). Za účasti 1. LF UK a VFN v Praze, Všeobecné zdravotní pojišťovny a firmy Princip vznikl projekt na využití akcelerometru – náramku pro monitoring pohybu horních končetin u pacientů po poškození mozku.
Brain damage presently represents a significant problem not only for increasing frequency, but especially for the depth of the situation. The therapy is very costly particularly in brain trauma affecting predominantly younger age groups at the productive age. Incidence of brain injury in the European industrial countries is high reaching approximately 250 to 300 individuals per 100.000 individuals in population (17). According to data for 2010 issue by the Institute of Medical Information and Statistic of the Czech Republic, 48.000 patients with the diagnosis of vascular brain event are admitted to hospitals annually. There are no specialized neurorehabilitation workplaces in the Czech Republic, which would provide timely intensive and inter-professional rehabilitation of patients with brain injury. In these patients we encounter a whole complex of troubles: motor, cognitive, fatigue, sensual and psychic. Functional diagnostics and objective evaluation of the effect of the complex rehabilitation intervention are crucial as well as the extent of collaboration and motivation of the patients in individual rehabilitation. Most diagnostic-therapeutic instrumental methods are unobtainable or difficult to obtain in common rehabilitation practice for economic reasons or technical demands. The use of a sensor – accelerometer in the form of a bracelet appears to be a suitable possibility even in patients with a high degree of functional damage (disability) (10). The project for application of accelerometer – a bracelet for monitoring of the locomotion of upper extremities in patients after brain damage originated with the participation of the First Medical Faculty and General Teaching Hospital in Prague, General Medical Insurance Company and the firm Princip.
